Ekologické problémy Krkonošského národního parku

Krkonošský národní park (KRNAP) vznikl v roce 1963 a je nejstarším národním parkem v Česku. Ročně ho navštíví něco mezi třemi až čtyřmi miliony lidí, kteří zde stráví až 13 milionů "osobodní". Tato čísla řadí Krkonoše k těm nejnavštěvovanějším parkům v Evropě. A právě velká návštěvnost je jednou z věcí, která ochranu přírody v Krkonoších komplikuje za všeho nejvíce.

Nová zonace KRNAP

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) po osmnácti měsících dokončila návrh nového rozdělení parku na zóny a návrh vymezení klidových území. Letos v lednu ministerstvo životního prostředí, které je zřizovatelem KRNAPu, postup správy parku schválilo. Nová zonace by mohla začít platit již letos.

Podle ředitele Správy KRNAPu Robina Böhnische nová zonace a klidová území problémy krkonošským obcím nepřinesou. „Je spíše nástrojem pro nás jako pro ochránce přírody. Návštěvníci tak budou moci jít i mimo stezku, což podle současných pravidel nemohli. Půjde třeba o Dvorský les na Rýchorách známý pokroucenými kmeny buků.

Jednou z podmínek pro vyhlášení nové zonace je dohoda se členy Rady KRNAPu, kterou tvoří zástupci obcí, vědců, horské služby či firem. Dohoda na návrhu nové zonace by měla být v dubnu, pak bude odeslána na ministerstvo.

Současná zonace v Krkonoších platí od roku 2015 a stanovuje tři zóny, z nichž první je tou nejpřísněji chráněnou. Oproti současné první zóně, která má rozlohu 6984 hektarů, by mělo být klidové území podle návrhu větší asi o 1100 hektarů. „Klidové území vyhlašujeme na plochách, kde nacházíme nejkřehčí ekosystémy v Krkonoších, které jsou háklivé na nadměrný pohyb lidí,“ řekl Böhnisch. Podle něj běžný návštěvník a obyvatel hor rozšíření nejpřísněji chráněného území nepozná. „Jde často o těžko přístupná a na pohyb nepříjemná místa,“ dodal.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Rozdělení zón

Na rozdíl od jiných národních parků je od července 2020 území KRNAPu rozděleno na čtyři zóny péče:

• Přírodní (A)
• Zónu přírodě blízkou (B)
• Zónu soustředěné péče o přírodu (C)
• Zónu kulturní krajiny (D)

Tato nová zonace je důležitá hlavně pro správu parku jako takovou. Pohyb osob na území parku nově omezují tzv. klidová území, které jsou v současné době tři.

Přírodní zóna, kam spadá například arkto-alpinská tundra, rašeliniště na hřebenech hor nebo původní lesy, bude mít rozlohu 7327,6 hektaru, což je 20,2 procenta rozlohy národního parku. Zóna přírodě blízká má rozlohu 8106,8 hektaru, což je 22,3 procenta území KRNAPu. Zóna soustředěné péče o přírodu zabírá s rozlohou 20 702,3 hektaru 57 procent území a zóna kulturní krajina 183,7 hektaru a půl procenta území KRNAPu.

Důvodem ke změně zonace je novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která vstoupila v účinnost v červnu 2017 a změnila dosavadní zonaci národních parků.

Invazní rostliny: Lupina mnoholistá

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) vyzývají návštěvníky Krkonoš, aby trhali lupinu mnoholistou. Jde se o invazní rostlinu, která představuje problém pro horské louky. Biologové mapují lokality jejího výskytu a terénní pracovníci rostlinu následně likvidují. Nejlepší je odstranit ji když kvete, ale vzhledem k jejímu neustálému rozšiřování s ní budou pracovníci bojovat do podzimu.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

„Je možné si lupinu natrhat, udělat si z ní kytici do vázy a ničemu to neuškodí. Ba naopak, ochraně přírody to prospěje. Protože její invaznost je tak velká, že vytlačuje z normálních květnatých horských luk původní druhy,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Lupinu je možné v přírodě likvidovat až do příchodu zimy. Je krásná, ale škodí horským loukám.

Znečištění a jeho dopady

Lesy ničily nánosy škodlivých emisí z továren v NDR, Polsku i z těch tuzemských. Ročně jich na zem spadly desítky tisíc tun. Oslabený smrkový porost se pak stal snadným terčem pro některé druhy hmyzu, obaleče modřínového především. Pro malé motýlky a jeho housenky se Krkonoše staly rájem. Přemnožení obaleči předtím jako první devastovali nejzápadnější Krušné hory.

„Na základě toho se pak zvyšovaly komíny, aby se ty hnusoty rozptýlily po větším území,“ poznamenal lesník Petr Kadleček, který od roku 1967 pracoval v polesí v Harrachově. Tento projekt ale problém jen oddálil. Siřičité emise vlivem západních větrů začaly ovlivňovat území dál na východ.

Ochrana přírody a péče o park

O ochranu přírody a péčí o park se již 50 let stará Správa Krkonošského národního parku se sídlem ve Vrchlabí. Od roku 1991 je státní organizací řízenou Ministerstvem životního prostředí. Všechny práce spojené s péčí o KRNAP jsou v kompetenci Odboru péče o národní park. Můžeme si pod tím představit např. praktickou péči o lesní a nelesní porosty Krkonoš, výzkum a monitoring všech složek přírodních prostředí Krkonoš, poskytování potřebných informací a podpory.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Revitalizace mokřadů

Projekt Revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku získal v soutěži Adapterra Awards 1. místo v kategorii Krajina. Dosud se nám povedlo obnovit vodní režim na 35 lokalitách, na kterých jsme zahradili více než 50 km v minulosti vybudovaných odvodňovacích kanálů. V posledních pěti letech jsme v části Krkonoš „opravili“ zdejší vodní režim, zvýšili jsme zásobu podzemních vod, snížili rychlý odtok v době přívalových dešťů a nastartovali obnovné procesy vzniku mokřadů. Již nyní pozorujeme změnu charakteru jednotlivých ploch. Zadržení vody pomocí přehrážek vedlo ke vzniku drobných tůní, blízké okolí odvodňovacích kanálů je ve srovnání s původním stavem výrazně vlhčí a získává mokřadní charakter. Nečekaným a velmi příjemným překvapením je rychlost obnovy biotopu.

Ekologická výchova, vzdělávání a osvěta

Ekologická výchova, vzdělávání a osvěta Správy Krkonošského národního parku patří ke klíčovým nástrojům Správy Krkonošského národního parku v ochraně unikátní horské přírody. Oddělení ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) se dlouhodobě zaměřuje na rozvoj environmentálního povědomí dětí, mládeže i dospělých, na vytváření pozitivního vztahu k přírodě Krkonoš a ke Správě KRNAP, která se o tuto přírodu stará. „V podmínkách národního parku znamená environmentální, resp. ekologická výchova vedení k respektu a zodpovědnému chování vůči citlivému horskému ekosystému,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. V minulých letech jsme realizovali na sedm stovek (v roce 2024 to bylo 614) vzdělávacích akcí s účastí více než 18 000 osob. Největší podíl tvořily programy pro školy, kterých se zúčastnilo přes 9 000 žáků a studentů.

Správa KRNAP posílila spolupráci mezi lektory ekologické výchovy a muzejními pedagogy nově otevřeného Muzea Krkonoš. Společně tak vytvářejí jednotnou nabídku programů, která propojuje poznání přírody s pochopením kulturní historie regionu. Lektorský tým Správy KRNAP připravuje řadu tematických programů - od poznávání horských luk (Příběh krkonošských luk) a ptačí říše (Kroužkování u krmítka, Vítání ptačího zpěvu atd.) až po populární programy pro rodiny s dětmi ve spolupráci se Stezkou korunami stromů Krkonoše. Oddělení také pokračovalo v rozvíjení dobrovolnických aktivit, do nichž se v roce 2024 zapojilo 1 037 dobrovolníků.

Studenovská alej

Správa Krkonošského národního parku ve spolupráci s městem Rokytnice nad Jizerou ošetřuje stromy, které jsou součástí známé Studenovské aleje v Rokytnici nad Jizerou. Zásahy jsou vždy navrženy s důrazem na zachování maximálního počtu stromů v aleji, podporu jejich biologické hodnoty, ale i s ohledem na provozní bezpečnost místa. Studenecká alej v Rokytnici nad Jizerou představuje významný krajinný prvek o délce přibližně 1,25 km. Tvoří ji 81 listnatých stromů, z nichž nejpočetněji je zastoupen javor horský (34 jedinců), dále javor mléč (22 jedinců) a javor babyka (7 jedinců).

Problémy spojené s návštěvností

Největší problém, který lidé velmi často z nevědomosti dělají, je to, že vlezou úplně všude. Bohužel často tam, kde nemají co dělat.

• V Klidových územích se smí chodit jen po značených cestách.
• Mimo Klidové zóny se smí většinou chodit po jakýchkoliv cestách, pokud se nejedná o soukromý pozemek.
• Správa KRNAP může některé cesty dočasně uzavřít.

Proč je to problém? Živá příroda nemá nikde místo, kde by měla klid. S následky toho, že návštěvníci chodí všude se příroda špatně vyrovnává a špatně se to hlídá.

Další problémy

• Lidé blbnou na skútrech a na čtyřkolkách.
• Lidé zahazují odpadky.
• Lidé jsou na horách i v noci.
• Elektrokola.

Tohle je výčet asi nejzásadnějších problémů, které přináší velká návštěvnost Krkonoš, ale lidé je mohou sami ovlivnit.

Jak se můžete zapojit vy?

Především je skutečně potřeba dodržovat návštěvní řád parku. Je navržen tak aby ochránil tamní přírodu a zároveň umožnil i šetrnou turistiku. Čemu se například vyhnout:

• sbírat nerosty, rostliny či odchytávat živočichy
• jezdit na kole nebo na koni mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody
• vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody
• provozovat horolezecké sporty, splouvání vodních toků nebo jiné vodní sporty mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody
• tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody
• v klidových oblastech se pohybovat mimo cesty nebo trasy vyhrazené orgánem ochrany přírody
• jezdit na lyžích nebo na saních mimo lesní cesty a vyznačené trasy
• v lesích je zakázáno kouřit (!)
• znečišťovat krajinu odpadky a odpady

My v Hanibalu jsme se naučili nosit do lesa, kromě správného vybavení, sáček na odpadky (můžete si pořídit i znovupoužitelný, lze jej sehnat v bezobalých obchodech). Nejen na ten náš nepořádek, ale i na ten, co tam zůstane po předchozích návštěvnících. ZMĚŇME TO. Vždyť jde opravdu jen o respekt mezi sebou a k horám.

tags: #ekologické #problémy #Krkonošského #národního #parku

Oblíbené příspěvky:

• Pád Bangladéše
• Příběh o dráčkovi a jeho sbírání odpadků
• Průvodce výběrem bezdotykového koše
• Recepty pro čistou domácnost
• Princip studené emise