Ekologické stavby ve Velké Británii

Snaha chránit životní prostředí se v posledních letech začíná prosazovat v mnoha oblastech průmyslu a stavebnictví není výjimkou. Investoři hledají „zelená řešení“ a stavební předpisy se stále zpřísňují. Rok 2020 zřejmě opět posune udržitelnost materiálů i energetickou účinnost o něco dál.

V roce 2019 vzniklo několik užitečných nástrojů, které letos plánují stavební firmy využívat. Například EC3 velmi usnadní výpočet energie potřebné pro stavbu budov. Pokud by bylo výsledné číslo příliš vysoké, může se firma rozhodnout pro použití jiných materiálů. Metoda navazuje na BIM (informační model budovy), který umožňuje moderním a inteligentním způsobem pracovat na návrzích a realizaci stavebních projektů. Zjednodušuje výměnu informací během návrhu projektu, výstavby i samotného používání budovy. Velký potenciál má zejména pro pozemní a inženýrské stavby.

Předpokládá se také rozsáhlejší využití virtuální reality, která nám umožňuje jak prohlídku staveb na dálku, tak kupříkladu výuku na univerzitách. V letošním roce by mělo touto formou proběhnout i více bezpečnostních školení. Sníží se tak náklady na dopravu a potažmo i uhlíková stopa.

S narůstajícími obavami ze sucha na celé planetě se zpřísňují i opatření na ochranu vody. Důraz je kladen nejen na snižování spotřeby vody, ale také na používání šetrných přípravků, toalet s nízkým průtokem, využití dešťové vody nebo vysazování původní vegetace místo okrasných trávníků. V Evropě aktuálně vznikají nové programy zaměřené na hodnocení efektivního využití vody.

Samostatnou kapitolu tvoří 3D tisk, který by se měl v příštích letech usnadnit hlavně výstavbu rodinných domů, ale i infrastruktury.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Inteligentní technologie v komerčních stavbách i v domácnostech pomáhají šetřit energii, čas i peníze. Dokážou naprosto přesně kontrolovat spotřebu energie a na základě toho hledají nejvhodnější úsporná řešení. „Nejzelenější“ administrativní budovy na světě jsou oceněné certifikátem BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method). Získat ho je velká prestiž a v České republice se to zatím podařilo jen několika stavbám, například office centru Enterprise v Praze na Pankráci nebo budově Blox v pražských Dejvicích.

Úplným vrcholem jsou stavby, které jsou schopné energii samy vyrábět i uchovávat. „Vyspělé kancelářské technologie můžou také využívat data z nositelných biometrických zařízení, která monitorují zdraví a pohodlí pracovníků. Jak už bylo zmíněno, ekologické stavebnictví se neomezuje jen na budovy. V posledních letech proniká i do výstavby mostů, tunelů nebo vodních cest.

Udržitelnost těchto staveb se řídí několika zásadami. Jsou vyrobeny z šetrných a nejlépe recyklovaných materiálů, například z ocele, která je vůbec nejčastěji recyklovaným stavebním materiálem, nebo betonu. Mosty ani jiné stavby nesmí narušovat okolní krajinu, naopak by s ní měly dokonale splynout. Přírodní prvky či obnovitelné zdroje energie se nově stávají přímo jejich součástí. Nejčastěji se pro dopravní i administrativní stavby používá ocel a beton, protože tyto materiály mají dlouhou životnost a zároveň odpovídají zvyšujícím se ekologickým nárokům. Už existují například i betonová střechy, které dokážou samy generovat a uchovávat energii. A právě zde se do značné míry uplatňují nové technologie, které umožňují tvorbu moderního udržitelného designu a výrobu recyklovaných stavebních materiálů z odpadu.

Už od roku 2015 se na téma udržitelného stavebnictví koná odborná konference - Conference on Sustainable Construction Materials and Technologies (SCMT5). Minulý rok ji hostila Velká Británie. Letos zatím není jisté, zda proběhne, ale určitě se můžeme těšit na další ročníky. Tento trend zelených projektů stále sílí a v příštích letech očekáváme ještě výraznější propojení s propracovanými technologickými postupy.

Příklady ekologických staveb ve Velké Británii

Dvojice dřevěných budov tvoří nový vstup do Národního arboreta v anglickém městě Gloucestershire. Na základě využití dřeva z místních lesů byla uhlíková stopa projektu omezena na minimum. Technický prostor s rozměry 35 x 20 metrů je určen pro traktory a další zemědělskou techniku. Obě budovy slouží primárně potřebám personálu arboreta a jsou umístěny pohromadě mimo veřejně přístupné prostory. Arboretum bylo založeno Robertem Holfordem ve viktoriánském období a nyní je vlastněno a spravováno komisí lesního hospodářství s mezinárodně uznávaným souborem více než 15 000 stromů.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Porota Královského institutu britských architektů byla ohromena jemnými a promyšlenými rozhodnutími: například ohýbáním střechy jídelny, aby ranní slunce dopadalo do předsíně strojové haly. Projektu zároveň pomáhá výběr materiálů, konkrétně použití anglického dubu, modřínu, korzické borovice a douglasské jedle.

Haworth Tompkins Architects přidali k již existující nemovitosti Silchester novou rezidenční budovu, čímž dodali celému objektu modernější tvář. Cílem objednavatele bylo vybudovat 112 nových domovů. Zároveň s tím ale bylo třeba vytvořit i komunitní centra a zázemí pro malé obchody. Architekti museli novou část také propojit s již existující dvacetipodlažní věží. Nový trojúhelníkový blok se rozprostírá kolem sdílené zahrady. Cihlové fasády jsou výrazné a celý projekt také velmi úspěšně spolupracuje s již existující věží. Architekti Haworth Tomkins tímto dokazují, že jsou schopni navrhnout a zrealizovat naprosto příkladné rezidenční bydlení, které musí počítat s většími nároky, například co se týče prostoru a daného místa. Dokázali neponičit původní vyznění komplexu, spíše ho zlepšili a přidali výraznější prvky, aby se o projekt zajímali kolemjdoucí.

Britská vláda a ekologická města

Britská vláda uzavřela soutěž, jejímž cílem je navrhnout patnáct zbrusu nových ekologických měst. Vzniknout by měla na území Velké Británie, a to do roku 2020. Rozhodnutí vlády se ale neobešlo bez protestů a demonstrací před parlamentem. Ekologická městečka by měla vyrůst na zelené louce. A právě to vadí jejich odpůrcům. Nová - byť ekologická - lidská sídla tak totiž paradoxně negativně ovlivní přírodu a krajinu, protože v každém z patnácti plánovaných měst má stát až patnáct tisíc domů. Na druhou stranu: ekozástavba by měla vyrůst i na dříve využívaných plochách, jako je bývalá letecká základna RAF.

Zbrusu nová města vzniknou v Británii poprvé po více než čtyřiceti letech. Splňovat mají nejvyšší standardy trvale udržitelného stavebnictví. Domy by využívaly jak technologie s nízkými emisemi nebo zcela bez produkce skleníkových plynů, tak i nejvyspělejší způsoby recyklace a využívání vody. Energii budou získávat pouze z obnovitelných zdrojů - počítá se se sluneční a větrnou energií i geotermálním vytápěním. Samozřejmostí má být dobře fungující veřejná doprava.

Projekt počítá i se stavbou sociálních bytů, 30 až 50 nových příbytků má být "věnováno" vládě, a pomoci tak překlenout bytovou krizi.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Vláda ale projekt pozastavila. Realitní makléři a majitelé pozemků totiž zatím nemají vhodná místa, kde by se mohla nová města postavit. S nápadem na výstavbu ekosídel přitom přišel před rokem premiér Gordon Brown v jednom ze svých vůbec prvních premiérských projevů. Vláda pak vyzvala developery, aby poslali své návrhy. A proč Británie o ekoměsta totlik stojí? Premiér Gordon Brown slíbil, že do roku 2011 vzniknou v celé zemi tři miliony nových bytů. Země chce také využít nové metody bydlení, které jsou ohleduplné k přírodě. Budování ekologicky šetrného bydlení navíc může fungovat jako příklad pro další města.

Někteří kritici si ale myslí, že se projekt ekoměst zeleně jen tváří, aby obalamutil vládu a dostal povolení ke stavbě. Tudíž že nejde o blaho přírody, ale pouze o obyčejné stavební povolení. Koneckonců - celý projekt prosazují především stavební firmy. Osady nebudou budovat ochránci životního prostředí, ale stavitelé, kteří chtějí především vydělávat.

Řešení brownfieldů

Velká Británie řeší problematiku brownfieldů o desítky let déle, než je tomu v regionu střední Evropy. Je tedy logicky napřed také ve zkušenostech, jak s těmito územími zacházet.

Spojené království má jeden z nejvyspělejších trhů logistických nemovitostí v Evropě. Rozvoj započal v polovině 80. let, kdy se britský maloobchodní prodej potravin zaměřil na velké supermarkety. Rozsáhlý rozvoj národních distribučních center přilákal pozornost globálních realitních investorů, kteří financovali výstavbu, aby si zajistili dlouhodobé příjmy ze svých investic. Rozvoj trhu s nemovitostmi pro skladovací účely se urychlil a přilákal ještě větší pozornost při zavedení online prodeje. Vstup Amazonu koncem 90. Od vypuknutí globální finanční krize v roce 2008/2009 klesala ve Velké Británii každým rokem dostupnost skladových prostor. V roce 2009 byla míra neobsazenosti skladových prostor 24 %, zatímco dnes je tato hodnota na rekordně nízkých 2,8 %. Pro výrobce a logistické firmy, které chtějí rozšířit svou činnost, je nedostatek skladových prostor omezujícím faktorem a vede ke snížení inovací, zpomalení růstu a ve většině případů k vyšším cenám.

Důvodů snižující se nabídky skladových prostor je několik, ale především je to způsobeno dvěma klíčovými faktory. S rozšiřující se výstavbou se zvětšuje plocha zabrané půdy. Historicky bývala na rozsáhlé zastavěné ploše řada menších domů a objektů. Postupem času je také mnohem obtížnější prosadit stavbu pro logistické účely na zelené louce. Stejně jako jiné země na světě se i Velká Británie potýká s požadavkem postavit více domů k bydlení a zároveň sladit cíle s kritérii ESG, což znamená, že výstavba na zelené louce je často neatraktivní z politického hlediska. Nedávný výzkum Britské asociace realitních makléřů (British Property Federation) zjistil, že každý další nový dům vyžaduje alespoň 6,4 m2 skladových prostor. To je založeno na skutečnosti, že nové domy jsou skutečně novými dodacími adresami a novými zákazníky pro prodejce.

Výstavba na brownfieldech se v průběhu let stala klíčovou metodou budování skladových prostor podle různých schémat, která mají rozmanité formy. Poblíž stanice Kings Cross přebudoval dodavatel stavebních materiálů starý prodejní sklad a ve spolupráci s developerem zaměřeným na studentské bydlení vytvořil příkladný projekt, jenž nastavil nové standardy výstavby. Ve spodních patrech funguje nadále prodejna stavebnin, nad nimi se vybudovalo 572 bytových jednotek, které slouží jako studentské ubytování vyšší kategorie. V západní části Londýna na místě bývalé výrobny kávy Nestlé se průmyslový developer SEGRO dal dohromady s rezidenčním developerem a předložili projekt, kde se nové skladové prostory staví hned vedle sousedních nových rezidenčních prostor. V průmyslovějších oblastech Velké Británie a v oblastech s historií těžby uhlí existují další příklady dlouhodobého územního plánování. V Sheffieldu přilákalo vybudování moderního výrobního parku, který spolupracuje i s místními univerzitami, významné nájemce jako Boeing a Rolls Royce.

Jak se půda stává stále vzácnější, je klíčové posouvat diskusi o rozvoji brownfieldů ve Velké Británii. Nová výstavba často poskytuje občanskou vybavenost pro místní komunitu jako parky, tělocvičny, jesle a stravovací zařízení. Budovy jsou projektovány tak, aby splňovaly stavební normy WELL a zlepšily podmínky zaměstnanců, kteří v nich pracují.

Přehodnocení cílů ohledně uhlíkové stopy

Británie přehodnotí ale některé své cíle ohledně uhlíkové stopy obytných budov. V rozhovoru na stanici Times Radio to uvedl britský ministr pro místní rozvoj Michael Gove. „Žijeme v době, kdy životní náklady představují skutečný problém, a my nechceme lidi nutit, aby platili víc, než je nutné. Musíme k věci přistupovat s rozvahou. O potřebě rozvážného přístupu hovořil Gove i v souvislosti s programem na instalaci 600.000 tepelných čerpadel v Británii do roku 2028, mimo jiné s podporou státních dotací pro domácnosti. Británie má naopak nejhustší síť plynových rozvodů z celé Evropy, což domácnosti podněcuje k tomu, aby plyn využívaly k vaření i topení. K topení plyn podle listu The Guardian používá 85 procent Britů.

Otázka klimatu se minulý týden projevila i v doplňovacích volbách, v nichž vládnoucí konzervativci přišli o dvě křesla v Dolní sněmovně. Třetí křeslo, za londýnský obvod Uxbridge and South Ruislip, si udrželi jen těsně. Konzervativní strana ale musí pracovat s klesající podporou mladých voličů v průzkumech, uvedla agentura Reuters. Mladí jsou frustrovaní z perspektivy nedostupného bydlení a vysokých nákladů na péči o dítě.

tags: #ekologické #stavby #Velká #Británie

Oblíbené příspěvky:

• Význam pohlavního dimorfismu
• Objevte přírodu s pastelkami
• Objevte přírodu Doks a okolí
• Obnovitelné zdroje v ČR
• Průvodce symboly recyklace v Česku