Ekologické problémy Opavy a jejich řešení

Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s řadou problémů v oblasti životního prostředí, přičemž stěžejní problémy, především špatná kvalita ovzduší, se daří řešit jen velmi pomalu.

Boj proti znečišťovatelům ovzduší

Webová platforma Smraďoši.cz se pouští do boje se znečišťovateli ovzduší. Obyvatelé Opavy a přilehlých obcí tady mohou anonymně upozornit na obtěžující kouř a zápach z komínů. Problémové objekty sledují pracovníci oddělení ochrany ovzduší opavského magistrátu. Během měsíce fungování stránek zaznamenali víc jak sto podnětů.

Prostřednictvím tohoto webu mohou lidé na problém anonymě upozornit. Na webové stránce označí příslušnou nemovitost, zapíší, co se tam děje a je možné také přiložit fotografii, která problém dokumentuje. Tyto informace nejsou veřejné a dostanou se k nim pouze referenti oddělení ochrany ovzduší opavského magistrátu.

Kontroloři pak přímo v terénu prověřují, jak se věci mají a upozorňují hříšníky, jak správně topit, co do kotle nepatří nebo jaká je jeho správná údržba. V první fázi jde především o prevenci a poučení.

Čmoudící komín mohou lidé označit nejen na území Opavy, ale také v dalších 40 obcích, které spadají do působnost magistrátu. Podle novely zákona o ovzduší z r. 2017 mohou zástupci obce kontrolovat, čím, v čem a jak lidé topí. Pokud shledají nějaké nedostatky, mohou udělit provozovateli kotle pokutu.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Magistrát se snaží v první řadě nabízet osvětu, pomoc a informuje o dotačních možnostech. Do tohoto data si budou muset lidé nevyhovující kotle vyměnit, jinak jim hrozí 50 000 pokuta. Využít mohou až 95% dotace na nový, kvalitnější kotel, v rámci programu Zelená úsporám nebo tzv. kotlíkových dotací. Pěti tisíci korunami pak přispěje žadatelům také město Opava.

Úspěchy v třídění odpadu

Opava dosáhla rekordního výsledku - jako první v České republice vytřídila 500 tun kuchyňských odpadů. Projekt třídění kuchyňského odpadu začal v Opavě před třemi lety. Do domácností se rozdalo přes sedm tisíc třídících sad. Občané tak mohou vyhazovat nejen zbytky jídel, ale i skořápky od vajec, drobné kosti nebo prošlé potraviny.

Podle něj 100 tun bioodpadu znamená energii pro 25 domácností na celý rok. Opava tak z kuchyňských zbytků vyrábí elektřinu a zároveň šetří životní prostředí. Na hnědé nádoby městu přispěl MSK více než 6 sty tisíc korunami.

Město také reagovalo pružně během loňských povodní, kdy bylo potřeba zvládnout mimořádné množství biologického odpadu.

Lepší třídění umožnilo městu snížit frekvenci svozů směsného odpadu a celý systém se tak stal efektivnějším i ekologičtějším.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Opavský magistrát zjišťuje mezi obyvateli zájem o zahrádky. Pokud bude dostatečný, začne město budovat novou zahrádkářskou kolonii v lokalitě Svatá Anna.

Podle mluvčí chce město nyní zjistit, zda by byl o zahrádky zájem, kdyby je město v lokalitě na svaté Anně na své náklady vybudovalo a následně nabídlo k prodeji.

Likvidace elektroodpadu po povodních

Většina elektrospotřebičů, které v Moravskoslezském kraji zatopily a znehodnotily devastující zářijové povodně, skončí v Chráněných dílnách Charity Opava. Ty jsou jediným zařízením, které se v kraji věnuje likvidaci elektroopadu, další podobné zařízení je až v Olomouci. Objem práce zde narostl o sto procent a ekologická likvidace zničených spotřebičů bude trvat dlouhé měsíce.

Svoz elektroodpadu k ekologické likvidaci v Moravskoslezském kraji organizuje společnost Elektrowin provozující kolektivní systém zpětného odběru elektra.

Každý typ elektra se po přivezení do opavských dílen musí nejprve zvlášť zvážit a hned poté dochází ke třídění. Zvlášť se uloží lednice a mrazáky, které si odváží zpracovatel disponující speciálně upraveným podnikem.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Některé z nich se prodávají jako recyklovaný materiál k dalšímu využití, jiné se využijí energeticky.

Zničeného elektra je tolik, že chybí skladovací plochy. Na zvládnutí dvojnásobného množství odpadu, než které musí dílny zpracovat oproti běžnému provozu, také chybí lidská kapacita.

Krizový štáb města Opavy proto dočasně Charitě Opava poskytl na vykládku a překládku vojáky. Personálně přispěchala na pomoc také Charita Hrabyně.

Nezanedbatelné je také riziko různých infekcí doprovázejících záplavy. Chráněné dílny tak mají před sebou velmi náročné měsíce.

Aktivity Technických služeb Opava

Svoz komunálního, separovaného a biologicky rozložitelného odpadu z města a městských částí, včetně zajištění provozu tří městských sběrných dvorů a separační linky v areálu společnosti v Opavě spravují Technické služby Opava, s.r.o.

Společnost se snaží přispívat k dobrému jménu Statutárního města Opava, jemuž se říká "Bílá Opava", město, kde je radost žít a podnikat. Ve městě Opavě je velké množství zeleně, tedy travnatých ploch a parků, které se snažíme udržovat s péčí řádného hospodáře a za pomocí moderní technologie např. k údržbě travnatých ploch. Pravidelně provádíme výsadbu jak záhonů, tak mobilních nádob umístěných zejména v centru města.

Realizujeme opatření vycházející z Adaptační strategie města na změny klimatu jako např. výsadba a údržba květnatých luk na místo běžné zeleně, pravidelná zálivka vzrostlé zeleně, nebo komunikací zejména v „rozpáleném“ centru města.

Spravujeme a udržujeme kašny a fontány, kterých je ve městě 15 a jejich účel není jen vzhledový, ale pomáhají zvlhčovat vzduch a zlepšovat klima ve městě. Pravidelně likvidujeme černé skládky odpadů, které jsou v dnešní době bohužel problém prakticky ve všech městech České republiky.

Společnost disponuje vozidly jak na elektropohon, tak na CNG a jedná se především o stroje a zařízení pro úklid a čistotu města a svoz odpadů z odpadkových košů.

Veřejné osvětlení a světelně řízené křižovatky přispívají k bezpečnému životu občanů ve Statutárním městě Opava a městských částech. Společnost pečuje o veřejné osvětlení města v počtu cca 7.084 tis. světelných zdrojů, přičemž se tento počet každoročně zvyšuje.

Mimo systematickou a pravidelnou údržbu a kontrolu provádí TSO pravidelné obměny svítidel za výkonnější a přitom úspornější zařízení, s cílem snižování energetické náročnosti a tím úspory výdajů. V rámci úspor elektrické energie na veřejném osvětlení ve SMO, provádíme regulaci příkonu elektrické energie veřejného osvětlení pomocí centrálních regulátorů a dále provádíme obměnu starších svítidel za nové, úspornější s nižším příkonem a šetrnější k životnímu prostředí.

V roce 2019 tak bylo vyměněno 300 svítidel, čímž máme provedenou revitalizaci 92 % všech svítidel veřejného osvětlení ve SMO a městských částech. Realizovanými opatřeními, je takto každoročně snižována spotřeba elektrické energie, zatímco počet lamp veřejného osvětlení roste.

Nové přístupy k odpadovému hospodářství

Přes čtvrt tuny směsného komunálního a velkoobjemového odpadu vyprodukuje ročně každý Opavan. Podle nového zákona ale může magistrát odvézt na skládku maximálně 190 kilo tohoto odpadu na osobu za rok, aby se vyhnul pokutám. Navíc limity se budou ještě zpřísňovat.

Kontejnery na bioodpad mají tradiční velikost podobně jako ty na plast nebo papír a vyváží se jednou za dva týdny. Město a technické služby jich nakoupily 110, zatím je jich rozmístěno třicet na menších sídlištích. Zbylých osmdesát zakotví na velkých sídlištích v Kateřinkách, Kylešovicích, v centru a na předměstí během května. Rozmístění kontejnerů lze sledovat i na webovém mapovém portále města. Místo na skládku pak obsah těchto hnědých kontejnerů zamíří do kompostárny, kde se promění na hnojivo a vrátí se zpátky do půdy.

Lidé tak mohou třídit odpad rovnou v kuchyni. Až bude nádoba plná, tak ji vysypou do nejbližší popelnice na kuchyňský odpad. Jejich obsah se potom jednou týdně sváží do bioplynové stanice Rapotín, kde se mění na certifikované hnojivo a na energii a teplo.

„V současné době nádoby nejsou přeplňovány. Musíme ale uvést, že především ve velkých kontejnerech na bioodpad končí odpady, které jejich obsah znehodnocují a tento odpad pak kompostárna nemusí převzít a dává ho na skládku. Pomineme-li tuto skupinu lidí, pak největším problémem jsou větve s průměrem větším než 2 centimetry, které kompostárna nepřebírá a nejrůznější igelitové obaly, v nichž lidé bioodpad přinesli, a to i biologicky rozložitelné.

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Územní systém ekologické stability (ÚSES) je zákonem č. Vytváření územního systému ekologické stability je podle § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

ÚSES je stejně nezbytným systémem pro život města jako dopravní systém, energetický, nebo systém urbanistický. Největší problémy, které způsobují nefunkčnost ÚSES, vytvářejí antropické bariéry (zástavba, silniční sítě, ochranný systém hrazení potoků a řek, velké území s velmi nízkou ekologickou stabilitou - území je z hlediska ÚSES velmi špatně propustné).

Projekt byl úspěšně realizován v prostředí Karlova pod Pradědem a byl spolufinancován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí (SFŽP ČR a MŽP). Cílem projektu bylo smysluplné a přínosné vyplnění času dětí ze ZŠ Nový svět, Opava, p. o. během ozdravného pobytu.

Záměrem environmentální výuky bylo mimo jiné budování a posilování kladného vztahu dětí k přírodě a vedení dětí k zodpovědnému zacházení se životním prostředím. Dílčí naplněné cíle environmentálního programu v rámci ozdravného pobytu: zvyšování úrovně environmentálního cítění (povědomí, uvažování) dětí, formování kladného vztahu dětí k přírodě, zvířatům a k životnímu prostředí, budování odpovědnosti za životní prostředí v myslích dětí, realizace praktických aktivit v terénu (ekologické vycházky, pozorování přírodních jevů, experimenty, tvorba z přírodnin, apod.) důraz na aktivní znalosti a dovednosti z oblasti ekologie a ochrany přírody. Stanovené cíle na počátku projektu byly naplněny.

Problémy Moravskoslezského kraje v oblasti životního prostředí

• Špatná kvalita ovzduší: Problém emisí z Polska, individuální automobilová doprava a lokální topeniště. Řešením je rozvoj veřejné dopravy a zavedení elektrobusů, jako to udělal Třinec.
• Ekologické zátěže: Laguny Ostramo plné ropného odpadu. Likvidace probíhá již desítky let.
• Povodně a sucho: Extrémy související s nevhodným hospodařením v krajině. Je třeba přírodě blízká opatření pro zvýšení retence vody. Masivní pěstování řepky znečišťuje podzemní vody pesticidy.
• Kůrovcová kalamita: Důsledek sucha a nevhodného hospodaření v lesích (smrkové monokultury). Je třeba vysazovat druhově rozmanité lesy s hlubšími kořeny.
• Zápach z výroby asfaltu: Obyvatelé Krnova trpí zápachem z firmy EDC, která zpracovává asfalt.
• Silniční obchvaty: Přináší zlepšení životního prostředí, ale výstavba obchvatu Krnova přinesla likvidaci zahrádkářských osad a degradaci rekreační oblasti.

Zatímco v regionálním měřítku vzrostlé lesy ubývají, na polích čím dál víc dominuje žlutý mor. Masivní pěstování řepky má přitom jeden alarmující důsledek: většina podzemní vody v Česku je znečištěna pesticidy!

„Potřebujeme vrátit krajině to, co jsme jí vzali. „Povodeň postihuje jen nivu řeky, sucho postihuje mnohem více celou krajinu. Krajina postižená suchem ztrácí i schopnost vodu zadržovat. Zemědělská ani lesní kulturní krajina není dnes na zadržování vody připravena.

tags: #ekologické #problémy #Opava

Oblíbené příspěvky:

• Velkoobjemový odpad Frenštát
• Neživá příroda a citace
• Třídění odpadu v ČR
• Nejhezčí tapety na mobil s přírodními motivy
• Princip radionuklidů