Ekologické Vztahy Pastevních Porostů v České Republice

Trvalé travní porosty (TTP) v minulosti představovaly klíčový zdroj píce, ale s rozvojem zemědělství se jejich rozloha snižovala až do konce 80. let ve prospěch orné půdy. V současné době však význam TTP opět roste, a to jak z hlediska produkce, tak i z hlediska nezastupitelných funkcí v ochraně životního prostředí.

Faktory Ovlivňující Travní Porosty

Na travní porosty působí řada faktorů, které lze rozdělit na:

• Trvale působící (neovlivnitelné): klimatické (srážky, teploty) a stanovištní (orografické, půdní druh, mateční hornina).
• Proměnlivě působící (ovlivnitelné): obsah humusu, půdní reakce a biotické prvky ekosystému (zásahy člověka, činnost edafonu).

Zapojený travní drn využívá zhruba 67 % dešťových srážek, nicméně je třeba brát v úvahu nerovnoměrné rozložení srážek a jejich případný nedostatek. Plynulé obrůstání lučních a pastevních porostů je závislé na zásobě půdní vody. Nejvhodnější jsou pro travní porosty půdy s vysokou schopností poutat a zadržovat vodu, tedy hlinité a jílovitohlinité půdy.

Teploty ovlivňují porost nepřetržitě během vegetace i v zimních měsících. Za oblast úspěšného hospodaření na travních porostech lze považovat polohy s teplotami mezi 5 a 7 °C.

Vodní Režim

Vodní režim je kvantifikován pětistupňovou řadou (hygrosérií):

Čtěte také: České supermarkety a bio

1. Xerofytní stupeň (H1): Silně vysýchavé jižní svahy, kde převládají porosty úzkolistých kostřav. Využití pastevně příležitostně, pouze na jaře nebo na podzim.
2. Mezoxerofytní stanoviště (H2): Hluboká hladina podzemní vody a srážky pod 700 mm. Převládají porosty ovsíku vyvýšeného, pýru plazivého nebo kostřavy ovčí a červené. Využití převážně extenzivní pastvou nebo sečně.
3. Mezofytní stupeň (H3): Optimální stav vodního režimu. Kulturní porosty s dobrými výnosy a kvalitou. Údolní lokality s hladinou podzemní vody 0,4 - 0,5 m pod povrchem (louky) nebo svahové polohy s ročními srážkami nad 700 mm (pastviny).
4. Mezohygrofytní stupeň (H4): Mírně nebo dočasně zamokřené půdy. Nízké ostřice, sítiny, metlice trsnatá, při dostatku živin psárka luční, chrastice rákosovitá. Využití komplikuje únosnost terénu.
5. Hygrofytní stupeň (H5): Neznosná, celoročně rozbahněná půda. Z pícninářského hlediska neplodné plochy. Indikátory jsou vysoké ostřice, suchopýr.

Výživný Režim

Výživný režim je rozhodujícím komplexním činitelem, který při dostatku vláhy určuje konkurenční a produkční schopnost lučních a pastevních druhů. Ekologická řada (trofosérie) se dělí do 5 stupňů a vyjadřuje obsah dusíku v půdách:

1. Oligotrofní půdy (N1): Velmi nízká zásoba přijatelných živin. Převládají nízké, nehodnotné druhy s krátkým vegetačním obdobím (smilka tuhá, kostřava ovčí). Využití pouze extenzivní pastvou. Minerální hnojení neekonomické.
2. Mezooligotrofní půdy (N2): Malá zásoba přijatelných živin. Výskyt nižších, ale kvalitnějších druhů, např. kostřavy červené, psinečku tenkého a některých jetelovin. Využívání pastvou či omezeně sečným způsobem. Efektivnost hnojení vyšší se značnou variabilitou.
3. Mezotrofní půdy (N3): Střední zásoba živin. Umožňují existenci největšího počtu nízkých a středně vysokých druhů trav a jetelovin. Nejrozšířenější druhy jsou lipnice luční, kostřava červená a luční, psineček výběžkatý, trojštět žlutavý.
4. Mezoeutrofní půdy (N4): Optimální podmínky výživy pro vysoké kulturní trávy. Převládající druhy, tj. psárka luční, srha říznačka, kostřava luční, ovsík vyvýšený (pýr plazivý). Vysoká účinnost N-hnojení. Na pastvinách k nim přistupuje jílek vytrvalý, ale i močůvkové plevele.
5. Eutrofní půdy (N5): S jednostranným nadbytkem draslíku (+N). Důsledkem nadměrného nevyrovnaného hnojení.

Zásahy do Travních Porostů

Kulturní travní porosty vyžadují většinou strukturní, utužený povrch půdy, zatímco méně hodnotné rostliny a plevele preferují kyprý povrch. Běžné povrchové úpravy, jako je smykování, mají směřovat k zajištění tohoto ekologického požadavku. Smykováním se srovnává povrch, v záplavových územích se rozrušují nanesené kaly a krtince.

Na extenzivně využívaných plochách TTP je problémem nepokosený (nespasený) porost. Stařinu musíme odstranit nejpozději před začátkem vegetace. Přísev kulturních druhů trav a jetelovin do nezapojeného nehodnotného porostu je složitý a často rizikový.

Radikální obnova, tj. rozorání starého drnu a založení nového porostu, se volí podle ekonomických, stanovištních a porostových podmínek. Lze ji provádět v rámci pícninového osevního postupu nebo rychlým zatravněním (rychloobnovou).

Hnojení Travních Porostů

Kvalita píce je rozhodující pro výživu zvířat. V sušině píce z TTP je průměrně 0,30 % P (požadavek skotu je 0,35 %), 2,00 % K (0,50 %), 0,70 % Ca (0,50 - 0,70 %), 0,20 % Mg (0,20 %), 0,08 % Na (0,15 %).

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Vápnění lučních půd udržuje optimální pH v rozmezí 5,5 - 6,5. Udržovací vápnění se provádí ve 4 - 6letých intervalech a dávky se pohybují ve výši 50 - 300 kg Ca na hektar za rok. Aplikace Ca je nejlepší na jaře, aby uvolněné živiny byly využity v době jarního intenzivního růstu.

Fosforečné hnojení zvyšuje podíl jetelovin na úkor ostatních dvouděložných druhů a mění chemické složení píce. Dávky fosforu závisí na půdní zásobě a jeho odběru sklizněmi.

Draselné hnojení ovlivňuje skladbu porostu celkem málo. Při nadměrných dávkách K podporuje rozvoj nežádoucích ruderálních plevelů. Hnojení draslíkem po 1. seči zajišťuje nejvyrovnanější výživu porostů.

Dusíkaté hnojení je odborně nejnáročnější. Rozhodujícími zdroji v N-výživě travních porostů jsou dusík rhizobiální a dusík hnojiv. Podle jejich podílu na výživě travních porostů se uplatňují dva základní systémy hnojení:

• Využití rhizobiálního dusíku: Hnojení je zaměřeno na udržování co největšího podílu leguminóz pomocí výraznějšího P a K hnojení.
• Dávky 100 - 200 kg N na hektar: Umožňují udržení nízkého podílu jetelovin v porostu a velmi výrazně zvyšují procentické zastoupení trav.

Největší účinnost má dusík dodaný na počátku jarního obrůstání. Při pouze pastevním využití travních porostů dusík výkalů a moče zvířat představuje přibližně 85 % N přijatého krmivem.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Způsoby Využívání Travních Porostů

Způsoby využívání travních porostů ovlivňují druhové složení a výnosnost. Travní porosty je možno využívat sečením, spásáním nebo kombinovaně.

• Sečení: Podporuje rozvoj a zvětšuje podíl vzrůstnějších druhů. Nižší druhy jsou potlačovány a hustota porostu se snižuje.
• Spásání: Podporuje rozvoj nízkých výběžkatých trav a jetele plazivého na úkor vzrůstných trav a ostatních bylin. Zvyšuje se hustota porostu.
• Střídavé (kombinované) využití: Z hlediska udržení kvalitního porostu nejvhodnější. Lze obohatit nižší porostové patro o nízké výběžkaté trávy, zlepšit zapojení porostu, zvýšit podíl leguminóz a dosáhnout vhodného zhutnění půdy.

Význam a Podmínky Pastvy

Pastva je nejstarší, původní a přirozený způsob výživy hospodářských zvířat. Pastevní porost působí na zvířata přímo. O jeho vlivu rozhoduje kvalita, termín využití, návyk zvířat na pastvu, složení stáda, zdravotní stav a povětrnostní podmínky.

Kontinuální pastva je nepřetržité pasení zvířat během roku nebo pastevní sezóny na jedné pastvině. Její extenzivní forma (volná) je původním způsobem neregulovaného využití přírodních, málo výnosných porostů.

Dotace na Travní Porosty

Na péči o krajinu a podpoře méně příznivých oblastí se účastní i stát. V začátku tohoto roku nabylo účinnosti další vládní nařízení k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny, méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování. Smyslem této podpory je udržet krajinu v podhůří a na horách v kultivovaném stavu a ocenit za tuto činnost zemědělce, zatravnit nebo zalesnit ornou půdu tam, kde je to vhodné, a snížit tak podíl zornění, navrátit skot do krajiny a udržet půdní úrodnost.

Mezi dotační programy patří:

1. Pomoc méně příznivým oblastem - dotace travních porostů v horších agroekologických podmínkách nebo v oblastech s ekologickým omezením.
2. Podpora zatravnění - pozemky splňující specifická kritéria (svažitost, mocnost půdního profilu, blízkost vodních toků).
3. Program údržby travních porostů pastvou hospodářských zvířat - dotace na skutečně užívaný travní porost v rozsahu zvolené aktuální denní intenzity pasených zvířat.

Mimoprodukční Funkce Travních Porostů

Travní porosty mají zásadní význam pro tvorbu a ochranu životního prostředí. Zajišťují čistou vodu, ochranu proti erozi, udržují půdní úrodnost, pomáhají udržet ohrožené druhy, podporují turistiku a udržují ráz krajiny.

Dobře zapojený a ošetřovaný porost má velkou schopnost využívat látky rozpuštěné v půdním roztoku a působí jako přirozený filtr srážkových vod. Travní porosty podstatně snižují nebezpečí promývání živin a škodlivých látek do hlubších vrstev půdního profilu.

Travní porosty omezují téměř plně odnos půdních částic a omezují smývání látek do vodních toků. Rostlinný pokryv snižuje kinetickou energii dešťových kapek dopadajících na zemský povrch.

Travní porosty mají zásadní význam pro zachování biodiverzity, zejména výskytu vzácných a ohrožených druhů organismů. Jedním z prvořadých úkolů současnosti je záchrana dosud existujících polopřirozených travních porostů a jejich vysoké biodiverzity vhodným ošetřováním tak, aby se zabránilo dalšímu mizení ohrožených druhů.

Moderní Přístupy k Hospodaření s TTP

V rámci mezinárodního projektu Super-G byly hodnoceny způsoby hospodaření na trvalých travních porostech podporujících základní ekosystémové služby.

Mezi moderní přístupy patří:

• Posuvné talířové měřidlo pro odhad výnosu píce.
• Systém virtuálního oplocení pro skot a ovce.
• Internetový systém GrassCheck pro shromažďování dat o srážkách, teplotách a výnosech.
• Využití pastvy hospodářských zvířat v oblastech s vysokou přírodní hodnotou.

Chov přežvýkavců založený na krmení pící z travních porostů a víceletých pícnin představuje udržitelný systém, který je ekonomicky i environmentálně nejvhodnějším způsobem, jak tyto ekosystémy v zemědělské krajině udržet.

tags: #ekologicke #vztahy #pastevni #porost

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše a stavebnice
• Složení a využití ekologického mýdla
• Aktuální zpravodajství o průmyslové ekologii
• Emise a dopravní podniky v ČR
• Management lesních ekosystémů