Ekologické projekty Ekonomické fakulty: Cesta k udržitelnosti

Současná česká potažmo evropská společnost čelí řadě bezprecedentních socioekonomických a environmentálních výzev. Jedná se o výzvy související s pandemií COVID-19, narušením globálních dodavatelských řetězců, inflačními tlaky, probíhající válkou na Ukrajině, energetickou krizí, krizí dostupnosti bydlení, stárnutím obyvatelstva a rovněž transformací ekonomiky v souvislosti s hojně diskutovanou Zelenou dohodou pro Evropu. Naše univerzita má v tomto procesu klíčovou roli a aktivně se podílí na tvorbě změn s dlouhodobým dopadem.

Strategie udržitelnosti Vysoké školy ekonomické v Praze na období 2025 až 2030 je výsledkem spolupráce mnoha aktérů, kteří si uvědomují zásadní význam udržitelného rozvoje a jeho systematické integrace do všech aspektů činnosti VŠE. Přístup VŠE vychází z přesvědčení, že udržitelnost by neměla být vnímána jako pouhá přidružená aktivita, ale jako základní prvek, který se stane dlouhodobým jádrem všech činností naší univerzity nezávisle na existenci konkrétních projektů.

Téma udržitelnosti se zejména v posledním desetiletím stalo megatrendem, který zásadním způsobem ovlivňuje globální ekonomiku. V kontextu přípravy budoucích ekonomů, manažerů a podnikatelů na jejich profesní dráhu se stává znalost a pochopení principů udržitelnosti klíčovou kompetencí. Strategie udržitelnosti VŠE klade důraz na aktivní zapojení univerzity do řešení environmentálních a sociálních výzev. Tento přístup nejen zlepší celkový dopad VŠE v těchto oblastech, ale také posílí její prestiž na národní i mezinárodní úrovni.

Mezi klíčové pilíře strategie patří provozní činnost, vzdělávání, výzkum a široce pojatá univerzitní komunita. Je zřejmé, že trvalé zakotvení principů udržitelného rozvoje do všech těchto oblastí není možné bez jejich plného přijetí do étosu univerzity. Vysoká škola ekonomická v Praze může k udržitelnosti přispívat prostřednictvím dvou mechanismů, přímého působení a nepřímého vlivu. Přímé působení spočívá v aplikaci udržitelných principů v provozu a realizaci všech aktivit univerzity, například zvyšováním energetické efektivity, odpovědným nakládáním se zdroji a odpady či další minimalizací ekologické (uhlíkové) stopy.

Nepřímý vliv vychází z působení na členy akademické obce prostřednictvím vzdělávání, zaměření výzkumu na témata udržitelného rozvoje, vytváření inspirativního prostředí a vedení příkladem. Zajímá vás, jak se můžete aktivně zapojit? Realizace cílů vyžaduje zapojení celé akademické obce - pedagogů, studentů, výzkumníků i administrativních pracovníků. Udržitelnost je však společným úsilím.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Příklady ekologických projektů

Čtyři nápady, čtyři produkty, čtyři projekty. Všechny reagují na situaci na trhu a řeší nějaký problém, posunují běžný standard na novou úroveň. Čtyři příklady projektů, do nichž investiční skupina Greativity vstupuje - mají reálný potenciál, objevují nové úrovně a dávají smysl ekonomicky. Když se ty čtyři atributy spojí v jednom produktu nebo službě, je to ideální. Protože dnes jsou environmentální mantinely už v mnoha ohledech a mnoha segmentech skutečně přísné. A co jim nevyhoví, nemá perspektivu.

GardeniX: Hydroponické pěstování

Jedním z možných řešení je hydroponické pěstování. Šimon Břeský je hlavním autorem technologie, na níž stojí systém GardeniX, což je hydroponický modulární systém pro pěstování zeleniny. Jeho výhodou je, že nepotřebuje masivní investici na velké ploše, může růst postupně. Oproti velkým systémům má také snazší obsluhu. Lakonicky řečeno, je to řešení efektivní i efektní. A udržitelné. GardeniX je řešení, které odlehčí nemocným a vyčerpaným zeminám a uspoří vodu, hnojiva i práci a zároveň zvýší ekonomický potenciál pěstební plochy.

Je vhodný pro produkci živých salátů, listové zeleniny a bylinek. Díky možnosti dynamického posunu pěstebních kanálů je produktivita na m2 o 38 % vyšší. Rostliny mají vždy tolik prostoru, kolik ve svém stáří zrovna potřebují. To vše za velmi nízkých nároků na spotřebu energie. Základem systému je NFT, což je zkratka pro Nutrient Film Technique. Rostliny přijímají živiny z tenkého filmu roztoku, který protéká kolem jejich kořenů. Část kořenů přijímá živiny z vody, část vzdušný kyslík ze vzduchu. Rostlinám to prospívá, a přestože základem je voda, oproti běžnému pěstování je jí potřeba asi jen 5 %. Voda je samozřejmě obohacena o potřebné živiny. Návratnost? Jeden až šest let, to podle konfigurace. Profesionální systém potřebuje odbornou realizaci, ale malý systém si postaví pěstitel i sám podle návodu.

GardeniX, který v Praze provozuje vlastní hydroponický skleník a komerční laboratoř, vznikl v roce 2018 jako startup zabývající se hydroponií a rostlinnou výživou. O tři roky později už ale přidal i zakázkovou výrobu a výstavbu hydroponických systémů pro evropské farmáře a stačil již realizovat projekty v Česku a Lucembursku. A je také důkazem, že ty příležitosti, ač třeba nenápadné, jsou všude kolem nás. „V prvním ročníku na vysoké škole, kde jsem studoval klinickou biochemii, jsem začal řešit, jak si přivydělat peníze. A napadlo mě využít obor trochu jinak, našel jsem si v živnostenském rejstříku volnou živnost výroba hnojiv. Později jsem přešel na biotechnologii léčiv, a když jsem ve školní laboratoři kultivoval nejrůznější bakterie a kvasinky, začal jsem to zkoušet i s rostlinami. A nakonec mě to chytlo, protože rostliny jsou hezčí a voňavější než kvasinky. Pak už to šlo tak nějak samo,“ usmívá se Šimon. Chytl se příležitosti naplno. A dobře udělal.

SmartConstruct: Geobuňky Presto Geoweb

Stavebnictví sužuje řada problémů, mezi nimi i nedostatek materiálů. Jednou z cest, jak se s ním vypořádat, jsou technologie a postupy, které dovolují materiálem šetřit, aniž by se tím nějak omezily vlastnosti stavby. Tímto směrem se vydala společnost SmartConstruct, která využívá patentovaný vynález geobuněk Presto Geoweb. Ten je známý od 70. let minulého století. „Je to systém, který je schopen výrazně spořit na kamenivu. Technologie buněčného řešení je silná, přesto jednoduchá. Prostřednictvím sítě 3D propojených buněk je výplň omezena, a tím odolná vůči pohybu. Systém poskytuje sílu a stabilizaci pro celou řadu povrchů - od vozovek až po příkré násypy. Systém společnosti SoilTec, na němž SmartConstruct staví, je nejucelenějším systémem geobuněk v oboru navrženým s plně vyvinutými komponenty, které vydrží nejnáročnější problémy na staveništi.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

„Geobuňky vytvářejí nové statické momenty, na to u nás nejsme zvyklí, stále se používají betonové desky, kde shora tlačí síla a dole se měří, kolik síly se na tu plochu přenáší. Jenže geobuňky roznášejí síly prostorově. To je něco zcela nového. Projektanti, architekti i developeři se musejí dovědět, že ta možnost tu je. Takže se hodně snažíme o edukační činnost, aby se informace o nových materiálech dostaly, kam je třeba. Ale bude to asi ještě trvat, bojujeme s velkými betonovými giganty,“ konstatuje Tomáš Valent a je si vědom, že dobré nápady to nemají vždy snadné. České stavebnictví pomalu najíždí na model cirkulární ekonomiky, protože zítra bude povinný.

Betonext: Alternativní malty a betony bez cementu

A když už materiálová inovace, tak pořádně, řekli si Karel Eminger, Petr Pilc a Pavel Wenig z Výzkumného pracoviště materiálového inženýrství. Matadoři, kteří už s vývojem materiálů mají své zkušenosti a za sebou i nejeden úspěch. Betonext je projekt, který ve spolupráci s VPMI na bázi odpadů vyvíjí nové materiály, a navíc se chce obejít bez cementu. „Cement nemá z pohledu ekologie příliš dobré jméno, má vysokou ekologickou stopu. A navíc lidstvo staví tak rychle, že cement přestává stačit, už brzy ho bude viditelně málo. Betonext se k takové výzvě postavil čelem: „Nejsme jediní, existuje poměrně široké spektrum postupů i různých druhů surovin. Poměrně dobře se obvykle daří nahrazovat u betonových pojiv cementovou složku, většinou však nedochází k výraznému snížení uhlíkové stopy. Nám se podařilo unikátními technologiemi s využitím odpadních surovin dosáhnout až stoprocentního snížení uhlíkové stopy. Laicky řečeno, umíme vyrobit alternativní malty a betony úplně bez cementu, přičemž základní mechanické charakteristiky dokážeme u nových materiálů nejen udržet, ale i vylepšit,“ vysvětluje Karel Eminger. Ten je realistou.

„Jedna věc je něco vymyslet, druhá dostat to na trh a uspět. Z tohoto pohledu jsme na začátku cesty a v tom, co je před námi, hodně spoléháme na Greativity. V současné době se Betonext snaží uspět v projektu technologické inkubace a dostat na trh novou zdící a omítací maltu. Ale plány sahají mnohem dále. „Rádi bychom se i v budoucnu orientovali na výzkum, máme před sebou další směry vývoje geopolymerních materiálů novými kombinacemi aktivátorů a matric.

Kamerová sonda pro identifikaci kůrovce

„Se skupinou Greativity Group, respektive se společností NeraAgro, navázala Kancelář transferu technologií Jihočeské univerzity spolupráci již před časem ohledně různých inovativních projektů, které jsme společně probírali a komunikovali ohledně ideálních kroků k jejich dalšímu posunu na trhu. Projekt ještě nemá obchodní jméno, v této chvíli Greativity dotahují podobu společného podniku s Jihočeskou univerzitou. Má ale produkt - kamerovou sondu, která dokáže identifikovat ve stromech kůrovce. Počítá se s rozvojem projektu za přispění umělé inteligence, což by usnadnilo rozeznávání i dalších škůdců. V rámci proof of concept aktivity se podařilo technologii dovyvinout a otestovat v externích podmínkách s vynikajícím výsledkem. Byly proto podány dvě přihlášky vynálezu a přihláška užitného vzoru, všechny tři byly Jihočeské univerzitě uděleny.

„Stav projektu k dnešnímu dni je takový, že jsme s univerzitou dohodnuti na hlavních parametrech společného podniku a spouštíme formální kroky.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Další projekty a aktivity

Projekt souvisí s ekologickou transformací vzdělávacího systému, a to zejména podporou rozvoje zelených dovedností. V rámci jednotlivých klíčových aktivit projektu bude podpořen vznik nového akreditovaného studijního programu a nových či inovovaných předmětů do stávajících studijních programů s jasně definovanými výsledky učení v oblasti udržitelnosti, změny klimatu, ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti s náležitým zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických aspektů. Nový předmět: Příroda a/vs.

Výstupy klíčové aktivity jsou zaměřeny na tvorbu nových odborných kurzů celoživotního vzdělávání orientovaných na výkon povolání, kurzů zaměřených na rozšiřování dovedností a rekvalifikace odpovídající cílům zelené transformace a udržitelnosti. Nové kurzy budou rovněž koncipovány v souladu s Doporučením Rady ze dne 16. V rámci klíčové aktivity budou realizovány některé implementační kroky, jako například výpočet vodní a uhlíkové stopy a další výstupy potřebné pro reporting, propagace a komunikace udržitelnosti v rámci třetí role univerzit např.

Předmětem této aktivity je navázání několika strategických partnerství s cílem efektivního řešení dalších klíčových aktivit tohoto záměru, a to zejména KA 1: Nově akreditované studijní programy; KA2: Tvorba nových/inovovaných předmětů ve studijních programech a KA4: Strategie udržitelnosti a zelené transformace. Společné potřeby a očekávání budou definována ve Smlouvě o partnerství, která bude s každým partnerem v rámci realizace této aktivity uzavřena. Realizace projektu bude ukončena popisem výstupů partnerství a SWOT analýzou, která shrne naplnění předmětu partnerství. JU předpokládá, že v rámci této aktivity uzavře min. Rozpočet (v mil.

Oddělení sociálně-ekologické analýzy (SE Lab)

Oddělení sociálně-ekologické analýzy (SE Lab) zjišťuje, jakým způsobem může lepší pochopení vazeb mezi lidskou společností a přírodním prostředím pomoci v hledání cest k udržitelnosti. Sociálně-ekologické scénáře (social-ecological scenarios) zachycují budoucí vývoj vazeb mezi společností a přírodou. Cesty k udržitelnosti (sustainability pathways) jsou konkrétní typ scénářů, který nám pomáhá pochopit, jaké kroky k udržitelnosti jsou možné a pro které aktéry. Příklad vizualizace různých scénářů možného vývoje turismu, ochrany přírody v CHKO, zadržování vody v krajině, vzdělání, krajinného managementu a společnosti (Harmáčková et al.

Sociálně-ekologická resilience (social-ecological resilience) je schopnost provázaných systémů lidské společnosti a přírodních prostředí vyrovnávat se se změnami a šoky a zachovat si při tom své funkce. Její výzkum nám umožňuje pochopit, jaké společenské procesy resilienci ovlivňují, nakolik jsme odolní vůči globální změně a jejím projevům, či která přírodě blízká opatření (např. zelené oblasti ve městech) zároveň pomáhají budování společenské odolnosti. Role znalostí, jejich spoluvytváření a přenosu (knowledge co-production and transfer) je klíčová pro formování sociálně-ekologických systémů okolo nás a pro dosahování udržitelnosti. Výzkum v rámci oddělení zjišťuje, jak se získané znalosti o souvislostech mezi společenskými a přírodními procesy reálně propisují do fungování společnosti, jak je možné efektivitu získaných znalostí zvýšit či jak v tomto ohledu fungují vědecko-politická rozhraní (např.

Práce oddělení vychází z řady disciplín na pomezí společenských, humanitních a přírodních věd, mj. vědy o udržitelnosti, sociální geografie, rozvojových studií, mezinárodních vztahů, environmentálních studií, antropologie, environmentální psychologie a designu. Oddělení se orientuje na transdisciplinární a participativní výzkumné přístupy.

Výzkumné a inovační projekty

• Projekt BIONEXT: The Biodiversity Nexus - Transformative Change for Sustainability (Horizon Europe) je výzkumný a inovační projekt, který přináší nové poznatky umožňující lepší pochopení procesu úbytku biodiverzity v širších souvislostech, včetně nenahraditelné role biodiverzity pro život na Zemi. Projekt ukazuje, jak úbytek biodiverzity souvisí s mnoha klíčovými aspekty našich životů: s vodou, kterou pijeme, s potravinami, s dopravou, s naším zdravím, s energetikou a také se změnou klimatu.
• Projekt TRANSPATH: Transformative pathways for synergising just biodiversity and climate actions (Horizon Europe) má za cíl identifikovat pákové body a s nimi související možné intervence, které by umožnily a iniciovaly transformační změny na úrovni spotřebitelů, výrobců i organizací.
• Projekt AdAgriF: Advanced methods of greenhouse gases emission reduction and sequestration in agriculture and forest landscape for climate change mitigation CZ (MŠMT, OP JAK) se zaměřuje na mitigační klimatická opatření v zemědělské krajině a v lesích.
• Tématu resilience se náš tým aktuálně věnuje v rámci projektu s názvem Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik - SYRI (Next Generation EU, MŠMT, NPO). Cílem našeho týmu, který se na projektu podílí spolu s výzkumníky a výzkumnicemi z dalších institucí, je rozvoj resilienčního myšlení u aktérů snižování rizik katastrof a zvyšování systémové odolnosti vůči přírodním katastrofám a extrémním projevům počasí v kontextu klimatické krize. Národní institut SYRI je virtuální vědecký hub sdružující vědkyně a vědce z oblasti společenských věd. Zaměřuje se na výzkum rizikových situací a možností zmírnění problémů, které přinášejí náhlé neočekávané události jako změna klimatu, pandemie, válka apod. Projekt SYRI je součástí Národního plánu obnovy, č.
• Just Scapes: Environmental justice analysis to advance rural landscape transformations in the face of climate change (JPI Climate Solstice) byl transdisciplinární a mezioborový výzkumný projekt zaměřený na environmentální spravedlnost. Zaměřoval se na hledání cest, jak realizovat „spravedlivou transformaci“ v různých oblastech Evropy. Případové studie projektu byly zpracovány v České republice, Francii a Skotsku.
• Coop4Wellbeing: The role of participatory social-ecological research in strengthening international development cooperation (TA ČR) je příkladem projektu, jehož cílem bylo posílení vazeb mezi vědou, aplikovaným výzkumem a rozvojovou spoluprací. Hlavním cílem našeho týmu bylo nastartovat proces přenosu znalostí ze společného výzkumu sociálně-ekologických vazeb do rozvojové praxe v Zambii. Výzkum se zaměřoval na témata spojená s přístupem k půdě, s aspiracemi drobných zemědělců či na vnímání systému společenské správy v Západní provincii Zambie. Dalším důležitým komponentem bylo také zkoumání přenosu znalostí mezi aktéry rozvojové spolupráce a účastníky rozvojových projektů. Výzkumnice z Oddělení sociálně-ekologické analýzy (Lenka Suchá, Aneta Seidlová a Zuzana V.

Další projekty

• Cílem projektu je usnadnit přenos znalostí a využití zkušeností z německého prostředí v českých podmínkách, aniž by docházelo k přetahování českých studentů na saský pracovní trh. Projekt si zpočátku nestanoví za cíl vytvořit nové studijní programy v ČR, ale spíše přispět ke kvalitativnímu vylepšení stávajících programů.
• Projekt podporuje výsadbu a ochranu vysokokmenných ovocných stromů, které přispívají k biodiverzitě a ekologické stabilitě zemědělské krajiny. Zaměřuje se na poskytování metodické podpory pro zakládání lučních sadů a sdílení přeshraničních zkušeností mezi klíčovými aktéry. Zároveň zvyšuje povědomí veřejnosti o významu starých ovocných odrůd, jejich genetickém bohatství a možnostech udržitelného využívání těchto krajinných prvků. Spolupráce: Landschaftspflegeverband Sächsische Schweiz-Osterzgebirge e. V.
• Projekt je zaměřen na zvýšení schopnosti regionů a občanů Střední Evropy zvládat dopady změny klimatu související s vodními extrémy. Vytvoří jednotnou přeshraniční platformu, která shromáždí a analyzuje environmentální, vodohospodářská a meteorologická data z otevřených zdrojů, čímž podpoří přesnější klimatické předpovědi a regionální plánování. Součástí projektu je testování nástroje s politiky, obcemi a občany a práce na adaptačních strategiích, které pomohou zlepšit řízení klimatu a informovat o možnostech zmírnění dopadů klimatických změn.
• V rámci projektu ReBioClim budeme identifikovat a analyzovat současné výzvy a příležitosti měst v oblasti plánování obnovy městských toků z pohledu různých perspektiv. Na základě v projektu provedených analýz, modelování a zorganizovaných seminářů se zúčastněnými stranami, budou pořízeny plány obnovy městských toků (resp. projektová dokumentace) v pilotních lokalitách.
• Projekt zabývající s podporou adaptace a integrace pracovní síly 55+ na trh práce.
• Cílem projektu je podpora (obnova) přírodě blízkých řešení, které mají funkci zadržení vody jako jsou například mokřady, rašeliniště apod. Spolupráce: University of Ljubljana (Slovinsko). Visegrad Fund: Udržitelná spotřeba obyvatelstva v postpandemické ekonomice.
• Projekt se zaměřuje na rozvoj odborných kompetencí pedagogů a posílení jejich schopnosti efektivně využívat moderní technologie ve vzdělávání. Green Netiquette je inovativní iniciativa zaměřená na propagaci ekologicky šetrné netikety jako klíčové dovednosti pro digitální věk. Spolupráce: Eurospeak limited (Irsko), Instituto ad Ordinamento Universitario “Scuola Superiore Carolina Albasio” (Itálie) a Youthmakers Hub (Řecko).
• Projekt Emb-ED EU se zaměřuje na vytvoření rámce pro integraci hodnot EU do vysokoškolského vzdělávání a na rozvoj profesních dovedností v této oblasti. Skrze inovativní metody spolutvorby a zapojení různých zainteresovaných skupin pomáhá projekt posílit roli pedagogů při předávání evropských hodnot studentům.
• Výzkum motivací vlastníků půdy realizovat nebo tolerovat na svých pozemcích retenční opatření ke zmírnění povodňových škod.
• Výzkum podpory využití potenciálu odpadního tepla k dosažení úspor energie.
• Podpora tvorby adaptačních strategií Prahy, Brna a Plzně na klimatické změny s ohledem na potenciál zelené a modré infrastruktury.

Vážení kolegové, studenti a partneři, jsem rád, že vás mohu přivítat na webu věnovanému Strategii udržitelnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. doc. Ing.

Přístup VŠE vychází z přesvědčení, že udržitelnost by neměla být vnímána jako pouhá přidružená aktivita, ale jako základní prvek, který se stane dlouhodobým jádrem všech činností naší univerzity nezávisle na existenci konkrétních projektů. Téma udržitelnosti se zejména v posledním desetiletím stalo megatrendem, který zásadním způsobem ovlivňuje globální ekonomiku.

V kontextu přípravy budoucích ekonomů, manažerů a podnikatelů na jejich profesní dráhu se stává znalost a pochopení principů udržitelnosti klíčovou kompetencí. Strategie udržitelnosti VŠE klade důraz na aktivní zapojení univerzity do řešení environmentálních a sociálních výzev. Tento přístup nejen zlepší celkový dopad VŠE v těchto oblastech, ale také posílí její prestiž na národní i mezinárodní úrovni.

Současná česká potažmo evropská společnost čelí řadě bezprecedentních socioekonomických a environmentálních výzev. Načasování a souhra všech těchto zmíněných faktorů představuje výzvy pro ekonomický vývoj současné společnosti v mnoha jeho aspektech. Předmět výzkumu je v rámci projektu rozdělen na dvě hlavní výzkumné větve: socioekonomické výzvy pro současnou společnost a environmentální výzvy pro současnou společnost.

tags: #ekologické #projekty #ekonomické #fakulty

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická známka pro TIR v Rakousku
• Jánský o změně klimatu a hydrologii
• Likvidace aut v ČR
• Chromový koš Multi 12 l – recenze
• Jak se dostat na letiště z Brna