Podíl Obnovitelných Zdrojů na Celkové Produkci Energie v České Republice

Praha - Obnovitelné zdroje energie (OZE) loni v Česku vyrobily 9,3 gigawatthodiny (GWh) elektřiny. To je o 11,5 procenta meziročně více. Nejvíce energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny. I přes nárůst výroby je ovšem podle oborových zástupců rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku velmi pomalý, výrazněji přibývají pouze soláry a ostatní zdroje spíše stagnují. Vyplývá to z informací Komory OZE pro ČTK.

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny činí kolem 16,5 procenta. Konkrétní závazky a cíle jsou pro pokrok v energetické udržitelnosti nutností, obecná shoda na tom, že bychom tak měli činit, nestačí.

Současný stav obnovitelných zdrojů v ČR

Česko má velmi málo obnovitelných zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se v Česku podle Eurostatu pohyboval v roce 2021 na 15 procentech a ČR tak byla třetí nejhorší z celé EU a hluboko pod průměrnou hodnotou celé sedmadvacítky na úrovni 38 procent. A zatím se stalo velmi málo, aby ČR tuto nelichotivou pozici zlepšila.

Podle aktuálních čísel se může jednat o zhruba 16 procent (po přičtení biomasy zahrnuté v parních elektrárnách a bez přečerpávacích elektráren). Prvenství mezi nimi drží solární elektrárny, které od počátku roku zajistily skoro šest procent celkové výroby elektřiny. Okrajový význam v české energetice zatím mají plynové a paroplynové elektrárny, jejichž využití je limitováno relativně vysokou cenou zemního plynu.

V roce 2023 činil podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT - SHARES 18,59 %.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Výroba elektřiny

Celková výroba elektřiny v ČR zaznamenala druhý rok po sobě meziroční pokles, tentokrát o zhruba 4 %. České zdroje vyrobily v roce 2024 celkem 68,7 TWh. Tento pokles byl způsoben zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách, kdy hnědouhelné elektrárny vyrobily zhruba o 8 % méně elektřiny a černouhelné dokonce o 64 % méně elektřiny než v roce 2023. Snížila se také výroba v jaderných elektrárnách, které v meziročním srovnání do sítě dodaly o 2 % méně elektrické energie. Významně naopak vzrostla výroba solárních elektráren, ty díky nárůstu instalovaného výkonu vyrobily podle dat ENTSO-E o 40,5 % více elektřiny než v roce 2023.

Výroba elektřiny poklesla výrazně i v porovnání s krizovými lety, v porovnání s předpandemickým rokem 2019 poklesla vloni o téměř 15 %. Pokles výroby byl způsoben z velké části pokračujícím snižováním tuzemské spotřeby elektřiny a snížením exportu elektřiny do zahraničí, který poklesl druhý rok v řadě zhruba o třetinu.

Jaderné a hnědouhelné zdroje jsou již tradičně největším zdrojem elektřiny v ČR, když se na celkové výrobě elektřiny podílely 40,8 %, respektive 33,5 %. Na třetí místo se vyhouply solární elektrárny, které svou výrobu navýšily druhý rok po sobě. S podílem 5,7 % na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o více než třetinu tak předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,1 %. Další příčky s podílem mezi 3-4 % na celkové výrobě zaujaly vodní elektrárny, ostatní OZE a biomasa.

Výroba elektřiny v ČR je tradičně nejvyšší v zimních měsících a nejnižší v létě. Kopíruje tak sezónní výkyvy ve spotřebě elektřiny. Rok 2024 dosáhl nejnižší výroby téměř ve všech měsících za poslední roky. Za posledních šest let byla pouze v roce 2023 výroba v květnu, červnu, červenci, září, listopadu a prosinci srovnatelná s rokem 2024.

Pro lepší ilustraci uvádíme tabulku s podílem jednotlivých typů elektráren na výrobě elektřiny:

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

Spotřeba elektřiny

Celková spotřeba elektřiny v ČR v roce 2024 stagnovala a nenavázala tak na klesající trend z předchozích let. Čistá spotřeba minulý rok dosáhla 57,9 TWh. Loňský rok přitom podle dat Úřadu začal plošným nárůstem spotřeby. Během ledna vzrostla spotřeba elektřiny meziročně o 5 %. Příčinou bylo chladné počasí v prvním měsíci tohoto roku.

Spotřeba elektřiny v ČR dosáhla svého krizového dna v roce 2023, tedy v čase, kdy přetrvávaly důsledky energetické krize, a byla nejnižší za posledních 14 let. Čistá spotřeba činila 57,8 TWh elektřiny, což bylo meziročně o 4,1 % méně. V roce 2024 byla tedy přibližně na stejné úrovni.

V dalších měsících už spotřeba v porovnání s předešlým rokem postupně klesala, a to i při meziročním srovnání. Příčinou bylo opět počasí, které bylo ve srovnání s teplotním průměrem teplejší. Chladnější počasí pak mírně zvyšovalo spotřebu elektřiny až v posledních měsících roku 2024.

Omezování spotřeby energií v Česku pokračuje už dva roky. Kromě počasí k tomu výrazně přispělo také zdražování energií. Úspory přitom byly patrné u všech kategorií odběratelů.

K největšímu poklesu spotřeby v roce 2024 došlo u maloodběratelů, mezi které se řadí malé a střední firmy a domácnosti. Meziroční pokles spotřeby se u této kategorie odběratelů pohybuje kolem hranice 9 %. Na trend úspor naskočili v roce 2024 i velkoodběratelé z vysokého napětí, tedy průmyslové podniky, komerční a logistické areály nebo datová centra. Ty tvoří více jak třetinu celkové spotřeby a dle dat ERÚ klesla jejich spotřeba o více jak 5 %.

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR

Obchodní a fyzické přeshraniční toky

Rok 2024 se nesl ve znamení klesajícího exportu elektřiny z České republiky do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR tvořila 6,43 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2023 představuje 30% pokles. Celkový export elektřiny činil 7,68 TWh a celkový import 1,26 TWh.

V posledních 10 letech ČR zaznamenala nejvyšší exportní bilanci v roce 2014 a to 16,3 TWh, mezi lety 2015 až 2022 se pak vždy pohybovala mezi 10 až 14 TWh. Nižší využívání uhelných zdrojů se tak nyní začíná viditelně projevovat a naplňuje se tak scénář provozovatele přenosové soustavy, že se ČR v průběhu několika nadcházejících let stane čistým importérem elektrické energie.

V hodinovém srovnání loni ČR celkem 6 732 hodin exportovala elektrickou energii a 2 052 hodin ji importovala (poměr export vs. import činil zhruba 77:23). V roce 2023 byl export zaznamenán v 7 285 hodinách a import v 1 475 hodinách (a poměr export vs. import tehdy činil zhruba 83:17).

Význam uhelných paliv klesá

Množství paliv a energie, které jsou v dané zemi k dis­pozici pro spotřebu, se skládá z domácích přírodních zdrojů, tedy z vytěžených paliv a energie z vody, slunce, větru apod. (primární produkce), ale také z paliv a energie, které jsou získávány na základě za­hraničního obchodu. Určitá část primárních paliv a energie je přeměňována v transformačním sektoru na kvalitnější paliva a energie (např. výroba elektřiny z uhlí a plynu nebo výroba benzínu, nafty a olejů z ropy).

V roce 2004 se v celé EU vytěžilo a vyrobilo 29 738 PJ domácích přírodních zdrojů paliv a energie (vč. vý­roby z jádra), do roku 2021 kleslo toto množství na 25 020 PJ. Na celkovou úroveň domácích zdrojů paliv a energie má od začátku sledovaného období v celé EU největší vliv jaderná energie. Ta v roce 2004 představovala 34 % ze všech druhů primárních paliv a energie. Další pořadí zaujímala uhelná paliva (25 %), zemní plyn (17 %) a obnovitelné zdroje energie (16 %).

V průběhu období se význam a pořadí primární produkce jednotlivých paliv a energie měnily. Do roku 2021 klesla primární produkce uhelných paliv, zem­ního plynu a také ropy a ropných produktů. Naopak významně vzrostla produkce obnovitelných zdrojů energie, která v roce 2021 již zaujímala podíl 41 %. Ja­derné energii náleželo 31 % a uhelným palivům 15 %. Těžba zemního plynu se naopak propadla na předpo­slední místo a v roce 2021 tvořila jen 6 %.

Nejvíc elektřiny už je z obnovitelných zdrojů

Velké množství paliv a energie (hrubá spotřeba primárních zdrojů) se přeměňuje na elektrickou a tepelnou energii. V roce 2004 bylo v celé EU vy­robeno 10 468 PJ elektřiny, v roce 2021 pak 10 496 PJ. V roce 2004 bylo nejvíce elektřiny (32 %) vy­robeno pomocí jaderné energie. Z uhelných paliv pocházelo 29 % elektřiny, 16 % ze zemního plynu a 15 % z obnovitelných zdrojů.

Do roku 2021 se struktura paliv používaných na výrobu elektřiny značně proměnila. V roce 2021 pocházelo nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů (37 %). Jaderné elektrárny vyrobily 25 % elektřiny, 19 % pocházelo ze zemního plynu a 14 % z uhelných paliv. Na množství elektřiny vyrobené v EU měly v roce 2021 největší zásluhu Německo (20 %), Francie (19 %) a Itálie (10 %). Česká republika se na výrobě elektřiny po­dílela 3 %. Podíly vyrobeného množství elektřiny v jednotlivých zemích se v roce 2021 nijak zvlášť nelišily od roku 2004.

Možnosti rozvoje obnovitelné energie

Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny. Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny.

Rozvoj obnovitelné energetiky v Česku nyní táhnou především nové fotovoltaiky. Soláry v ČR loni vyprodukovaly téměř 3,6 GWh elektřiny. Meziročně tak jejich výroba stoupla o 24 procent. "Čtyři pětiny nových fotovoltaik jsou instalace určené pro pokrytí vlastní či lokální spotřeby, které se staví zpravidla na střechách. To je výhodné pro jejich majitele i stabilitu sítě," uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Více energie oproti předloňsku vyrobily také vodní zdroje, kterým pomohl zejména vyšší objem srážek. Z vodních elektráren šlo do sítě přes 2,65 GWh, což bylo meziročně o 12,4 procenta více. Přibližně o půl procenta stoupla produkce větrných elektráren na 705 MWh.

Ekonomické benefity rozvoje OZE

Výstavba obnovitelných zdrojů může podle studie Deloitte dále vylepšit příjmy domácností o 145 mld. Kč, navýšit výrobu v ČR o 721 mld. Kč a vytvořit 34 000 pracovních míst. Každá investovaná koruna do výstavby obnovitelných zdrojů se tak vrátí několikanásobně. Naopak nedostatek bezemisní elektřiny v ČR by mohl stovky tisíc míst v průmyslu v budoucnu ohrozit.

Pokud Česko využije potenciál současných dotačních titulů, vznikne cca 34 000 nových pracovních míst, příjmy domácností se zvýší o 145 miliard korun, příjmy veřejných rozpočtů o 119 miliard korun a výroba v Česku se zvedne o 721 miliard korun. Studie tak zjistila, že každá investovaná 1 Kč z evropských dotačních fondů mezi roky 2023-2030 využitá na výstavbu FVE a VTE se několikanásobně vrátí.

Bariéry rozvoje OZE

Zásadní bariérou výstavby obnovitelných zdrojů energie v Česku je nejednotnost podmínek, na jejichž základě obecní a stavební úřady umožňují jejich výstavbu. Obce a stavební úřady stanovují podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie na svých územích na základě nejednotných, často subjektivních důvodů. Rozhodovací praxe u obdobných projektů v jiných částech země tak může být zcela rozdílná. Kvůli legislativě v ČR je v současnosti povolovací proces a výstavba větrných elektráren otázkou 10 let i více, u velkých solárních elektráren běžně přes 5 let.

Změny a plány

Česko má nyní jedinečnou možnost transformovat svou energetiku a podpořit tak konkurenceschopnost svého průmyslu i energetickou soběstačnost domácností. Podle nové studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky je možné do roku 2030 postavit z evropských peněz přes 17 GW nového výkonu v obnovitelných zdrojích, pak už nemusí být tyto zdroje k dispozici a evropská dekarbonizační podpora může být přesměrována do jiných sektorů ekonomiky.

V rámci posílení energetické bezpečnosti se nyní v Evropě masivně odstraňují překážky pro výstavbu obnovitelných zdrojů a zavádějí se takzvané go-to zóny, které urychlují proces povolování nových solárních a větrných. Povolovací procesy by v těchto zónách neměly přesáhnout jeden rok, mimo zóny dva roky.

Větrné elektrárny vyrábějí i v noci a více v zimě, a dobře tak doplňují fotovoltaiku, která dodává přes den a v letních měsících. Nutnost výstavby obnovitelných zdrojů a zjednodušení povolování si uvědomuje i Svaz měst a obcí České republiky (SMOČR).

Srovnání s Evropou

Podle nejnovějších analýz představoval rok 2024 pro evropskou energetiku zlom. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů poprvé dosáhl 47 % celkové výroby v EU. Jádro se na produkci elektřiny podílelo téměř 24 %, uhlí necelými 10 % a plyn 15 %. Mírně vzrostla také celková spotřeba, jak ukazují data think tanku EMBER.

V meziročním srovnání nejvíce ze všech zdrojů narost výkon solárních elektráren a sice o téměř 22 % oproti roku 2023, z obnovitelných zdrojů si ale největší podíl na výrobě v Evropě drží vítr. Data platformy Wind Europe ukazují, že v roce 2023 došlo k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu větrných elektráren napříč EU. Celkově bylo instalováno 16,2 GW nového výkonu za rok 2023 a 6,4 GW za první polovinu roku 2024, za kterou jsou aktuálně dostupná data.

Česká republika se mezi evropskými státy propadla v prvním čtvrtletí letošního roku na poslední pozici v podílu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové čisté výrobě elektřiny. Kvůli nízké výrobě vodních a větrných elektráren došlo v EU jako celku k poklesu uvedeného ukazatele meziročně o 4,3 procentních bodů. Informoval o tom statistický úřad EU Eurostat.

Státy Evropské unie měly v prvním čtvrtletí letošního roku dohromady 42,5% podíl elektřiny z OZE na celkové čisté výrobě elektřiny. Ve srovnání s prvním kvartálem roku 2024 se jedná o pokles o 4,3 p.b."Významný nárůst výroby elektřiny ze solárních elektráren (ze 40,9 TWh v prvním čtvrtletí 2024 na 55 TWh v prvním čtvrtletí 2025) nebyl dostatečný, aby vykompenzoval pokles výroby z vodních a větrných elektráren (z 260,5 TWh na 218,5 TWh za stejné období)," uvedl Eurostat.

Nejvyšší podíl OZE na čisté výrobě elektřiny v EU mělo loni Dánsko (88,5 %), následované Portugalskem (86,6 %) a Chorvatskem (77,3 %). Naopak nejnižší podíl zaznamenaly Česká republika (13,4 %), Malta (14,4 %) a Slovensko (15,1 %)."V 19 zemích EU poklesl v prvním čtvrtletí roku 2025 podíl obnovitelných zdrojů energie na čisté výrobě elektřiny ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024, což vedlo k významným změnám v pořadí jednotlivých zemí. Způsobeno to bylo zejména poklesem výroby elektřiny z vodních a větrných elektráren. Největší propad tak měly Řecko (-12,4 p.b.), Litva (-12,0 p.b.) a Slovensko (-10,6 p.b.)," dodal Eurostat.

Ze zveřejněných statistik dále vyplývá, že vítr zůstal i přes uvedený významný pokles suverénně největším zdrojem elektřiny z OZE, když měl na celkové výrobě elektřiny z OZE v EU 42,5% podíl. Vodní elektrárny měly 29,2% podíl, solární 18,1% podíl, elektrárny spalující obnovitelná paliva 9,8% podíl a geotermální elektrárny 0,5% podíl.

Energetika v Česku

Česká energetika předpokládá odchod od uhlí, náhradní zdroj ale zatím nestojí Česko čeká energetická výzva. Pokud dojde k plánovanému odstavení uhelných elektráren bez náhradních zdrojů, může to mít vážné důsledky pro stabilitu dodávek elektřiny. Podle analýzy ČEPS bude pokles výroby z uhlí, které nyní pokrývá přibližně 40 % čisté výroby elektřiny, znamenat nedostatek domácí produkce a nutnost dovozu.

Výroba elektřiny v Česku v roce 2024 dosáhla 74 TWh, což je nejméně od roku 2000. Bez dostatečné náhrady uhlí v podobě obnovitelných zdrojů nebo jaderné energie bude Česko pravděpodobně muset spoléhat na import. Evropa sází více právě na obnovitelné zdroje, v minulém roce z nich pocházela téměř polovina evropské elektřiny.

V roce 2024 zaznamenalo Česko rekordně nízkou výrobu elektřiny: podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyrobilo Česko 74 TWh elektřiny, což je nejméně od roku 2000, kdy byla do provozu uvedena jaderná elektrárna Temelín. Výroba elektřiny očištěná od energie potřebné na provoz samotných zařízení představovala 69 TWh, což představuje meziroční pokles o 3,9 %.

Celková spotřeba elektřiny v Česku činila v minulém roce 58 TWh, což ukazuje meziroční pokles o 0,6 %. Ten podle ERÚ způsobil útlum spotřeby několika podniků, které přerušily provoz. Největší část vyrobené elektřiny spotřeboval již tradičně průmysl (34 %) a domácnosti (31 %).

Nějvětší podíl na výrobě měly jako i v minulých letech parní, tedy uhelné elektrárny, které pokryly stejně jako jaderné přibližně 40 % čisté výroby elektřiny. Meziročně došlo k poklesu výroby a to nejvíce právě u uhelných elektráren.

Solární panely v Česku instalují stále hlavně domácnosti

Velký rozmach naopak zaznamenaly v Česku od roku 2022 fotovoltaické elektrárny (FVE). Na konci roku 2023, který představoval z hlediska instalace nových FVE rekord, činil instalovaný výkon 3,3 GWe (jednotka instalovaného výkonu), o rok později to byly už 4 GWe. Většina nových instalací se nachází na rodinných domech, například v roce 2023 představoval podle dat Solární asociace podíl domácích FVE 96,7 % ze všech nově připojených.

Průměrná velikost FVE instalace na rodinném domě je 12 kWp, firemní instalace mají oproti domácím výrazně větší kapacitu.

Česko v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů ale i přes rozvoj solárních elektráren dlouhodobě zaostává a podle analýz vyrábí celkově nejméně obnovitelné elektřiny v rámci EU, přibližně 13 % ročně. Příčinou je i malá a dlouhodobě stagnující výstavba větrných zdrojů.

Obnovitelné zdroje pokryly v minulém roce polovinu spotřeby elektřiny v EU

Podle nejnovějších analýz představoval rok 2024 pro evropskou energetiku zlom. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů poprvé dosáhl 47 % celkové výroby v EU. Jádro se na produkci elektřiny podílelo téměř 24 %, uhlí necelými 10 % a plyn 15 %. Mírně vzrostla také celková spotřeba, jak ukazují data think tanku EMBER.

V meziročním srovnání nejvíce ze všech zdrojů narost výkon solárních elektráren a sice o téměř 22 % oproti roku 2023, z obnovitelných zdrojů si ale největší podíl na výrobě v Evropě drží vítr. Data platformy Wind Europe ukazují, že v roce 2023 došlo k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu větrných elektráren napříč EU. Celkově bylo instalováno 16,2 GW nového výkonu za rok 2023 a 6,4 GW za první polovinu roku 2024, za kterou jsou aktuálně dostupná data.

Ačkoli rychle roste počet tzv. offshore elektráren, tedy větrných turbín na moři, absolutní většina nových instalací vzniká stále na pevnině. Nejvíce nových větrných elektráren vzniklo Německu a v Nizozemsku, které více vsadilo právě na offshore elektrárny.

I přes rekordní nárůst větrných instalací by ale EU potřebovala tempo výstavby urychlit a ročně instalovat přibližně 33 GW výkonu pro dosažení klimatických cílů do roku 2030. Řada států ale dosud spoléhá i na velký podíl stabilních zdrojů, jako je domácí uhlí. To tvoří velkou část energetického mixu Německa, Polska, ale i Bulharska.

Stále více elektřiny se obchoduje na krátkodobých trzích, nabízí větší flexibilitu

Česko je sice dlouhodobě čistým vývozcem elektřiny, fakticky ale elektřinu vyvážíme i dovážíme během celého roku kvůli udržení vyrovnané úrovně spotřeby a výroby v každém okamžiku dne. Stejně jako v silniční nákladní dopravě tedy Česko v podstatě patří mezi tranzitní země. Celkové přeshraniční saldo činilo vloni 6 659 GWh.

tags: #podíl #obnovitelných #zdrojů #na #celkové #produkci

Oblíbené příspěvky:

• Problémy životního prostředí na Novém Zélandu
• Provoz kogenerační jednotky
• Slunné trvalky
• Znečištění životního prostředí – podrobný průvodce
• Profesionální expozice ovzduší v ČR