Studium Ekologického Zemědělství v České Republice

V České republice se otevírají nové možnosti pro studium ekologického zemědělství, což představuje významný krok pro udržitelný rozvoj zemědělství a krajiny.

Vysokoškolské Studium Ekologického Zemědělství

Navazující magisterské studium programu Ekologické zemědělství rozvíjí a prohlubuje odborné znalosti získané v rámci bakalářského studia. Studenti programu získají rozsáhlé znalosti principů ekologického hospodaření v zemědělství a krajině, získají a osvojí si nejnovější poznatky v oblasti managementu pěstování polních a zahradních plodin a v chovu hospodářských zvířat. K prohloubení a rozšíření znalostí dochází dále prostřednictvím disciplín týkajících se oblasti zpracování a odbytu bioprodukce a využití venkovského prostoru.

Fakulta nově zavedla studijní program z oblasti veterinárního lékařství a veterinární hygieny. Nabízí bakalářské, magisterské i doktorské programy v širokém spektru oblastí jako jsou Rostlinná a živočišná produkce, Zahradnictví a krajinářská architektura, Zájmové chovy, Potraviny, výživa a zdraví a Přírodní zdroje, rozvoj venkova a krajiny a nově i z akreditované oblasti Veterinárního lékařství a veterinární hygieny.

Absolventi nacházejí uplatnění ve studovaném oboru, což ukazuje na kvalitní výuku orientovanou na uplatnění v praxi. Své zkušenosti uplatňují ve vedoucích pozicích zemědělských podniků, ve službách orientovaných na konvenční a ekologické způsoby hospodaření.

Naše fakulta spolupracuje s více než 120 univerzitami napříč celou EU i mimo ni.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Agroekologie

Popis programu Studijní program je zaměřen na management venkovské krajiny tak, aby byly zemědělské produkční činnosti v souladu s environmentálními i sociálními aspekty udržitelnosti. Vzdělání v oboru Agroekologie cíleně aplikuje teoretické poznatky více vědních oborů do běžné zemědělské praxe s důrazem na mimoprodukční aspekty v rámci krajiny a jejích ekosystémových služeb.

Podmínkou pro přijetí ke studiu je úspěšné absolvování bakalářského studia programu Agroekologie nebo jiného přírodovědně (biologicky a ekologicky) zaměřeného bakalářského programu a složení přijímacích zkoušek.

Farmářská Škola: Nová Generace Ekologických Zemědělců

Na začátku září byl zahájen nový vzdělávací program Farmářská škola, který je zaměřený na vzdělávání v ekologickém zemědělství. Vznik tohoto programu lze označit za historický milník ekologického zemědělství v Česku, protože po více jak třiceti letech fungování ekologického zemědělství se u nás díky Farmářské škole cíleně tvoří další generace poučených ekologických zemědělců a zemědělkyň.

Farmářská škola je prvním vzdělávacím programem v Česku zaměřeným výhradně na ekologické a biodynamické zemědělství. Studium je tříleté a model vzdělávání je zcela odlišný od současného vzdělávání na středních a vysokých školách nebo univerzitách. Je totiž postaven na získávání znalostí a zkušeností skrze celoroční praxi na ekologických farmách, kde studenti i žijí. Praxe tvoří osmdesát procent náplně studia, teorie dvacet procent.

Aktuálně je do programu zapojeno přes čtyřicet ekofarem v Česku a na Slovensku, každá s odlišným zaměřením, ať už na ekologickou či biodynamickou produkci a zpracování zeleniny, ovoce, chovu zvířat a polařiny, tedy produkce obilovin a dalších polních plodin. Exkurze míří také do švýcarského FiBLu. Tamější Výzkumný institut byl založen v roce 1973 a je tedy nejstarším výzkumným a poradenským centrem pro ekologické zemědělství, kde se v raných devadesátých letech školili také čeští průkopníci. Zde se realizují dlouhodobé srovnávací pokusy ekologického, biodynamického a konvenčního zemědělství.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Dalším unikem Farmářské školy je výuka teorie, která je zajišťována předními experty a expertkami z praxe, akademické sféry, státní správy a výzkumných institucí České republiky, Rakouska, Německa a Švýcarska a reflektuje nejnovější poznání v pedologii, ochraně a výživě rostlin, zpracování půdy nebo osevních postupech.

Model vzdělávání ekologického a biodynamického zemědělství postavený na praxi v Německu zažil osobně jako student a později jako lektor také Jiří Prachař, který se po osmi letech vrátil z Německa do Česka, aby se před čtyřmi lety díky zázemí a podpoře Asociace místních potravinových iniciativ (AMPI) poprvé pokusil o českou variantu tohoto vzdělávání.

Před spuštěním akreditovaného studia v září 2023 stihly vzniknout tři ročníky v rámci neformálního vzdělávání, kde je aktuálně kolem stovky studentů. V roce 2024 tak vyjde první skupina asi dvaceti absolventů pilotního, ještě neakreditovaného programu. Do akreditované verze bylo přijato padesát studentů.

Zajímavé a možná trochu nečekané je, že zájemci o studium a praxi ekologického zemědělství se většinou rekrutují z jiného než zemědělského prostředí. Mezi studenty a studentkami Farmářské školy je například dnes již bývalý advokátní koncipient, absolventka Akademie výtvarných umění v Praze, absolventka Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, mladý pár absolventů Přírodovědecké fakulty UK.

Ředitel Jiří Prachař k tomu dodává: „V prvních třech letech, kdy běžela neakreditovaná verze, jsem potkal neuvěřitelné mladé lidi, kteří chtějí jít do zemědělství, kteří se opravdu práce nebojí a kteří chtějí dělat takové zemědělství, které je udržitelné a v souladu s přírodou a chtějí vstupovat právě do ekologického zemědělství.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Mezi studentkami prvního ročníku akreditované verze Farmářské školy je například osmadvacetiletá Anna Hubáčková, která studovala magisterský obor sociální pedagogika a poradenství na Masarykově univerzitě v Brně a působí jako lektorka, koordinátorka a metodička vzdělávacích programů. Jde tak o studentku bez předchozího zemědělského vzdělání.

Zcela odlišný je příběh studenta Martina Tlačbaby, kterému je třicet šest let a hospodaří konvenčně na 150 hektarech rodinného statku. Původně vystudoval provozně ekonomickou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity.

Protože studijní program není omezen věkem, přihlásili se nejen mladí, ale i čtyřicátníci. Někteří již půdu vlastní, hospodaří a mají rodiny. Chtějí „pouze“ prohloubit své znalosti a nabrat nové zkušenosti. Jiní studenti a studentky naopak aktivně hledají pozemek, na kterém by mohli nově začít hospodařit.

Farmářská škola se spojila s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v.v.i. v Praze- Ruzyni, který poskytl zázemí a škola zde tedy čerstvě sídlí.

Zakladatel a ředitel Farmářské školy Jiří Prachař na úvod veřejné události, které se zúčastnili dosavadní i nový studenti, zástupci médií, někteří průkopníci ekologického zemědělství a podporovatelé vysvětlil, proč vůbec vznikla akreditace pro tento vzdělávací obor: „Hned když jsme o sobě dali vědět, natočili první video a poslali ho do světa, začaly se nám na sociálních sítích množit komentáře, že taková škola je naprosto zbytečná, protože mladí lidé do zemědělství nechtějí, že se mladým lidem nechce pracovat a že jsou to jen vyhozené peníze. I přes tuto hloubkovou expertizu jsme si dovolili začít a hned prvním ročníkem jsme naplnili kapacitu, která byla na začátku dvacet pět studentů. V druhém a třetím roce jsme museli zájemce o studium odmítat, protože by překročili kapacitu. Během prvních dvou let přibylo třicet farem, kam mohli studenti chodit na praxi a kurz se začal rozrůstat.

Kmotr Farmářské školy a ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby v.v.i. Mikuláš Madaras popřál studentům sílu a odvahu a uvítal je „ve výzkumném ústavu rostlinné výroby, u nás, a ode dneška je to i u nás na Farmářské škole. Jsme poctěni, že zde můžeme mít sídlo Farmářské školy. Vrací se nám do auly vzdělávání. Historicky resortní výzkumné ústavy byly vzdělávacími institucemi pro doktorandské studium, a to už není, jsou to už jen vysoké školy a akademie věd. A teď s vyšší odbornou školou se nám do této budovy vrací nový duch a začínáme opět možná více plnit své poslání směrem ke vzdělávání. Myslím, že ta spolupráce bude oboustranná. Tak jako naši vědci budou učit ve Farmářské škole, tak i my díky této spolupráci získáváme přístup k ekologickým farmám. A to bylo i smyslem založení společného Centra pro vzdělávání a výzkum ekologického zemědělství, které tímto dnem rovněž vzniká a bude sídlit na VÚRV. Za tu možnost moc děkuji, protože my vědci potřebujeme náš zemědělský výzkum dělat na farmách, in situ, sbírat data, realizovat pokusy, testovat hypotézy.

Ředitel Asociace místních potravinových iniciativ Jan Valeška, který stál u zrodu Farmářské školy a podílí se na jejím provozu, na zahájení poděkoval farmářům, kteří se od devadesátých let věnují ekologii, a dodal: „My jsme si v AMPI před pěti lety říkali, že promujeme místní jídlo a teď kdo ho vlastně bude z Matky Země vydobývat, vždyť tady nejsou lidé. A farmáři Martin a Jana Rosenbaumovi se iniciativně zhostili toho, že je budou na jejich farmě učit.

Milan Hluchý, zakladatel společnosti Biocont Laboratory, zaměřené na biologickou ochranu rostlin, upozornil, že je to právě zemědělství, konkrétně aplikace tzv. přípravků na ochranu rostlin, tedy pesticidů a jedů, které ničí biodiverzitu a hmyz. Vyzdvihl, že za třicet pět let se podařilo převést 80 procent českého vinohradnictví do režimu integrované produkce a certifikovaného ekologického zemědělství. „Nedávno jsem si uvědomil, že je to pouhých šest desetin zemědělské plochy v tomto státě, což je smutné. Přemýšlel jsem, jak to posunout a v tom momentě začala spolupráce s Farmářskou školou a domluvili jsme se na trvalé spolupráci,“ prohlásil k tomu Hluchý.

Na akreditaci se podílel i průkopník ekologického zemědělství prof. Jan Moudrý z Jihočeské univerzity, v roli kmotra se objevil také zpěvák a herec Tomáš Klus.

Proč Podporovat Ekologické Zemědělství?

Podle jedné z definic se jedná o „moderní formu obhospodařování půdy bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jeho prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce. Podle studií je v půdě ekologických farem oproti konvenčním farmám více žížal, nachází se na nich více ptáků a hmyzu. Ekologické farmy uplatňují pestřejší osevní postupy, v potravinách se nenacházejí rezidua pesticidů a výčet by mohl pokračovat.

Počet ekologických zemědělců sice pomalu, ale stabilně roste, ke konci roku 2022 působilo v ČR 5 050 ekologických zemědělců a 990 výrobců biopotravin. Podíl ekologicky obhospodařované půdy je 16,2 procent, čímž se ČR řadí mezi země EU s vysokou mírou zastoupení ekologického zemědělství. Výzva a specifikum ČR spočívá ale v tom, že 85 procent této plochy tvoří trvalé travní porosty a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů dosáhl pouhých 1,6 procent.

Na to se zaměřuje jak Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství, který stanovuje navýšení plochy ekologického zemědělství na 22 procent do roku 2027. Biopotraviny se mají podílet na celkové spotřebě ze čtyř procent. Evropská komise v rámci strategie Farm to Fork (Z farmy na vidličku) navrhuje zvýšit rozlohu ekologických ploch na 25 procent do roku 2030.

tags: #ekologické #zemědělství #fakulta #studium

Oblíbené příspěvky:

• Změny klimatu a lesní vegetační stupně
• Péče o pleť v těhotenství
• Význam a souvislosti pojmu "Příroda se bojí prázdnoty"
• Tipy pro designové koše
• ASKO odpadkové koše – recenze