Ekologický chov kuřat: Podmínky a welfare

V posledních letech zažívá ekologické zemědělství v Evropě výrazný rozmach, který zasahuje i do chovu drůbeže, včetně kura domácího (Gallus gallus). Tento článek se zaměřuje na problematiku chovu brojlerů a jejich welfare - tedy životních podmínek, které ovlivňují jejich zdraví a pohodu.

Alternativní cesta - ekologické zemědělství

V posledních deseti letech v Evropských zemích došlo k rapidnímu nárůstu masné produkce tzv. organických brojlerů, tedy brojlerů odchovaných v režimu ekologického zemědělství či v alternativních malochovech (IFOAM, 2021). Mezi cíle ekologického zemědělství patří kromě pozitivního vlivu na životní prostředí i zlepšení welfare zvířat (Rasmussen et al. 2024).

Z vědeckého hlediska je tedy výzkum hodnocení welfare drůbeže klíčové nejen pro lepší porozumění jejich celkové životní pohodě, ale také jako snaha zmírnit jejich utrpení a zlepšit kvalitu života zvířat chovaných v lidské péči (Mellor, 2012).

Životní prostředí

Podstatnou součástí alternativních metod odchovu kuřat brojlerů je i obohacování jejich životního prostředí. Pro účinné obohacení prostředí je důležité brát v potaz přirozené chování daného druhu. Vhodným obohacením ve výkrmu brojlerů může být například přidání balíků slámy nebo jiných materiálů k hrabání. Ty pak mohou zvýšit úroveň pozitivní aktivity brojlerů (Jacobs et al. 2023).

Jak mnohé studie ukazují, obohacení prostředí může být přínosem nejen pro zvyšování úrovně z pohledu welfare, ale může také pozitivně ovlivnit i mnohé produkční faktory, které se odrážejí v ekonomickém zisku chovatelů (Rasmussen et al. 2024). Pro potvrzení těchto teorií je však zapotřebí další výzkum na toto téma v komerčních podmínkách a na pomalu rostoucí hybridy (Jacobs et al.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Legislativa a požadavky na chov

Jedním z hlavních legislativně podpořených kroků ekologického zemědělství je zvětšení životního prostoru spolu se snížením velikosti hejn a hustoty osazení (Evropská Komise 2023). V alternativních způsobech chovu brojlerů mají tedy kuřata k dispozici výrazně větší prostor. U velkých hejn dochází ke spontánnímu rozdělení na menší skupinky, které pak preferují Ekologické chovy brojlerů jsou často kombinací chovu v halách s venkovním výběhem, kde je využíváno pomaleji rostoucích hybridů kuřat.

Cílem Evropské unie, jejíž jsme součástí, je chovat hospodářská zvířata se splněním vysokých standardů welfare, tedy pohody zvířat. Welfare vlastně znamená maximálně vyhovět životním požadavkům dané komodity. Chovy masné i nosné drůbeže musí splňovat přísné požadavky evropské legislativy, které welfare drůbeže zajišťují a jsou přísně kontrolovány. EU má jedny z nejpřísnějších požadavků na welfare na světě.

V České republice jsou směrnice Rady, které řeší minimální požadavky pro chov nosnic, kuřat chovaných na maso, vodní drůbeže i krůt zapracovány do vyhlášky č. 208/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů o minimálních požadavcích pro ochranu hospodářských zvířat.

Základní podmínkou v chovu drůbeže je, že jde o chov extenzivní a drůbež nesmí být chována v klecích. Stáje pro veškerou drůbež musí mít nejméně jednu třetinu podlahové plochy pevnou (bez roštů), která je pokryta podestýlkou. Ve stáji pro nosnice slouží dostatečně velká část podlahové plochy jako sběrné místo pro trus. Stáje jsou vybaveny hřady, jejichž počet a rozměry jsou uzpůsobeny velikosti skupiny a druhům. Drůbež musí mít přístup do výběhu alespoň po dobu jedné třetiny svého života.

Minimální vnitřní plocha je stanovena u nosnic na 1 m2 maximálně 6 kusů, 18 cm délka hřadu na jednu nosnici, jedno hnízdo na 7 nosnic, v případě společného hnízda 120 cm2 na kus, venkovní výběh 4 m2 na nosnici. U drůbeže na výkrm max. počet zvířat je max. 10 kusů na 1 m2 vnitřní plochy nebo max. Stáje jsou postaveny tak, aby všichni ptáci měli snadný přístup na otevřené prostranství.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Hlavním smyslem ekologického chovu kura domácího (stejně jako všech ostatních hospodářských zvířat) je snížení intenzity chovu, zajištění podmínek pro přirozené chování a tím zlepšení podmínek neboli welfare v chovu. Při chovu kura domácího mohou být ekologické chovy zaměřeny buď na produkci bio vajec, nebo bio kuřecího masa. V obou případech je potřeba zajistit zvířatům přístup do venkovního výběhu.

S ohledem na různé změny počasí (zima, déšť apod.) je nutné, aby kur domácí měl do výběhu přístup minimálně po 1/3 délky svého života. Výběh by měl být pokrytý vegetací s přístřešky nebo se stromy a keři, kde se mohou ptáci ukrýt. Ve výběhu by měli mít ptáci také přístup k vodě, případně ke krmení.

Jak slepice pro produkci vajec, tak kuřata na výkrm musí být krmena krmivy pocházejícími z ekologické produkce a přednostně by měla být využívána krmiva vlastní produkce. Aby byla pokryta potřeba vitamínů a minerálních látek mohou být používány minerálně vitamínové premixy, ovšem nesmí se používat synteticky vyráběné aminokyseliny.

Slepice pro produkci bio vajec nemohou být chovány v klecích. V hale musí být min 1/3 podlahové plochy pokryta podestýlkou, ve které mohou slepice hrabat, zobat a popelit se. Slepice musí mít k dispozici hřady, protože hřadování patří k přirozenému chování kura, délka pro jednu slepici musí být min. 18 cm. V jedné hale nemůže být ustájeno více než 3 000 ks slepic. Koncentrace slepic na m2 může být maximálně 6 ks. Pro intenzitu snášky slepic je důležitá délka světelného dne. Při ekologickém chovu je povoleno doplnit délku přirozeného dne umělým osvětlením maximálně na 16h denně.

Výkrm kuřat se provádí především na podestýlce, výkrm v klecích je zakázán. Maximálně může být v jedné hale umístěno 4 800 ks kuřat, kterým musí být zajištěn snadný přístup do venkovního výběhu. Zatížení v hale může být maximálně 10 ks/m2 a nesmí překročit 21 kg živé hmotnosti na m2. Ve venkovním výběhu se na jedno kuře počítají 4 m2. I u výkrmu kuřat platí, že délka světelného dne nemůže být delší než 16h a kuřata musí mít min.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

V ekologickém zemědělství je preferována především prevence chorob. Ta začíná už výběrem plemen a linií, které jsou odolné a vhodné do konkrétních podmínek, zajištěním vhodného prostředí a pracovních postupů, umožnění volného pohybu a podpory přirozených potřeb nosnic (hrabání, popelení), udržování dobrých hygienických podmínek apod. Podpořit dobrou imunitu zvířat lze i kvalitními krmivy.

Krmení

Ve výběhu mají být pastviny pokryté vegetací a vybavené ochrannými zařízeními, například stromy a keři, kde se ptáci mohou ukrýt. Minimální rozloha venkovní plochy je 4 m2 na nosnici.

Pro ekologický výkrm jako pomalu rostoucí hybridi jsou uznáni v ČR pouze tito: Cobb Sasso 150, Redbro S, Red JA, JA 757, Ross Rowan, S 757. Jedná se o různě zabarvené hybridy, nejčastěji červené nebo bíločervené. Tito hybridi dosahují při standardním krmení hmotnosti 2 kg ve věku 56 dnů při konverzi krmiva 2,2 kg/kg. V ekologickém systému, díky použití bio krmiv s nižší koncentrací živin a díky venkovním výběhům, dochází ke zpomalení růstu a zhoršení konverze krmiva a porážkové hmotnosti dosáhnou kuřata ve věku 70 - 81 dnů.

V ekologickém zemědělství je jedním ze základních principů používání krmiv z vlastní produkce podniku. Pokud to není možné, může chovatel krmiva nakoupit u jiného ekologického zemědělce nebo výrobce bio krmiv ze stejného regionu. Všechny suroviny zemědělského původu musí být v BIO kvalitě, maximálně 25 % může být nakoupeno z 2. roku přechodného období. BIO krmné směsi se liší od konvenčních především absencí extrahovaných šrotů, syntetických aminokyselin, GM plodin apod. Podrobný seznam krmiv a krmných surovin, které lze použít, je součástí nařízení komise č. 889/2008.

Hlavním problém spojeným s užitkovostí slepic je nízká koncentrace dusíkatých látek (NL) v bio krmivech a následné nedostatečné pokrytí jejich potřeby ve výživě. Hlavním zdrojem NL v komerčních chovech je sójový extrahovaný šrot, přičemž sója se v ČR pěstuje jen v omezeném množství. Alternativou zdroje NL je hrách.

Zdraví zvířat

Ochrana zdraví zvířat by měla být založena především na prevenci. Chemicky syntetizovaná alopatická léčiva (včetně antibiotik) se mohou používat pouze k léčebným účelům, nikoliv k plošným preventivním medikacím. Při jejich použití se zdvojnásobuje předepsaná ochranná lhůta. Při opakovaném použití v jednom roce víc než 3×, nejsou takto ošetřená zvířata považována za ekologická a pro znovuzískání tohoto statusu musí projít přechodným obdobím, které trvá 6 týdnů. U zvířat s produkčním cyklem kratším než jeden rok je povolená max. jedna aplikace. Povolené jsou vakcinace, odstraňování parazitů a povinné programy eradikace.

Zdraví zvířat je důležitý ukazatel, pokud hovoříme o welfare. Mortalita v ekologických chovech je velice variabilní a pohybuje se od 0 do 25 % v chovu slepic. Nejčastější příčinou úhynu může být E.coli, infekční bronchitida, kokcidióza nebo čmelík kuří, který je hlavním problémem při produkci konzumních vajec.

Vyšší podíl slepic ve výběhu má pozitivní vliv na snížení výskytu ozobávání peřní a kanibalismu, což je díky zákazu kauterizace zobáků v ekologických chovech vážný problém.

Ekonomické aspekty

Obecně mají tato kuřata nižší podíl prsní svaloviny a vyšší podíl stehen a křídel v porovnání s rychle rostoucími kuřat. Pohyb ve venkovním výběhu a delší doba výkrmu se projevuje i na kvalitě masa. Ze senzorického hlediska bývá maso hodnoceno jako tužší, šťavnatější a celkově přijatelnější (vyzrálejší) než maso rychle rostoucích hybridů.

Lepší welfare a nároky na krmivo v bio kvalitě se výrazně projevují na ceně bio potravin, což je jeden z hlavích důvodů proč je spotřeba bio vajec a bio kuřecího relativně nízká. Část těchto potravin se dováží ze zahraničí.

V České republice se z celkového počtu slepic chovaných v registrovaných hospodářstvích, tzn. v hospodářstvích, ze kterých se vejce uvádějí na trh, chová méně než 0,5 % slepic, což je méně než 15 000 ks (rok 2011). Vejce se na celkové poptávce po bio potravinách podílejí 4,5 %. V EU k hlavním zemím, kde se produkují bio vejce patří Francie, Nizozemsko, Itálie, Německo a Velká Británie. V těchto zemích je počet slepic v ekologických chovech v rozmezí od 2,3 do1,2 milks. Také v Dánsku se chová téměř 900 tis.

Podobná situace je i ve výkrmu kuřat, přestože v posledních letech jejich počet narůstá. Každý rok se v ČR vykrmí 130-150 mil. brojlerových kuřat v konvenčních chovech, v ekologických je to méně než 25 000 ks. Naproti tomu ve Francii je ročně v ekologickém systému vykrmeno cca7 mil. kuřat a ve Velké Británii3 mil. ks.

Srovnání ekologického a konvenčního chovu

Následující tabulka shrnuje klíčové rozdíly mezi ekologickým a konvenčním chovem kuřat:

Význam produkce bio vajec a bio kuřecího masa je v České republice zatím jen omezený. Konzumenti si nesprávně spojují bio vejce a bio kuřecí s vyšší kvalitou potravin. Přičemž, jak již bylo zmíněno výše, smyslem ekologického chovu je především zlepšit podmínky chovu a zajistit zvířatům podmínky pro přirozené chování.

Autor: doc. Ing.

tags: #ekologický #chov #kurat #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Jak třídit polystyren
• Recenze hraček
• Jak správně s odpady
• Tipy pro dovolenou v přírodě
• Ohrožený makak