Jánský: Změna klimatu a její dopad na hydrologii

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24.

Efektivita investic do rozvojového světa

„Bohatá severní polokoule financuje projekty na chudém jihu, ale investice se nehlídají, daná firma v zemi nezůstane a neřídí příslušná opatření. To vidím jako úhelný kámen,“ řekl hydrolog Jánský. Problém podle něj spočívá v tom, že investované peníze skončí v jiných projektech, než ke kterým je dárcovské státy určily.

Rozvojový svět podle Jánského není schopen garantovat správné využití darovaných peněz od bohatých států ze severní polokoule. „Jestliže budeme pomáhat financemi, tak musíme pomáhat i lidmi a technologiemi. Je potřeba vyškolit personál a předat zkušenosti mladým lidem. To, co tam vložíme, musíme ohlídat,“ prohlásil Jánský.

Chybu vidí i v tom, že mladí lidé z rozvojového světa přijíždějí na univerzity do Evropy, kde následně zůstávají a nechtějí se vracet do svých domovin. Odborníci by proto měli jezdit do rozvojových zemí, kde by vyškolili odborný personál.

Dopady klimatických změn a nutnost kompromisů

Jánský vyzývá ke kompromisům, i když roztává Arktida i Grónsko. „Za svůj život jsem viděl, že je potřeba ustupovat a dělat kompromisy. Nemyslím si, že je momentálně Green Deal nastaven realisticky. Dá se jednoduše spočítat, že uvedených milníků se nedá dosáhnout,“ zhodnotil Jánský cíle Evropské unie.

Čtěte také: Služby v oblasti odpadů od Jindřicha Jánského

Jánský pracuje na knize o Arktidě a upozorňuje, že v současné době během letních měsíců ubývá 40 procent ledové plochy. Když mizí bílé plochy, které mají schopnost odrážet sluneční paprsky, tak dochází k jejich pohlcování vodou.

„V Grónsku 600 giga tun vody během minulého roku roztálo z ledovců a zmizelo do oceánu. Je to tak rychlý postup, že to nečekali ani největší experti,“ poznamenal Jánský. Podle odhadů odborníků může hladina oceánů stoupnout o osmdesát centrimentrů až jeden metr, ale tyto změny mají setrvačnost - budou pokračovat až do výšek, které budou kritické pro řadu oblastí, upozornil v pořadu 90'ČT24 klimatolog Tomáš Halenka.

Podle Jánského se otepluje i povrch oceánu. „Pobřeží Aljašky a Sibiře má během léta třeba pět stupňů, ale v osmdesátých letech měla jen jeden stupeň. Teplá voda působí na mělké břehy tamních moří, pod kterými je uložen takzvaný žlutý led, který se dál rozpouští,“ popisuje Jánský dopady oteplování. Připomíná, že za problém považuje i mizející permafrost.

V Kanadě podle něj zmizelo několik jezer, protože roztál permafrost v jejich podloží a voda z jezer se vsákla do půdy. „Ohrožená je ale i infrastruktura. Rusko bude mít problém s přehradami na Sibiři, které se kotvily do trvale zmrzlé půdy, ale možná to nebylo dost hluboko. Jsou města, kde zmizely celé domy, protože stály na permafrostu,“ upozorňuje Jánský.

Česko a boj proti suchu

Podle Jánského se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

„Dovolím si pochválit naše politické lídry. Líbilo se mi, jak už za minulé vlády velké ústavy dostaly zadány od ministerstva životního prostředí projekty, které mají řešit sucho. Tam vznikají opravdová opatření, která máme udělat, abychom v boji se suchem zvítězili,“ pochvaluje si Jánský.

Z technických inovací se Jánskému líbí, že Česko bude budovat umělou infiltraci, takže dojde k nucenému vsakování vody. Z celkové spotřeby vody je v České republice 80 procent povrchová voda a 20 podzemní, která je nejkvalitnější, ale v Česku je jí málo.

„Existuje možnost vybudovat další vodní nádrže, jako je Káraný, kde voda prosakuje pískovým ložem a skoro hned je pitná. Pokud existuje vhodná hydro-geologická struktura, kterou je nepropustná pánev, tak si tam vodu v době přebytku můžeme uložit a v době sucha ji čerpat,“ uzavírá Jánský.

Adaptace a revitalizace krajiny

Jánský často opakuje, že svět by se měl v nakládání s vodou inspirovat Švýcarskem. I když má Švýcarsko dostatečné množství kvalitní vody, běžně se tu uplatňuje recyklace. To je postup, kdy se voda v továrnách používá opakovaně. Po použití v technologickém procesu putuje do čističky, odkud se znovu vrací do výroby. Je třeba také zkvalitnit čistění odpadních vod. I v tom se můžeme inspirovat. U nás se používá většinou mechanicko-biologické čištění, ve Švýcarsku je běžné čistění čtyřstupňové, včetně tzv. fosfátové eliminace.

Krajina se prostě musí do budoucna změnit. Musíme jít na takzvanou fragmentaci krajiny, jak říkají ekologové, podpořit všechny tyto procesy, dávat peníze na malé projekty, takzvanou revitalizaci.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Jánský říká studentům: Revitalizace, nebo renaturace. Němci tomu říkají „blíže k přírodě“. Krajinu už nikdy nevrátíme do původního stavu, prostě žijeme v kulturní krajině, ale můžeme se takové krajině přiblížit. Když někde vidíte nějakou povedenou revitalizaci, tak srdce zaplesá. Máme nivu, vnímáme znovu meandry, kdy zpomalujeme odtok, kolem je louka, a na březích doprovodná zeleň. To je revitalizace.

tags: #Jánský #hydrolog #změna #klimatu #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Problémy Czechoslovak Group
• Bankomaty s recyklací hotovosti
• Barvy Huber Group a ekologie
• Zajímá vás hodnocení programů environmentální výchovy pro gymnázia?
• Udržitelný rozvoj kosmetiky Maika