Chcete-li mít na zahradě úrodnou půdu, bez použití organických hnojiv se neobejdete. Mezi základní organické hnojivo patří především hnůj a kompost. Používáte-li hnůj, je velmi důležité vědět, jaký hnůj se kam hodí a kdy ho lze vůbec použít. Mnoho lidí si totiž stále myslí, že je hnůj jako hnůj, a jakmile mají nějaké hospodářské zvíře, domnívají se, že mají vyhráno. Není to ale pravda a chcete-li docílit opravdu úrodné půdy a sklízet co nejvyšší možnou úrodu svých oblíbených plodin, musíte se v jednotlivých druzích hnoje alespoň trochu orientovat.
Naskýtá se otázka, zda je tedy lepší aplikovat k plodinám pouze hnůj, nebo některá z průmyslových hnojiv, nebo je to zkrátka jedno a dáme, co máme. Bylo by tedy dobré vysvětlit, z jakého důvodu se doporučuje pro hnojení plodin používat organická hnojiva v podobě hnoje nebo kompostu, kterým můžeme hnojit celoročně. Průmyslová hnojiva se samozřejmě používají také, ale nikdy by se nemělo stát, že používáte pouze průmyslová hnojiva. Ta totiž vytváří hladovou půdu, která neudrží ani vláhu ani živiny.
Organickými hnojivy, kam patří hnůj a kompost, hnojíme většinou na podzim. Močůvkou se pak hnojí hlavně v zimě a máme-li k dispozici granulovaná organická hnojiva, ta je možné používat celé vegetační období. Uvádí se, že jeden kilogram granulovaného hnoje má stejnou vydatnost jako vrchovatě naložené kolečko chlévské mrvy. Kvalitním a dobře rozleželým kompostem můžeme hnojit celoročně. Nejdůležitějším organickým hnojivem je však chlévský hnůj, jehož kvalita a použití se liší dle jeho „původce“.
V našich končinách nejčastěji používáme hnůj koňský, ovčí, hovězí, králičí nebo drůbeží. Vepřový hnůj je takovou zvláštní kapitolou.
Hnůj od krav či býků je vhodný pro všechny typy půd a patří mezi ty nejhodnotnější, především co se týče obsahu živin pro rostliny. Vyzrálý ho zarýváme na podzim do záhonů, nevyzrálý dáváme do kompostu. Hovězí hnůj je jedním z nejběžnějších a nejcennějších organických hnojiv používaných v zemědělství a zahradnictví.
Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR
Složení chlévského hnoje může být velmi variabilní. Záleží na mnoha faktorech, jako jsou druh hospodářských zvířat, způsob ustájení ve stáji, podestýlce a krmivu. Hnůj obsahuje organické látky, polorozložené, ale nehumifikované organické hmoty a minerální látky jako dusík (N), fosfor (P), draslík (K) a další prvky jako síra (S), železo (Fe), bór (B), mangan (Mn), měď (Cu), zinek (Zn), molybden (Mo) aj. i minerální formě.
Způsob stanovení produkce chlévského hnoje je vážením. Musí se odečíst ztráty vzniklé při zrání. Orientačně se získává 36 kg chlévské mrvy na 1 dobytčí jednotku (DJ) za den. Množství organické hmoty se pohybuje od 25 - 30 %. Z 1 m3 mrvy se vyrobí 0,7 - 0,75 t hnoje. Mrva se vrství do výšky 3 m, a po dobu 1 roku. Mrva se bez utužení několik dnů načechraná (v letním období dokonce po 2 - 3 dnech). Proto je důležité mrva utužovat, vlhčit apod., aby se zabránilo velkým ztrátám.
Při zpracování hnoje je důležité minimalizovat ztráty živin pozvolným, částečným odbouráním organické hmoty. Toho lze dosáhnout utužováním, vlhčením a udržováním optimální teploty a vlhkosti. Provádí se přidáváním fosforečných hnojiv (např. 20 kg superfosfátu na 1 t mrvy) při naskladňování mrvy na hnojišti. Pro snížení ztrát se doporučuje poměr C : N udržovat na hodnotě 8 - 10 : 1 a ukládání do bloků a optimální vlhkosti 60 - 80 %. Pokud je mrva suchá, zavlažíme. Opakovat za 8 - 10 týdnů po založení.
Hnůj se hodí pro všechny typy a druhy půd, ale doporučuje se zejména pro půdy těžké, které jsou hůře propustné pro vodu a živiny a mají vysoký obsah jílu. Díky přídavku hnoje se tyto vlastnosti zlepší a rostliny tak mohou lépe a snáze přijímat vodu i dodané živiny. Chlévský hnůj je základem organického hnojení. V dnešní době je možné použít jeho granulovanou podobu.
Hnůj je vhodný pro plodiny náročné na živiny a organickou hmotu. Používá se k hnojení brambor, cukrovky, kukuřice a olejnin, zeleniny (hlavně brukvovité) a trvalých kultur (vinice a ovocné sady). Dávky hnoje kolísají od 20 do 50 t . ha-1. U cukrovky a olejnin 25 - 30 t a u zelenin kolem 40 t. Na pozemcích, kde se pěstují plodiny vysévané brzy na jaře, je nutno hnojit chlévským hnojem (cukrovka). Vytrvalé kultury (vinice a ovocné sady) je nutno hnojit v cyklu 2 - 3 letém, na těžších 3 - 4 letém.
Čtěte také: Ekologické dopady konzumace hovězího
Dávkování závisí na typu rostlin a stavu půdy. Obecně platí, že se doporučuje 100-200 g na metr čtvereční.
| Rostlina | Dávkování |
|---|---|
| Listová zelenina a záhonové květy | 150-200g/m2 |
| Ovocné stromy a keře | 150-300g/m2 |
| Psí zelenina | 120 - 170g/m2 |
| Réva | 100-200g/m2 |
Pravidelné hnojení tímto plně ekologickým přípravkem zvýší úrodnost vaší půdy a ochrání ji před degradací. Díky přesně zvolenému složení organických složek budou vaše rostliny odolnější vůči chorobám a škůdcům a budou lépe přizpůsobeny měnícím se povětrnostním podmínkám.
Čtěte také: Plýtvání potravinami v EU: Hovězí
tags: #hovezi #hnuj #slozeni #a #vyuziti