Ekologické zemědělství v České republice: Srovnání s konvenčním zemědělstvím

Výměra půdy obhospodařované v ekologickém režimu se dnes blíží 500 tisícům ha. Podíl půdy obhospodařované v ekologickém režimu na zemědělském půdním fondu tak dosahuje v České republice přes 12 %. Pro ilustraci - v sousedním Německu je to přitom asi 5 %, v Polsku, s výjimkou severních vojvodství, méně než procento.

Na těchto 500 tisících ha hospodaří asi 4200 subjektů, tj. asi 15 % celkových žadatelů o dotace. Více než 83 % ploch obhospodařovaných v ekologickém režimu představují trvalé travní porosty (louky a pastviny), jenom 12 % z výše zmíněných 500 000 ha (tedy asi 60 000 hektarů) je vedeno jako orná půda, zbylých 5 % zaujímají ostatní plochy, vinice a chmelnice. Poměrně nízký podíl orné půdy a nízká požadovaná úroveň zatížení vede k tomu, že podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin je velmi nízký a zřídkakdy se dostane přes jedno procento. Většina biopotravin (kolem 60 %) na pultech českých obchodů navíc pochází ze zahraničí.

A pokud jde o dotace, v roce 2003 bylo v České republice v rámci agroenvironmentálního opatření ekologické zemědělství vyplaceno formou dotací 230 milionů korun, zatímco v roce 2014 to již byla téměř 1,419 miliardy korun. Hodnota roční bio-produkce se přitom odhaduje na 0,95 mld. Takovéto vynakládání peněz z veřejných rozpočtů se zdá, mírně řečeno, poněkud nehospodárné.

Ano, hospodaření v režimu ekologického zemědělství je k přírodě šetrné, protože se na ekologického zemědělce vztahují poměrně přísné požadavky a pravidla. Rozhodně nechceme přilévat olej do ohně a poštvávat proti ekologické a konvenční zemědělce, jak se to podařilo autorce i respondentce výše uvedeného článku. Našich členů, kteří se rozhodli hospodařit ekologicky, si velmi vážíme a jsme rádi, že se u nás hospodaří šetrně a ohleduplně k životnímu prostředí.

Jsme jako Agrární komora ČR přesvědčeni, že ekologické zemědělství je velmi dobrou alternativou zejména pro menší a střední zemědělce, kteří chtějí svoji výrobu specializovat, a pokud se při tomto typu zemědělské produkce vytváří přidaná hodnota a podporuje se zaměstnanost na venkově, je to jedině dobře.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Proč volit ekologické zemědělství?

Jsou bio výrobky jenom trend, nebo je pěstování v ekologickém zemědělství opravdu lepší? Co nám způsobují hnojiva, pesticidy, hormony či těžké kovy využívané v konvenčním zemědělství? Proč nákupem bio výrobků chráníme přírodu? Definice ekologického zemědělství podle zákona č.

Faktů pro a proti prospěšnosti ekologického zemědělství (dále jen EZ) pro naše zdraví je mnoho a kvůli dlouhodobému lobby se zdá, že není možné s jistotou říci, zdali jsou bio výrobky lepší pro naše tělo či nikoliv (4). Podle Šarapatky a spol. (22) mají bio produkty z hlediska technologické jakosti obvykle vyšší množství sušiny a tím i obsahy některých složek, jako jsou vitaminy a minerály. Zároveň jsou díky tomu navíc lépe skladovatelné. Složení živin se ale dle jiného zdroje (6) při porovnání konvenčních a potravin EZ liší jen minimálně. Co se týče nutričního významu, uvádí se, že bio mléčné výrobky a maso mají vyšší obsah omega-3 mastných kyselin, než je tomu u produktů konvenčního zemědělství. Díky pastvě se nám zároveň dostane přirozeného přijmu vitaminu B12 (19). Ten je běžně v konvenčním velkochovu nutné dodávat jako doplněk stravy do krmiva dobytka (23). Britská studie (40) zmiňuje vyšší obsah antioxidantů.

Důvodem je podle autorů způsob, jakým jsou bio produkty pěstovány. Obsah fenolů a polyfenolů, pomocí nichž se rostliny mohou částečně bránit proti škůdcům a zotavovat se z jejich poškození, je podle studie vyšší v produktech EZ, protože v KZ jsou pro hubení škůdců používány pesticidy, takže rostliny nejsou nuceny tyto lidem prospěšné látky vytvářet ve stejné míře. Dle Šarapatky a spol. (22) jsou biopotraviny pro tělo prospěšnější každopádně. Uvádí, že zlepšují zdravotní stav populace. Tento aspekt podle něj není dostatečně doceněn z důvodu obavy státu, aby nebyla zpochybněna kvalita a bezpečnost konvenčních potravin.

Prospěšnost produktu zdravé půdy, o kterou je pečováno, zmiňuje i agrární analytik Petr Havel (31), který říká: “Chléb už není to, co býval, prostě proto, že pšenice (žito, ječmen, oves) už v sobě nemají spektrum látek, které mívaly. Díky mnoha nařízením jsou bio potraviny bez anorganických hnojiv, která pozbývají schopnost se rozpadat v přírodě. Tato konvenční hnojiva sice poskytují větší úrodu, ale neobohacují půdu o skutečně potřebné látky (celou problematiku nedostatečné výživy půdy najdete ve 4. části) (27).

Pokud jde o lidské zdraví, jsou účinky chemických hnojiv závažné, a to jak přímo, tak svými nepřímými účinky souvisejícími se snížením hustoty živin v konzumovaných rostlinách. Používané dusičnany v reakci s dalšími látkami mohou například způsobovat poškození DNA, oxidační stres (29). Dále je prokázána spojitost s vývojem ADHD a to již za použití malého množství přípravku na rostlinu (5,12). Další obavy vyvolává běžné a preventivní používání antibiotik v KZ.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Přemíra jejich využívání je klíčovým faktorem následné rezistence člověka vůči nim (6). V EZ se hospodářským zvířatům nesmí podávat za účelem stimulace růstu nebo produkce. Jediný případ, kdy mohou být použita, je pro záchranu zdraví zvířete, pokud byly vyčerpány jiné alternativy. Následně po určenou dobu jakýkoliv produkt pocházející z tohoto zvířete nesmí být označen jako produkt EZ. Dalším, často využívaným kontroverzním pomocníkem v KZ, jsou hormony podávané pro chov zvířat.

Využívané hormony, stejně tak jako pesticidy, jsou považovány za potenciální endokrinní disruptory. Jde tedy o substance s významnou schopností narušení hormonálních funkcí (8). Nepřetržité vystavení malému množství hormonů je spojováno se zvýšeným výskytem a vývojem rakoviny, sexuálních dysfunkcí, zvětšování rozdílu poměru mezi muži a ženami (7), s poruchami plodnosti, vývojovými vadami a možné podpory vzniku endometriózy (15). Vodní i pozemní ekosystémy tak mohou být postiženy maskulinizací samic a feminizací samců, může se měnit poměr pohlaví, docházet k intersexualitě (hermafroditismu) a ke snížení plodnosti u ryb (24). Tyto vlivy přispívají k mizení populací.

Konvenční pesticidy, tedy látky určené k tlumení chorob rostlin, hubení plevelů a živočišných škůdců, představují potenciální nebezpečí člověku, dalším živočišným formám a životnímu prostředí (14). Mnoho zdrojů uvádí důsledky využívání těchto pesticidů v podobě snižování inteligence, imunity a reprodukční abnormality. U farmářů jsou popisovány problémy v rámci nervové soustavy, je zmiňována kardiotoxicita a symptomy jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, únava, podráždění kůže nebo očí (8). Posledními využívanými praktikami KZ je ozařování a genetická modifikace.

Dopady na životní prostředí

V první části byly pesticidy popsány primárně z pohledu škodlivosti na zdraví organismů. Začátek problémů je ale vhodnější hledat v dopadech těchto prostředků na životní prostředí, ve kterém organismy žijí. Pesticidy i jiné problematické látky jako konvenční hnojiva se mohou dostávat do vod a tedy do míst přístupných člověku i dalším organismům. Buď k tomu dochází z nedbalosti (25), úletem, smyvem nebo prosáknutím, kdy je rostlina nevyužije v přemíře, nebo je nezpracuje půdní mikrobiom. Úhyn mikroorganismů v půdě má následně dopad na úrodnost zeminy (více informací o dopadu chemie na půdní edafon obsahuje část 3 tohoto článku).

Brajesh Singha a spol. (31) tvrdí: „Pokud dojde ke snížení schopnosti půdních bakterií rozkládat pesticidy, zvýší se ohrožení všech necílových organismů, včetně člověka, které mohou být těmito nebezpečnými látkami intoxikovány. Snadno intoxikovány tedy mohou být vody, půda i vzduch. Pesticidy a syntetická hnojiva mohou snadno zasahovat necílové organismy a znečišťovat i tam, kde nebyly přímo aplikovány. Ztrátovost aplikované chemikálie může představovat 2-25% a ta se může v závislosti na okolních podmínkách šířit na vzdálenost několika metrů až několika set kilometrů. Odpaření pesticidu do ovzduší po aplikaci se pohybuje mezi 80-90% několik dní po aplikaci (11). Přestože jsou výzkumy na toto téma omezenější, studie popisují konzistentní nálezy pesticidových reziduí v ovzduší.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Syntetická hnojiva znečišťují planetu stejně jako pesticidy. Způsobují úhyny mořských organismů, fauny i flory na souši a mohou zároveň představovat hrozbu lokálním obyvatelům (33). Zatímco je pozornost kvůli množství emisí věnována ostatním průmyslům, je v konvenčním zemědělství hojně využíván oxid dusičitý, který je 300x potentnější, než oxid uhličitý (34).

Zdravá půda

Jeden z hlavních cílů ekologického zemědělství je udržení kvalitní půdy. Půda se v tomto systému ozdravuje a vyživuje. Dle slov ekologického zemědělce Petra Weidenthalera (18): “Na rozdíl od konvenčního zemědělství je do ní přidáván život.”. Vysoký obsah organické hmoty, který je v EZ do zeminy dodáván, znamená půdu zdravou a úrodnou, která zadržuje vodu a obsahuje potřebné živiny pro rostliny. Ekologický zemědělec je na zdraví půdy závislý. Čím kvalitnější zemina, tím větší výnos. V KZ je závislost na zdravé půdě rapidně menší, protože jsou živiny plodinám dodávány formou anorganických hnojiv. Při nešetrném zacházení s půdou to konvenční zemědělec může “dohnat jinde” (19).

Jenže používaná minerální hnojiva neobsahují žádné energeticky bohaté vazby pro půdní mikroorganismy a tak půdní biota mizí. Konvenční zemědělství zapříčiňuje narušení koloběhu mrtvé organické hmoty, jež se půdní organismy živí a následně uvolňují živiny do půdy. Pokud do země dodáme pouze minerální hnojiva, začne docházet k totální degradaci půdní struktury. Pokud nemají mikroorganismy výživu, požírají samy sebe navzájem nebo se jejich potravou stane humus, tedy dlouhodobě stabilizovaná půdní organická hmota, které je jen omezené množství. Je navíc úložištěm uhlíku, který pak začne být uvolňován do ovzduší stejně tak, jak se to děje např.

V důsledku nezdravé půdy dochází mimo jiné k erozi, kterou v roce 2016 bylo ohroženo 67% zeminy (30). Zejména za posledních 30 let se degradace půdy vlivem vodní eroze velmi výrazně zrychlila. Hlavním důvodem je zejména snaha o dosahování větších výnosů na stejné ploše půdy a nedostatečné střídání plodin (37). Dopady splavování či jiná forma přesunu chemických látek z polí pryč jsou jak neekologické, tak neekonomické (30) a nadměrným množstvím živin z konvenčních hnojiv a agrochemií jsou zanášeny řeky, nádrže a jiné vodní ekosystémy (37). Eroze poškozuje ale i soukromé a obecní majetky (37).

Příčinami větrné eroze jsou zejména nadměrná velikost pozemků s jedním druhem plodiny, chybějící větrolamy, aleje, remízky apod. EZ svými praktikami erozi dokáže předcházet.

Podpora biodiverzity

Jedním z hlavních cílů EZ je podpora biodiverzity, s níž souvisí podpora kvality půdy, protože i v půdě je pro její vývoj potřebná rozmanitost organismů - o diverzitu živých systémů je nutno pečovat jak pod zemí, tak nad zemí a ve vodě. Především má velký vliv na stabilitu přírody, na které závisí ostatní organismy a my jako lidé (20). V druhé řadě diverzifikované a vyvážené přírodní prostředí lahodí našim očím a má pozitivní dopad na naši psychiku.

Ekologické zemědělství podporuje biodiverzitu zařazováním pestrých osevních postupů a budováním remízků, které slouží jako útočiště pro živočichy. Tím jsou zároveň k pěstování využívány menší plochy než v KZ. Přestože je už i v KZ velikosti plochy limitována, v EZ jsou pole stále o mnoho menší (1, 3). I když se situace pěstování na polích konvenčního zemědělství zlepšuje (1), ekologicky obhospodařovaná krajina je stále pro volně žijící druhy stále výhodnějším domovem. Jejich počet je na evropských polích EZ o 50 % vyšší než v případě KZ (38).

Průmyslové zemědělství poškozuje přírodní stanoviště zvířat a rostlin, a tak vede k úbytku rozmanitosti. V okolí ekologických farem se oproti konvenčním nachází o 34 % více druhů zvířat a rostlin. Vzhledem k tomu, že je EZ hospodařením udržitelným, nesetkáme se u výroby bioproduktů ani s praktikami jako je kácení pralesů pro tvorbu plochy plodinám nebo dobytku. EZ půdu bez náhrady nevyčerpává, takže tvorba nových polí s cílem nalezení úrodnější půdy, není potřeba. Nákup konvenčních výrobků obsahujících např. palmový olej, je z environmentálního, i etického hlediska neschůdný.

Ekonomické a sociální aspekty

Ekologické zemědělství se vyznačuje vyšší potřebou lidské práce a je vhodné pro okrajové výrobní oblasti a menší rodinné podniky. To znamená odmítnutí minerálních hnojiv a pesticidů, kterými KZ disponuje a které jsou hlavním důvodem jeho energetické a surovinové náročnosti. Ekologické zemědělství zároveň chrání zdroje podzemní vody a snižuje znečištění vody povrchové. Voda je klíčovým zdrojem pro lidstvo a je důležité, aby její ochrana byla prioritou. Využitelnost vody je navíc v EZ větší. Zdravější půda, která je k tomuto zemědělství rovnítkem, totiž vodu lépe zadržuje a přispívá k ochraně lidského zdraví (2).

Pokud chce člověk pracovat v zemědělství, může si snadno vybrat to běžnější, tedy konvenční. Pokud se člověk rozhodne hospodařit ekologicky, je odhodlán jít méně jednoduchou cestou, protože v ní vidí smysl. Snaha dělat věci, které nám dávají smysl, nás motivuje je dělat dobře. Díky této vnitřní motivaci může být i plnění podmínek EZ důslednější. Podle některých farmářů, zásobujících naši prodejnu, bývá důvodů ekologického hospodaření mnoho, nikdy však zisk. Jde o rozvoj jak ekonomický, tak sociální i o uspokojení z práce (22).

Genetická diverzita a opylovači

Snižováním počtu původních odrůd tím, že nepodporujeme jejich existenci a místo toho modifikujeme odrůdy, které mohou být velmi neodolné, přicházíme o genetickou diverzitu. Samotné snížení biodiverzity znamená nestálost ekosystémů a ohrožuje poskytování ekosystémových služeb, na kterých je člověk zcela závislý. Za každé třetí sousto vděčíme opylovačům (13). Opylovači jsou tedy pro náš život vskutku důležití. Živočichy, které řadíme do této kategorie, nejsou jen včely.

Co se týče hmyzu, spadají do této skupiny i čmeláci a jiní blanokřídlí jako lumci, dále někteří dvoukřídlí jako mouchy, komáři a ovádi (opylování se týká samců). Dalším opylujícím hmyzem jsou motýli a někteří brouci. Hmyz vytváří největší skupinu opylovačů. Některé pesticidy ale opylovače zabíjí a bez nich by lidská rasa ani pozemské ekosystémy nepřežily. Díky opylovačům je umožněno hmyzosnubným rostlinám rozmnožení. Stejně tak jako stromy, i rostliny jsou zásobárnou oxidu uhličitého, který jinak odchází do atmosféry, kterou pomáhá ohřívat. Mimo to kvetoucí rostliny pomáhají čistit vodu a předcházejí erozi díky jejich kořenové základně, která drží půdu, dále pak listům, které pomáhají rozprostřít proud vody, který padá na zem.

Vodní cyklus je závislý na rostlinách, které navrací vodu zpět do atmosféry a rostliny jsou zase závislé na opylovačích. Plané rostliny využíváme v lékařství a dnes, již bohužel vzácněji, i jako barviva. Rozmnožovat se potřebují i zemědělské plodiny, kterými se živíme. Bez opylovačů bychom měli přístup jen k minimu potravin. Jednou z možností, jak zabránit vymírání opylovačů a naopak je podpořit, je nakupování bio produktů a pěstování vlastních plodin.

Proč si vybrat biopotraviny?

Někdo si volí produkty EZ pro zdravější krajinu a životní prostředí celkově či lepší podmínky pro zvířata. Někdo ale volí bio pro své vlastní zdraví nebo výjimečnou chuť. Dle Washingtonského výzkumu obsahují biopotraviny více antioxidantů a to je důvod odlišné chuti, vůně i pocitu, který zůstává po jídle či nápoji v ústech (tzv. mouthfeel) (40). Rozdíl poznáme nejčastěji například u mléka, másla nebo jablek. Kvalita se na chuti odráží, což si můžeme vyzkoušet u domácích či opravdových farmářských výrobků. Důkazem mohou být pokusy s potkany, kteří intuitivně preferovali ekologicky vyprodukované krmivo, tento jev je známý i z polních pokusů, ve kterých divoká zvěř nejčastěji spásala porosty nehnojené a neošetřené pesticidy (22).

Tento fakt bohužel platí jak pro pro zemědělce, tak následně i pro zákazníka. Avšak je dobré vědět, co vyšší cena výrobku obnáší a jakou moc konečný spotřebitel má. Nákupem bio produktů je podporována jednak udržitelnější krajina a životní prostředí a jednak zdraví spotřebitele a zdravý trh. Ekologičtí zemědělci většinou bývají menšími hospodáři, jejichž podporou je zároveň podpořen i trh s dokonalou konkurencí. EZ je dle Petra Konvaliny (19) systémem s menšími výnosy z důvodu menší produkce, a i to je důvodem vyšší ceny produktů.

Co hrozí při pokračování konvenčního zemědělství?

Co hrozí, pokud nebudeme nadále o půdu pečovat? Pokud konvenční zemědělství bude pokračovat tak, jako doteď, pocítí to každý z nás. Slovy Josefa Stehlíka (31) “Za prvé zažijeme extrémnější klimatické projevy. Jakýkoliv prudký déšť nám udělá povodeň a naopak delší, nikterak nestandardní výpadek srážek zase pocítíme jako sucho. Za druhé půda ztratí schopnost plodit, nebude na ní možné vyprodukovat dostatek potravinových plodin. Zatím jsme v přebytku, ale to dlouho nemusí platit. Navíc v zemědělství je velmi vysoká konkurence, takže pokud bude půda plodit málo, zemědělci budou muset požadovat vyšší cenu, kterou jim ale nikdo nedá. Ve výsledku přestanou pěstovat. Potravinová soběstačnost bude klesat. Bude míň zvířat, rostlin, protože nebudou mít pestré prostředí, aby měly podmínky k životu. Souvisí to naprosto se vším. Neúrodná a zničená půda

tags: #ekologické #zemědělství #výměra #konvencni #srovnání

Oblíbené příspěvky:

• Plány ochrany před povodněmi
• Nový systém recyklace
• Emise protiinflačních dluhopisů
• Použití ekologického urychlovače kompostu
• Vývoj klimatu v ČR