Silniční doprava má zásadní význam pro hospodářství a společnost na celém světě. V roce 2017 představovala silniční doprava v EU-28 73,3 % celkového objemu pozemní nákladní dopravy a 80,1 % osobní dopravy.
Účinným způsobem, jak zvýšit odolnost silniční dopravy, je určit, vypracovat nebo revidovat a následně zavést stavební a projekční normy. Tyto činnosti by měly být začleněny do standardizovaného a dobře popsaného procesu zaměřeného na zvýšení celkové odolnosti silniční sítě. Rámec pro přizpůsobení silniční infrastruktury byl popsán a pilotován projektem ROADAPT (Silnice pro dnešek, přizpůsobené pro zítřek).
Velmi vysoké teploty se projevují zvýšeným rizikem asfaltového oděru, proplachování a vykrvení asfaltových povrchů a/nebo praskání. Jak se teplota asfaltové směsi zvyšuje, fáze pojiva ztrácí tuhost a nevratné deformace způsobené statickým nebo dynamickým zatížením dopravy se hromadí rychleji. Zvyšte odrazivost (albedo) povrchu vozovky např.
Mezi primární dopady zvýšené frekvence intenzivních srážek patří poškození asfaltu vodou, snížená nosnost spodních vrstev vozovky a snížená bezpečnost a komfort pro uživatele (méně tření, méně komfortu). Použití propustných/nádržových chodníků. Kapacita odvodňovacího systému by měla být přizpůsobena vyšší intenzitě a četnosti extrémních srážek a doplněna o zařízení pro zadržování vody (např. přehrady, nádrže) a strukturální ochranná opatření (háky, náspy). Konstrukce propustků by měla být upravena tak, aby v krátké době vyhovovala vyšším objemům vody.
Hlavními obavami souvisejícími se změnou klimatu, které se týkají navrhování, výstavby a řízení stávajících mostních konstrukcí, jsou vyšší výskyt povodní, vyšší vypouštění řek, eroze a nestabilita svahů a kolísání teploty.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Vegetace podél silnic přispívá k ochraně životního prostředí, zejména ke snížení hluku a znečištění, a může mít také adaptační funkci, například chránit silnici před přímým slunečním světlem. Na druhé straně nesprávné využívání vegetace podél silnice může být rizikovým faktorem narušení dopravy v případě extrémních povětrnostních jevů a může také ovlivnit bezpečnost silničního provozu.
Změna klimatu bude mít rovněž dopad na údržbu silnic, kterou je proto třeba zohlednit při řešení silniční infrastruktury odolné vůči změně klimatu. Pozornost je třeba věnovat všem službám údržby, jako je čištění a údržba odvodňovacích systémů, odstraňování škod způsobených vichřicí, čištění silnic, prořezávání kartáčů a odstraňování sněhu a ledu.
Přizpůsobení silniční dopravy je součástí řešení pro zajištění kontinuity dodavatelských řetězců pro podnikatelský a průmyslový sektor. Výše uvedená rizika změny klimatu ovlivňují kontinuitu dodavatelského řetězce souvisejícího s dopravou. Pokud jde o dopady související s povodněmi a zvyšováním hladiny moří na silniční dopravu, viz také možnost přizpůsobení Plovoucí nebo vyvýšené silnice.
Určení, vypracování a provádění norem pro silniční dopravní infrastrukturu odolných vůči změně klimatu vyžaduje zapojení široké škály zúčastněných stran. Tento proces obvykle zahajují a koordinují správní orgány a/nebo agentury odpovědné za řízení silniční dopravy. Tyto předměty jsou vědecky podporovány výzkumnými institucemi působícími v oblasti dopravy udržitelného rozvoje, jako je například FEHRL (Fórum evropských národních laboratoří pro výzkum dálnic), jakož i výzkumnými ústavy specializovanými na výzkum klimatu, které poskytují vstupní údaje pro hodnocení rizik a zranitelnosti. Po identifikaci jsou nové stavební normy implementovány stavebními společnostmi působícími v oblasti inženýrských staveb.
Vzhledem k tomu, že provádění nových nebo revidovaných norem probíhá především v rámci rekonstrukce stávající nebo výstavby nové infrastruktury, závisí účinnost reakcí na přizpůsobení na plánech rozvoje silniční infrastruktury. Výstavba nových silnic nebo přizpůsobení stávajících silnic novým normám odolným vůči změně klimatu může být v rozporu s plány územního rozvoje (např. v oblasti bydlení), jinými odvětvovými strategiemi nebo cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Identifikace a řešení potenciálních konfliktů je proto zapotřebí v počáteční fázi projektování a výstavby silnic.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Náklady závisí na velikosti oblasti zájmu, délce silniční sítě, jíž se adaptační zásah zabývá, míře rizik spojených se změnou klimatu, jimž silniční dopravní infrastruktura čelí, a na konkrétních typologiích zvažovaných adaptačních opatření. Očekává se, že hlavní přínosy budou souviset se zajištěním konektivity a provozu silniční dopravní sítě i v případě extrémních povětrnostních jevů a změněných klimatických podmínek, což bude mít pozitivní dopad na hospodářskou prosperitu, bezpečnost a dobré životní podmínky. Silniční síť má zásadní význam pro nákladní dopravu: zachování životaschopnosti silničních sítí zachovává současnou životaschopnost obchodu a ziskovost odvětví, která se spoléhají na silniční síť při přepravě zboží svým zákazníkům a získávání dodávek od jiných společností.
Vzhledem k tomu, že poslední míle je vždy na silnici, je zachování silnic obzvláště důležité pro přepravu zboží a služeb, které je třeba naléhavě doručit do místa určení. Příkladem jsou léčiva, zdravotnické potřeby a nouzové dopravní činnosti (ambulance, hasiči, policie atd.), které mají mimochodem zásadní význam pro zvládání katastrof a reakci na mimořádné události v případě extrémních událostí vyvolaných změnou klimatu. Konečně se očekávají dlouhodobé úspory nákladů na provoz a údržbu dopravní infrastruktury.
Hlavním strategickým dokumentem EU relevantním pro přizpůsobení dopravy změně klimatu je bílá kniha o dopravě „Plán jednotného evropského dopravního prostoru - vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“. Jedním z cílů této strategie je zajistit, aby dopravní infrastruktura financovaná EU zohledňovala potřeby v oblasti energetické účinnosti a výzvy spojené se změnou klimatu (odolnost celkové infrastruktury vůči změně klimatu). Na vnitrostátní úrovni jsou rozvoj silniční dopravy, její udržitelnost a přizpůsobení se změně klimatu řešeny vnitrostátními dopravními strategiemi a v některých případech vnitrostátními plány pro přizpůsobení se změně klimatu, které stanoví priority a opatření pro každé odvětví. Technické normy pro navrhování a provoz silniční dopravní infrastruktury jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy.
Doba potřebná k provedení úplné revize norem pro silniční infrastrukturu odolných vůči změně klimatu se může pohybovat v rozmezí 1-3 let v závislosti na zemi a oblasti působnosti. Realizace na místě může trvat měsíce až několik let, v závislosti na velikosti a úrovni složitosti stavebních prací.
Revidované normy uplatňované na výstavbu nové silniční infrastruktury a modernizaci a údržbu stávající infrastruktury mají obvykle životnost v rozmezí 25 až 100 let. Životnost silniční infrastruktury je několik desetiletí v závislosti na úrovni údržby a provozních podmínkách.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Udržitelný prefabrikovaný beton prošel dlouhým vývojem. Obvykle má nízký poměr vody a cementu, vynikající izolační a tepelné vlastnosti a vysokou energetickou účinnost. K jeho udržitelnosti přispívá trvanlivost a recyklovatelnost. Ta je umocněna využitím místních a přírodních materiálů, jako je písek a štěrk, v jeho složení.
Recyklovaný kov získaný ze šrotu snižuje potřebu nové kovovýroby, která je obvykle energeticky náročná a znečišťuje životní prostředí. Použití recyklovaného kovu pomáhá šetřit zdroje a může také minimalizovat odpad a spotřebu energie. Ve stavebnictví se recyklované kovy běžně používají k rámování konstrukcí, střešních krytin a fasád kvůli jejich odolnosti a pevnosti. Mohou však vyžadovat další zpracování dle požadavků konkrétního použití.
Bambus se stává robustní a udržitelnou alternativou k tradičnímu tvrdému dřevu. Jeho rychlý růst a schopnost prosperovat bez pesticidů zvyšují jeho ekologickou hodnotu. Navzdory své pevnosti v tahu, která je srovnatelná s ocelí, je náchylný k vlhkosti a škůdcům, pokud není správně ošetřen, což může zvyšovat náklady projektu.
Sendvičové panely (SIP - Structural Insulated Panels) se obvykle skládají z vrstvy pěnové izolace vložené mezi dva konstrukční obklady, které nabízejí vynikající energetickou účinnost ve srovnání s tradičními metodami rámování. Vzduchotěsný charakter SIP výrazně snižuje tepelné ztráty a zisky, čímž zlepšuje tepelný výkon budov. Ten se následně promítne do nižších nákladů na vytápění a chlazení a ve výsledku budova zanechá nižší uhlíkovou stopu. Zjednodušený proces výstavby ve spojení se SIP navíc snižuje množství odpadu a zkracuje harmonogramy projektů. To je důležité, protože kratší doba výstavby znamená nižší spotřebu energie na staveništi a méně emisí ze stavebních činností.
Posun směrem k inovativním izolačním materiálům, jako je celulóza a recyklovaný denim, odráží rostoucí povědomí o dopadu stavebních materiálů na životní prostředí. Celulózová izolace vyrobená z recyklovaného papíru poskytuje vynikající tepelnou izolaci a je ohnivzdorná, což z ní činí bezpečnější a udržitelnější volbu. Její výrobní proces je navíc méně energeticky náročný než pro tradiční izolační materiály. Recyklovaný denim je izolace vyrobená ze spotřebitelské džínoviny, která nabízí vynikající tepelný výkon a také zvukově izolační výhody.
Vliv stavby na životní prostředí je vždy třeba posuzovat ze dvou hledisek:
Toto hledisko je záležitostí především investora a projektanta. Společnost si přitom zajišťuje ochranu životního prostředí důkladným posuzováním všech předpokládaných vlivů při projednávání a schvalování příslušného projektu. Pamatují na to i zákony. V České republice je to zejména zákon č. 144/92, o ochraně přírody a krajiny a zákon č. 244/92, o posuzování vlivů na životní prostředí.
Ochrana životního prostředí v dosahu staveniště je dnes jedním z hlavních zájmů stavební společnosti při zhotovování staveb. Řídí se zákony na ochranu životního prostředí, tj. jmenovitě: zákonem č. 125/97 Sb., o odpadech; zákonem č. 114/92 Sb., ve znění zákona č. 289/95 Sb., o ochraně krajiny a přírody; zákonem č. 211/94 Sb., ve znění zákona č. 158/94 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami; zákonem č. 138/73 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně vod.
Není nadsázkou prohlásit, že dálnice (a moderní silnice obecně) lze považovat za ekologické stavby. Příznivě působí na zaměstnanost v regionu - každých 100 mil. Kč, vložených do dopravní infrastruktury, přináší podle dostupných dlouhodobějších rozborů 556 pracovních příležitostí a z tohoto objemu se do státního rozpočtu vrací více než 12 % z titulu úspor na podpoře nezaměstnaných a asi 42 % daňových odvodů z podnikatelské sféry.
Ředitelství silnic a dálnic je státní podnik, jehož zřizovatelem je Ministerstvo dopravy ČR. Jeho základním účelem a předmětem činnosti je zajišťování výstavby, modernizace, správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a jejich součástí a příslušenství. ŘSD také zajišťuje funkci provozovatele systému elektronického mýta v ČR. Celkově má ŘSD ve správě přibližně 1500 km dálnic a 5800 km silnic I. Jako jeden z největších investorů si uvědomuje, že stavby dopravní infrastruktury mohou mít kromě své pozitivní funkce z hlediska dopravního zároveň negativní vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Podléhají proto podle zákona č. 100/2001 Sb.
tags: #ekologické #prvky #ve #výstavbě #komunikací