Ekologický a technický migrační potenciál studie

V rámci výstavby nové silniční infrastruktury nadregionálního významu, tedy dálnic a rychlostních silnic, případně při její optimalizaci, se v poslední době stále více uplatňují prvky, které eliminují dělící efekt těchto (nejen nových) staveb.

Jedná se zejména o ekodukty (ekomosty) - objekty, které umožňují migraci, pokud možno nejlépe všem skupinám živočichů (viz Technické podmínky ev. č. Tento přístup je běžný již řadu let v západní Evropě, zejména ve Francii, Německu a Rakousku a na nových stavbách je již běžný také například v Chorvatsku (dálnice A1), Maďarsku (dálnice A4) a také v České republice (např.

Potvrzuje to i podoba části dálnice A5 Eibesbrunn - Schrick a rychlostní silnice S1 na sever od Vídně v Rakousku, které byly uvedeny do provozu letos v únoru. K tomuto účelu slouží zejména tzv.

Migrační profil Kývalka

Během zpracování dokumentace EIA pro záměr rozšíření dálnice D1 na šestipruhové uspořádání v úseku Kývalka - Bosonohy (úsek jižně kolem Brna) byl identifikován významný migrační profil.

Jedná se o území v km 181,000 - 184,500 (migrační profil Kývalka), které leží na nadregionálním biokoridoru, v lesích západně od Brna a již dnes není pro migraci optimálně funkční. Je zde umístěný jednopolový mostní objekt (viz obr.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Vzhledem k tomu, že v části tohoto migračního profilu je vedena dálnice D1 v zářezu a že rozšíření dálnice by podmínky migrace u stávajícího mostního objektu ještě zhoršilo, bylo nutné, aby se území v okolí migračního profilu sledovalo a na základě výsledků takového monitoringu byla poté navržena relevantní opatření.

Území bylo poté skutečně monitorováno a během zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) vyvstaly dvě nové zásadní skutečnosti, které byly podnětem pro zpracování srovnávací studie, která vyhodnotila význam migračního profilu a porovnala možná řešení, která optimalizují dotčený migrační profil.

Byly posuzovány následující varianty:

• Ponechání stávajícího jednopolového mostu a výstavba ekomostu přes dálnici - varianta 1
• Nahrazení stávajícího jednopolového mostu mostem třípolovým - varianta 2
• Ponechání stávajícího jednopolového mostu - varianta 3

Varianta 1: Ekomost

Na základě analýzy území a několikaletého monitoringu migrace byl pro umístění ekoduktu vytipován úsek dálnice kolem km 183,300. Minimální šířka ekomostu v ose dálnice D1 (šířka uprostřed konstrukce) je navržena 50,0 m.

V místě napojení na okolní terén je šířka mostu (max. šířka) cca 110 m. Nosnou konstrukci tvoří spojitá dvoupolová oblouková konstrukce. V koruně násypu na mostě bude navíc osazena neprůhledná bariéra bránicí rušení zvěře světlem a hlukem.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Mostní objekty

Rozpětí jednotlivých polí mostní konstrukce je 16,0 + 20,0 + 16,0 m. Celková délka mostu je cca 40,0 m, šířka 50 m a výška 5 m. Mostní objekt se nachází v km 184,200 a umožňuje převedení lesní cesty pod dálnicí. Celková délka mostu je cca 31,0 m, šířka 6 m, výška 5 m.

Metodika posuzování migračního potenciálu

Nejprve byly analyzovány mapové podklady (plány ÚSES, porostní mapy, ad.), literatura (např. přírodní podmínky, vývoj dopravního zatížení silnic v území, ad.) a kontaktována byla také myslivecká sdružení.

Z těchto podkladů byly definovány segmenty území s rozdílnou kvalitou pro migraci a následně byly vytipovány koridory pro migraci v rámci migračního profilu.

Území bylo sledováno podle stop, trusu, nocležišť, okusu podrostu, optického popř. zvukového kontaktu. při dlouho trvající sněhové pokrývce byly prováděny tzv.

Migrační potenciály a jejich výpočty jsou definovány v TP 180. Jedná se zejména o ekologický migrační potenciál (MPE), technický migrační potenciál (MPT) a celkový migrační potenciál (MP).

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Na základě vyhodnocení jednotlivých variant, ve smyslu ovlivnění celkové MP se poté vybere a doporučí varianta, která je pro migrační profil nejvhodnější.

Nemusí se vždy jednat o řešení, které má nejvyšší hodnotu MP (0,6 - 1,0), ale zohledňují se zde také ekonomické nároky a také nové negativní zásahy do území, které může stavba vyvolat (viz níže).

Výsledky monitoringu a analýzy

U samotné dálnice D1 bylo zjištěno (ochozy, trus, apod.), že zvěř kategorií B, C a D se k dálnici běžně přibližuje, v blízkých porostech vyhledává úkryt, ale o překonání dálnice se pokouší jen výjimečně.

Na základě dlouhodobého monitoringu území migračního profilu, který probíhal od roku 2006 do dnešní doby, byla skutečně potvrzena většina závěrů, ke kterým jsme došli při všeobecné analýze území.

Navíc bylo zjištěno, že jediným místem, kde je dálnice D1 v migračním profilu Kývalka pravidelně překonávána, je most v km 181,000 a nepravidelně jsou k migraci přes dálnici D1 využívány propustek v km 183,000 a most v km 184,200.

I když ovšem monitoring potvrdil, že v místě migračního profilu není velký migrační tlak, neznamená to, že není třeba migrační profil optimalizovat tak, aby byl průchozí pro všechny kategorie živočichů.

Všeobecná analýza území (spolu s dlouhodobým monitoringem území) umožnila vyhodnotit celkový MP území, který byl dle metodiky uvedené v TP 180 vypočítán pro jednotlivé varianty řešení a jednotlivé kategorie živočichů na hodnoty uvedené v následující tabulce č.1.

Z vypočítaných hodnot MP plyne, že varianta 1 (ekomost přes dálnici) představuje pro kategorie A (jelen) a B (srnec) migrační objekt, který má průměrnou střední funkčnost, se zřetelně omezujícími prvky. Pro kategorii C (liška) je jeho funkčnost vysoká, až nadprůměrná. Varianta 2 (třípolový most) představuje pro kategorii A objekt s nízkou funkčností s řadou omezujících prvků, ale pro kategorii A využitelný.

Vyhodnocení migračních potenciálů bylo na závěr doplněno vyhodnocením jednotlivých variant z hlediska technické náročnosti (technické řešení vlastního objektu a míra souvisejících zásahů do území) a z hlediska ekonomického.

Z celkového pohledu, kdy byl brán zřetel na přínos migračního objektu pro území a na jeho technickou náročnost a náklady, byl poté doporučen, jako nejvhodnější a z hlediska trvale udržitelné výstavby silnic a dálnic jako nejpřijatelnější, třípolový most (varianta 2).

Z výše uvedeného je patrné, že i když by měly být migrační objekty standardní součástí dálnic a rychlostních silnic, měly by být navrhovány důkladně, precizně a na základě víceletého monitoringu v území.

Migrační studie

U liniových dopravních staveb je jednou z nich migrační studie, která je významným nástrojem umožňujícím eliminaci či zmírnění jednoho z nejzásadnějších vlivů na životní prostředí a to fragmentaci krajiny.

V první fázi se v migračních studiích na základě analýzy území definuje jeho ekologický migrační potenciál (MPE), který vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou je migrační cesta využívána bez stavby komunikace.

Kromě terénních průzkumů zaměřených na zmapování migračních tras živočichů v území je MPE určován také na základě struktury krajiny (kostra ekologické stability, ÚSES, legislativně chráněné prvky krajiny apod.).

V místě křížení komunikace a vylišených migračních tras jednotlivých kategorií živočichů (dle TP180 - velcí savci, střední savci - kopytníci, šelmy, obojživelníci, atd.) - v tzv. migračním profilu se zjišťuje zachování jeho prostupnosti posouzením technického migračního potenciálu (MPT) navržených mostních objektů nacházejících se v blízkosti migračního profilu.

Nejčastěji a nejúčelněji se používají v rámci projektových EIA (podkladem bývají technické studie), kdy se v území určují významné migrační profily a jejich význam pro jednotlivé skupiny živočichů.

Druhým nejvýznamnějším stupněm projektové přípravy, ve kterém mají migrační studie své uplatnění, je pak DÚR, který bezprostředně navazuje na stupeň posuzování vlivů na životní prostředí.

Zde se na základě výsledků a doporučení z procesu EIA a dalších průzkumů, již v konkrétních migračních profilech navrhují konkrétní parametry mostních objektů, včetně naváděcích pásů vegetace, překládání biokoridorů (ÚSES) apod.

Zdroje podkladů pro migrační studie

Zdrojem podkladů pro Migrační studie jsou kromě projektových podkladů a ustálených, běžně používaných dokumentů (územní plány, plány ÚSES, plány mysliveckého hospodaření atd.) také speciální podklady, vytvořené pro zpracování Migračních studií.

Prvním takovým podkladem pro území ČR byla „Mapa kategorizace území České republiky z hlediska výskytu a migrací velkých savců“ a dokument „Fragmentace krajiny ČR dopravou“.

Postupy pro omezení fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou nyní vycházejí pouze z informací o území a z etologie živočichů.

Nově se ovšem zvětšuje poptávka po výstupech typu, zda jsou finančně náročná opatření úměrná negativnímu dopadu fragmentace na jednotlivé populace a také po výstupech, které řeší vhodnost různých typů oplocení pro konkrétní části krajiny, kterou posuzovaná komunikace prochází.

Také chybí informace o kvalitě dotčených populací živočichů z hlediska genetiky (genetická variabilita populací), kterými by bylo možné zjistit citlivost dané populace na prostorovou izolovanost.

Pro získání těchto informací byly v rámci výzkumných projektů Technologické agentury ČR (TAČR) zpracovány komplexní metodiky, které umožňují vytvořit nové významné podklady pro Migrační studie a pro projektování pozemních komunikací.

Příklady aplikací migračních studií

V úseku provozované dálnice D1 byla v rámci EIA dokumentace na rozšíření dálnice, ověřena migrační trasa velkých savců (v trase nadregionálního biokoridoru ÚSES), byl určen migrační profil a na něm doporučen ekodukt (přes dálnici) k dalšímu prověření.

V rámci aktualizace technické studie (rozšíření dálnice D1 na šestipruh) bylo zjištěno, že bude nutné zcela nahradit stávající most přes lesní cestu, který se nachází v blízkosti navrženého ekoduktu.

Na základě výsledků Migrační studie, zpracované, jako podklad pro DÚR, byla v místě tohoto mostu navržena estakáda o třech polích pro převedení migrační trasy pod dálnicí a od ekoduktu bylo upuštěno, což vedlo k značné úspoře nákladů (cena ekoduktu cca 210 mil. Kč; cena výsledného doporučeného mostu cca 70 mil.

Při přechodu vodní nádrže Nové Mlýny přetíná plánovaná rychlostní komunikace R52 významnou lokalitu výskytu a významnou migrační trasu vydry říční.

V místě zjištěných hlavních migračních tras byla v rámci Migrační studie pro DÚR navržena komplexní opatření kombinující oplocení, naváděcí bariéry, speciální propustky - vydrochody a byla také navržena úprava podmostí několika mostů pro zajištění maximální prostupnosti pro tento ohrožený druh.

Během zpracování Správy o hodnocení (dokumentace EIA) byl prováděn monitoring bioty v území, který byl podkladem pro Rámcovou migrační studii (zjištění migračních tras a návrh nutných opatření).

Na základě jejích výsledků bylo ověřeno a prokázáno, že pro typ krajiny v okolí Bratislavy není nutné na připravované dálnici budovat speciální migrační objekty - ekodukty.

V rámci předprojektové a projektové přípravy je vytvářeno mnoho studií zabývajících se dopadem stavby na flóru a faunu, únosností ztráty biotopů způsobenou záborem krajiny a jsou připravovány projekty záchranných transferů a kompenzačních opatření.

Správné odborné zpracování migrační studie, jehož nedílnou součástí je také projednání s orgány ochrany přírody, umožní nejen eliminovat nežádoucí fragmentaci krajiny, která se stává stále více významným negativním fenoménem v krajině a dodatečně se velmi těžko snižuje, ale také se stává důležitým nástrojem pro investora před přehnanými požadavky na předimenzované, případně zbytečné mostní objekty a estakády.

tags: #ekologicky #a #technicky #migracni #potencial #studie

Oblíbené příspěvky:

• Praktické kontejnery pro recyklaci
• Nakládání s nemocničním odpadem
• Emisní limity pro spalovny
• Havárie na Visle u Varšavy
• Eko-friendly sublimační tisk