Ekologická Havárie na Visle u Varšavy: Příčiny a Dopady

Tento článek se zaměřuje na ekologickou havárii na řece Visle u Varšavy, popisuje příčiny a dopady takové události.

Strategické prostředí zahrnuje mezinárodní vztahy a je charakterizované celosvětově, a to většinou na základě bezpečnostních hrozeb (mezinárodní terorismus, neschopnost vlád spravovat území vedoucí až ke zhroucení státu, šíření zbraní hromadného ničení, mezinárodní organizovaný zločin, místní či regionální etnické a teritoriální konflikty, humanitární krize jako důsledek ozbrojených konfliktů, nevratné změny životního prostředí, přírodní katastrofy, průmyslové havárie a pandemie). Strategické prostředí je nadále charakterizováno vysokou dynamikou změn, rostoucí různorodostí aktérů a stále složitější provázaností bezpečnostních trendů a faktorů.

Operační prostředí je tvořeno souborem činitelů, okolností a vlivů, jež určuji konkrétní podmínky, ve kterých bude prostřednictvím vojenské operace dosahováno stanovených cílů. Patří sem mimo jiné terén, klimatické a povětrnostní podmínky, charakter státu, sociální demografie, regionální a mezinárodní vztahy, vojenské schopnosti všech stran konfliktu, informační situace, technologie, externí (nevojenské, nevládní) organizace zúčastněné v prostoru operace, národní zájmy všech zúčastněných stran, čas, ekonomika v dané oblasti a další vlivy. Operační prostředí, ve kterém jsou nebo budou ozbrojené síly nasazeny, ovlivňuje způsob vedení operací na všech stupních velení a řízení. Pochopení operačního prostředí a jeho součástí v politické, ekonomické, vojenské, sociální, bezpečnostní a informační oblasti a stavu infrastruktury je klíčovým faktorem pro dosažení cílů operace.

Výše uvedené vymezení strategického a operačního prostředí a zejména jejich nedávný vývoj generovaly potřebu reagovat na změny ve způsobech prosazování zájmů státních i nestátních aktérů. V této souvislosti se napříč českou bezpečnostní komunitou stále více akcentovala otázka významu či dopadu kybernetických útoků.

V kontextu vývoje bezpečnostního prostředí je vhodné dodat, že v současné době existuje pro společnost (v globálním i regionálním pohledu) mnoho odlišných a aktuálních hrozeb, u nichž je nejistá pravděpodobnost a velmi nízká předvídatelnost. Jakákoliv forma odstrašování není v současné době již plně relevantní a příslušné vojenské strategie musí být proto sestaveny tak, aby byly připraveny na nejistotu a šok. Tyto skutečnosti mají velmi významný dopad také na hodnocení a predikci vývoje bezpečnostní situace v celosvětovém měřítku, a to z pohledu akademických, politických, vojenských či zpravodajských subjektů.

Čtěte také: Česko-polské ekologické problémy

Nejvíce je v posledních pěti letech skloňován význam takzvaného hybridního působení a hybridních hrozeb státních i nestátních (případně také proxy-státních) aktérů, jež preferují použití nekonvenčních nástrojů moci s velmi zásadním a stále intenzivnějším využíváním kybernetického prostoru. V této souvislosti lze kybernetické prostředí efektivně využít k prosazení nejrůznějších zájmů. V oblasti obrany je proto zapotřebí alternativně rozvíjet bezpečnostní, obranné a ochranné mechanismy a procesy, které by byly schopny detekovat, identifikovat, analyzovat, ochránit či zabezpečit vlastní kybernetický prostor a k němu afilovanou kritickou infrastrukturu (a všechny související referenční objekty či chceme-li aktiva).

Pokud budeme chtít reflektovat dlouhodobé, střednědobé i aktuální (krátkodobé) požadavky vládních autorit zakomponované v bezpečnostní i zahraniční politice s ohledem na působení proti potencionálním hrozbám, bude potřeba, aby jednotlivé subjekty podílející se na obraně proti hrozbám včasně a nepřetržitě reagovaly na okolní prostředí, jež se velmi dynamicky mění. Trvalým úkolem Armády České republiky je připravovat se k obraně země a bránit ji proti vnějšímu napadení a zároveň se připravovat k zapojení do obrany v rámci systému kolektivní obrany NATO. Armáda musí disponovat schopnostmi pro naplnění politicko-vojenských ambicí České republiky a dalších úkolů a závazků. Předpokládaný vývoj bezpečnostního prostředí a záměr použití armády vyžaduje, aby byly rovnoměrně rozvíjeny všechny požadované schopnosti (včetně kybernetické ochrany a aktivního informačního působení v kybernetickém prostoru).

V souvislosti s masivním rozvojem moderních technologií v posledních letech narůstá také intenzita, počet a nebezpečnost samotných útoků na informační a komunikační infrastrukturu (obecně kritickou infrastrukturu). Do popředí se ve vojenské oblasti dostávají zejména prostředky pasivního monitoringu a sledování kybernetického prostoru, které poskytují nové výhody v získávání, analýze a distribuci tolik potřebných informací (často také zpravodajských informací) o prostoru zpravodajského zájmu z multidoménového pohledu. Je přínosné reflektovat to, že jak softwarové, tak i hardwarové prostředky by měly být vyvíjeny na modulárním základě z důvodu jejich efektivnějšího využití a všestranné výhodnosti při jejich budoucí modernizaci.

Přes uvedené skutečnosti však nelze tvrdit, že se jednotlivé strany současných a zcela jistě také budoucích konfliktů budou výhradně soustředit na válku v kybernetickém prostoru, ale budou využívat kombinaci všech pěti dimenzí. V oblasti vojenských (zejména zpravodajsky orientovaných) aktivit světových velmocí zaměřených na pronikání do strategických subjektů kritické infrastruktury (například průnik USA a Izraele do iránských zařízení pro obohacování uranu), získávání strategicky významných informací v oblasti průmyslové špionáže (zejména v případě Čínské lidové republiky), bude prostor kybernetický majoritním působištěm budoucích konfliktů a také širokého spektra bezpečnostních operací.

Pokud budeme reflektovat současné trendy v oblasti vývoje a zaměření operací, lze poukázat na následující parametry, které strukturálně nejvíce charakterizují operace budoucnosti. V případě kybernetického prostoru jde vůbec o první doménu, která není jednoznačně ohraničena a široce se prolíná všemi ostatními operačními doménami (více viz následující obrázek). Poměrně nový multidoménový přístup vyspělých armád musí reagovat na bezpečnostní výzvy a zejména na strukturu schopností a přístupy potenciálních protivníků. Je tedy žádoucí, aby armády „západní“ společnosti byly schopné společným úsilím zvítězit v případné budoucí multidoménové válce, která bude reprezentována kombinací konvenčních zbraní (využívajících moderní technologie), elektronického boje, informačních operací v kybernetickém prostoru a také působení ve vesmíru.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Multidoménové operace budoucnosti budou mnohem komplikovanější a náročnější ve vztahu k nasazeným silám a prostředkům. Cílem bude nadále minimalizovat rizika vlastního ohrožení a posilovat efektivitu při plnění náročných operačních požadavků.

Některé zdroje uvádějí, že se díky pokroku především v síťových technologií budou postupně potírat rozdíly mezi jednotlivými operačními doménami v případě zmiňovaného multidoménového boje. Činnost v jedné doméně tedy obecně výrazně ovlivní situaci v další doméně. Letouny, pozemní protivzdušná obrana, prostředky aktivního kybernetického boje, vesmírné senzory a další vojenské systémy budou v multidoménovém boji vytvářet síťově propojený bojový systém, který v reálném čase povede koordinovanou bojovou činnost.

Všechny výše uvedené okruhy trendů budou (jak již bylo nastíněno výše) stále intenzivněji ovlivňovat způsob vedení války i jejich budoucí výsledky. Decentrální a nesystémové roztříštění elementů i jednotlivců zabývajících se problematikou informačních operací a dalšími činnostmi v kybernetickém prostoru ve struktuře ostatních druhů sil i vojsk bez jednotného velení a řízení podpořilo iniciaci vzniku samostatného organizačního celku, který do budoucna komplexně pojme celou související problematiku kybernetické domény. Toto bylo dále umocněno tím, že některé dílčí schopnosti informačního charakteru (zejména vedení informačních operací v kybernetickém prostoru) nebyly v rámci AČR pokryty vůbec.

S ohledem na uvedené bylo proto hlavní úsilí v rámci výstavby kybernetických sil a informačních operací u AČR zaměřeno na sjednocení existujících činností v kybernetickém prostoru a informačním prostředí. Příslušná koncepce výstavby a rozvoje schopností kybernetických sil a informačních operací v AČR však i nadále počítá s tím, že jednotliví specialisté kybernetické problematiky budou působit u útvarů ostatních druhů sil a budou primárně poradním orgánem velitele pro oblast působení v kybernetickém prostoru.

Mise a vize organizací se velmi často ve společnosti zaměňují, uživatelé je nedokáží striktně odlišit a někdy dokonce dochází k tomu, že tyto pojmy někteří jedinci (někdy i samotní zaměstnanci) považují dokonce za synonyma bez obsahového rozdílu. Je potřeba zdůraznit, že tomu tak není a jedná o různé termíny, jejichž vymezení je zcela odlišné. Jediné co lze v případě vize a mise organizace unifikovat je to, že obsah obou těchto významných termínů (vztažených ke konkrétní organizaci) je potřeba široce komunikovat a sdílet, a to jak směrem k vlastním příslušníkům, tak i dalším „stakeholders“ (všem zainteresovaným stranám). Prezentace a sdělení by pak měly být srozumitelné, aby ji všichni jednoznačně pochopili a zejména, aby všichni společně postupovali k jejich naplnění.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Mise organizace by měla vycházet z formulací vrcholového vedení, aby co nejlépe reflektovalo podstatu a stanovené cíle organizace. Obecně je mise definována tak, aby byla srozumitelná a poměrně snadno zapamatovatelná všemi zainteresovanými stranami a subjekty. Vize v manažerském pojetí ve vztahu k organizacím obecně vymezuje a popisuje to, čeho chce daná organizace v dlouhodobém horizontu dosáhnout a jaké cíle v této souvislosti naplnit.

Vize může obecně existovat (a často tomu s ohledem na duševní vlastnictví a příslušná „know-how“ tak je) pouze v myšlenkách a hlavách zakladatelů, případně sdílena mezi velmi úzkou skupinou vedení předmětné organizace (někdy také i v rámci celé organizace), anebo může být naopak veřejně dostupná a prezentovaná. V případě citlivých oblastí zájmu je někdy přímo žádoucí, aby široká veřejnost nevěděla konkrétně, čeho chce přesně daná organizace v dlouhodobém horizontu dosáhnout.

Strategie kybernetických sil a informačních operací není s ohledem na citlivost tématu veřejná. Rámcově jsou strategické postupy a také důležité časové milníky rozvoje vymezeny v existujících koncepčních dokumentech AČR, kde stěžejním je samotná Koncepce výstavby a rozvoje schopností kybernetických sil a informačních operací v AČR.

Koncepce výstavby a rozvoje schopností kybernetických sil a informačních operací v AČR je strategickým dokumentem pro výstavbu schopností kybernetických sil a informačních operací. Shrnuje současný stav a definuje úkoly a opatření nezbytná k dosažení požadovaných schopností s cílovým stavem k roku 2030. Tento zmíněný dokument logicky navazuje a blíže determinuje nadřízenou armádní koncepci KVAČR (Koncepce výstavby AČR) a je součástí soustavy koncepčních dokumentů rezortu ministerstva obrany (ustanovena jako koncepce 3.

Zámysl vzniku kybernetických sil a informačních operací je datován k přelomu let 2017 a 2018, a to v kontextu výsledků a závěru summitu NATO v Polsku (viz rozšíření počtu operačních domén o kybernetický prostor uvedený v předcházející kapitole) a potřebě reflektovat existenci a význam kybernetického operačního prostoru. Myšlenka vybudování separátního organizačního celku ve struktuře AČR, který se bude předmětnou problematikou zevrubněji zabývat, byla následně podpořena vznikem operačně-organizačního jádra pro výstavbu, a to k 1. lednu 2019 s následným vznikem a zahájením činnosti Velitelství kybernetických sil a informačních operací (VeKySIO) k 1. červenci 2019 se sídlem v Brně. V další fázi rozvoje a budování schopností bylo do podřízenosti VeKySIO transformováno 103. centrum CIMIC/PSYOPS a přejmenováno na Skupinu kybernetických sil a informačních operací (SkKySIO), a to konkrétně k 1.

V kontextu dalších rozsáhlých změn v organizační struktuře AČR a s přechodem na staronový trojstupňový systém velení a řízení k 1. lednu 2020 došlo k integraci kybernetických sil a informačních operací (KySIO) na taktickou úroveň vedle pozemních sil, vzdušných sil a speciálních sil.

Jako středně velkou ekologickou havárii označili hasiči dnešní únik ropných látek do Vltavy v Libčicích na Praze - západ. Od dopoledních hodin zde zachytává skvrnu o velikosti 15 krát 20 metrů dvanáct hasičů ze dvou jednotek z Roztok a Řevnic.

Ladislav Křivan: Jedná se o ropné produkty, které vytékají z kanalizační vpustě přímo v Libčicích, hasiči postavili dvě norné stěny, jednu přímo u vpusti, druhou několik metrů po proudu. Současně Inspekce životního prostředí spolu s policisty zjišťuje původce ekologické havárie, jejíž dopad na okolní přírodu a samotnou Vltavu teprve odborníci určí. Práci naštěstí ulehčuje nízký stav vody a tedy zákaz plavby.

Ladislav Křivan: Předpokládáme činnost do setmění, pak předáme celou událost pracovníkům Povodí Vltava a předpokládá se, že norné stěny a sběr bude prováděn do soboty.

tags: #visla #ve #varsave #ekologicka #havarie #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Co je nebezpečný odpad?
• Chov želvy čtyřprsté
• Emisní povolenky v Austrálii
• Svoz odpadu Krouna: Poplatky
• Studie o závislosti na přírodě