Ekologické znečištění Brazílie: Problémy a řešení

Brazílie, jakožto největší světový producent sóji, ročně nabízí zhruba 131 milionů tun sóji. Nicméně, s pěstováním sóji a jejím dovozem jsou spojené sociální a environmentální aspekty, problémy a výzvy.

Globální Environmentální Problémy

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny, známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry. Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy. Nahrazovány jsou infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím.

K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní asie a Latinská Amerika. Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. A bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů. Nové výstavby například větrných či vodních elektráren zabírají mnohdy ornou půdu, musí se kvůli nim stěhovat část obyvatelstva z jejich obydlí a likvidují se původní porosty. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou.

Dopady Pěstování Sóji v Brazílii

Právě v Evropské unii totiž vzniká hned po osivu druhá základní složka pěstování sóji - agrochemikálie, tedy pesticidy. A tři evropské společnosti (německé BASF a Bayer, švýcarská Syngenta) mají 54procentní podíl na světovém trhu s agrochemií. V roce 2018 Brazílie použila více než šedesát tisíc tun pesticidů, které sice byly vyrobeny v Evropě nebo evropskými firmami v Jižní Americe, ale v samotné Evropě je jejich používání zakázáno.

V roce 2019, prvním roce prezidentství Jaira Bolsonara, Brazílie navíc navýšila dovoz pesticidů o šestnáct procent na 335 tisíc tun a má jich zaregistrováno více než 2 247 druhů. Tyto pesticidy se ve formě reziduí v potravinách (jedná se zejména o sóju, třtinový cukr, kukuřici, pomerančový džus) vrací zpět do Evropské unie, a tedy i k nám, spotřebitelům. O tomto mechanismu se v akademické sféře mluví jako o „kruhu jedu“.

Čtěte také: České supermarkety a bio

I v případě, že je některý z pesticidů v Evropě identifikován jako vysoce nebezpečný a evropští zemědělci ho nemohou používat, je možné ho stále legálně prodávat mimo EU. Tento dvojí standard uplatňovaný Evropou způsobuje celou řadu zdravotních a environmentálních problémů. Například zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva Baskut Tuncak po návštěvě Brazílie označil v tiskové zprávě nebezpečné látky a odpady a upozornil, že země je na „strmé cestě regrese“ a směřuje ke „stále toxičtější budoucnosti“.

První emisní stopa tak vzniká z výroby, balení a přepravy pesticidů z EU do Brazílie. Tyto pesticidy jsou určeny mimo jiné pro pěstování sóji, u které jsou v Brazílii povoleny až dvakrát vyšší rezidua pesticidů než v Evropě, u fazolí je to až čtyřistakrát více.

Mezi deset nejpoužívanějších pesticidů v Brazílii patří glyfosát, 2.4 D, acefát, minerální oleje, chlorpyrifos, rostlinné oleje, atrazin, mancozeb, methomyl, diuron. Jejich účinky jsou různé - od zcela neškodných až po extrémně toxické. Tak například glyfosát v roce 2017 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikovala jako „pravděpodobně karcinogenní“ u lidí. Ačkoli se pořád vede spor o účinnost glyfosátu na lidské zdraví, stále více studií upozorňuje na buněčné, karcinogenní, reprodukční, kardiovaskulární a zažívací účinky na zdraví ryb a savců.

Hlavními hrozbami pro biologickou rozmanitost Brazílie jsou fragmentace a ztráta původních biotopů, zavlečení cizích druhů a exotických chorob, nadměrné využívání rostlin a zvířat, využívání hybridů a monokultur v agroprůmyslu a programech obnovy lesů, znečištění a změna klimatu. Ztráta původních biotopů je zdaleka nejvýznamnější příčinou, která ohrožuje původní druhy.

Používání herbicidů a geneticky modifikovaných rostlin skýtá nebezpečí vývoje tzv. „superplevelu“, tedy plevelu, který je vůči účinným látkám postřiků odolný. Tento problém byl u glyfosátu poprvé zaznamenán již roku 1996 v Austrálii a například v USA je v posledních letech čím dál častější. Odolné plevele se na monokulturních polích šíří velice rychle a v současné době již postihují miliony hektarů půdy. Zatím farmářům stačí použít vyšší koncentraci či kombinaci pesticidů, do budoucna mohou mít „superplevele“ celospolečenský dopad.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Odlesňování a Změna Využití Půdy

Změna ve využití půdy způsobená odlesňováním za účelem rozšíření půdy pro pěstování sóji je hlavním přispěvatelem uhlíkové stopy Brazílie a představuje 36 procent celkových emisí této země v letech 2010 až 2015. Celkové emise skleníkových plynů z brazilského vývozu sóji v tomto období se odhadují na 223,46 milionu tun. Největší uhlíkovou stopu má sója, která pochází ze severní brazilské oblasti Matopiba (území tvořené státy Maranhão, Tocantins, Piauí a Bahía) a státu Pará, kde je pěstování sóji přímo spojeno se změnou ve využití půdy.

Přestože je Čína největší importér sóji z Brazílie, Evropa má o 13,8 procent vyšší emise, a to právě z důvodu využívání sóji z oblastí, kde probíhá těžba lesa za účelem rozšíření pěstování. Navíc 18 až 22 procent sóji a masa importovaného do EU z Brazílie má souvislost s nelegálním odlesňováním. Studie se však shodují na tom, že hlavní důvod odlesňování není ani tak růst plochy, na níž se pěstuje sója, ale rozšiřování pastvin.

Celosvětově tvoří emise ze zemědělství, lesnictví a změny ve využívání půdy 23 procent antropogenních emisí, přičemž přírodní procesy sekvestrace (pohlcování) oxidu uhličitého jsou ekvivalentní téměř třetině emisí oxidu uhličitého z fosilních paliv a průmyslu. Donedávna se na pohlcování emisí vytvořených lidskou činností podílel mimo jiné Amazonský prales.

Environmentální Problémy v ČR

Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší.

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podtatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné.

Pozitivní Změny v Přístupu k Životnímu Prostředí

Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné.

Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.

Řešení Environmentálních Problémů

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Ropné Katastrofy a Jejich Důsledky

Jakákoli kolize tankeru na moři, který převáží tisíce tun ropných produktů, přináší obrovské riziko ekologické katastrofy. Znečištěna bývá nejen voda a její obyvatelé, ale pokud ropná skvrna zasáhne pobřeží, stává se smrtelnou i pro velké množství dalších živočichů. Ještě větší tragédie nastane, když dojde k úniku ropy z plošiny. Které ropné tragédie byly nejhorší?

K největšímu úniku ropy došlo vinou člověka za první války v Zálivu. Stalo se to 19. ledna 1991 v Kuvajtu, když irácké jednotky úmyslně vypustily zásobníky ropy, aby tím zpomalily postup amerických jednotek. Spekulovalo se dokonce, že chce Saddám Husajn zapálit veškeré zásopy ropy, které jsou pod Perským zálivem a tím zničit světovou ekonomiku. K tomu naštěstí nedošlo, ale i tak bylo do moře vypuštěno asi 330 milionů galonů (galon je asi 3,7 litrů). Ropa pokryla hladinu moře v oblasti o rozloze přes 4 tisíce kilometrů čtverečních, a to vrstvou silnou až 12 centimetrů.

Metody Likvidace Ropných Katastrof

Odstraňování rozlité ropy z mořské hladiny je komplikované. Nejprve je třeba zamezit šíření ropné skvrny - k tomu se používají plovoucí bariéry. Ty jsou důležité zejména pro ochranu pobřeží před znečištěním, nejsou však příliš účinné v rozbouřeném moři, kdy se voda s rozlitou ropou přelévá přes ně. Samo odstraňování ropných skvrn z mořské hladiny lze provádět pomocí speciálních lodí, které sbírají tenkou povrchovou vrstvu vody smíšenou s ropou. Takto sebranou ropu lze posléze využít například při výrobě asfaltů.

Ropný povlak lze odstraňovat i pomocí chemikálií. Z postřikovacích letadel se prostřednictvím chemických bomb rozptylují po ropném koberci tzv. dispergátory. Ty mají rozbít jednolitou ropnou skvrnu na malé vysrážené částečky, které pak klesnou ke dnu. Nelze však říci, že v této formě již ropné látky životnímu prostředí neškodí. Zapálení rozlité ropy nemá velký smysl, neboť při něm shoří jen její lehce zápalné složky, které by se stejně postupně vypařily. Zasáhne-li ropný povlak pobřeží, zbývá jen mechanické ruční odstraňování usazeného povlaku.

Znečištění Moří a Oceánů

Stejně jako v jiných oblastech ekologie také v řešení plastového odpadu patří Evropa mezi nejpřísněji regulované regiony světa. S typickou sebemrskačskou přísností si Evropané zakázali plastová brčka nebo jednorázové plastové nádobí, jež po použití a vyhození vytvářejí v oceánech celé ostrovy odpadu z PVC. Má to však tradičně jeden háček, a sice že drtivá většina masy plovoucích skládek nepochází z Evropy.

Časopis Science nedávno zveřejnil studii, v níž sestavil žebříček největších znečišťovatelů oceánů. Dominují mu asijské země: Filipíny podle magazínu vypustí do moře přes 356 tisíc tun plastového odpadu ročně, druhé místo obsazuje Indie se 126 tisíci tunami a třetí je Malajsie se 73 tisíci tunami. Také na dalších místech „top ten“ figurují země z jihovýchodní Asie, mimo jiné Čína, Indonésie, Vietnam nebo Thajsko. Jedinou neasijskou výjimkou v první desítce je Brazílie.

Obnova Lesů

Ale přestože se mnohé životně důležité lesy planety zmenšují, nová studie ukázala, že některé zalesněné oblasti mají pozoruhodnou schopnost regenerace. Umí nečekaně rychle znovu dorůst, pokud se jim dá příležitost. Vědci na to přišli díky analýze dat ze satelitních snímků za více než 30 let z 29 zemí ve 13 oblastech planety.

Podle nové analýzy se od roku 2000 na celém světě přirozeně obnovila oblast lesů přibližně o velikosti Francie. To je dost lesa na to, aby se v něm uložil ekvivalent 5,9 gigatun oxidu uhličitého, což je více než roční emise USA.

Místa, kde se v současné době daří zvětšovat rozlohu lesů, lze nalézt po celém světě. Například v oblasti severozápadně od Pekingu začala s masivním zalesňováním čínská vláda poté, co se ukázalo, jak účinně brání vzniku písečných bouří, které městu škodí. Za další pozitivní příklad autoři výzkumu pokládají severozápadní část Brazílie, kde opatrnější přístup k zemědělství přinesl oživení zalesněných oblastí.

Přestože zpráva zdůrazňuje mnoho úspěchů, nijak tím nezmenšuje rozsah problému, jímž je masivní odlesňování. Mnohé oblasti, jako například lesy podél východního pobřeží Brazílie, zaznamenaly v minulosti sice značné oživení, ale stále zůstávají mnohem menší, než býval jejich historický rozsah.

tags: #ekologické #znečištění #Brazílie #problémy #a #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Jaroslav Holeček a jeho V srdci přírody
• Snížení emisí z rodinného domu
• Recyklace odpadu: proces
• EMISE Slezského gymnázia
• Ochrana morčáka velkého