U českých řidičů si EGR ventil vybudoval pověst "kurvítka" motorů. Ale je tedy k něčemu dobrý? Zkratka EGR znamená exhaust gas recirculation - tedy recirkulace výfukových plynů.
Dnes si pod lupu vezmeme ventil EGR, který je často u řidičů nenáviděn. Je to dáno tím, že nám dokáže na motoru udělat docela velkou “paseku”. Na začátek si můžeme říct co zkratka EGR vůbec znamená.
Recirkulace výfukových spalin je jedna ze dvou technologií, které umožňují snížit emise výfukových spalin vznětových motorůna na úroveň norem Euro IV a vyšší.
Prvně se EGR ventil objevil v naftových motorech, v posledních letech se však hojně využívá i v benzínových agregátech. Konkrétně EGR ventil snižuje emise toxických oxidů dusíku, které vznikají při spalování tzv. chudé směsi, kdy je palivo míseno s přebytkem vzduchu.
EGR ventil je součástka propojující výfukové potrubí a sání motoru. Jednoduše řečeno vrací část výfukových splodin do sání, kde se mísí se směsí paliva a vzduchu.
Čtěte také: Česká energetická koncepce: role jaderné energie
EGR ventil se otevírá pouze po zahřátí motoru a při jeho nízkém a středním zatížení. Ventil zustáva zamčený do doby pokud se motor nedostane do optimální provozní teploty. Zamčený zustává i při plném zatížení motoru.
Principem je, že část výfukových spalin prochází výměníkem tepla (chladičem, tzv. vnější recirkulace) a je nasávána zpět do motoru, kde se znovu účastní procesu spalování. Tímto se omezuje vznik dalšího NOX - v nasávaném vzduchu je menší podíl kyslíku, výsledkem jsou nižší teploty v průběhu spalování a tím i nižší produkce oxidů dusíku, vznikajících především za vysokých teplot.
Motory, které disponují EGR ventilem použivájí malý únik výfukových plynů do sání motoru. V sání motoru je vysoký podtlak, který výfukové spaliny ochotně nasává, takže není zapotřebí žádného přídavného pohonu. Ventil EGR je součásti tohoto systému, přičemž přesně určuje a zároveň časuje proudění spalin do sacího potrubí.
Starší typy EGR ventilů byly pneumatické. Otevření ventilu bylo ovládáno membránou, na kterou byl přiveden podtlak od sacího potrubí. Novější zařízení jsou řízené elektromagneticky a otevirají se plynule.
Pokud objem recirkulovaných plynů není v každém okamžiku ideální, způsobuje velké ztráty na výkonu motoru. Hlavním negativním dopadem použití EGR ventilu je snížení výkonu motoru. Je ale potřeba poznamenat, že EGR ventil není jediný činitel na motoru, který dokáže snížit výkon motoru, obzvlášť když při plném zatížení je EGR ventil zavřený.
Čtěte také: Likvidace netříděného odpadu
Spíše než ventil samotný dělají problém ony výfukové splodiny obsahující tzv. karbon - saze vznikající při spalování. Po určité době karbonové úsady EGR ventil zcela znehybní. Pokud se tak stane v jeho zavřené poloze, motor lze obvykle nastartovat a jako řidič si ničeho nevšimnete. Motor má pouze vyšší emise.
Nejčastější příčinou selhání ventilu EGR je jeho znečištění, i když v novějších vozech stále více a více dochází k poškození u systémů, které ventil ovládají. Větší znečištění brání práci řídící jednotky, která ventil ovládá až do doby kdy dojde k trvalému poškození jednak mechanickému tak elektronickému.
Příznaky poškození recirkulace výfukových plynů se může lišit v závislosti na typu poruchy. Nejčastěji docházi k velkému znečištění a s průtokem spalin v sacím potrubí. Na to většinou upozorní kontrolka na palubní desce → Check Engine.
Pokud zvolíme levnější náhradu nemusí být problém zcela vyřešen. Ne každý ale má na to aby si pořídí originální díl, který může být dražší až o několik tisíc oproti náhradě. Náhrady tzv. druhovýroba je levnější variantou. S cenou jde samozřejmě dolů i kvalita výrobku.
Nejlevnější varianta býva repasovaný díl což znamená že je starý díl je opravený tak, že je možné ho použít jako díl nový. Né však se záruční dobou 2 roky. Od repasovaného dílu nemůžeme očekávat věčnou funkčnost. Mroauto.cz doporučuje kupovat nové autodíly. Pokud repoas tak pouze od renomovaného výrobce jako např.
Čtěte také: Citáty a příroda v životě
Provozovatelé vozidel se často přiklání k radikálnímu řešení a to zasplepení EGR ventilu. Otázka zní - je to opravdu nejlepší řešení? Názory na toto řešení jsou různé. Obecně vzato je to oblíbený zákrok u řidičů jen proto, že náklady na zaslepení jsou minimální. Lidé, kteří se rozhodli zaslepit EGR pouze chválí svůj motor pro větší zjemnění, lepší spotřebu paliva a lepší výkon. Emisní normy většinou nejsou předmětem zájmu řidičů.
Zaslepení EGR ventilu by, mělo být zapsané do řídící jednotky ECU. Každá řídící jednotka má zapsaný EGR ventil v pracovním procesu pohonné jednotky. Tento EGR ventil je řízeny senzory, které mají hlavní vliv na funkci ventilu.
Mroauto.cz doporučeje EGR ventil vždy vyměnit za nový díl. Předejdete tak nepříjemným situacím např. Pro ty, kteří i přesto svůj EGR ventil hodlají zaslepit máme v nabídce veškeré záslepky snad pro všechny typy motorů.
Řešením je jedině návštěva servisu, kde EGR ventil buď vyčistí (pokud to ještě lze) a nebo jej celý vymění za nový. V některých motorech probíhá recirkulace spalin i přímo uvnitř motoru (tedy bez přítomnosti EGR ventilu).
Automobilky se životnost EGR ventilu snaží stále zlepšovat. Například tím, že spaliny jsou z výfuku odebírány až za filtrem pevných částic (DPF), který z nich odstraní významné procento částic tvořící karbon. Živnotnost EGR ventilu se odvíjí od typu motoru i stylu jeho používání a nelze jednoduše určit.
Proto je například při výběru ojetého auta důležité včas a důkladně zkontrolovat, že s tachometrem nikdo nemanipuloval a udávaný nájezd odpovídá realitě.
Vypadá to na poklidnou jízdu, jenže z ničeho nic se motor u auta hodí do nouzového režimu a ztrácí výkon. To, že se něco děje vám bezpečně oznámí svítící kontrolka motoru (vypadá jako kuře). Ve většině případech s sebou auto škubne a hned na to začne ztrácet výkon. Nějaká vyšší akcelerace nepřipadá v úvahu a budete rádi, když z auta vymáčknete alespoň 70 km/h - v těžších případech ani to, protože auto dobrzdí do nuly. Někdy postačí, když zastavíte a motor zhasnete, poté znovu nastartuje a vše se zdá v pořádku, ale na jak dlouho? V tomto momentě můžete buď pokračovat v jízdě a čekat, jenže vaším čekáním hrozí, že pokud bude problém závažnějšího charakteru, vše se jen zhorší a nebo pro klid na duši se objednat na diagnostiku vozu, kde se zjistí, co je za problém a co se s tím dá dělat.
Nouzový režim nemusí totiž signalizovat jenom jeden problém. Je to asi jako, když člověk dostane horečku a tělo se s ní začíná bránit proti nějaké nemoci, kterých může být nespočet. Motor v tomto případě spoléhá na nouzák, který snad nebudete ignorovat.
Mezi nejčastější problémy patří ty s řízením motoru a emise. Často se problém týká lambda sondy. Ta určuje správný směšovací poměr paliva a vzduchu na základě měření objemu kyslíku ve výfukových plynech a stará se tak o to, aby směs nebyla příliš bohatá nebo naopak chudá.
Příčina ale může být například na palivovém systému - takže klidně i závada na EGR ventilu nebo turbodmychadle (u něj si dávejte pozor na prošoupané podtlakové hadičky), pokud ho v autě samozřejmě máte. Někdy zase může zlobit nějaké čidlo, třeba to na poloze klikové hřídele, případně může být na vině i porucha plynového pedálu. Pokud vám auto ihned po změně režimu "chcípne", pak můžou být na vině i vadné vstřiky.
Jak vidno, spousta možností, jedno je tak jasné, pokud vám motor spadne do nouzáku, rozhodně to není normální a je třeba tento problém řešit. Někdy se bude jednat o banalitu, která vás bude stát sotva pár set korun, ale někdy se může jednat o vážnější záležitost, kterou když budete přehlížet, nemuseli byste se ve finále při opravě doplatit.
Naše rada zní, jakmile se budete potýkat s tímto problémem, zvedněte telefon a vytočte číslo do vašeho autoservisu. Přesnou závadu, pomůže odhalit pouze diagnostika vozu - i když podle některých řidičů není přesná, za to pomůže alespoň zúžit okruh možných závad na minimum. Nicméně bez diagnostiky to bude jako střílet slepé náboje.
Od roku 2003 mohly pokrokové země EU integrovat do metodiky měření emisí proceduru "komunikace s řídící jednotkou motoru přes emisně relevantní diagnostické rozhraní EOBD", která je principielně určená právě pro ověřování emisního chování vozidla v provozu.
Metodika Měření emisí byla v České republice Ministerstvem dopravy se zpožděním až v roce 2016. Byla však chybně koncipována POUZE jako "strojové vyhodnocení bez možnosti zásahu lidského faktoru". Vynucení této povinnosti přineslo díky zavedení CIS měření první drahocené zkušenosti. Emisní mechanici sdělují problémy při doplňkovém testu a opodstatněně.
Postupně získáváme stanoviska výrobců vozidel pro alternativní specifický průběh testu pro tato svoje vozidla, se kterými nelze provést test měření emisí dle metodiky pro vozidla E-OBD. V takovém případě je nutné v rámci emisní zkoušky provádět různé úkony, které doporučují výrobci nebo u kterých fungují spolehlivě známé klasické zkušební postupy.
Potíž je v tom, že Ministerstvo dopravy se v příliš urputném úsilí nenechat emisního mechanika podvádět, koncipovalo průběh emisního testu jako strojové vyhodnocení a tudíž bez možného zásahu lidské ruky. To je zcela zásadní překážka.
Podle našich zkoušek a nahlášených chyb od zákazníků a podle předepsané metodiky pro měření emisí v SRN, platné od 1.dubna 2002 pro vozy s "OBD" rozhraním, nelze u všech vozidel proceduru doplňkového testu lambdasondy provést. Příčiny jsou různé.
Největší problém spočívá v úspěšnosti komunikace mezi řídící jednotkou motoru a čtecím zařízením OBD (samostatným, nebo integrovaným do analyzátoru výfukových plynů).
Přičemž je třeba poznamenat, že čtecí zařízení analyzátorů výfukových plynů odpovídají zákonným požadavkům ve větší míře, než tomu je u řídících jednotek vozidel různých výrobců. Jedná se tedy o nedodržení protokolů EOBD nebo jejich dílčích parametrů samotnými výrobci vozidel.
Mnozí výrobci diagnostiky EOBD upravují své programy tak, aby některé chyby dokázali přístroje zpracovat i přes nedodržení EOBD protokolu ze strany výrobce. U některých chyb se to však spravit jakýmkoliv způsobem technicky nedá.
tags: #nelze #nastartovat #emise #příčiny