Ekologické zemědělství v Plzeňském kraji

Ekologické zemědělství (EZ) se v České republice rozvíjí tradičně v méně příznivých horských a podhorských oblastech. Hlavními oblastmi ekologického zemědělství (EZ) v České republice jsou tradičně méně příznivé horské a podhorské oblasti ČR. Dle podílu výměry celkové ekologické půdy na celkové zemědělské půdě vede s 44 % Karlovarský kraj. Podobně jako v předchozích letech následuje kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský a Ústecký.

V současné době je ekologickými zemědělci v ČR obhospodařováno více jak 40 % všech trvalých travních porostů, téměř 2 % orné půdy, přes 10 % ploch trvalých kultur (15 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic). V rámci trvalých kultur dominují sady (86 %), z nichž asi 60 % tvoří sady tzv. intenzivní, tedy produkční a 40 % sady extenzivní. Vinice přesáhly v letech 2012 až 2014 výměru 1 000 ha, v roce 2015 spadly na 978 hektarů a tvoří 14 % trvalých kultur.

Bureau Veritas nabízí kontrolu a certifikaci produktů ekologického zemědělství. K této činnosti jsme pověřeni Ministerstvem zemědělství ČR podle § 29 zákona č. Našimi klienty tak mohou být všichni ekologičtí zemědělci, ekologičtí včelaři, výrobci biopotravin, obchodníci s biopotravinami, producenti a zpracovatelé osiv a krmiv apod., kteří se chtějí registrovat na Ministerstvu zemědělství jako osoby podnikající v ekologickém zemědělství a chtějí své produkty označovat jako produkty ekologického zemědělství v souladu s platnými legislativními předpisy (zákon č. 242/2000 Sb.

Ekologické hospodářství a životní prostředí v Plzeňském kraji

Plzeňský kraj, s výjimkou města Plzně, jeho okolí a okolí dálnice D5, patří ke krajům s kvalitním životním prostředím. Podle výše měrných emisí tuhých látek a oxidů dusíku se v mezikrajském srovnání umístil na druhém nejnižším místě za Jihočeským krajem, třetí nejnižší místo zaujímá mezi kraji v měrných emisích oxidu uhelnatého. Koeficient ekologické stability, který vyjadřuje poměr stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků, dosáhl v Plzeňském kraji hodnoty 1,40 (5. nejvyšší mezikrajská hodnota), což potvrzuje vcelku vyváženou krajinu. Ekologické hospodářství Plzeňského kraje hraje důležitou roli v zemědělství. V mezikrajském porovnání byla rozloha ekologicky obhospodařované půdy celkem v Plzeňském kraji druhá nejvyšší po Jihočeském kraji. Plzeňský kraj má nejnižší podíl obyvatel napojených na síť veřejných vodovodů. Průměrná denní spotřeba pitné vody v domácnostech činila 88,4 l na 1 osobu (5. nejvyšší mezikrajská hodnota).

Chráněná území

O kvalitě přírodního bohatství Plzeňského kraje svědčí i množství chráněných území, která vznikají k ochraně rozmanitých forem života, k péči o ekosystémy a krajinný ráz přírody. Podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se na území Plzeňského kraje vyskytovalo 199 chráněných území, v tom část Národního parku Šumava, 5 chráněných krajinných oblastí a 193 maloplošných chráněných území. K 31. 3. 2017 se podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR změnila metodika výpočtu souhrnných rozloh chráněných území. Rozlohy jsou od tohoto data vypočítávány ve všech případech z obvodových hranic chráněných území. Podle tohoto hodnocení představuje rozloha chráněných oblastí 18,1 % z celkové výměry kraje.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Část Národního parku Šumava v Plzeňském kraji se rozkládá na ploše 34,5 tis. ha, je určena k ochraně a uchování nejcennějších lokalit s původní horskou přírodou, jedinečnými a ohroženými ekosystémy (rašeliniště, ledovcová jezera, původní lesní porosty) a rozmanitou typickou flórou a faunou. Téměř 13 % z celkové výměry Plzeňského kraje tvoří chráněné krajinné oblasti, do kterých patří část Šumavy, část Křivoklátska, část Slavkovského lesa, Český les a část Brd. Převážnou část ze 193 maloplošných území tvoří přírodní památky a rezervace. Na území Plzeňského kraje se vyskytuje 68 evropsky významných lokalit, což představuje chráněná území, které je vyhlášeno k ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. K chráněným územím patří také 2 ptačí oblasti (Šumava a Křivoklátsko).

Koeficient ekologické stability

Jedním z environmentálních indikátorů k posouzení míry udržitelnosti vývoje v oblasti životního prostředí je koeficient ekologické stability1. Jedná se o ukazatel charakterizující krajinný typ z hlediska využití pozemků. V roce 2018 dosáhl koeficient ekologické stability v Plzeňském kraji hodnoty 1,40. Plzeňský kraj s hodnotou 1,40 zaujímá v rámci krajů ČR 5. nejvyšší místo, v porovnání s ČR byl koeficient ekologické stability vyšší o 0,32. V meziokresním srovnání byly v roce 2018 zaznamenány nejvyšší hodnoty koeficientu ekologické stability v okresech Klatovy (1,95) a Tachov (1,68). Tyto koeficienty znamenají vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Oba okresy mají nejvyšší podíl lesních pozemků (Šumava a Český les). Relativně vyšší hodnoty koeficientu ekologické stability byly zjištěny i v okresech Rokycany (1,59) a Domažlice (1,37), které patří rovněž k okresům s vyšším podílem lesní půdy. Nejnižší hodnoty koeficientu ekologické stability (eliminujeme-li specifika okresu Plzeň-město) dosáhl okres Plzeň-jih (0,97), kde se jedná o území intenzivně využívané pro zemědělskou výrobu. Hodnota ukazatele v okrese Plzeň-jih je ovlivněna relativně nízkým podílem lesních pozemků s vysokým podílem orné půdy.

Kvalita ovzduší

Jednou z problematických oblastí životního prostředí a jeho vlivu na kvalitu životního prostředí je kvalita ovzduší. Určujícím faktorem pro její hodnocení je celkové množství emisí (tj. vypouštění resp. únik znečišťujících látek do ovzduší). Množství uvedených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší je evidováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Podle druhů znečišťování jsou údaje členěny na REZZO 1-3 (stacionární zdroje znečišťování) a REZZO 4 (mobilní zdroje znečišťování, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla).

Z analýzy dat měrných emisí (REZZO 1-4) v roce 2017 (údaje za rok 2018 nejsou zatím k dispozici) vyplývá, že se v Plzeňském kraji meziročně nepatrně zvýšily měrné emise oxidu uhelnatého (CO) z 5,46 t/km2 v roce 2016 na 5,51 t/km2 v roce 2017, a to o 0,05 t/km2. Měrné emise se podle (REZZO 1-4) nezměnily u tuhých látek a oxidů dusíku. V roce 2017 bylo stejně jako v roce 2016 naměřeno 0,50 t/km2 tuhých látek a 0,88 t/km2 oxidů dusíku. Nepatrné meziroční snížení se projevilo u oxidu siřičitého, kdy měrné emise klesly z 0,59 t/km2 v roce 2016 na 0,55 t/km2 v roce 2017.

V rámci České republiky lze hodnotit ovzduší v Plzeňském kraji jako relativně čisté. Nejvíce zatížená emisemi znečišťujících látek jsou území s vysokou hustotou osídlení, a tím i vyšší koncentrací průmyslových aktivit, a v neposlední řadě i se značně koncentrovanou dopravou. K těmto oblastem patří město Plzeň a jeho blízké okolí a okolí dálnice D5. K méně zatíženým oblastem emisemi patří horské partie Šumavy, Českého lesa a západní části Brd. V porovnání s ČR se hodnoty všech vybraných základních znečišťujících látek Plzeňského kraje pohybují pod republikovým průměrem. Podle výše měrných emisí (REZZO 1-4) tuhých látek a oxidů dusíku se v mezikrajském srovnání umístil na druhém nejnižším místě za Jihočeským krajem, třetí nejnižší místo zaujímá mezi kraji v měrných emisích oxidu uhelnatého.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Ekologické zemědělství

Ekologické zemědělství je jedním z principů trvale udržitelného rozvoje. Jako součást agrární politiky představuje moderní formu hospodaření při respektování přírodních zákonitostí, přirozené kvality a úrodnosti půdy. V ekologickém zemědělství se minimalizuje použití chemických prostředků pro zemědělskou výrobu a v důsledku toho se snižují negativní dopady do environmetální oblasti. Podle statistických údajů Ministerstva zemědělství dosáhl podíl ekologicky obhospodařované půdy (včetně přechodného období) na celkové výměře k 31. 12. 2018 hodnoty 8,8 %. V meziročním porovnání vzrostla hodnota tohoto podílu o 0,8 procentního bodu.

Rozloha půdy v ekologickém zemědělství včetně přechodného období neustále roste. V časové řadě 2013-2018 vzrostla o 25,2 %. Výměra ekologicky obhospodařované půdy v přechodném období se v rámci časové řady zvýšila o 77,0 %. Výměra ekologicky obhospodařované půdy bez přechodného období o 18,8 %. V mezikrajském porovnání byla rozloha ekologicky obhospodařované půdy celkem včetně přechodného období v Plzeňském kraji 2. nejvyšší po Jihočeském kraji. K 31. 12. 2018 činil podíl ekologicky obhospodařované půdy celkem včetně přechodného období na ČR 12,8 %.

Výměra půdy v ekologickém zemědělství podle krajů k 31. 12. 2018:

Pramen: Ministerstvo zemědělství, Registr ekologických podnikatelů

Vodovody a kanalizace

Kvalita povrchových vod je ovlivněna i čištěním odpadních vod. Do kanalizace v roce 2018 bylo vypuštěno 33 184 tis. m3 odpadních vod (včetně zpoplatněných srážkových vod). Oproti roku 2017 se zvýšil objem vypouštěných vod do 2018 kanalizace o 1 069 tis. m3, tj. o 3,3 % více. Podíl čištěných odpadních vod (bez srážkových) na vypouštěných odpadních vodách (bez zpoplatněných srážkových vod) se meziročně snížil o 0,7 procentního bodu. V Plzeňském kraji bylo v roce 2018 v provozu celkem 210 ČOV (mechanicko-biologických), v porovnání s rokem 2017 se jejich počet zvýšil o 10. Celková kapacita ČOV v roce 2018 činila 173 795 m3/den, v porovnání s rokem se kapacita ČOV zvýšila o 2 079 m3/den, tj. o 1,2 %.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Délka vodovodní sítě v Plzeňském kraji v roce 2018 měřila 4 446 km. Oproti roku 2017 se snížila o 35 km, tj. o 0,8 %. Podíl obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů od roku 2017 mírně vzrostl. V roce 2018 činila hodnota tohoto podílu 86,3 %. Plzeňský kraj má v porovnání s ostatními kraji nejnižší podíl obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů. Plzeňský kraj se v tomto ukazateli pohybuje pod hranicí průměru ČR o 8,4 procentního bodu. Výroba pitné vody v tis. m3 meziročně klesla z 31 604 tis. m3 v roce 2017 na 31 529 tis. m3. Hodnota relativního ukazatele specifické množství vody fakturované domácnostem (v přepočtu na 1 obyvatele a den) dosáhla v roce 2018 hodnoty 88,4 l/os/den. V meziročním srovnání klesla o 0,2 litrů na osobu a den. Ve spotřebě pitné vody v litrech na osobu a den se Plzeňský kraj umístil v mezikrajském srovnání na 5. nejvyšším místě. V porovnání s průměrem ČR byla spotřeba pitné vody nižší o 0,8 l/os/den. Nejvyšší spotřeba pitné vody byla zaznamenána v kraji Hl. město Praha (107,5 l/os/den) a naopak nejnižší v kraji Zlínském (75,7 l/os/den). Cena pitné vody (bez DPH) se v porovnání s rokem 2017 zvýšila o 1,1 Kč/m3 na 39,2 Kč/m3. Cena stočného (bez DPH) se meziročně zvýšila o 0,8 Kč/m3 na 27,8 Kč/m3. Průměrná cena vodného a stočného (bez DPH) činila v Plzeňském kraji 67,0 Kč/m3, tj. o 4,50 Kč/m3 méně než průměrná cena v ČR.

V časové řadě 2013-2018 vzrostla v Plzeňském kraji spotřeba pitné vody v domácnostech o 7,9 l/os/den. Plzeňský kraj byl po Ústeckém kraji druhým krajem s nejrychleji rostoucí spotřebou pitné vody v domácnostech. Průměrná cena vodného a stočného (bez DPH) se v regionu zvýšila z 57,1 Kč/m3 v roce 2013 na 67,0 Kč/m3 v roce 2018, tj. zvýšení o 9,9 Kč/m3. V ČR se zvýšila v průběhu pěti let průměrná cena vodného a stočného (bez DPH) o 8,60 Kč/m3 na 71,5 Kč/m3.

Dotační program Zdravá krajina

V rámci aktivity Zdravá krajina, která má za cíl zlepšit životní prostředí regionu, vyhlašuje Plzeňský kraj dotační program stejného názvu. Program je členěn do tří titulů, a to na výsadbu dřevin, retenci vody a ochranu druhů, jejich rozmanitost a ochranu biotopů a arboristická ošetření stromů. Alokovaná částka v rozpočtu Plzeňského kraje pro rok 2023 je 6 mil. Kč na celý dotační program.

„Naše krajina není v dobrém stavu. Sucho, eroze nebo povodně ji v současné době zasahují mnohem víc než kdy v minulosti. Proto chceme krajině vrátit její původní funkci a rozmanitost. Problémy v krajině nezmizí ze dne na den, ale pomocí malých dílčích opatření dokážeme zlepšit její stav. Každý z nás může pomoci, zapojit se drobným zásahem. A právě na podporu výsadby dřevin, péče o významné stromy a vznik mokřadů či tůní pro přirozenou retenci vody je určen dotační program Zdravá krajina,“ vysvětluje náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství Josef Bernard.

Zdravá krajina, to je aktivita Plzeňského kraje, která má za úkol zadržet vodu v krajině, revitalizovat vodní toky, obnovit prameniště a staré polní cesty, zkrátka celkově zlepšit stav krajiny a její funkce. V rámci aktivity budou během března přijímány žádosti celkem do tří oblastí - tří dotačních titulů celého programu.

Dotační titul č. 1: Zvyšování druhové rozmanitosti, ochrana druhů, biotopů a stanovišť, arboristická ošetření významných stromů

Žádosti budou přijímány od 1. 3. 2023 do 15. 3. 2023. Účelem dotačního titulu je udržení a zvyšování biologické rozmanitosti, zachování významných stromů a jejich skupin a zajištění jejich provozní bezpečnosti, iniciativy vedoucí k zachování původních krajových odrůd ovocných dřevin. Dotace bude poskytována jako neinvestiční. Schválený objem finančních prostředků určený pro tento dotační titul je 2 mil. Kč.

Dotační titul č. 2: Výsadba dřevin

Žádosti budou přijímány od 1. 3. 2023 do 15. 3. 2023. Účelem dotačního titulu je zajistit podporu pro ekologicky zaměřené projekty s opatřeními cílenými na zlepšení lokálního mikroklimatu v krajině a retenci vody pomocí nových výsadeb. Podpora v rámci tohoto titulu se týká projektů na výsadbu místně vhodných, původních druhů dřevin ve volné krajině. Dotace bude poskytována jako neinvestiční. Schválený objem finančních prostředků určený pro tento dotační titul je 2 mil. Kč.

Dotační titul č. 3: Retence vody

Žádosti budou přijímány od 1. 3. 2023 do 31. 3. 2023. Účelem tohoto dotačního titulu je zajistit podporu pro projekty, které jsou primárně zaměřeny na retenci vody v krajině a na snižování dopadů sucha na životní prostředí. Podpora se týká projektů zlepšujících vodní bilanci a zvyšujících stabilitu ekosystémů při hydrologických extrémech prostřednictvím navracení krajiny do přírodě blízkého stavu. Jsou to tůně, mokřady, opatření pro přirozenou/přírodní retenci srážkových vod z nepropustných ploch - zasakovací prvky, průlehy, opatření zabraňující vtoku srážkových vod do kanalizace, apod., dále pak opatření pro zpomalení odtoku z lesních pozemků (svodnice, přehrázky, vsakovací jímky). Dotace bude poskytována jako investiční i neinvestiční. Schválený objem finančních prostředků určený pro tento dotační titul je 2 mil. Kč.

„Naše krajina není v dobré kondici. Ztrácí vodu, přicházíme o řadu biotopů. Je chybou, že jsme vodu svedli do umělých koryt řek, která jsme vybetonovali a vykamenovali či narovnali. Dnes se voda stává v přírodě tou nejvzácnější komoditou a my krajinu musíme změnit tak, abychom biodiverzitu zvyšovali, abychom vytvářeli remízky, tedy místa mezi poli a polními cestami, kde nezasahuje člověk a kde necháme přírodu volně působit tak, abychom v ní mohli mít různé živočišné druhy. Pojďme navrátit zpět to, co se po desetiletí kazilo. Nebude to hned a určitě to nezvládneme sami,“ vyzývá hejtmanův náměstek Josef Bernard. V rámci aktivity Zdravá krajina vznikl zcela nový informační web www.zdravakrajinapk.cz. Na tomto webu lze najít příklady dobré praxe. Tedy přehledně zde jsou konkrétní ukázky již realizovaných příkladů, metodika, jak toho dosáhnout a kde na to získat finance.

„Věřím, že takové příklady ukáží, že každý má šanci se zapojit a může mít osobní účast na zlepšení stavu naší krajiny. Krajinu můžeme zlepšit všichni, ať jde o výsadbu stromů nebo obnovu zaniklých polních cest až po zadržování srážkových vod ve městech. Není to krátkodobá záležitost, nepůjde to hned, ale půjde to,“ věří v zapojení institucí i široké veřejnosti náměstek Josef Bernard.

Žádosti se podávají prostřednictvím aplikace eDotace.

tags: #ekologické #zemědělství #Plzeňský #kraj

Oblíbené příspěvky:

• Koš na prádlo vs. odpadkový koš: Jaký je rozdíl?
• Chytrá domácnost Xiaomi
• Recyklace Baterií Volkswagen v ČR
• Ochrana před imisemi
• Přehled rizik Karlovarského kraje