Ekologické zemědělství je moderní formou zemědělské výroby s historií sahající do začátku 20. století. Je moderní formou zemědělské výroby s historií sahající do začátku 20. století. Vychází z osvědčených tradičních zemědělských postupů, ale pracuje i s nejmodernějšími vědeckými poznatky. Tak, aby bylo dosaženo kvalitní a vysoké produkce pro výrobu kvalitních potravin, ale trvale udržitelně. To znamená bez negativního dopadu na vodu, půdu a celou přírodu. EZ znamená zdravého člověka ve zdravé krajině.
Ekologické zemědělství je přesně definovaná forma hospodaření, založená na produkci potravin optimální kvality a množství, používající praktiky trvale udržitelného rozvoje, s cílem vyhnout se používání agrochemických vstupů a minimalizovat poškození životního prostředí.
Základní principy ekologického zemědělství jsou součástí i fair trade (bod 3.2 standardu). Ekologické zemědělství je založeno na zásadách etického přístupu vůči chovaným zvířatům, ochrany životního prostředí, zachování biodiverzity a šetření neobnovitelných zdrojů. Snaží se eliminovat negativní dopady na životní prostředí, zdraví lidí i hospodářských zvířat.
Zemědělec hospodařící v EZ nepoužívá průmyslová hnojiva a agrochemii. Využívá pouze povolené účinné prostředky na přírodní bázi. Zvířatům v EZ jsou poskytnuty nadstandardní podmínky, dostatek prostoru, přirozený růst bez hormonální stimulace, volná prostranství, kvalitní bio krmivo. Nejsou podávána preventivně antibiotika, a když musí být použita, dodržují se dvojnásobné ochranné lhůty.
Mezi hlavní zásady patří:
Čtěte také: Ekologické Zemědělství a Výživa
V ekologickém zemědělství jsou využívány přirozené metody ochrany před škůdci, plevely a nemocemi. V oblasti ochrany před škůdci je především snaha snížit množství používaných pesticidů, jak jen to je možné a používat biologickou ochranu. Prevenceškod způsobených škůdci, chorobami a plevely je založena především na ochraně přirozenými nepřáteli, volbě druhů a odrůd, na střídání plodin a pěstitelských postupech.
V ekologickém zemědělství se mohou použít přípravky na ochranu rostlin v případě zjištění ohrožení plodiny za předpokladu, že byly schváleny pro použití v ekologické produkci. Produkty a látky uvedené na omezeném seznamu mohou být použity pouze v případech, kdy je jejich použití nezbytné pro trvalou produkci a nezbytné pro její zamýšlené využití. Všechny produkty a látky jsou rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo minerálního původu, s výjimkou případů, kdy produkty či látky z těchto zdrojů nejsou v dostatečném množství či dostatečné jakosti dostupné nebo kdy nejsou dostupné alternativy.
Kvalitní půda pomáhá rostlinám vytvářet přirozenou odolnost proti napadení. Na ekologických farmách jsou vítanými pomocníky přirození predátoři, jako ptáci, netopýři, brouci a slunéčka sedmitečná, živící se škodlivým hmyzem. Používají se odolné odrůdy nebo preventivní opatření.
Oba typy zemědělství se snaží o zachování a zvyšování úrodnosti půdy, rovněž předcházení zhutnění a erozi. To seprovádí především šetrným zpracováním půdy, organickým a zeleným hnojením či pestrými osevními postupy.
Existuje řada způsobů, jak organickou hmotu půdě dodat. Stačí zaorávat hnůj nebo kompost, pěstovat plodiny pro zelené hnojení nebo ty s bohatým kořenovým systémem. Konvenční zemědělci používají pro zvýšení výnosů syntetická hnojiva. Ta plodinám sice dodávají některé důležité živiny, nenavracejí ale do půdy důležitou organickou hmotu.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Požadavky na biologickou rozmanitost a ochranu přírody se vztahují na oba typy zemědělství, ale ekologické má v této oblasti přísnější normy. Jedná se především o snahu zabránit nepříznivým dopadům na chráněné oblasti, udržování ochranných zón a v nich zákaz používání pesticidů, jiných nebezpečných látek a hnojiv.
EZ (resp. ekologická produkce) je legislativně pevně ukotvený systém s přísně nastavenými a kontrolovanými pravidly definovanými na národní i evropské úrovni.
Výměra ekologicky obhospodařovaných ploch i počet ekofarem každoročně narůstá. Aktuálně (ke dni 27. 8. 2025) v České republice ekologicky hospodaří 5 702 farem na celkové výměře 618 313 ha dle LPIS, resp. Registru ekologických podnikatelů, který je i pro veřejnost dostupný na: Registr ekologických podnikatelů. Lze si na něm kromě aktuálních statistických údajů mimo jiné ověřit platnost certifikátu všech subjektů registrovaných v systému ekologického zemědělství v ČR nebo vyhledat producenta či obchodníka dle vybraných parametrů.
Ekologické zemědělství v ČR zaznamenalo meziroční nárůst o 348 farem a téměř 14 tis. ha půdy. Dále je aktuálně registrováno 991 výrobců biopotravin a 1 151 distributorů, z toho 329 dovozcůze 3. zemí. Za posledních 10 let vzrostl počet ekologických podnikatelů o přibližně polovinu, z původních 4 717 v polovině roku 2015 na 6 897 v současnosti. Výměra půdy v EZ vzrostla o více něž čtvrtinu z původních 485 tis. ha v polovině roce 2015 na 618 tis ha v současnosti.
Biopotraviny jsou certifikované potraviny pocházející ze surovin Z EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ, bez umělých dochucovadel, náhražek nebo barviv. Nákupem biopotravin tedy podporujete ekologické zemědělství. Od 1. Dále musí mít biopotravina na svém obale kód kontrolní organizace, která daného výrobce certifikuje (ve tvaru např. CZ-BIO-00x) a údaj o původu jejích složek.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
S rozvojem ekologického zemědělství se termín „biopotraviny“ začal používat pro „potraviny vyrobené z ekologicky vypěstovaných produktů“ (eko). Jde o šetrný způsob hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovují zákazy či omezení při používání látek a postupů, které znečišťují a zatěžují životní prostředí anebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce. Ohleduplné zpracovatelské postupy při výrobě biopotravin vylučují použití syntetických látek, syntetických minerálních hnojiv, syntetických preparátů a herbicidů.
Z hlediska potravinové legislativy se tedy za biopotraviny neboli ekopotraviny považují potraviny z ekologicky vyprodukovaných surovin (nikoli s využitím genetických manipulací).
Balené biopotraviny vyprodukované, kontrolované a certifikované v ČR tak musí na obale obsahovat: české biologo tzv. Grafický znak BIO, tzv. biozebra, s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ se v ČR používá jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny. Logo je možné použít pouze v souladu s ustanovením zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 16/2006 Sb., ze dne 6. ledna 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. Toto logo musí nést na svých obalech nejen biopotraviny, ale všechny bioprodukty vyprodukované v České republice.
Grafický znak loga EU (společenství) označující ekologickou produkci je definován v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Jeho užívání je od 1. července 2010 povinné. Vedle povinného užívání loga EU pro ekologickou produkci na balených biopotravinách platí také povinnost označovat na obalu rovněž místo, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny. Pro biopotraviny dovezené do EU ze třetích zemí je evropské logo dobrovolné. Pokud je použito, musí být evropské logo vždy na obalu doprovázeno číselným kódem kontrolní organizace a informací o místě původu surovin.
Evropské i národní předpisy stanovují podrobná pravidla pro ekologickou zemědělskou (rostlinnou i živočišnou) produkci a pravidla pro její zpracování.
Oba typy zemědělství mají mnoho společného, ale také se v několika aspektech liší. Fair trade má sociální cíl, primárně se zaměřuje na lidi, především ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Tito lidé pěstují plodiny s ohledem na životní prostředí a za vypěstovanou produkci dostávají spravedlivě zaplaceno. Mají tedy možnost uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. Pro ekologické zemědělství je naopak prioritní ekologie a životní prostředí. Hlavní je půda, její zdraví, úrodnost a kvalita produkce.
V případě používání hnojiv platí u obou typů zemědělství obdobné normy, a to zákaz používání chemických přípravků, postřiků, průmyslových hnojiv, hormonů a jiných umělých látek, které mají negativní dopady na životní prostředí.
Producenti v systému fair trade nesmějí používat některé agrochemické látky, které jsou zakázány Světovou zdravotnickou organizací a mezinárodními úmluvami o toxických látkách. Musejí mít plán rozvoje a také omezovat užívání chemických látek. Např. pesticidy lze použít v případě zasažení rostlin škůdci. Volba použitých pesticidů se musí řídit podle Seznamu zakázaných materiálů (PML), vydaného Fairtrade International. V první části se nachází The Red List, který obsahuje soupis zakázaných látek. Tyto látky nemohou být použity na fairtradové plodiny.
V rámci obou zemědělství je použití geneticky modifikovaných plodin (GMO) přísně zakázáno. Rovněž platí zákaz použití geneticky modifikovaných semen nebo sadebního materiálu a použití GMO při zpracování produktů.
Jeden z rozdílů se týká živočišné produkce. Fair trade se touto oblastí nezabývá, zatímco pravidla pro ekologické zemědělství se zaměřují na chov hospodářských zvířat a řeší rovněž welfare, tedy životní pohodu a přirozené podmínky chovu zvířat. Zvířata se na ekologicky hospodařících farmách mohou pohybovat volně mimo ustájení a jsou krmena převážně z vlastní ekologické produkce.
Ekologické zemědělství, v němž je striktně zakázáno použití umělých chemických látek, nabízí řešení jak omezit množství nebezpečných látek v potravinách na minimum. Ekologické zemědělství má smysl. Potraviny vyrobené za podmínek uvedených v zákoně o potravinách (požadavek na jakost a zdravotní nezávadnost), na které bylo vydáno osvědčení o biopotravinách.
V konvenčním zemědělství se používá více než tisíc druhů pesticidů, a tak není jednoduché zjistit, jaké důsledky mají jejich různé kombinace na lidský organismus.„Nejzávažnější je situace, kdy jde o pesticidy se stejným mechanismem účinku. Pokud jsou koncentrace jednotlivých látek pod maximálním limitem, výrobek tak vyhovuje stávající legislativě, ale jejich efekt se kumuluje.
Ekologičtí zemědělci přírodu neznečišťují a nezatěžují. Nezamořují půdu, vodu, vzduch ani živé organismy syntetickými chemikáliemi. Nevnášejí cizorodé látky do potravního řetězce. Ba naopak, často se starají o krajinnou i druhovou rozmanitost a krajinu ozdravují. Půdu hnojí ekologicky - hnojem hospodářských zvířat, kompostem a zeleným hnojením. Problémy s plevely a se škůdci řeší spíše preventivně - střídáním plodin, volbou vhodných odrůd a vhodným sousedstvím druhů, mechanickým ničením plevele a podporou biologické rozmanitosti - to znamená zásadně bez chemie.
Zařazení biopotravin do veřejného stravování přináší benefity nejen strávníkům, ale i farmářům.
Jistota odbytu motivuje sedláky k větší produkci a konvenční zemědělce motivuje k přechodu na ekologické zemědělství. Jedná se o signál veřejnosti, že biopotraviny k našemu stravování patří a jsou normální.
V roce 2019 dodali čeští ekologičtí farmáři:
Ekologicky obhospodařovaná krajina je domovem pro volně žijící zvířata. Jejich počet je o 50 % vyšší než v případě konvenčního zemědělství. V okolí ekologických farem se oproti konvenčním nachází o 34 % více druhů zvířat a rostlin. Jedná se často o ptáky, pavouky, opylovače a další hmyz, který přirozeně hubí škůdce.
Správná péče o půdu přispívá k ochraně vod a lidského zdraví. Z ekologických polí je vyplavováno o 40-65 % méně dusičnanů.
0ekologických faremdnes funguje v celém Česku. Na začátku 90. let přitom vzniklo několik prvních ekologických farem, které se později spojily v PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
0 %celkové plochy zemědělské půdytvoří ekologické zemědělství. Takový poměr naši zemi staví na šestou příčku v Evropské unii. Předčilo nás Rakousko, Estonsko, Švédsko, Itálie a Lotyšsko.
tags: #ekologické #zemědělství #výživa #význam