Ekologické zemědělství v České republice: Stav, výzvy a budoucnost

Ekologické zemědělství (EZ) se v ČR rozvíjí tradičně v méně příznivých horských a podhorských oblastech. Hlavními oblastmi ekologického zemědělství (EZ) v České republice jsou tradičně méně příznivé horské a podhorské oblasti ČR. Ze srovnání ročenek Ministerstva zemědělství vyplývá, že v roce 2022 u nás došlo k oživení ekologického zemědělství, které předtím poměrně stagnovalo. Nicméně také v tomto roce počet ekofarem narůstal. I přes nesnáze to značí pozitivní posun směrem k udržitelnému hospodářství.

Díky tomu jsme v Česku v roce 2022 měli 16,2 % půdy obhospodařované v souladu s ekologickým zemědělstvím. Výměra ploch ekologického zemědělství se pak celkově oproti roku 2021 zvýšila o 17 340 hektarů (3,1 %) na celkem 575 464 hektarů.

Podle podílu výměry celkové ekologické půdy na celkové zemědělské půdě vede s 44 % Karlovarský kraj. Podobně jako v předchozích letech následuje kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský a Ústecký.

V současné době je ekologickými zemědělci v ČR obhospodařováno více jak 40 % všech trvalých travních porostů, téměř 2 % orné půdy, přes 10 % ploch trvalých kultur (15 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic). V rámci trvalých kultur dominují sady (86 %), z nichž asi 60 % tvoří sady tzv. intenzivní, tedy produkční a 40 % sady extenzivní. Vinice přesáhly v letech 2012 až 2014 výměru 1 000 ha, v roce 2015 spadly na 978 hektarů a tvoří 14 % trvalých kultur.

Nyní máme v Česku připravenou půdu pro ambiciózní cíle, které chceme do roku 2027 splnit. Směr budoucího rozvoje tuzemského ekologického zemědělství nicméně závisí i na inovacích.

Čtěte také: České ekologické zemědělství: plodiny

Cíle a podpora ekologického zemědělství v ČR

Ministerstvo zemědělství (MZe) chce zvýšit plochy zemědělské půdy obhospodařované ekologicky na 22 % z dosavadních přibližně 15 %. Téměř čtvrtina zemědělské půdy ČR bude do sedmi let v režimu ekologického zemědělství. Do roku 2027 by měli zemědělci v České republice hospodařit ekologicky na 22 % zemědělské půdy. Vzrůst by měla i výměra orné půdy v ekologickém zemědělství a spotřeba biopotravin. V současnosti je to 15 %.

Biopotraviny se mají podílet na celkové spotřebě potravin a nápojů 4 %, zatímco podle údajů z roku 2019 to bylo 1,52 %. MZe bude nadále podporovat ekologické podniky i výrobu biopotravin, sdružování zemědělců, výrobců a obchodníků a usnadňovat farmám přístup na trh.

Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 (SP SZP) by měl tento trend dále podpořit a přispět tak k naplnění národního cíle. Akční plán navazuje na nový Evropský akční plán pro ekologickou produkci.

Zásadní pro další rozvoj ekologického zemědělství v ČR je zaměřit se zejména na produkci mléka, produkci na orné půdě, pěstování ovoce, zeleniny a révy vinné. Lidé se také víc zajímají o to, v jaké krajině žijí a jaké jídlo jedí. Chceme proto ekologické zemědělství co nejvíce podpořit.

Ekologické zemědělství v Evropském kontextu

Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2022 bezmála dosáhla 17 mil. hektarů. To podle údajů Eurostatu znamená, že více než desetina zemědělské půdy je obhospodařována ekologicky. Eurostat mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2022 se ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda rozšířila o 79 %. Nejnovější údaje z června letošního roku tak potvrzují pokračování rychlého a prudkého rozšiřování ekologických ploch v EU.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 mil. hektarů, což představuje 17% na celkové rozloze půdy, na níž je v EU provozováno ekologické zemědělství. Následuje Španělsko (2,7 mil. hektarů), Itálie (2,3 mil hektarů) a Německo (1,6 mil hektarů). V roce 2022 právě na tyto čtyři země připadalo 56 % celkové ekologické plochy EU. Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %. Naproti tomu Irsko, Bulharsko a Malta měly v roce 2022 méně než 5 % své půdy v ekologickém zemědělství. Polsko bylo jedinou zemí EU, která v uplynulém desetiletí zaznamenala pokles podílu ekologicky obhospodařované půdy.

Navzdory tomuto růstu ale EU není na dobré cestě ke splnění svého cíle pro rok 2030. Unijní strategie Farm to Fork si totiž klade za cíl, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno tak, aby mohlo nést označení „ekologické“. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) však ve zprávě pro rok 2023 uvedla, že k dosažení tohoto cíle by EU musela téměř zdvojnásobit současné tempo pokroku. Pokud bude současné tempo růstu pokračovat, dosáhne EU do roku 2030 pouze 15% podílu ekologického zemědělství, uvedla agentura EEA.

Podíl ekologicky obhospodařované půdy v EU (2022)

Biodiverzita a ekologické zemědělství

Společně s rozvojem ekologického zemědělství se zlepšuje i biodiverzita. Snižuje se díky ní produkce skleníkových plynů při výrobě umělých hnojiv nebo splach minerálních a umělých hnojiv do vodních toků a nádrží. I přesto, že biodiverzitu České republiky negativně ovlivnila nejen změna klimatu, ale také zemědělství, odlesňování nebo urbanizace, dochází k nápravě. O zlepšování ochrany přírody a zvyšování podílu půdy vyhrazeného pro ekologické zemědělství v ČR usilujeme například naplňováním požadavků Strategického rámce České republiky 2030, Zákona o ochraně přírody a krajiny nebo Zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Prospěch ekologického zemědělství potvrdil například také pokus Výzkumné stanice Uhříněves. Do intenzivně využívané zemědělské krajiny je potřeba navrátit medonosné či krmné pásy. Nejenže dávají úrodu, jsou především oázou života a farmářům mohou sloužit jako protierozní opatření. Vůbec nemusí být široké, stačí i deset metrů.

Výnosnost plodin: Konvenční vs. ekologické zemědělství

Někteří skeptikové tvrdí, že ekologické zemědělství nepřináší srovnatelné výnosy na hektar jako konvenční. Věří také, že produkce stejného výnosu prostřednictvím ekologického zemědělství zabere více půdy, což je v protikladu s cíli SP SZP. Pravdou je, že výnosy správně prováděného ekologického zemědělství jsou nižší pouze o 5 až 30 %. Při správné aplikaci regenerativního zemědělství mohou být výnosy vybraných plodin oproti konvenčně obhospodařované zemědělské půdě dokonce vyšší.

Certifikace produktů ekologického zemědělství

Bureau Veritas nabízí kontrolu a certifikaci produktů ekologického zemědělství. K této činnosti jsme pověřeni Ministerstvem zemědělství ČR podle § 29 zákona č. Našimi klienty tak mohou být všichni ekologičtí zemědělci, ekologičtí včelaři, výrobci biopotravin, obchodníci s biopotravinami, producenti a zpracovatelé osiv a krmiv apod., kteří se chtějí registrovat na Ministerstvu zemědělství jako osoby podnikající v ekologickém zemědělství a chtějí své produkty označovat jako produkty ekologického zemědělství v souladu s platnými legislativními předpisy (zákon č. 242/2000 Sb.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

tags: #ekologicke #zemedelstvi #v #cr #oblasti

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická likvidace tiskáren
• Eko časopisy v ČR
• More about ČSOP Vlašim
• Třídění komunálního odpadu v ČR
• Krycí nálepka emise – bílá varianta