Demokratická republika Kongo a problém znečištění

Budoucnost Demokratické republiky Kongo (DRK) je neoddělitelně spjata s budoucností samotné planety. A existují proto dva důvody.

Kobalt a koltan: Neobejdeme se bez nich, ale za jakou cenu?

Prvním je kobalt, který se schovává pod více než dvěma miliony kilometrů čtverečních půdy nárokované Kinshasou. Tam se nachází jeho vůbec největší světová naleziště. Jde o vzácný modrošedý kov, který je nezbytný pro výrobu lithium-iontových baterií. Je tedy možné, že kus DRK máme každý v kapse nebo kabelce, a to v našich chytrých telefonech a dalších zařízeních.

V oblasti se také nachází asi 70 % světových zásob koltanu. Ten je matně černý a podobně jako kobalt nepostradatelný pro výrobu všech moderních technologií.

Jsou to tedy dva kovy, které jsou nezbytné pro přechod od fosilních paliv k solární energii nebo například elektromobilitě. Není-li kobalt nebo koltan, není zelená revoluce. A není-li zelená revoluce, planeta se stává neobyvatelnou.

Jenže jejich těžba je spojena s rozsáhlým poškozováním životního prostředí i porušováním lidských práv. Dětská práce, nelidské podmínky a mnoho úmrtí - to vše lze nalézt v kobaltových i koltanových dolech.

Čtěte také: Krize kmene a demokracie

Koltan se těží poměrně primitivním způsobem. Horníci hloubí velké krátery v korytech potoků a odstraňují zeminu z jejich povrchu, aby se dostali k rudě ukryté v podzemí. To dramaticky ovlivňuje biologickou rozmanitost a narušuje okolní ekosystém. Chemikálie používané pro čištění jsou pak škodlivé jak pro rostliny a zvířata, tak i pro lidi.

Podniky těžící tuto drahou rudu ale jen zřídkakdy přistoupí ke kompenzaci postiženým komunitám. Podle konžského zákona by měly zavádět rozvojové programy, ty po nich ale nikdo nevymáhá. O vyhloubené jámy se po opuštění dolu nikdo nestará, a často tak způsobují sesuvy půdy, které zabíjejí.

A stejně jako u kobaltu se i při získávání koltanu využívá dětská práce. V roce 2017 DRK sice reformovala těžební zákon s cílem učinit tomu přítrž, ale podle průzkumů těžaři rudu ze země stále dostávají za pomoci více než 40 tisíc dětských horníků. Ti čelí riziku špatného zdraví, obtěžování a zneužívání.

Konžský prales: Uhlíková bomba pod nohama

Dalším důvodem, proč dění v této středoafrické zemi ovlivní životy všech na planetě, je tamní prales. Ten zasahuje do šesti zemí, ale v DRK se nachází jeho největší plocha. Celkově se pak jedná o druhý nejrozsáhlejší deštný les na světě, pyšní se navíc výskytem více než 600 odrůd stromů a 10 000 druhů zvířat. Patří mezi ně například téměř vyhynulí sloni pralesní nebo kriticky ohrožené gorily nížinné, které jsou nyní v nebezpečí i kvůli možné těžbě ropy a zemního plynu.

Loni v květnu vláda DRK vyhlásila aukci na průzkum ložisek právě v nedotčeném pralese, kde podle ní může být až 16 miliard barelů ropy. Podle odborníků by ale taková těžba byla spouštěčem „uhlíkové bomby“, která ohrožuje jednu z posledních a nejkritičtějších hranic v boji proti klimatickému rozvratu.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Nyní se tak v Konžské pánvi nachází les, který má pořád dostatek stromů potřebných k tomu, aby absorboval CO2. Tuto schopnost už například Amazonský deštný prales kvůli nadměrné těžbě dřeva ztratil. Přesto se v DRK prodávají tři plochy lesa, v nichž je uloženo asi 1,67 miliard tun uhlíku. V případě těžby by tak mohlo být do ovzduší uvolněno více skleníkových plynů, než jsou roční emise USA.

Navíc je DRK hned po Brazílii druhou zemí světa, ve které mizí lesní porost nejrychleji. I proto se o pralese ve středu Afriky mluvilo na klimatické konferenci COP28. Stovky vědců tam založily výzkumnou koalici s cílem napravit historický nedostatek informací o povodí řeky Kongo a jeho deštném pralese.

Zachování stromů v DRK je tedy jednou z nejdůležitějších věcí, které můžeme udělat pro to, abychom udrželi globální oteplování pod kontrolou. Mezi Konžany je ovšem rozšířený názor, že by měli mít právo své bohatství využít. Přece jenom: kdyby své lesy chránily ostatní kontinenty lépe, nemuseli jsme se ocitnout v takovéto šlamastyce.

Těžba ropy a rašelinné lesy

Vláda Konžské demokratická republiky připravuje aukci, během níž hodlá zahraničním investorům nabídnout licence k těžbě ropy v povodí řeky Kongo. Badatelé z univerzity v Leedsu se na přímá rizika těžby ropy spojená s dopadem na nadzemní vegetaci pralesů soustředili jen z části. Neskrývají, že dopady těžebních aktivit na území druhého nejrozsáhlejšího deštného pralesa na světě by byly katastrofální. Například kvůli zpřístupnění lesních porostů, jejich fragmentaci, kácení, odvodnění, hrozbě úniku chemických látek. Ale podle nich tu je ještě jeden problém, který se zdá být větší. Konkrétně jim jde o to, že z 16 zamýšlených ploch, k nimž mají být v aukci nabídnuty těžební licence, se nejméně 3 překrývají s územím tzv. rašelinných lesů.

Rašelinné lesy pod sebou ukládají tolik uhlíku díky tomu, že výrazné zamokření a pravidelné záplavy zpomalují rozklad organické hmoty. Odumřelé rostliny se tu v podmáčených vrstvách hromadí a postupně tvoří rašelinu. Tyto procesy v místě probíhají už tisíce let. A tak je onen rezervoár nastřádaného uhlíku ohromný. První průzkumy - s pomocí satelitů - tu proběhly teprve v roce 2017. S odhadem, že rašelinné lesy tu pokrývají plochu přibližně 14,6 milionů hektarů. Badatelé z univerzity v Leedsu nyní údaj, tříletou mravenčí prací přímo v terénu, zpřesnili na 16,7 milionů hektarů.

Čtěte také: Problémy ekologie v ČR

Dalším zjištěním je, že právě tyto rašelinné lesy patří k ekosystémům s vůbec největším obsahem uhlíku. Jeden hektar konžského rašelinného lesa v sobě nese okolo 1712 tun uhlíku. Zahájení těžby ropy na třech kritických plochách rašelinných lesů (které by vedlo k vykácení porostů, drenáži podloží, zavedení potrubí, vsazení vrtů) by tak uvolnilo do atmosféry okolo 6 miliard tun CO2. Tolik skleníkových plynů, co Velká Británie vyprodukuje za 14 let. A může to být ještě horší. Těžba na zmíněných 3 plochách by mohla vystavit nemalému riziku i zbývající část rašelinných lesů v povodí řeky Kongo. To by pak mohlo vést k tomu, že by se do atmosféry uvolnilo něco kolem 26-32 miliard tun CO2. „Konžská demokratická republika riskuje chybu epických rozměrů,“ říká Creeze.

Globální ekologické hrozby

Vedle velmi viditelných a bolestivých jevů, jako je covidová pandemie, válka na Ukrajině a nárůst cen energií z fosilních paliv, však nadále skrytě působí řada ekologických hrozeb. Institut pro ekonomiku a mír vydal nejnovější zprávu o globálních ekologických hrozbách a odolnosti vůči nim (Ecological Threat Report 2022: Analysing Ecological Threats, Resilience & Peace). Detailní analýza environmentálních hrozeb zahrnuje 228 nezávislých států a území.

Zpráva identifikuje 27 nejproblematičtějších zemí, kde ekologické hrozby postupně nabývají katastrofických rozměrů, ale odolnost (resilience) tamních společností je velmi nízká. Dvě třetiny těchto ohnisek (tzv. hotspotů) jsou v subsaharské Africe, státy severní Afriky a Blízkého východu tvoří pětinu těchto území. Sedm z osmi nejrizikovějších zemí leží v subsaharské Africe: Burundi, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Somálsko, Jižní Súdán a Uganda.

Co se týče potravinové bezpečnosti, ze 41 nejohroženějších zemí leží 37 v subsaharské Africe. Více než 1,4 miliardy lidí v 83 zemích pociťuje vážný nedostatek vody. To se týká prakticky všech zemí subsaharské Afriky.

Zdravotní rizika spojená se znečištěním

Devět lidí z deseti každý den dýchá znečištěný vzduch. Pro rok 2019 je znečištění ovzduší vůbec nejhorší environmentální hrozbou. Mikroskopické částice, takzvaný mikroprach, ze znečištění ve vzduchu se mohou dostat do dýchacího i oběhového systému, kde poškozují plíce, srdce i mozek. Každoročně kvůli nim zemře odhadem sedm milionů lidí.

Asi devadesát procent těchto úmrtí zaznamenávají nízkopříjmové a středněpříjmové země. Za nebezpečné částice mohou především průmysl, doprava, ale i zemědělství a vaření na špinavých zdrojích.

Hlavní příčinou znečištění ovzduší je spalování fosilních paliv, což je současně primární příčina klimatických změn, které poškozují lidské zdraví zase jinými způsoby. Podle předpovědí WHO mezi roky 2030 a 2050 zemře kvůli klimatickým změnám 250 tisíc lidí ročně - na malárii, průjmová onemocnění nebo tepelný stres.

Závěr

Demokratická republika Kongo čelí obrovským výzvám spojeným se znečištěním a využíváním přírodních zdrojů. Těžba kobaltu a koltanu, odlesňování a plánovaná těžba ropy v rašelinných lesích představují vážné hrozby pro životní prostředí, lidské zdraví a globální klima. Je nezbytné, aby vláda DRK, mezinárodní společenství a soukromé společnosti přijaly opatření k ochraně přírody, podpoře udržitelného rozvoje a zajištění spravedlivých pracovních podmínek.

tags: #demokraticka #republika #kongo #znecisteni #problem

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa pro dovoz a recyklaci
• Ekologické studie únosnosti
• Komunální odpad Klášterec nad Ohří
• Legislativa EU a likvidace vozidel
• Evropská příroda