Ekosystém ve skleněné láhvi: Návod na vytvoření miniaturní zahrady

Mnohé pokojové rostliny se dají zdárně pěstovat i v uzavřené láhvi. Pokusme se o to. Založ zahradu v lahvi a svůj pokus vyfotografuj!

Co je florarium?

Florarium, někdy také nazývané rostlinné terárium, je miniaturní ekosystém vytvořený v uzavřené nádobě, nejčastěji skleněné. Jedná se o jakousi zahrádku ve skle, kde se pěstují různé druhy rostlin. Florárium je v podstatě mini zahrádka pod sklem. Vytváří rostlinám mikroklima, které udržuje vyšší vlhkost, stabilní teplotu a chrání je před průvanem.

Myšlenka vytvoření takové zahrádky je připisována anglickému baronovu Nathanieli Wardovi žijícímu v 19. století. “Wardovy skleníky” byly průkopnickým pokusem o simulaci přirozeného prostředí pro rostliny. I když tohle pojmenování je prakticky zapomenuto, vynález ctihodného lékaře žije dál. Jen jsme zvyklí říkat mu trochu jinak - nejčastěji zahrádka v láhvi.

Dnes jsou floraria oblíbenou dekorací interiérů, protože přináší do našich domovů kousek přírody. Díky svému charakteru vyžadují jen minimální péči a mohou zdobit téměř jakékoliv místo, od parapetů po knihovny. Florarium vám umožní, abyste si vytvořili malebné přírodní zákoutí i v paneláku. Florarium je navíc skvělým řešením i pro nezkušené pěstitele.

Proč si vyrobit zahradu ve skle?

• Snadná výroba, vyžaduje velmi málo, aby byla dobře udržována.
• Snadnější udržování teploty, bez možnosti průvanu a stejně tak bezproblémové udržování vyšší vlhkosti vzduchu.
• Na listech se neusazuje prach a nedostanou se k rostlinám ani škůdci.
• Pohled na zelené rostliny snižuje stres a podporuje soustředění.
• Ve floráriu se většinou používají živé rostliny, přírodní substráty a recyklovatelné nádoby.

Typy florárií

1. Uzavřené florárium: skleněná nádoba se zátkou (např. skleněná koule, dóza nebo váza se špuntem).
2. Otevřené florárium: nádoba s volným přístupem vzduchu.

Jak funguje uzavřený ekosystém?

Zahrada v láhvi může mít různé podoby. Buď je to otevřená sklenice osázená sukulenty, nebo uzavřená skleněná nádoba. V druhém případě vzniká samostatný ekosystém, který tak trochu připomíná miniaturní zeměkouli s rostlinami a vlastní atmosférou. Funguje tu koloběh vody i kyslíku; samozřejmě za podmínky, že rostliny uvnitř mají dostatek světla. Láhev tedy není potřeba zalévat ani větrat.

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

Rostliny i zemina stále odpařují vodu, která pak stéká znovu do půdy a tím se vytvoří vlastní mikroklima. Láhev je v podstatě mikrokosmos země.

Pro ty, kteří se ptají, jak je to vůbec možné: zahrada je dokonale vyvážený a soběstačný ekosystém. Bakterie v kompostu požírají odumřelé rostliny a rozkládají kyslík, který rostliny uvolňují, a přeměňují jej na oxid uhličitý, který je potřebný pro fotosyntézu.

Co budeme potřebovat?

• Velkou skleněnou nádobu (např. zavařovací lahev, lahev nebo demižon se širokým hrdlem). K vytvoření vaší malé zahrady lze použít jakýkoli vzduchotěsně uzavíratelný skleněný kontejner. Můžete si pořídit sklenici přímo určenou k osázení, např. ze skleněných tabulek spojených kovovým lemem, stejně tak dobře ale poslouží obyčejný kuchyňský džbán, váza, stará lékárnická lahev nebo kulatá akvária.
• Síťku přesně podle dna sklenice.
• Rašelinu.
• Drenážní vrstvu z kamínků či keramzitu.
• Substrát.
• Vodu.
• Rostliny vhodné do zahrady v láhvi.
• Dlouhou pinzetu, jídelní hůlky nebo jiné vhodné náčiní (pokud zvolíte nádobu s užším uzávěrem).
• Mušličky, šnečí ulity, větvičky, šišky (na ozdobu).

Jaké rostliny vybrat?

Miniaturní zahrádka ve skle bude ale dlouhodobě fungovat, jen když ji osázíte správnými rostlinami. Ne každý druh se s podmínkami v láhvi vyrovná. Vhodnější jsou nízké druhy z podrostu tropických pralesů. Pod „víkem“ může růst zakrslý chřest pýřitý nebo netík Raddiho; druhý z nich potřebuje spíše sucho. Také begonie královské se vzorovanými listy vytvoří zajímavé akcenty, ale nesnášejí přílišné vlhko. Nenáročné jsou naopak pepřinec, podeňka, pilea, fitonie, drobný fíkovník šplhavý a drobné bromélie, jako podrostovka. Vhodné jsou také kapradiny, třeba vranečky, a mechy.

Obecně ale platí, že je lepší volit takové rostliny, které nebudete muset často přesazovat kvůli jejich bujnému růstu nebo takové, které by potom kvůli své velikosti nepřiměřeně zaplnily celý prostor. Pokud to tedy zrovna není váš cíl!

V tomto typu terárií budou prospívat suchomilné rostliny, které vyžadují menší porci zálivky a lepší proudění vzduchu. Na takovou domácí pouštní zahrádku vám bude stačit i obyčejná terakotová/hliněná podmiska, která je zevnitř glazovaná (aby vlhkost neprosákla).

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

Vzdušné rostliny Tillandsie - ty dokonce nemusíte sázet, žijí totiž pouze ze vzdušné vlhkosti.

Návod na založení zahrady v láhvi

1. Vybranou sklenici vymyjte horkou vodou a vysušte.
2. Ustřihněte si síťku přesně podle dna sklenice.
3. Na dno dejte určitě drenážní vrstvu z kamínků či keramzitu, aby kořeny suchomilných rostlin nestály ve vodě.
4. Poté přidejte vrstvu substrátu, ve které budou rostliny zasazeny. Rozmyslete se, jestli z pohledové strany chcete substrát vidět nebo nikoli.
5. Rukou si v rašelině vytvořte menší důlek, do něhož zasaďte rostlinku.
6. Připravte si jednotlivé rostliny: kořeny jim omyjte vodou, a pak je patrně zasaďte do substrátu. Trubičkou ze stočeného papíru (např. od kuchyňské utěrky) můžete doplnit substrát. Mělo by ho být tolik, aby byly kořeny zakryty.
7. Chcete-li, dlouhou pinzetou naaranžujte do láhve kamínky a mušle. S finálním dozdobením takovéto zahrádky si můžete opravdu vyhrát. Na ozdobu se dají použít mušličky, šnečí ulity, větvičky, šišky, fantazii se meze nekladou. Dokonce můžete zahrádku vyrobit pro děti nebo rovnou s nimi, a vytvořit tak džungli pro jejich malá plastová zvířátka.
8. Vodu do sklenice opatrně dodejte pipetou. Zalévejte střídmě: voda nesmí být na dně sklenice vidět.
9. Přidejte chvostoskoky (20-30 kusů). Tito neškodní drobní půdní živočichové budou sklenici čistit od plísní. Seženete je třeba v obchodě s teraristickými potřebami.
10. Konečně, zasaďte rostliny. Budete jich potřebovat jen velmi málo a musí být malé i když je to obrovská nádoba. Malé kapradiny, jako je Adiantum, malé druhy Tradescantia či sazenice rostliny Chlorophytum se uchytí snadno. Přesuňte každou rostlinu opatrně do správné polohy, přizpůsobte je tyčinkou, nebo kuchyňskými kleštěmi, dokud je nemáte tam, kde je chcete mít.

Péče o zahradu v láhvi

Zavřená terária si dokáží vytvořit vlastní koloběh vody, což znamená, že prakticky nepotřebují naši péči, ale starají se o sebe sama. Je vhodné jim ale jednou za čas dopřát výměnu vzduchu a doplnění vody, třeba jednou za 2-3 týdny otevřeme víko, necháme alespoň 20 minut vyvětrat, potom můžeme rostliny trochu zalít nebo postříkat rozprašovačem a opět uzavřít. Určitě vám doporučuji zkusit si vyrobit vlastní terárium. Na následnou péči jsou opravdu nenáročná a výsledným efektem se můžete kochat spoustu let! Je úžasné pozorovat ten maličký svět ve sklenici.

• Sklenice nesmí stát na přímém slunci, protože se kvůli skleníkovému efektu vzduch uvnitř rychle zahřívá a rostliny pak odumírají horkem.
• Kontrolujte vlhkost: když se sklo ve sklenici orosí, stačí do dlouhé pinzety vzít savou papírovou utěrku a opatrně jí sklo otřít. Dejte pozor, abyste neotřeli chvostoskoky, kteří se na skle s oblibou zdržují.
• Pokud rostliny vadnou, trochu vody přidejte.
• Na začátku vám možná bude chvilku trvat, než vystihnete správné množství vody: pokud se sklo zapařuje, vyvětrejte, pokud rostliny vadnou, trochu přilijte.
• Dokonale uzavřený systém by se v ideálním případě obešel bez zálivky, ale protože se obvykle trocha vody odpaří netěsností v uzávěru, je možné občas - třeba jednou za rok - trochu zalít.
• Nehnoj příliš často.

Takto utvořené florarium zalévejte pouze jednou týdně, zhruba 50 ml na jednu rostlinu.

Inspirativní příběh Davida Latimera

Na velikonoční neděli v roce 1960 britský elektroinženýr David Latimer osázel svůj legendární demižón. Pan Latimer vzal obří 40 litrový demižón od kyseliny sírové, nasypal do něj zeminu a pomocí drátů do něj zasadil pár kousků poděnky (Tradescantia). Nádobu zalil decilitrem vody, zašpuntoval a postavil pod schody svého domu ve vesnici Cranleigh na jih od Londýna.

Dál si demižónu nevšímal, až v roce 1972 ho ještě jednou otevřel, aby do něj přilil trochu vody. Dle jeho slov v 60. letech chemický průmysl začal přecházet na plastové nádoby, a tak bylo takto velkých skleněných nádob na trhu dostatek a neměly využití.

Čtěte také: Zahrady v Láhvi

Takhle stál demižón pod schody celých 27 let, než se Latimerovi přestěhovali. Byl asi dva metry od okna, takže na něj občas zasvítilo slunce, občas ho pootočili, aby rostliny rostly rovnoměrně.

Pan Latimer nakonec prohlásil, že taková zelená nádoba je vlastně neuvěřitelně hloupá záležitost a je úplně k ničemu, ale že umíral zvědavostí zjistit, jak dlouho rostliny v takovém zavřeném prostředí vydrží přežít.

Láhev otevřel o 12 let později v roce 1972, aby do ní přidal trochu vody, a poté ji definitivně uzavřel. Samostatný ekosystém vzkvétá téměř 60 let.

Garden designer and television presenter Chris Beardshaw said: `It´s a great example of the way in which a plant is able to recycle... He added that this process is one reason why NASA was interested in taking plants into space. `Plants operate as very good scrubbers, taking out pollutants in the air, so that a space station can effectively become self-sustaining,´ he said. `The only input to this whole process has been solar energy, that´s the thing it has needed to keep it going. Everything else, every other thing in there has been recycled.

Nikde jsem nedohledala, jestli je pan Latimer stále mezi námi a tak je osud zeleného demižónu nadále neznámý. Tenhle příběh byl pro mě velmi inspirativní. Za těch víc jak 10 let jsem obě nádoby otevřela jen párkrát. Nádobu s korkem jsem musela několikrát trochu zalít, protože se část vody přes netěsnící korek odpařila.

Tabulka: Vhodné rostliny pro florárium

tags: #ekosystem #ve #sklenene #lagvi #navod

Oblíbené příspěvky:

• Soutěž pro mladé myslivce
• Historie autobusového stanoviště v Karviné
• Jak správně likvidovat olejové filtry
• Kreslení přírody pro začátečníky
• Vše o acetaldehydu: vlastnosti a výskyt