Ekologické škody po sovětské armádě v Československu

Když sovětská armáda před třiceti lety opouštěla Česko, obyvatelé obcí v blízkosti více než 150 lokalit, ve kterých si zřídila své základny, leckdy neskrývali nadšení a úlevu. A důvody nebyly jen politické.

Ralsko, Všejany, Vysoké Mýto, Krnov. To jsou jen některé z obcí, které musely po odchodu sovětské armády z Československa řešit vážné ekologické následky jejího pobytu. V některých z nich už se podařilo stopy po nešetrném zacházení okupantů s přírodou zahladit.

Mezi problémy patřil černý kouř neustále vycházející z kotelen, které nesplňovaly žádné z tehdejších československých norem. Dále přemnožené krysy a potkani, kterým se v kasárnách díky sovětskému laxnímu zacházení s odpadem dařilo velmi dobře. A také do půdy v okolí letišť prosakující letecký petrolej, který nemá schopnost se v přírodě sám rozložit.

Něčeho se podařilo zbavit téměř okamžitě. Kotelny se vyřadily z provozu, hlodavce vyhubil deratizátor.

Způsob, jakým se sovětská armáda chovala k životnímu prostředí, byl podle místopředsedy rady Ústavu pro studium totalitních režimů Jiřího Junka i na dobu, která nebyla příliš charakteristická šetrným přístupem k přírodě, šokující. "Nedělejme si iluze. Víme, jaký byl obecně v 70. a 80. letech vztah k životnímu prostředí.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Ač určitě nebyly dostatečné, už v té době existovaly československé státní normy, které stanovovaly určitá pravidla. Například podzemní nádrže musely být natřeny asfaltovým nátěrem.

Nejvíce postižené oblasti

Vůbec nejhůře poznamenanou oblastí bylo podle ministerstva životního prostředí letiště Hradčany na území obce Ralsko v severních Čechách. Tam zjistili inspektoři silnou kontaminaci půdy a podzemní vody ropnými látkami v okolí dvou stáčišť a úložišť leteckých pohonných hmot, které Sověti využívali. Ralsko je tak jednou z oblastí Česka, kde sanace po pobytu sovětské armády stále probíhá.

Než bude sanace v Ralsku hotová, uplyne podle starosty Miloslava Tůmy ještě asi dva až pět let. Neskrývá přitom, že problémy způsobené pobytem armády obec dlouhodobě sužují. "Je samozřejmě nepříjemné narazit na skutečnost, že podzemní vody jsou kontaminované. Nevýhodnou pozici má obec také z hlediska atraktivity pro potenciální ekonomický rozvoj.

I přesto, že se v posledních letech zdemolovala velká část opuštěných kasáren i bytových domů, které zde zanechali Sověti, stále lze v okolí města najít torza opuštěných staveb, kanalizační šachty a zpevněné plochy. I tak se obci daří turisty lákat na okolní přírodu. Najdou se ale i takoví, kteří přijedou právě proto, aby se podívali na opuštěné stavby, které jsou rozeseté v okolních lesích. "Nechci ale, aby to působilo tak, že je Ralsko nějaký český Černobyl.

Zatímco v Ralsku sanace postupuje, ve Všejanech nedaleko Nymburka tak příznivou budoucnost nevyhlíží. Z jeho hlasu je znát frustrace. Většina peněz na sanaci se podle něj posílá na nedaleké letiště Boží Dar v obci Milovice, kde v současnosti probíhají asi největší sanační práce. Kdy se povede lokalitu konečně uvést do původního stavu, nedokáže Nejedlo říct. "V současné době to nedokážu odhadnout, zvlášť v naší finanční situaci, kdy máme dost dluhů.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Duch sovětské minulosti je v okolí stále znát. A to nejenom kvůli zarostlým budovám bývalých kasáren nebo střelnic. Místním dělá starosti hlavně někdejší přečerpávací stanice a potrubí, kterým Sověti přepravovali palivo mezi základnami a letištěm Boží Dar. "Někde ještě cítíte letecký benzin. Když se zvedne hladina podzemní vody, tak se tam ty látky opět dostanou. Stává se to.

Průběh sanace a současný stav

Sanace lokalit po sovětské armádě v Česku v různých fázích probíhá od roku 1991. "Na většině míst situace buď už byla vyřešena, nebo se průběžně řeší, vše ale samozřejmě také závisí od typu vojenské činnosti, která v konkrétním prostoru probíhala a probíhá, a také na geologickém podloží," říká Zechmaisterová. Z míst spravovaných ministerstvem obrany byla nejvíce zasažená část vojenského újezdu Libavá.

Během svého pobytu na našem území využívali sovětští vojáci 73 různě velkých lokalit. Po svém odchodu zde okupanti zanechali (mimo jiné) ekologické škody významného rozsahu. Jedná se zejména o kontaminaci podzemních vod ropnými uhlovodíky, chlorovanými uhlovodíky, ale také polychlorovanými bifenyly, těžkými kovy a dalšími toxickými látkami.

Ačkoliv na lokalitách opuštěných sovětskou armádou začaly sanační práce téměř ihned po odchodu okupačních vojsk a na většině postižených míst nezbytná sanace již proběhla, dodnes nejsou veškeré ekologické zátěže způsobené sovětskými vojáky odstraněny.

Z údajů v databázi SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst) vyplývá, že na území ČR je v důsledku činnosti sovětské armády stále evidováno celkem 158 kontaminovaných míst.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Jsou ovšem také obce, na kterých komplikovaná minulost spojená s pobytem sovětské armády již téměř není znát. Po odchodu Sovětů město převzalo od ministerstva obrany většinu opuštěných prostor a rozhodlo se je využít. "Všechno funguje, nikde není žádná zřícenina. Dnes jsou to úřady, firmy, zdravotní služby. Z komandatury je restaurace.

Městu pomohlo, že na rozdíl od některých jiných obcí Sověti pobývali nikoli v hlubokých lesích, ale přímo ve městě - jejich budovy tvořily i celé čtvrti. Možné ekologické škody zbylé po Sovětech tak vyvážil ekonomický i demografický růst města, který zažilo v 90. letech. "Počet obyvatel skokově narostl asi o 1200. Nemovitosti se využily pro podnikání.

Nechybělo ovšem mnoho a město by čelilo ekologické katastrofě. Sověti nechali v zemi u letiště načerno vybudovat přes padesát nádrží, ve kterých skladovali palivo. Po odchodu vojáků tak panovaly velké obavy, že by mohly nebezpečné látky proniknout do hloubky 150 metrů pod zem a znečistit vodu takzvané Vysokomýtské synklinály - přírodního systému, ze kterého čerpá pitnou vodu široké okolí. "Naštěstí se ukázalo, že ke znečištění nedošlo.

Podle starosty Jiraského ovšem nelze vyloučit, že je půda na některých místech v okolí města stále kontaminovaná. Dosud tomu ale nic nenasvědčuje. Možné nebezpečí neprokázala ani analýza zeminy posledního prostoru, který ve Vysokém Mýtě po Sovětech zbyl a dosud jej město nevyužilo. Stále tam lze najít zbytky různých betonových staveb, ráz krajiny narušily také dráhy pro tanky.

Město plánuje na podzim začít se sanací místa, zbourat zbytky betonových valů a zarostlou plochu nechat spásat zapůjčenými pratury. Město si tak slibuje, že by se v budoucnu mohlo z dříve znečištěných prostor stát oblíbené místo pro sport a rekreaci.

Finanční náklady na sanaci

Od začátku sanačních prací v roce 1991 do konce roku 2007 bylo na sanace ekologických škod po Sovětské armádě vyčerpáno 1,353 miliardy Kč. Sanace budou probíhat až do roku 2012 a vyžádají si ještě dalších téměř 240 milionů korun.

Dodnes probíhají sanační práce na šesti lokalitách (Hradčany, Milovice - Boží Dar, Milovice - tábor, Luštěnice, Kuřivody a Frenštát pod Radhoštěm). V roce 2007 byly zahájeny sanace v Bruntále a Olomouci-Neředíně. Pokračuje i likvidace nepotřebných vrtů na území bývalého vojenského újezdu Ralsko.

Celý proces posuzování a nápravy starých ekologických škod na lokalitách opuštěných Sovětskou armádou na území ČR řídí odbor ekologických škod MŽP. Zadává veřejné zakázky na analýzu rizika jednotlivých lokalit, na zhotovitele sanačních prací i na supervizi. Zabezpečuje uzavírání smluv s dodavateli sanačních a supervizních prací, resp. jejich dodatků na jednotlivé roky a před uvolněním finančních prostředků z rozpočtu MŽP kontroluje správnost předkládaných faktur.

Částka, potřebná na finanční krytí provedených a dále plánovaných prací se odhaduje celkem ve výši 3 125 533 600 Kč. Z toho mělo být 2 830 808 600 Kč hrazeno sovětskou stranou a zbytek českou (resp. slovenskou) stranou.

Tabulka: Přehled kontaminovaných lokalit a typů znečištění

tags: #ekologické #škody #po #sovětské #armádě #Československo

Oblíbené příspěvky:

• Emise Mladá Boleslav - detaily
• Česká společnost VTR a životní prostředí
• Mega Event Škola v Přírodě
• Lesní park Hájemství
• Recenze odpadkových košů