Ekologické Problémy Ropa

Pád cen ropy není vítězstvím pro Matku Přírodu ani pro klimatický boj. Probíhající cenová válka mezi ropnými giganty snesla obchodovatelnou hodnotu ropy z průměrných 70 dolarů za barel na v historii dosud nevídaná minima. Desetinné zlomky v tabulkách, kde dříve byly celé desítky dolarů, přesto nepředstavují pro životní prostředí zrovna pozitivní novinku. Levným zbožím se totiž nešetří.

Tahanice mezi ropnými giganty nejsou ve světě nikterak neobvyklé, ale ta momentálně probíhající dosahuje nových extrémů. Začala jako snaha Saúdské Arábie, zakládající země Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), udělit ekonomickou lekci o nevýhodách nespolupráce Rusku, se totiž nejspíš vymkla kontrole. Hru na silnějšího, respektive na toho, kdo má větší zásoby a může déle ustát tlak stále snižované ceny, totiž nemohou hrát všichni.

Jako první z kola ven vypadnou ti, jejichž ne zrovna stabilní ekonomika stojí na ziscích z ropy. Třeba Venezuela, Brazílie, Angola, Guinea, kde se její cenový propad odrazí na životní úrovni desítek milionů lidí. S dost neblahými socioekonomickými důsledky. Zásadně poškozeno tím může být například hospodářství USA, které s investicemi do ropy na burze stále dost počítá. Pokud nedojde ke smíru, zabolí to i environmentálně pokrokovou Kanadu, kde je domácí ekonomika na produkci ropy a jejích derivátů přímo závislá.

Jak píše Max Fawcett z žurnálu Macleans: „Mezi ekologisty to vyvolalo radostné křepčení na hrobech fosilního průmyslu a oslavy z dobrých zpráv pro globální klima. Jenže pád cen ropy není vítězstvím pro Matku Přírodu ani pro klimatický boj.“ Jak to? Příjemné to sice není, ale zdanění ropného průmyslu je jedním z podstatných zdrojů financí pro zavádění udržitelných alternativ. Bez „bohatého“ ropného průmyslu prý bude i zelená politika „chudá“.

Ryze evropským příkladem může být třeba Norsko, které ze zdanění ropného průmyslu dotuje své environmentální fondy. Z nich platí neziskové organizace, výsadbu stromů, ambiciózní klimatické plány a inovace. Neradujte se, propad cen ropy se přitom srovnatelně drasticky neodrazí na snížení ceny paliv. Jak píše BBC, skoro 60 % z ceny každého na benzínce prodaného litru tvoří spotřební daň.

Čtěte také: České supermarkety a bio

I tak ale snížení ceny pohonných hmot zkomplikuje zavádění populárních novinek. Třeba elektromobilů. Jejich síla pro zákazníka tkvěla v tom, že jsou nejen čisté, ale hlavně z hlediska nákladů provozu přinejmenším stejné, ne-li lepší. A s příliš lacinou naftou bude majorita řidičů i nadále rozhodnuta setrvat u konvenčních, ovzduší znečišťujících vozů. Ostatně, levná ropa znamená, že se ani průmysl vystavěný na energii z fosilních paliv nebude cítit motivován ke změně. Jak asi tušíme, lidé dají většinou přednost levnějšímu řešení, byť může mít dlouhodobě horší dopady.

Propad cen ropy neznamená jen komplikace pro globální trh a paradoxně přispívá k akceleraci poptávky po ropě. Protože nakoupit levně do zásoby chce každý. Světovými oceány proto teď křižuje výrazně více tankerů a řada vysloužilých plavidel tohoto typu se dočkalo reaktivace. Buď pro transportní provoz, anebo jako ukotvené nádrže. Že tím narůstají rizika úniků a havárií je nasnadě.

Úplný bankrot některých ropných magnátů může v mnoha zemích znamenat rozšíření tzv. sirotčích studní. Již neudržovaných a ekonomicky neperspektivních vrtů bez oficiálního majitele a péče. Ty představují významnou zátěž pro životní prostředí a jejich ekologická likvidace přijde na miliardy.

Globální Environmentální Problémy

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny. Známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry. Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy. Nahrazovány jsou infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím.

K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní asie a Latinská Amerika. Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

A bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů. Nové výstavby například větrných či vodních elektráren zabírají mnohdy ornou půdu, musí se kvůli nim stěhovat část obyvatelstva z jejich obydlí a likvidují se původní porosty. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou.

Environmentální Problémy v ČR

Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší.

Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podtatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Pozitivní Změny v Přístupu k Životnímu Prostředí

Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné.

Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.

Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá.

Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů.

Řešení Environmentálních Problémů

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Ropné Katastrofy a Jejich Důsledky

Jakákoli kolize tankeru na moři, který převáží tisíce tun ropných produktů, přináší obrovské riziko ekologické katastrofy. Znečištěna bývá nejen voda a její obyvatelé, ale pokud ropná skvrna zasáhne pobřeží, stává se smrtelnou i pro velké množství dalších živočichů. Ještě větší tragédie nastane, když dojde k úniku ropy z plošiny. Které ropné tragédie byly nejhorší?

Největší Úniky Ropy

K největšímu úniku ropy došlo vinou člověka za první války v Zálivu. Stalo se to 19. ledna 1991 v Kuvajtu, když irácké jednotky úmyslně vypustily zásobníky ropy, aby tím zpomalily postup amerických jednotek. Spekulovalo se dokonce, že chce Saddám Husajn zapálit veškeré zásopy ropy, které jsou pod Perským zálivem a tím zničit světovou ekonomiku. K tomu naštěstí nedošlo, ale i tak bylo do moře vypuštěno asi 330 milionů galonů (galon je asi 3,7 litrů). Ropa pokryla hladinu moře v oblasti o rozloze přes 4 tisíce kilometrů čtverečních, a to vrstvou silnou až 12 centimetrů.

Do zasažené oblasti nemohla vplout americká plavidla, což zpomalilo postup spojeneckých jednotek, ale především to postihlo mořská zvířata. Nejméně čtvrtina kuvajtské pouště byla zamořena, všechny chráněné přírodní oblasti byly poškozeny. Ropa usmrtila nejméně 30 tisíc přezimujících mořských ptáků. Zatímco americké jednotky se mohly zasaženému místu vyhnout, mořští ptáci i ryby neunikli - škody na jejich populacích byly odhadnuty na desítky miliard dolarů.

V dubnu 2010 došlo k největšímu náhodnému (tedy nikoliv úmyslnému) úniku ropy v dějinách. Jeho příčinou byla exploze na těžební plošině Deepwater Horizon společnosti BP v Mexickém zálivu. 20. dubna 2010 vyteklo do moře 780 milionů litrů ropy (4,9 milionu barelů). Symbolem katastrofy se stali ropou obalení pelikáni, jimž mazlavá hmota bránila v letu.

Tanker Torrey Canyon

U jihozápadního pobřeží Británie poblíž Cornwallu totiž 18. března 1967 najel na skalisko u Scillských ostrovů tanker Torrey Canyon. Kolos dlouhý 297 metrů plující pod vlajkou Libérie a převážející 120 tisíc tun ropy se po nárazu rozlomil a jeho mazlavý obsah se začal valit do moře. Tato nehoda byla první velkou ropnou katastrofou na evropském pobřeží.

Metody Likvidace Ropných Katastrof

Odstraňování rozlité ropy z mořské hladiny je komplikované. Nejprve je třeba zamezit šíření ropné skvrny - k tomu se používají plovoucí bariéry. Ty jsou důležité zejména pro ochranu pobřeží před znečištěním, nejsou však příliš účinné v rozbouřeném moři, kdy se voda s rozlitou ropou přelévá přes ně. Samo odstraňování ropných skvrn z mořské hladiny lze provádět pomocí speciálních lodí, které sbírají tenkou povrchovou vrstvu vody smíšenou s ropou. Takto sebranou ropu lze posléze využít například při výrobě asfaltů.

Ropný povlak lze odstraňovat i pomocí chemikálií. Z postřikovacích letadel se prostřednictvím chemických bomb rozptylují po ropném koberci tzv. dispergátory. Ty mají rozbít jednolitou ropnou skvrnu na malé vysrážené částečky, které pak klesnou ke dnu. Nelze však říci, že v této formě již ropné látky životnímu prostředí neškodí. Zapálení rozlité ropy nemá velký smysl, neboť při něm shoří jen její lehce zápalné složky, které by se stejně postupně vypařily. Zasáhne-li ropný povlak pobřeží, zbývá jen mechanické ruční odstraňování usazeného povlaku.

Nové Technologie pro Odstraňování Ropy

Když dojde k úniku ropy v oceánu nebo sladkých vodách, je to velký problém. Většinou se pro odstranění ropy používají sorbenty, které jsou obvykle jednorázové, podobně jako třeba papírové utěrky. Po použití bývá sorbent i s ropou spálen. Vědci teď ale přicházejí s novým materiálem, který funguje jako superhouba na vycucnutí ropy z vody. Houba pojme ropu až do devadesátinásobku své hmotnosti.

Superhouba, kterou tvoří jednoduchá pěna z polyuretanu, potažená molekulami silanu, má mnohé výhody.

tags: #ekologicke #problemy #ropa

Oblíbené příspěvky:

• Dopad těžby na jezera
• Zkušenosti s Městskou Společností z Mladoboleslavska
• Princip obchodování s povolenkami
• Jak vybrat kompostér
• Svoz odpadu Říčany