Ekologické problémy Orlických hor

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Orlické hory se rozkládá na severovýchodě České republiky při státní hranici s Polskem. Osu chráněného území tvoří hřbet Orlických hor od Olešnice v Orlických horách na severu po Zemskou bránu na jihu, který spolu s přiléhajícími strmými svahy a malebným podhůřím představuje pozoruhodně zachovalý krajinný celek východních Čech.

Hlavním předmětem ochrany je harmonicky vyvážená krajina s mozaikou dochovaných ekosystémů a míst, ovlivněná dlouhodobým působením člověka. Podle původního výnosu CHKO je zásadním posláním oblasti ochrana jedinečného vzhledu a typických znaků krajiny. Nejcennější části zdejší přírody se nacházejí na hřbetu a svazích hor.

Aktuální výzvy v CHKO Orlické hory

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Orlických horách sílí poptávka po rozšiřování současných nebo po budování nových sjezdovek. Jde o jeden z hlavních problémů, kterému ochranáři v Orlických horách čelí. "Lyžování k horám samozřejmě patří, ale na druhou stranu sjezdovky nemohou být na každém kopci," řekl vedoucí CHKO Orlické hory David Rešl.

S obavami sleduje také nástup kůrovce. Pod tlakem jsou především porosty s vysokým zastoupením smrku. Naopak v nejcennějších částech CHKO, které jsou ve vrcholových partiích hor a tvoří je lesy s vysokým zastoupením listnáčů, se významné škody způsobené kůrovcem neočekávají. "Zatímco vznik sjezdovek umíme ovlivnit, šíření a množení kůrovce ne. Rozpad lesních porostů na některých místech je hrozbou. Jak velký problém (kůrovec) bude, se ukáže v příštích letech.

Podle něj jsou přesto Orlické hory v dobré kondici. Horší časy Orlické hory zažívaly v 70. a 80. letech minulého století v souvislosti s úpravami v krajině a znečištěnému ovzduší. Například odvodněním luk se značně změnilo druhové bohatství lučních porostů, ubylo významných druhů rostlin a na ně navázaných živočichů. Rekultivacemi zmizelo mnoho malých lokalit, mezí, remízků a solitérních stromů.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Imisní situace v 80. letech změnila lesní hospodaření na horách. "Zalesňovalo se pak nepůvodním smrkem pichlavým, který teď odumírá kvůli houbové chorobě.

Národní přírodní rezervace Bukačka

Jednou z nejcennějších lokalit Orlických hor je Národní přírodní rezervace (NPR) Bukačka se zachovalými horskými loukami s chráněnými druhy rostlin. Rozprostírá se u hranice s Polskem na ploše necelých 51 hektarů, byla vyhlášena ještě před založením CHKO a stále představuje ostrov relativně zachovalé přírody v Orlických horách. "Bukačce se říká Botanická zahrada Orlických hor. Ale nebylo by to bez trvalé péče ochrany přírody.

Solení silnic

Solení je v Chráněné krajinné oblasti Orlické hory (CHKO) zakázané a možné je pouze po udělení výjimky. O tu v případě silnice na Šerlich požádala Údržba silnic Královéhradeckého kraje a rozhodne o ní Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK). Krajští silničáři požádali o výjimku na čtyřkilometrovém úseku horské silnice číslo 311 z Deštného v Orlických horách až na vrchol Šerlichu. Argumentují zejména zvýšením intenzity dopravy.

„V posledních letech tam jezdí stále více aut a navíc se chystá otevření nového zimního střediska, které přinese další zvýšení dopravy. Vhodná by podle nás byla kombinace soli a inertního materiálu. Máme výjimky na řadu komunikací v Orlických horách i Krkonoších a jednou z podmínek je omezení množství soli, kterou můžeme použít. „Pro nás to není žádný problém. Pokud se tam solení nepovolí, budeme pokračovat v údržbě inertním materiálem. Nadále si myslíme, že kvůli zvýšené intenzitě dopravy by bylo solení vhodné, ale nejprve je potřeba, aby se k tomu ve správním řízení všichni vyjádřili a uvidíme, jaké bude rozhodnutí. Nejde o jednu zimu. Výjimka se uděluje na několik let, ale my musíme každým rokem předložit zprávu o vlivu solení na životní prostředí. Pokud AOPK solení povolí, spolek Přátelé Bedřichovky bude situaci nadále monitorovat.

Ředitel CHKO David Rešl připouští, že správa chtěla solení zkušebně povolit s tím, že po zimní sezoně se vyhodnotí dopady na okolí i provoz. „Na každém úseku, na kterém solení povolujeme, tyto dopady sledujeme. Výsledky ukazují, že to velký vliv na okolní přírodu nemá. Dále než pět metrů od silnice jsou výsledky neprůkazné. Sůl se v přírodě běžně vyskytuje, ale záleží na její koncentraci. Do pěti metrů od silnice je průkazně vyšší, ale dále již vliv není detekovatelný, sůl se rozpustí a odtéká. Rešl také připomněl, že solení má smysl jen za určitých klimatických podmínek. Ve velkých mrazech je neúčinné.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Obhospodařování luk

V každé chráněné krajinné oblasti a nejen v nich probíhá každoročně obhospodařování luk, které je financováno z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí (PPK) a z finančních prostředků majetku státu (MaS), nejinak je tomu v CHKO Orlické hory. Z těchto programů jsou obhospodařovány louky pro zemědělce málo atraktivní, což znamená z nějakého důvodu problematické. Tyto problémy bývají způsobeny zamokřením lokality, značnou svažitostí, nedostupností, nerovnostmi terénu apod. Uvedené okolnosti jsou ale právě často příčinou výskytu zajímavých a z hlediska ochrany přírody cenných společenstev, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Imisní zátěž a poškození lesních porostů

Přírodní lesní oblast Orlické hory podléhá dlouhodobému působení imisí, které ovlivňují obhospodařování a vývoj lesních porostů. V minulosti odumřelé porosty musely být vytěženy a vzniklé holiny postupně zalesněny. V jarním období roku 1999 se však v této oblasti objevilo vážné poškození mladých smrkových porostů značného rozsahu. Místy doznívá odumíraní ponechaných zbytků dospělých smrčin.

Výsledky měření mokré depozice na volné ploše a pod dospělým smrkovým porostem:

Z depozic sledovaných látek ovlivňují vývoj zdravotního stavu lesních porostů zejména depozice sloučenin síry a dusíku, dále pak depozice fluóru a chlóru. V tabulce je vypočtena také depozice zachycovaná korunami stromů (kapalnými a tuhými srážkami smývaná) jako rozdíl naměřených hodnot. V tab. č. 2 stojí za povšimnutí zejména vysoké hodnoty depozice čistého dusíku. Na vysoké depozici N se v Orlických horách podílí především vysoká depozice NO3, která v r. 1998 dále radikálně vzrostla (viz graf 1). Kritickou hodnotu pro smrk (podle německých pramenů 11 kg/ha/rok) přesahuje depozice N na volné ploše v průměru 2x (v r. 1998 však téměř 3x), pod dospělým smrkovým porostem dokonce 5x (v r. 1998 však více než 6x).

V Orlických horách vysoké hodnoty spadu NO3, kontrastující s nevysokými hodnotami koncentrací NOx (viz graf 2), zvýrazňují mimořádný význam měření dusíkatých depozic (za ohrožující se považují dlouhodobé koncentrace NOx mezi 10-20 mikrogramy/m3, za vážně poškozující dlouhodobě 30 a krátkodobě 90 mikrogramů/m3). Vysvětlení vysoké depozice dusíku může souviset s automobilovou dopravou.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologické #problémy #Orlických #hor

Oblíbené příspěvky:

• Moderní HT Potrubí
• Novela zákona o ochraně ovzduší
• Zdroje znečišťování ovzduší v ČR
• Ekologické požadavky
• Charakteristika klimatických pásů