Vybíráte, jaká metoda vysoušení rukou bude ta nejlepší na toalety pro hosty či zaměstnance do vaší kanceláře, restaurace nebo jiné firmy? Pojďme se společně podívat a vyhodnotit, který typ vysoušení rukou je nejvhodnější. V takovém srovnání hrají důležitou roli tři základní faktory. Praktické pomocníky k osušení rukou dělíme na elektrické vysoušeče, papírové ručníky a látkové ručníky.
A proč je vůbec osušení rukou opravdu důležitou součástí naší každodenní hygieny? Měli bychom vědět, že na mokrou pokožku se bakterie a viry přenesou mnohem snadněji než na suchou. Stejně tak mohou na mokrých rukou, i po 20vteřinovém mytí, ještě zůstat zbytky bakterií a virů a určitě je nechcete roznášet po okolí. Důležité je tedy dbát na správnou techniku a dostatečné vysušení rukou.
Použití papírových ručníků je velice snadné a rychlé, stejně jako jejich doplňování. Velmi rychle snižují zamoření bakteriemi či vlhkost rukou. Přispívají k lepšímu dodržování hygienických předpisů, a proto jsou v podnicích velice oblíbené. Z ekonomického hlediska jsou preferovány díky jejich snadné instalaci do zásobníků a pohodlnému použití. Vysoká efektivita a rychlost odstranění vlhkosti a mikroorganismů z kůže zajišťuje výhody z hlediska hygienického. Výhodou z ekologického hlediska může být typ papíru, který je plně recyklovatelný.
Obecně je vysoušení rukou látkovými ručníky považováno za jednu z nejúčinnějších metod. Studie zjistily, že snižují až 96% vlhkosti rukou za 10 sekund a 99% za 15 sekund. Z hygienického hlediska představují nejmenší riziko kontaminace rukou. Aby bylo sušení látkovými ručníky skutečně hygienické, je třeba použít každý ručník jen jednou. Alternativou je ručníková role do automatu, kde se potupně odvíjí čistý ručník a použitá část je automaticky vtažena dovnitř. V takovém případě je třeba dbát na funkčnost automatu a doplňování čistých rolí. Opětovné používání mokrých ručníků, určitě není z pohledu hygieny vhodné.
Z ekologického hlediska jsou mnohem šetrnější k životnímu prostředí, a to díky jejich opakovanému použití. To zabraňuje plýtvání a šetří přírodní zdroje. Znečištění vody při výrobě a praní je nižší než to od papírových ručníků.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Někteří výrobci označují elektrické vysoušeče za stejně účinné v odstraňování vlhkosti a snižování počtu mikroorganismů jako je tomu u papírových ručníků. Nicméně některé studie dokazují vyšší počty mikrobů na rukou při jejich použití. Obecně jsou označovány za nejpomalejší v odstraňování vlhkosti. Vlhkost z rukou odstraňují odpařováním, a proto se z ekologického hlediska považují za lepší pro životní prostředí než ručníky papírové. Jejich používáním však dochází k riziku kontaminace ovzduší.
Z hygienického hlediska má nedodržení času vysoušení rukou za následek nedostatečně suchou pokožku, na které se nachází mnohem více mikrobů. Další nevýhoda nastává i v případě, kdy o sebe ruce ve vysoušeči třeme. To způsobuje zvýšení přenosu mikroorganismů.
V jisté míře nezáleží na tom, jaký vysoušeč zvolíte. Nezávislé studie totiž zjistily, že všechny zmíněné metody osoušení rukou mohou přenášet bakterie, viry či plísně do ovzduší. Viry způsobující infekční onemocnění (chřipku, herpes, průjem,...) mohou napadnout naši pokožku a zůstat na ní až po několik dní.
Tryskové vysoušeče dokážou podle studie roznášet viry až 60krát více než vysoušeče teplovzdušné. Rychle cirkulující trysky doslova rozmetají viry do vzdálenosti až tří metrů. Z hygienického hlediska jsou lepší papírové ručníky. Ty sice také mohou šířit viry, ale riziko je o 1300krát menší. Testy, které zjišťovaly rychlost sušení rukou, došly k jednoznačnému závěru. Látkové a papírové ručníky osuší ruce až třikrát rychleji než vysoušeče teplovzdušné. Naopak u tryskových byla zjištěna stejná rychlost sušení jako u ručníků papírových.
Studie také srovnávaly vzorky ovzduší po každém typu osušení rukou. Kolem tryskového vysoušeče bylo téměř 50krát více virů než kolem teplovzdušného. Z ekonomického hlediska vycházejí jako nejlepší volba elektrické osoušeče. Sice jsou nákladnější na pořízení, fungují však obvykle bez problémů a bez poruchy mnoho let. Z pohledu hygienického je zase nejlepší vybrat papírové ručníky, jelikož se do ovzduší vlivem foukání nerozšiřují choroboplodné zárodky, viry a bakterie. V tomto ohledu jsou na tom nejhůře tryskové vysoušeče, které za pomoci vzduchu rozptylují vodu a viry směrem nahoru a do stran, teplovzdušné vysoušeče oproti tomu ženou vzduch, vodu a bakterie směrem dolů.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Martin Burdík z firmy Ecostep, výrobce osoušečů, říká, „že záleží na typu osoušeče rukou. Moderní osoušeče rukou obsahují speciální Hepa filtry, které mají také certifikaci pro potravinářský průmysl, tudíž jednu z nejvyšších možných. Burdík také představuje nejmodernější sušiče: „Novinkou posledních let jsou osoušeče rukou, které dokáží ionizovat vzduchu v místnosti v době, kdy je zrovna nikdo nepoužívá. Jednoduše řečeno, funguje to zároveň jako čistička vzduchu. V tomto případě jsou osoušeče rukou velice hygienické. Na trhu jsou vždy osoušeče, které disponují pouze prachovým filtrem, a to je pro kvalitní hygienu na toaletách nedostatečné.“
„Uvnitř osoušeče rukou je lopatkový motor, který nasává vzduch a dále ho ohřívá a fouká na ruce uživatele. V případě kvalitních osoušečů rukou se vzduch nasává přes prachový filtr, dále HEPA13 filtr a UVC lampu a náš nejmodernější osoušeč R4.1 navíc ještě ionizuje, takže je vzduch dokonale čistý. Osoušeče nasávají vzduch i s bakteriemi z toaletyKvalitní stejně jako nekvalitní vysoušeče nasávají vzduch i s bakteriemi, které se v něm nachází. Pokud je ale přístroj kvalitní a má zajištěnou správnou filtraci, většina bakterií je odstraněna a na ruce fouká z velké části čistý vzduch.
„Osoušeče rukou sbírají vzduch z toalety a ten je zpravidla plný bakterií, kvůli neustálému splachování a vytváření vlhkosti. V případě kvalitního osoušeče rukou však dochází k vícečetné filtraci přes prachový filtr, hepa filtr a uvnitř osoušeče ještě k hubení bakterií pomocí UVC lampy,“ říká Burdík.
Je větší plýtvání přírodními zdroji zapnutí osoušeče rukou, nebo použití jednorázových papírových ručníků? Oba způsoby sušení mokrých rukou mají své klady i zápory. Ani prováděné studie se nedokáží shodnout, jaký způsob sušení rukou má menší ekologickou stopu. Záleží totiž na tom, jestli na vaše ruce osoušeč fouká teplý, nebo studený vzduch. Nebo kolik papírových utěrek si ze zásobníku vytáhnete. Klasický elektrický osoušeč je náročnější na výrobu, zároveň ale poslouží roky a vysuší mnoho párů rukou.
Dopad na životní prostředí u papírových utěrek zase ovlivňuje to, jakou mají gramáž či zda jsou vyrobeny z recyklovaného papíru. Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) v USA odhaduje, že k výrobě recyklovaných papírových utěrek je potřeba o 40 % méně energie než na utěrky z nově produkovaného papíru. Použité papírové utěrky se už dále nerecyklují. Samozřejmě záleží také na tom, kolik takových ubrousků k utření rukou vlastně potřebujeme.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Studie společnosti Environmental Research management srovnávající průměrnou spotřebu dvou papírových utěrek s 30vteřinovým osoušení rukou teplým vzduchem se nicméně přiklání spíše na stranu elektrických osoušečů. Do veřejně přístupných toalet (a nejnovějších srovnání) vstupují i další nová zařízení: moderní tryskové osoušeče. A podle studie Massachusetts Institute of Technology (MIT) jsou jasnými vítězi. Jejich ekologická stopa je ve srovnání s papírovými ubrousky i konvenčními elektrickými teplovzdušnými osoušeči zhruba třetinová.
Simon Lockrey ale dodává, že ani žebříček této nejnovější studie, která porovnává hned sedm způsobů sušení rukou, nemusí být definitivní. V budoucnu mohou být papírové utěrky v zásobnících na toaletách lehčí a menší, lidé je mohou používat efektivněji nebo utěrky nebudou končit na smetištích a ve spalovnách, ale v kompostárnách a bioplynkách. Nové technologie mohou překonat i dnes pokrokové tryskové osoušeče, uzavírá Lockrey. Pokroku navzdory tu navíc bude vždycky ještě jedna zatím opomenutá možnost usušení rukou: prosté utření dlaní do vlastních kalhot nebo sukně. To je a zůstane beztak k životnímu prostředí vůbec nejšetrnější.
Při volbě mezi papírovými ručníky a sušiči záleží nejlepší volba na kontextu. Nevýhodou vysoušečů je, že mohou být dost hlasité, i kolem 90 decibelů, tedy jako sekačka na trávu. „Myslím, že některé značky s tím musí dost bojovat, hlavně na veřejných místech. Není úplně vhodné dávat je do knihoven nebo kanceláří,“ myslí si Simon Lockrey.
Profesor Wilcox dává přednost papírovému ručníku, kdyby ale nebyla jiná možnost, použil by i elektrický vysoušeč. „Mikrobi se mohou z vašich rukou přenést na jiné povrchy mnohem snáze, pokud jsou ruce mokré či vlhké. Zajišťují minimální přenos bakterií a virů, jsou energeticky efektivní a šetrné k životnímu prostředí. Ať už se jedná o hygienu nebo ekologii, bezdotykové sušiče rukou představují vhodné řešení pro každou veřejnou nebo komerční místnost.
tags: #ekologické #sušení #rukou #studie