Slovo „bio“ je jedním z nejčastěji skloňovaných slov posledních pár let. Vajíčka patří mezi běžné potraviny v naší kuchyni. A za každým z nich stojí (nebo spíš sedí) jedna slepice. Jenže na první pohled mezi nimi není žádný rozdíl. Proč jsou tedy BIO vejce stále populárnější?
Značky kvality Klasa, BIO Produkt ekologického zemědělství či nadnárodní Ekologická produkce vám napomohou při výběru přímo v obchodě. Ať mají také slepice veselé Velikonoce, pojďte věnovat pár minut času a vyznejte se v kódech na vejcích, které prozrazují mimo jiné původ chovu. A protože nám ve Scuku záleží na welfare všech zvířat, koupíte u nás pouze vejce od šťastných slepic s označením 0 nebo 1. Víte, co tato označení znamenají? Čtěte dále.
Každé vejce na trhu musí být označeno unikátním speciálním kódem, který vám prozrazuje způsob chovu nosnic, kód země a z jakého hospodářství pochází. Samotný obal pak musí také obsahovat třídu jakosti A (čerstvá) nebo B, hmotnostní skupinu (S, M, L, XL), minimální trvanlivost či datum snášky, podmínky skladování a číslo balírny a třídírny. My se v tomto článku zaměříme na první číslo z kódu producenta, které najdete přímo na vejci a začíná buď 0, 1, 2 nebo 3.
V Evropské unii se od 1. ledna tohoto roku na vejcích značí, z jakého druhu chovu vejce pochází. Od 1. května platí tato povinnost i u nás, zavádí ji vyhláška 264/2003 Sb. Vejce musí být na skořápce označeno kódem, jehož první číslo označuje metodu chovu (0 - ekologické zemědělství, 1 - volný výběh, 2 - halový chov, 3 - klecový chov), následuje registrační kód státu a poslední čtyřčíslí je registračním číslem hospodářství. Pro snazší orientaci spotřebitele musí být metoda chovu uvedena slovně i na obalu.
Druhé místo na kódu vajec je vyhrazeno pro kód země, odkud vejce pochází. Vejce z České republiky mají vyražen kód CZ, polská vejce PL. Posledním číslem je identifikátor konkrétního chovu a chovatele. Označení vajec se nachází i na vnějším obalu, na kartonu vajec. Pozor na to, že některá vejce mohou být vykupována z jiných zemí a pouze třízena a balena. Na kartonu můžete nalézt například české označení, někdy je to jen informace, kde bylo vejce třízeno a baleno do papírového obalu. Označení na kartonu a na každém vejci se může lišit.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Jak se vyznat v kódech na vejcích:
Hned na prvním místě kódu se nachází informace o tom, z jakého je vejce chovu. Z pohledu slepic tak tomu ale rozhodně není. Slepice již dávno nejsou chovány jen na dvorku a většina vajec pochází od slepic, které protrpěly svůj život v drátěných klecích. Nemusí tomu tak ale být.
Tato vejce pochází od nosnic z režimu ekologického zemědělství, neboli jedná se o BIO vajíčka. Cesta BIO vejce začíná již u krmení, kde musí být dodrženo, že suroviny pochází z ekologického zemědělství. Slepice chované v tomto režimu žijí volně s přístupem ven a mají možnost projevovat své přirozené chování, jako je například hřadování, hrabání v zemi a popelení. Například jedna slepice od Čivakuře má možnost výběhu 19m2.
V ekologickém zemědělství musejí mít slepice prostor k hrabání, ke snášení vajec do hnízda, popelení se, možnost hřadování - tedy činnosti, které představují pro slepici většinu jejího "zaměstnání" - a celodenní přístup do volného výběhu. V ekologickém chovu slepic se klademe důraz na kvalitní a humánní podmínky chovu. Ekologický chov slepic se u nás teprve rozvíjí, biovejce jsou k mání v některých bioprodejnách anebo se dají koupit přímo na ekologické farmě. Biovejce, stejně tak jako všechny ostatní produkty ekologického zemědělství, poznáte i podle ekoznačky BIO, tzv.
Bio vejce, nebo anglicky organic, zkrátka vejce se značením 0 na začátku kódu na skořápce, pocházejí od nosnic chovaných podle zásad ekologického zemědělství. Ve stručnosti se jedná o tyto zásady: respekt k okolní krajině, k přírodním cyklům, povinnost dodržovat postupy vedoucí k zachování a zlepšování zdraví půdy, rostlin, vody, živočichů a udržení přirozené rovnováhy mezi nimi.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Odpovědné využívání energie, přírodních zdrojů jako je voda, půda, organická hmota a vzduch. Pro chov zvířat v bio režimu platí přísné normy pro dobré životní podmínky, takové, aby zvířata mohla uspokojovat veškeré své druhové přirozené potřeby. U bio slepic se jedná konkrétně o možnost vyběhnout ven do přírody, zobat trávu nebo žížaly, popelit se, hašteřit se a navazovat sociální vazby v hejnu. Za nepříznivého počasí mohou hledat úkryt v hale, po které se mohou volně pohybovat.
Slepice chované v ekologických chovech žijí v přirozených podmínkách, mají dostatek místa k pohybu a jsou krmeny bio krmivem českého původu. Taková vejce neobsahují žádné chemické látky, mají také přirozenou barvu a podléhají přísnější kontrole s ohledem na bio standardy dodržované v Evropské unii.
V jejich krmení se nenacházejí žádné syntetické složky, zbytky chemických hnojiv, pesticidů, přidaných barviv či jiných chemických látek. Ekologičtí malochovatelé nosnic zaznamenali zvýšený zájem spotřebitelů o jejich produkci. „Lidé se častěji poptávají, ale zatím můžeme realizovat jen předem nasmlouvané odběry,“ potvrdil Jiří Beránek z Farmy Stránské z Moravskoslezského kraje.
Vývoj na trhu s vejci vnímá jako příznivý, neboť ekologičtí farmáři díky vyššímu zájmu spotřebitelů o biovejce získávají spravedlivou cenu. Podle Pavla Kýra z Heroltic na Olomoucku záleží na velikosti vajec a typu balení. Velká vejce v balení po šesti kusech jsou nejdražší. V případě odběru přímo z farmy je schopen zákazníkům nabídnout cenu již od 5,50 korun za kus.
Jedničky jsou téměř totožné jako nuly, pouze nemají BIO certifikaci a chov nepodléhá tak přísným kontrolám. O slepice chované v tomto režimu je často postaráno úplně stejně, musí mít především možnost volného výběhu. Například Veselé slepice mají prostor o minimálně 7m2 pro každou slepici.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Vejce označeny 1 jsou od slepic, které jsou chovány ve volném výběhu. Do této skupiny je také možno zařadit tradiční chov slepic na dvorku, kde slepice žijí přirozeně, v přiměřeně velkém hejně, a kde mají kurník. Běžný domácí chov slepic spolu s ekologickým chovem je z pohledu slepic ten nejpříjemnější. Slepice žijí v maringotkách a mají volný vstup na venkovní prostor.
Už se ale například nesleduje, jaká strava je jim podávána. Nicméně chovy jsou registrované pod veterinárním dohledem, který kontroluje například přítomnost salmonely, hygieny, welfare a podobně. U nás na Scuku najdete menší farmáře, kteří deklarují krmení kvalitními krmivy bez GMO a jiných zbytečných látek. Často se slepice přirozeně krmí tím, co najdou ve výběhu, stejně jako u chovu 0.
Slepicím 1 už nemusí být podáváno ekologické krmivo, ale tyto vejce kvalitou odpovídají domácím vajíčkům. Podmínky pro chov ve volném výběhu: nosnice musí mít během dne trvalý přístup k venkovnímu volnému výběhu. Tento požadavek však nebrání producentovi, aby omezil přístup k těmto výběhům na omezenou dobu v dopoledních hodinách v souladu s obvyklými zemědělskými postupy, včetně správných chovatelských postupů.
Venkovní volné výběhy, do kterých mají nosnice přístup, musí být převážně pokryty vegetací a nesmí se používat k jiným účelům, s výjimkou použití jako sadu, zalesněné plochy či pastviny pro hospodářská zvířata. Maximální hustota osazení ve venkovních volných výbězích nesmí být v žádném okamžiku vyšší než 2 500 nosnic na hektar plochy dostupné nosnicím, neboli jedna nosnice na 4 m2.
Hranice venkovního volného výběhu nesmí být od nejbližšího otvoru umožňujícího přístup z budovy do venkovního prostoru vzdálena více než 150 m. Tuto vzdálenost však lze zvětšit až na 350 m od nejbližšího otvoru umožňujícího přístup z budovy do venkovního prostoru za předpokladu, že na ploše celého venkovního volného výběhu je podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 písm.
Vejce s označením 2 nepochází sice z klecových chov, ale mnohým nevědomým lidem to bohužel stačí jako ujištění, že vše co není z klece, je v pořádku. Bohužel není. Tyto slepice jsou chované pouze v halách bez přístupu ven, takže nikdy neuvidí denní světlo. Mohou se sice volněji pohybovat, než ty v klecovém chovu, ale umožněné množství slepic na jeden metr čtvereční je až 9! (Vzpomeňme si na 19m2 na jednu slepici v BIO chovu).
Slepice mají kvůli přehuštěnosti také více příležitostí k vzájemnému oklovávání a kanibalismu, což je v takovém chovu na denním pořádku. Jedná se o halový chov. V hale se mohou slepice volně pohybovat, na podlaze je podestýlka, slepice mohou stát na hřadech a snášet vejce do hnízd. Tyto systémy, pokud jsou dobře vedeny, umožňují přes poměrně vysokou hustotu ptáků snesitelný způsob života. Při příliš velkém množství ptáků může docházet k vzájemnému oklovávání slepic.
Vejce z toho typu chovu se již běžně prodávají v obchodech a nesou označení "vejce od slepic chovaných na podestýlce".
U klecového chovu nemůžeme hovořit o welfare, neboli pohodě zvířat. Klece jsou nejhorším a nejméně ohleduplným způsobem chovu slepic pro vejce. Slepice stráví celý život v malé kleci, kde jich je namačkáno asi dvacet. Na každou připadá prostor jen o málo větší než papír A4 (!).
V nevyhovujících podmínkách klecových chovů se v České republice v roce 2020 chovaly asi 4 miliony slepic a celkově tyto chovy tvoří přes 80 % všech chovů. Naštěstí klecové chovy slepic u nás skoční v roce 2027. Pomohla tomu kampaň nadšených obránců zvířat z iniciativy OBRAZ, kteří v roce 2019 zveřejnili záběry z českých klecových chovů, které široké veřejnosti ukázaly krutou realitu odehrávající se za zdmi klecových velkochovů.
Většina slepic v Evropě je chována v tzv. bateriových klecích. Klece jsou umístěny ve velkých halách s umělým osvětlením. V jedné hale bývají desítky tisíc ptáků. Slepice prožijí celý svůj přibližně jednoletý život namačkány v klecích po čtyřech až šesti, nemají zde možnost prakticky žádného pohybu, nemohou zde roztáhnout křídla. Každá klec má dvě napáječky a krmný pás. Slepice trvale stojí na holé drátěné podlaze, kam také musejí snášet vejce. Podlaha je skloněná, aby se vejce ihned odkutálelo pryč. Tento způsob chovu je nejlevnější, nejvíce rozšířený, ale naprosto opomíjí přirozené potřeby slepic. Od roku 2012 bude v Evropské unii zakázán.
Od roku 2012 budou jediným povoleným typem klecového chovu tzv. obohacené klece - jsou větší, mají hřad a hnízdo pro snášení vajec. Jsou to však stále klece, které neumožňují zvířatům přirozené chování. Slepice chované v halách a klecích jsou obvykle krmeny GMO krmivem.
Obecně tedy platí, čím nižší číslo na kódu vejce, tím lépe. Doufáme, že náš článek pomohl mnoha slepicím, neboť jedině podporou těch dobrých chovů budou ty špatné pomalu, ale jistě zanikat. Nákupem do domácnosti byste ale končit neměli. Ptejte se v restauracích či svých oblíbených výrobců, jaká vejce používají a chtějte po nich vejce z volných chovů. Čtyřicet českých biofarem totiž chová nosnice podle pravidel ekologického zemědělství. Ročně dodají asi 3,4 miliónu biovajec. Každá má nejméně čtyři čtvereční metry venkovního volného výběhu.
Na první pohled to vypadá jako samozřejmost. nebo namačkané po tisících na podlaze ve velkých uzavřených halách, kde na každý čtvereční metr připadá až devět nosnic. Neustále se na ně svítí lampami, aby více snášely. V ekologickém zemědělství si také díky venkovnímu výběhu přilepšují přirozenou potravou: žížalami, hmyzem nebo ozobanou trávou. S biožloutky dostáváme mnohem více důležitých antioxidantů, které jsou příznivé pro zdravé tělo: karotenoidů, flavonoidů a vitamínu E.
Mají zdravý poměr omega-3 k omega-6 mastným kyselinám. Moderní strava - a to i vejce z velkochovů - často obsahuje nezdravý přebytek omega-6 mastných kyselin. Kvůli němu roste riziko nádorů, cukrovky a infarktu nebo mrtvice. Polští výzkumníci naměřili, že biovejce obsahují více živin, které jsou vitálně důležité pro zdraví: zinku, draslíku, sodíku, vápníku, hořčíku, selenu, železa i manganu.
Kupříkladu při nedostatku zinku se horší zrak, špatně hojí rány nebo dochází k poruchám imunity. Příčinou zdravějšího složení vajec je právě přirozená strava - hlavně tráva, kterou slepice ozobávají a ze které dostávají důležité látky. „Vajíčka z biochovů jsou zdravější a mají lepší poměry důležitých látek díky přirozené stravě, kterou slepice mohou zobat. Nejenže mají volný výběh se zelenou trávou a sluníčkem, ale zdravý život slepic se také měřitelně projevuje v kvalitě vajec,“ říká ing. Andrea Hrabalová z organizace PRO-BIO LIGA.
„I bez vědeckých výsledků lze odhadnout, že vejce od slepic, které mají možnost volného výběhu a přirozené potravy bude lepší než vejce slepic chovaných nepřirozeným způsobem. ing. Vajíčka z volných chovů podléhají přísnější kontrole, než je tomu u vajec z velkochovů. Důvod je prostý: aby majitelé farmy zajistili bezproblémový chod podniku, mohou využít dotace z Evropské unie. Proto majitelé dbají na vysokou kvalitu vajec, která navíc přebírají ručně.
Vejce z volného chovu mají lepší barvu právě proto, že nosnice zobou krmivo bez přidaných chemikálií a barviv (např. Dodáte tak tělu nejen důležité tuky a bílkoviny, ale i větší dávku důležitých vitamínů. Vejce z velkochovů se častou dostanou do prodeje později než ta z biofarmy. Stáří může ovlivnit i chuť koupeného vejce. Bonus? Život v kleci není příjemný nikomu. Slepice nejsou výjimkou. Oproti klecovému chovu mají slepice na farmě vlastní výběh, kde se mohou bez obtíží pohybovat a popelit se. Pokud si pořídíte pláto jejich vajíček domů, přispíváte i k jejich spokojenějšímu životu.
Bio vejce, nebo anglicky organic, zkrátka vejce se značením 0 na začátku kódu na skořápce, pocházejí od nosnic chovaných podle zásad ekologického zemědělství. V jejich krmení se nenacházejí žádné syntetické složky, zbytky chemických hnojiv, pesticidů, přidaných barviv či jiných chemických látek. Podle nejnovějších vědeckých poznatků konzumace 1 - 2 vajec denně je zdraví prospěšná. Především proto, že vaječný bílek je zásobárnou kvalitních bílkovin, žloutek pak veškerých vitamínů kromě vitamínu C a některých minerálních látek jako: sodík, hořčík, fosfor, draslík, vápník, železo a selen.
Obsahují větší množství lecitinu, tuků a karotenoidů. Zároveň vejce slepic z volného chovu, který je pro ekologický chov nosnic typický, mají výrazně nižší P-hodnoty, kterými se měří stres slepic z klecového chovu. Vejce ekologicky chovaných slepic jsou navíc těžší, z toho vyplývá, že váha žloutku je výrazně vyšší. „Další přidanou hodnotou produkce biovajec je welfare zvířat. Nosnice v ekologickém chovu mají zajištěny podmínky pro přirozený způsob života. Snůšku ovlivňuje roční období a cyklus dne, nikoli umělé osvětlení. Nosnice mají prostor k hrabání a vyhledávání potravy, popelení se, nerušené snůšce do hnízda a vzájemnému kontaktu i soužití v hejnu s kohouty. Venkovní výběh je samozřejmostí,“ uvedla Kateřina Nesrstová.
Krmivo slepic v ekologických chovech pochází minimálně z 80 % z produkce ekologického zemědělství a zčásti ho tvoří čerstvá tráva, seno nebo naklíčené obilí. V potravě nosnice však rozhodně nenajdou zakázané extrahované šroty, tedy krmiva chemického původu, a krmiva s příměsí GMO. „Cenový vývoj na trhu s vejci ukazuje, jak obchodníci využívají situace. Zatímco ekologičtí chovatelé hospodaří za mnohem přísnějších podmínek s vyššími ekonomickými náklady, cena jejich biovajec je nyní srovnatelná s konvenční produkcí v klecových ‚koncentrácích‘. Někde tak není něco v pořádku,“ upozornila Kateřina Nesrstová.
Ekologičtí malochovatelé nosnic zaznamenali zvýšený zájem spotřebitelů o jejich produkci. „Lidé se častěji poptávají, ale zatím můžeme realizovat jen předem nasmlouvané odběry,“ potvrdil Jiří Beránek z Farmy Stránské z Moravskoslezského kraje. Vývoj na trhu s vejci vnímá jako příznivý, neboť ekologičtí farmáři díky vyššímu zájmu spotřebitelů o biovejce získávají spravedlivou cenu. Podle Pavla Kýra z Heroltic na Olomoucku záleží na velikosti vajec a typu balení. Velká vejce v balení po šesti kusech jsou nejdražší. V případě odběru přímo z farmy je schopen zákazníkům nabídnout cenu již od 5,50 korun za kus.
Velikost vajec není přímo úměrná kvalitě, jak se někteří domnívají. Čím menší vejce, tím mladší slepice, která ho snesla. Označení S, M, L a XL je pouze orientační a nemusí souviset s kvalitou. Vejce S a M jsou zpravidla od mladých slepic, vejce L a XL od slepic starších. Nejvyšší koncentrace živin může být právě v malých vejcích.
Pro správné skladování vajec je důležitá teplota v lednici. Měla by být mezi 5 až 8 stupni. Vejcím nesvědčí výkyvy teplot. Neskladujte vejce na dveřích lednice, ale raději na policích a dále od dveří.
Máte v lednici vejce delší čas a obáváte se, že už nebude chutné nebo dokonce toho, že po rozklepnutí pokazí celý pokrm? Pak si můžete zkusit dva jednoduché domácí testy. Jedním z nich je zatřepat vejcem u ucha. Čerstvé vejce je tiché, žloutek a bílek se ve skořápce nijak nepohybují. Zapáchající vejce by chrastilo nebo šplouchalo. Druhou možností je ponoření vajec.
Vejce skladovaná v obchodech se mohou prodávat maximálně 28 dní od datumu snesení. Prodejce je zároveň povinen je stáhnout 7 dní předtím, než uplyne jejich trvanlivost. O čerstvost vajec je postaráno. Vybírejte vejce s označením 0 nebo 1. U kvality vajec se není možné řídit podle barvy žloutku. Existují přírodní a povolená barviva, která lze přidat do krmení pro slepice, aby byla dosažena sytá, tmavě žlutá barva.
Zavádějícím označením je i kvalita vajec A. Koupíte si áčkovou kvalitu a domníváte se, že máte lepší vejce než například váš soused. Omyl. Veškerá vejce na trhu jsou označena kvalitou A.
tags: #ekologické #vejce #co #to #je