Ekologické zemědělství na Vysočině: Postupy a udržitelnost

Udržitelné zemědělství představuje systém hospodaření, jež je environmentálně šetrný, ekonomicky životaschopný, sociálně přijatelný a odpovědně řízený.

Udržitelností zemědělských systémů v EU se zabýval mezinárodní projekt UNISECO. Vycházel z předpokladu, že pokud má být produkce potravin pro lidstvo udržitelná i do budoucna, jsou agroekologické přístupy a ekologická intenzifikace zcela zásadní.

Klíčovou otázkou projektu bylo, jak dosáhnout této rovnováhy zajišťující dlouhodobou udržitelnost (ekonomickou, environmentální i sociální) na úrovni zemědělských podniků, aniž by byly příliš závislé na veřejných zdrojích (dotacích). V každé zemi byla vybrána skupina farem stejného výrobního zaměření, avšak v rozdílných stádiích přechodu k udržitelnějším praktikám, hospodařící ideálně ve stejném regionu.

Případová studie v České republice, kterou koordinoval Bioinstitut, o.p.s., cílila na možnosti zlepšení kvality orné půdy. Zacílení studie v ČR vychází ze snahy podpořit rozvoj ekologických mléčných farem se všemi jejich benefity pro půdu a vodu, jelikož tento sektor dlouhodobě stagnuje.

Od roku 2012 počet dojnic v ekologickém zemědělství (EZ) zůstává okolo 7000 kusů (tvoří jen 2 % všech dojnic) a produkce biomléka představuje pouze 1 % z celkové produkce mléka v České republice.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Kraj Vysočina byl vybrán jako hlavní oblast produkce mléka v ČR (tvoří téměř pětinu celonárodní produkce; 592 mil. litrů v roce 2019). Podobně je region také největším producentem biomléka (produkce 9 mil. litrů představuje téměř 30 % celkové ekologické produkce).

V Kraji Vysočina je 450 mléčných farem, z toho 14 farem bylo registrováno v EZ. Mimoto v kraji vzniklo jediné odbytové družstvo pro biomléko „České biomléko“, které v roce 2012 založilo prvních 9 ekofarem.

Dalším důvodem pro výběr Vysočiny je specifičnost regionu - nacházejí se zde významné plochy ochranných pásem vodních zdrojů a největší vodní nádrž Švihov. Až pětina orné půdy na Vysočině spadá do těchto ochranných pásem (téměř 55 tis. ha).

Environmentální a ekonomické aspekty

Výsledky hodnocení udržitelnosti nástrojem SMART ve 4 dimenzích: kvalita řízení, environmentální integrita, ekonomická odolnost a společenská prosperita ukazují, že environmentální cíle naplňují mléčné ekofarmy lépe než farmy konvenční, přispívají výrazně více k posílení biodiverzity a působí příznivěji na kvalitu vody, půdy i ovzduší. Ekonomická výkonnost vychází u obou skupin farem srovnatelná, výjimkou je lepší hodnocení kvality výrobků díky bio certifikaci.

Kvalita života je na všech farmách hodnocena jako střední až vysoká, i přes nižší mzdy v zemědělství a vyšší počet odpracovaných hodin, a to díky vysokým pracovním standardům v ČR i Evropě jako celku a dostupné mechanizaci usnadňující lidskou práci. Naopak kvalita řízení je v obou skupinách farem slabá.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Při detailnějším pohledu na environmentální přínosy je patrné, že mléčné ekofarmy vykazují významně lepší výsledky u kvality vody díky vyloučení minerálních hnojiv a syntetických pesticidů. V konvenčním zemědělství (KZ) je v důsledku intenzivního hospodaření a pěstování vysoce vyšlechtěných odrůd plodin využíváno široké spektrum ochranných a podpůrných prostředků, včetně moření, regulátorů růstu, desikace, preventivního používání herbicidů i fungicidů. Biologické prostředky nebo prostředky certifikované pro EZ nejsou využívány. Přednost má precisní zemědělství s cílem úspory vstupů (GPS, nízko úletové trysky, aplikace inhibitorů, využívání monitoringu aj.).

Zvýšení ploch leguminóz, častější užití podsevů jetele a meziplodin, spolu s omezením pesticidů a hnojiv, má hlavní vliv na vyšší skóre ekofarem u kvality půdy. Významně lepších výsledků dosahují ekofarmy u biodiverzity.

Pozitivní dopad mají odlišné osevní postupy, vyloučení minerálních hnojiv a pesticidů, vyšší podíl trvalých travních porostů (40 % v EZ ku 20 % v KZ) a menší velikost polí (2 až 6 ha ku 10 až 18 ha). U welfare zvířat dosahují všechny hodnocené farmy vysokého ratingu díky vysokým standardům chovu zvířat v ČR.

Všechny farmy, eko i konvenční, mají potenciál zlepšit emise skleníkových plynů. Zajímavým zjištěním je, že uplatňování agroekologických zemědělským postupů není nutně svázáno s realizací cílených opatření na podporu biologické rozmanitosti. Péče o přírodní stanoviště či krajinné prvky není napříč EU běžným standardem.

Přechod na udržitelnější systémy hospodaření je vždy pro farmu výzvou. U mléčných farem přechod na ekologické zemědělství znamenal přizpůsobení užití zemědělské půdy zajištění dostatku vlastních bio krmiv (dle EZ pravidel má pocházet min. 60 % krmiv z vlastní produkce a min.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Vyšší zastoupení zlepšujících plodin podporuje tvorbu organické hmoty v půdě a tím její schopnost zadržovat vodu. V suchých letech půda dokáže udržet vláhu a dát stabilní výnos, tím se také zvyšuje celková odolnost farmy. Mléčné farmy hospodařící ekologicky již více let potvrzují efekt obnovené úrodnosti půdy.

Podle oficiálních statistik FADN je ekonomická výkonnost mléčných ekofarem srovnatelná nebo dokonce lepší v některých ekonomických ukazatelích než konvence. Příjmy i výdaje v roce 2019 se pohybovaly u ekofarem na 60 % úrovně konvenčních podniků, přičemž celkové výrobní náklady včetně odpisů jsou plně pokryty zemědělskou produkcí.

Výsledná čistá přidaná hodnota (ČPH) na hektar se v EZ blíží hodnotě v konvenci (19 935 ku 22 985 Kč/ha). Díky nižšímu počtu pracovníků pak ekofarmy dosahují srovnatelné hodnoty důchodové stability (ČPH na pracovníka). Dotace vyplácené na hektar jsou srovnatelné, dokonce ekofarmy v posledních letech mají dotace mírně nižší (16 176 ku 16 949 Kč/ha).

Nízký podíl tržních plodin navíc snižuje produktivitu orné půdy a tím zvyšuje závislost ekofarem na živočišné výrobě, konkrétně odbytu biomléka (tvoří až 90 % celkového příjmu). Stávají se však ekonomicky zranitelnými v důsledku málo rozvinutého trhu biopotravin a nejistoty cenové prémie za biomléko. Některé překážky byly překonány spoluprací a vzájemným učením (příležitostným).

Některé farmy začaly vlastní výrobu bio mléčných výrobků k zajištění vyšší přidané hodnoty. Nejistotu cenové prémie za biomléko řešili zemědělci vytvořením odbytového družstva. Z diskusí aktérů vyplynulo, že mléčné farmy mohou zlepšit svou ekonomiku (produkci i odbyt) efektivnějším sdílením zkušeností, zajištěním vyšší přidané hodnoty zpracováním mléka a strategičtějším jednáním na trhu (zapojením dalších aktérů v hodnotovém řetězci ke spolupráci).

• podpora efektivnějšího přenosu znalostí a zkušeností - Zemědělci jsou ti, kteří přímo rozhodují o přijetí agroekologických postupů.
• podpora spolupráce a zapojení aktérů v celém potravinovém systému - Nezemědělské subjekty mají velmi důležitou roli v rozvoji udržitelného zemědělství.
• podpora budování a zvýšení kapacit místních aktérů realizovat agroekologická opatření - Podpora iniciativ / aktérů na lokální úrovni je klíčová ke spuštění aktivit a realizaci změn.

Ekologické zemědělství v České republice

Farma Zelené údolí hospodaří v tzv. EKO režimu. Znamená to, že je registrována na MZE mezi ekologickými zemědělci a je pod dohledem kontrolních orgánů pro ekologické zemědělství. Ekologické zemědělství bere ohled na koloběhy a závislosti v ekosystémech. Tak umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny bez používání chemických postřiků a hnojiv. Ekologický zemědělec velmi významně přispívá k zachování životního prostředí a k péči o něj.

Hospodaření dle principů ekologického zemědělství (EZ) začíná v některých částech naší republiky převládat. Například v Karlovarském kraji je certifikováno v režimu EZ téměř 60 % zemědělské půdy. V rámci okresů je více než polovina výměry zemědělské půdy obhospodařována ekologicky v osmi z celkových 76 okresů.

Aktuálně v ČR hospodaří ekologicky 5 290 farem na výměře 584 tis. ha. K 31. 12. 2022 hospodařilo v České republice ekologicky 5 050 farem na celkové výměře 575 464 ha, což představuje 16,2% podíl na celkové zemědělské půdě vedené v LPIS1.

V meziročním srovnání vzrostl počet farem o 5,3 % a celková výměra ploch v EZ o 3,1 %. Z celkového počtu přibližně 43 tisíc zemědělsky aktivních subjektů hospodaří v režimu EZ již každá osmá farma (dle Zemědělského registru ČSÚ). Za posledních deset let vzrostl počet ekofarem 1,3krát z původních 3 923 farem a výměra půdy v EZ 1,2krát z původních 488 tis. ha v roce 2012.

V posledních letech je patrný pozitivní trend navyšování ploch orné půdy. Ke konci roku 2022 tvořila orná půda téměř pětinu celkové výměry v EZ (111 966 ha), což je zatím nejvyšší dosažený podíl v historii vývoje. Za posledních pět let vzrostla její výměra o více než 40 tis. ha proti původním 71 tis.

Za stejné období narostla výměra trvalých travních porostů (TTP) o zhruba 30 tis. ha na současných 457 015 ha a představuje dlouhodobě 80 % celkové výměry půdy v EZ. Jen okolo 1 % ploch v EZ zabírají trvalé kultury (6 069 ha), z nichž 81 % tvoří sady (4 933 ha), 18 % vinice (1 111 ha) a pod 1 % chmelnice (25 ha).

Aktuálně je v Registru ekologických podnikatelů registrováno 5 290 farem a 583 720 ha, což ukazuje na další nárůst zájmu o ekologické zemědělství. V roce 2023 pokračuje zájem o opatření EZ díky implementaci nového Strategického plánu SZP, který nahrazuje PRV a je klíčovým nástrojem podpory zemědělského sektoru a venkova pro období 2023-2027.

Opatření je realizováno opět formou pětiletých závazků a novinkou je umožnění souběhu EZ s konvenčním hospodařením v souladu s evropskou legislativou. Je umožněno chovat zvířata různého druhu (např. skot, ovce, kozy) a pěstovat plodiny různých odrůd, včetně ovoce a zeleniny, které lze snadno odlišit na jedné farmě rozdělené na konvenční a ekologickou jednotku.

Očekává se, že povolení souběhu usnadní přechod do EZ velkým farmám, typických pro ČR, díky možnosti vstoupit do EZ jen s určitou částí podniku. Tato skutečnost by tak mohla přispět k naplnění národního cíle dosáhnout 22 % zemědělské půdy obhospodařované ekologicky v ČR do roku 2027 (tj. cca 750 tis. ha).

Česká republika nyní patří mezi dvacet zemí světa s největší výměrou půdy v EZ (9. místo v rámci Evropy) a mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch v EZ na celkové zemědělské půdě (7. místo v rámci Evropy, 5.

Regionální rozdíly v ekologickém zemědělství

Zastoupení EZ v jednotlivých krajích není rovnoměrné. Největší plochy ekologicky obhospodařované půdy se nachází v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje. V počtu ekologických farem vede dlouhodobě kraj Jihočeský (733 ekofarem), následovaný krajem Plzeňským. Více než 400 ekofarem se nachází pak v kraji Moravskoslezském, Zlínském, Středočeském a Vysočina.

Z pohledu podílu ekologicky hospodařících farem na celkovém počtu farem v daném kraji vede s téměř 40% podílem Karlovarský kraj. V dalších osmi krajích hospodaří ekologicky již více než 10 % farem, tzn.

Mezi okresy s největší výměrou ploch v EZ patří Bruntál, Český Krumlov, Tachov, Karlovy Vary a Klatovy. V těchto pěti okresech se nachází 140 tis. ha ekologicky obhospodařované půdy, což představuje čtvrtinu ploch v EZ v rámci ČR. Více než polovinu zemědělské půdy, která je obhospodařována ekologicky, najdeme v osmi z celkových 76 okresů.

Z pohledu podílu ploch v EZ na celkové zemědělské půdě byl v roce 2022 celorepublikový průměr (16,2 %) překročen v osmi krajích, přičemž vysoce nad tímto průměrem s téměř 60 % vedl Karlovarský kraj. Podobně jako v předchozích letech následoval kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský, Ústecký, Plzeňský a nově Jihočeský s více než 20% podílem.

V rámci jednotlivých kategorií užití půdy (orná půda, trvalé travní porosty a trvalé kultury) dominoval opět Karlovarský kraj, kde se v ekologickém režimu nacházelo téměř 20 % ploch orné půdy a 80 % ploch TTP. Hranici 60 % ploch TTP v ekologickém režimu dosáhly dále kraje Ústecký, Zlínský a Olomoucký. Největší podíl trvalých kultur v EZ na jejich celkové výměře měl Kraj Vysočina a kraj Moravskoslezský (cca 60 %).

Aktuálně je v ekologickém režimu zařazeno 45,4 % ploch trvalých travních porostů (luk a pastvin), 4,5 % výměry orné půdy a 15,4 % ploch trvalých kultur.

Pěstované plodiny a produkce v EZ

Ze statistik, které od roku 2007 z pověření MZe zpracovává ÚZEI, vyplývá, že hlavními plodinami na orné půdě v ekologickém zemědělství jsou téměř vyrovnaně obilniny a pícniny (42,7 % a 43,9 %). Z obilnin se nejvíce pěstuje pšenice a oves.

V rámci pícnin jsou zastoupeny v EZ převážně víceleté pícniny (téměř 90% podíl), využívané ke krmným účelům, zelenému hojení a odplevelování orné půdy. Nezbytnou součástí je zařazování luskovin na zeleno (leguminóz), jejichž předností je výživný a zúrodňující dopad na půdu díky poutání vzdušného dusíku kořenovou soustavou spolu s příznivým účinkem na půdní strukturu.

V konvenčním zemědělství naopak dominují s 60% podílem pícniny jednoleté, především kukuřice na siláž. V roce 2021 byly v EZ pěstovány obilniny na 42,3 tis. ha, pícniny na 43,5 tis. ha, luskoviny na zrno na 5,0 tis. ha (nejčastěji hrách a peluška) a technické plodiny na 5,7 tis. ha (zhruba 60 % ploch zabíraly olejniny, 40 % léčivé, aromatické a kořeninové rostliny).

Pěstování okopanin a zeleniny zůstává trvale na nízké úrovni. S nárůstem ploch orné půdy v EZ stoupá i samotná produkce ekofarem. U obilnin, hlavní skupiny plodin na orné půdě, vzrostla plocha za posledních deset let téměř dvojnásobně a produkce dokonce 2,3krát (ze 49 tis. tun na více než 112 tis. tun v roce 2021). Největší objem produkce dosahuje pšenice a oves.

Zhruba 75 % ekologicky pěstovaného obilí je prodáno, přičemž většina v biokvalitě, avšak podstatná část produkce směřuje dlouhodobě do zahraničí (33 %). Neprodaný objem obilí je využíván především jako krmivo, příp. osivo přímo na ekofarmách.

V roce 2021 obilniny v EZ tvořily 3,1 % jejich celkové osevní plochy a 1,4% podíl na celkové produkci obilí v ČR. Nejvyšší zastoupení v EZ má trvale oves a tritikále. Významné zastoupení v EZ mají luskoviny na zrno (12% podíl na jejich celkové osevní ploše a 8% podíl na celkové produkci v ČR), jsou nepostradatelnou plodinou v osevním postupu pro udržení kvality orné půdy a dále zdrojem bílkovin v krmení hospodářských zvířat.

Za posledních deset let vzrostla v EZ jejich plocha téměř trojnásobně a produkce dokonce 3,3krát (z 2 630 na 8 683 tun v roce 2021). Vysoký podíl ploch i produkce v EZ dosahují také léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (LAKR).

Na plochách v ekologickém režimu bylo za rok 2021 vyprodukováno 112 347 tun obilovin, 8 683 tun luskovin na zrno, 4 259 tun okopanin, 3 448 tun olejnin, 603 tun LAKR a 1 394 tun zeleniny. Z trvalých kultur bylo sklizeno 5 731 tun ovoce, z toho 3 162 tun jablek, 1 137 tun švestek, okolo 370 tun hrušek a podobný objem třešní a višní, 280 tun meruněk a 3 278 tun produkce hroznů.

Uplatnění bioprodukce a výzvy

Z údajů ÚZEI o uplatnění bioprodukce vyplývá, že řada komodit nenachází zpracovatele na domácím trhu a je exportována. Z rostlinných komodit do zahraničí míří třetina produkce obilí (zejména špalda, oves, proso i pšenice), téměř polovina luskovin a olejnin, dvě třetiny produkce brambor, třetina zeleniny (zejména kořenové - mrkev, cibule), pětina ovoce (zejména jablka a bobuloviny, 25 % resp.

Z šetření dále vychází, že pouze 10 % ekofarem prodá veškerou svoji produkci s certifikátem. Čtvrtina ekofarem využívá konvenční i bio trhy a zhruba polovina ekofarem odbytuje dlouhodobě svoji produkci výhradně na konvenčním trhu.

Stejně jako konvenční zemědělci se i ti ekologičtí potýkají s nejistým odbytem, navíc i s nejistotou získání cenové prémie. Vzhledem k dalšímu nárůstu zájmu o EZ mezi zemědělci, motivovanému podporou MZe tzv. na straně nabídky, je potřeba, aby se Česká republika inspirovala v sousedních zemích a zajistila také adekvátní silnou poptávku po bioprodukci, tzv. podporu na straně poptávky.

Tabulka 1: Výměra ploch dle kultur v EZ k 31. 12. 2022 (data LPIS)

Tabulka 2: Počet farem a výměra půdy v EZ a podíl na celkové výměře dle užití půdy v krajích ČR (2022)

Závěrem je důležité připomenout, že politická podpora rozvoje ekologického zemědělství přispívá současně k řešení problémů a naplnění cílů v dalších oblastech jako je ochrana klimatu; kvality půdy, vody, biodiverzity; dobrých životních podmínek zvířat; živobytí na venkově i veřejného zdraví. Těžko bychom hledali jinou oblast politiky, která může přispět k tolika prvkům zdraví lidí a planety. Ekologické zemědělství rozhodně není krátkodobým trendem.

tags: #ekologické #zemědělství #Vysočina #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Bambusový koš do koupelny
• Bambusový koš do koupelny
• Použití závěsných košů na odpad
• Je každý z nás zodpovědný za klimatické změny?
• Pravidla individuálních soutěží v přírodě