Ekologický chov skotu: Definice a nařízení v České republice


19.03.2026

Venkovský prostor byl vždy „výrobním prostorem“ a v evropských podmínkách zaujímá 80 % plochy. Je přímým obrazem tzv. „venkovské kultury“. Rolník je a bude hospodářem v krajině, který zajistí na jedné straně výrobu požadovaných potravin i většinu mimoprodukčních funkcí, které krajina plní.

V chovu skotu v České republice došlo v průběhu posledních let k několika výrazným změnám, včetně celkového snížení stavů skotu po roce 1989. Neustále ovšem existují farmáři, kteří si nedovedou představit zemědělskou prvovýrobu bez chovu skotu.

Společnost, a zvláště spotřebitelé v řadě zemí, stále silněji projevují zájem, jakým způsobem a v jakých podmínkách ustájení jsou chována hospodářská zvířata. Požadavkem doby se stává zajistit chovaným hospodářským zvířatům maximální pohodu - welfare.

Definice ekologického zemědělství

Do současné stále více se prosazující myšlenky na trvale udržitelný rozvoj na naší planetě zapadá i rozvoj organického nebo tzv. alternativního (biologického, ekologického) zemědělství. Základem ekologického zemědělství je holistické chápání přírody, člověka, společnosti a zemědělského podniku, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje.

Definice ekologického zemědělství (EZ) dle zákona o EZ č. Ekologickým zemědělstvím se rozumí zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky. Pro ekologické zemědělství jsou charakteristické šetrné zpracovatelské postupy při výrobě potravin s vyloučením použití chemicko-syntetických látek.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Ekologické zemědělství je zvláštním druhem zemědělského hospodaření, které se vyznačuje šetřením přírodních zdrojů a omezeními či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují životní prostředí, chovem hospodářských zvířat v souladu s jejich etologickými požadavky a přirozenými způsoby chovu s regulovaným využíváním veterinárních léčiv a šetrnými zpracovatelskými postupy. Minerální hnojiva ve formě chemicky upravených solí, syntetické přípravky na ochranu rostlin, geneticky manipulované organismy nebo výrobky odvozené z takových organismů, s výjimkou veterinárních léčiv, jsou zakázány.

Zásady ekologického chovu skotu

Cílem současného zemědělství v podhorských a horských oblastech je produkce zdravotně plnohodnotných potravin, zachování přirozené úrodnosti půdy, přizpůsobení systému chovu hospodářských zvířat jejich přirozenému způsobu života a respektování jejich biologických potřeb, hospodárné využívání přírodních zdrojů a předcházení devastaci životního prostředí a zachování kulturního rázu krajiny.

Jednou z hlavních zásad ekologického zemědělství je udržování ekologické stability zemědělských systémů. Od podnikatelů se proto požaduje ochrana, obnova a zachování významných krajinných prvků jakými jsou lesy, vodní toky, rybníky, mokřady, remízy, meze, trvalé travní plochy aj. včetně zachování přechodové zóny mezi zemědělskými a přirozenými ekosystémy.

Na druhou stranu je nutné uvést, že i v konvenční zemědělské výrobě dochází v posledních letech k pečlivějšímu a detailnějšímu hodnocení podmínek, které chovatel zvířatům vytváří. Péče o hospodářská zvířata se řídí fyziologickými, etologickými a etickými hledisky, vyjádřenými dohodou o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely a zákonem na ochranu zvířat proti týrání.

  • Jsou například vyloučeny klecové chovy, vazné ustájení, trvalý chov zvířat v uzavřených prostorách, používání stimulátorů růstu a jiné hrubé zásahy do přirozeného růstu a vývoje zvířat.
  • Chov zvířat musí být také součástí hospodářství se systémem hospodaření, který je provozován jako ekologický.

Chovatel proto musí dodržovat pokyny pro ekologické zemědělství i pro rostlinnou produkci a s ohledem na zabránění znečištění životního prostředí a přírodních zdrojů jako je půda a voda musí respektovat vzájemnou závislost mezi chovem zvířat a zemědělskou půdou. Z tohoto hlediska je zejména povinen využívat organickou hmotu produkovanou zvířaty ke zlepšování biologické aktivity - úrodnosti půdy.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Zvířata musí chovat ve shodě s pravidly pro ekologické zemědělství. Není přípustné chovat zvířata v ekologickém systému bez přímé vazby na zemědělskou půdu ekologického podniku. Výše uvedená pravidla platí pro ekologické hospodaření, přičemž některá z nich jsou využívána i jako zásady chovu pro konvenční chovy:

  • Velikost stáda musí být v souladu s etologickými potřebami zvířat a nesmí vyvolávat stres.
  • Zvířata musí mít stále přístup k čerstvé vodě.
  • Stavby pro ustájení zvířat musí mít přirozenou ventilaci a osvětlení a dostatečný prostor pro pohyb zvířat.

Ustájení musí zvířatům umožňovat péči o vlastní tělo, včetně vyhýbání se znečištění, vzájemného čištění a drbání se. Dojicí stroje musí být udržovány tak, aby se předešlo poškození mléčné žlázy. Úprava paznehtů se provádí dvakrát ročně odborně způsobilou osobou.

Novelizovaným zněním metodického pokynu pro ekologické zemědělství ze dne 26.října 1999 je dále výslovně zakázáno: krvavé odrohování dospělých zvířat, krvavá kastrace dospělých zvířat a trvalé ustájení všech druhů hospodářských zvířat v uzavřených prostorách bez přístupu do výběhu nebo na pastvu.

Citovaný metodický pokyn obsahuje i podrobné údaje o podmínkách , které musí technologie chovu zvířatům poskytovat. Například minimální plocha pro odpočinek vleže při volném skupinovém stelivovém ustájení pro dojnice o hmotnosti 500 kg je 6 m2. Dalším omezením je nutnost zajistit, aby poměr počtu zvířat a počtu míst u žlabu byl 1 : 1. Pro chov telat je přípustný skupinový odchov a dále jsou uvedeny plochy potřebné pro jeden kus podle věku.

Zvířata musí být krmena zdravotně nezávadnými krmivy a vyváženými podle nutričních potřeb zvířat. Zvířatům, která je možno chovat pastevně, musí být v letním období zajištěna denně pastva nebo přístup k zelené píci. Pro ekologický chov zvířat platí některá zpřísnění je například zakázáno zkrmovat extrahované šroty nebo masokostní a kostní moučky, močovinu, fosfát močoviny a krmné komponenty, které tyto látky obsahují.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Při onemocnění zvířat je vhodné, aby byla použita doplňková nebo alternativní péče včetně homeopatických nebo naturopatických způsobů. V případě nemožnosti alternativní péče (zejména pro neúčinnost, nebezpečí z prodlení, odstranění utrpení zvířete) musí být použita alopatická léčba. Při alopatické léčbě a v průběhu ochranné lhůty musí být zvířata zřetelně označena. Po ukončení aplikace léčiv se prodlužují ochranné lhůty uváděné výrobcem léčiva na dvojnásobek.

Nařízení EU a ekologický chov

Dle předpisů ekologického zemědělství (NR (ES) č. 834/2007 čl. 11, čl. 14, čl. 15, NK (ES) č. 889/2008 kapitola 2) k dosažení do značné míry uzavřeného koloběhu látek mezi půdou, rostlinami a zvířaty, musí být chov zvířat v ekologickém zemědělském podniku vždy spojen s pozemky, které ekofarma obhospodařuje. Počet zvířat na jednotku plochy je omezen s cílem zabránění nadměrné zátěže půdy, spodní vody a povrchových toků, jak samotnými zvířaty, tak i statkovými hnojivy.

V systému ekologického zemědělství se v ČR mohou chovat pouze skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíci, drůbež, ryby a středoevropské ekotypy včely medonosné. Osoby chovající zvířata v ekologickém zemědělství musí mít základní znalosti a schopnosti pečovat o potřeby, zdraví a životní podmínky zvířat. V rámci chovu musí být dodržovány zásady welfare zvířat. Celoroční chov zvířat bez ustájení je možný pouze ve vhodných klimatických oblastech, respektive bez jejich strádání.

Počty zvířat v ekologickém zemědělství je nutno stanovit tak, aby nebylo překročeno množství 170 kg vneseného dusíku statkovými hnojivy na 1 ha zemědělsky využívané půdy ekofarmy a rok. Co se týká stájí, nejméně polovina minimální ustájovací plochy musí být pevná, bez roštů, se suchou podestýlkou. Minimální velikosti prostor ustájení a výběhů pro jednotlivé druhy, respektive kategorie zvířat jsou uvedeny v příloze č. III. NK (ES) č.

V ekochovech se přednostně doporučuje pro rozmnožování zvířat aplikovat přirozenou plemenitbu, umělá inseminace je však přípustná.

Výživa a krmení zvířat v ekologickém zemědělství je upravena předpisy EZ NR (ES) č. 834/2007 čl. 5, 7, 14, 16 a 18, NK (ES) č 889/2008 čl. 19, 20, 21, 22, 25 j, 25 m, 26 a 43. Obecně je však možno konstatovat, že výživa v rámci ekologického zemědělství je spíše zaměřena na dosažení vysoké kvality produkce, než na její maximalizaci.

V rámci ekologických chovů především platí, že základem výživy mláďat savců je mateřské mléko (minimální doba podávání mléka je od 40 dní do 3 měsíců, dle druhu zvířat) a že zvířata se musí krmit výhradně ekologickými krmivy nebo krmivy z přechodného období. Býložravcům má být co možná nejčastěji umožněn pobyt na pastvě, přičemž objemná píce musí u těchto druhů reprezentovat minimálně 60 % denní krmné dávky v přepočtu na hmotnost sušiny. V případě zvířat chovaných k produkci mléka může však tento podíl, ve fázi začátku laktace, klesnout na 50 %.

Elementárním předpokladem pro zabezpečení kvalitní a dostatečné produkce v rámci každého ekologického chovu je zabezpečení optimálního zdravotního stavu zvířat, přičemž péče o zdraví zvířat je v těchto chovech založena především na preventivních opatřeních. Vlastní prevence je v ekologickém zemědělství založena na celé škále opatření (výběr vhodných plemen, kvalitní krmiva, vhodné a čisté ustájení, dodržování welfare zvířat atd.), preventivní používání tzv. alopatických léčiv je však zakázáno.

Pokud, i přes preventivní opatření, dojde k onemocnění či poranění zvířete, musí být každé zvíře adekvátně ošetřeno, při ošetření však mají přednost fytoterapeutické a homeopatické léky a preparáty a povolené doplňkové a minerální látky a stopové prvky (viz přílohy V. a VI. NK (ES) č. 889/2008). Nicméně v nezbytných případech je povolena i aplikace antibiotik nebo chemických alopatických léků, přičemž aplikace veterinárních léčiv (přípravek, účinná látka, způsob a trvání ošetřování, ochranná lhůta), musí konkrétní podnik zaznamenávat v evidenci a předkládat kontrolní organizaci.

Kupírování s využitím pryžových kroužků či krvavou cestou, ořezávání zubů, krácení zobáků drůbeže, odrohování atd. se v ekologických chovech nesmí provádět, nicméně v případě závažných důvodů (zlepšení zdravotního stavu apod.) může MZe některé zásahy jednotlivým žadatelům předem povolit. Výjimky týkající se zacházení se zvířaty a také eventuálního vazného ustájení jsou uvedeny v „Metodickém pokynu MZe č. 2/10“, ze dne 1. dubna 2010 č.j.

Produkty z chovu zvířat je možné prodávat s označením BIO či EKO až po doběhnutí stanoveného přechodného období. Přechodné období obecně činí 24 měsíců. Při výběru plemen nebo užitkových typů je především nutno respektovat jejich adaptabilitu, vitalitu a odolnost.

Přeprava zvířat musí být co nejšetrnější a při jejím provádění musí být respektovány příslušné předpisy. Při nakládání, respektive vykládání zvířat se nesmí používat elektrické pomůcky k popohánění, před jízdou či v jejím průběhu je zakázána aplikace uklidňujících alopatických prostředků.

Nařízení EU o produktech osvobozených od odlesňování (tzv. EUDR) stanovuje pravidla pro uvádění produktů na trh v EU, včetně hovězího masa a dalších produktů. Produkty nesmí pocházet z půdy, která byla odlesněna po 31. 12. Chovatelé musí být schopni doložit původ zvířat.

Nařízení (ES) č. 834/2007, a zejména hlavy III, IV a V uvedeného nařízení, stanovují základní požadavky na produkci, označování a kontrolu ekologických produktů v rostlinné a živočišné výrobě. V rámci komplexního přístupu, jež volí ekologické zemědělství, se požaduje, aby měla živočišná produkce vazbu na půdu, a aby se tedy vyprodukovaná statková hnojiva používala k výživě v rostlinné produkci. Jelikož má chov hospodářských zvířat vždy souvislost s obhospodařováním půdy, měla by být zakázána živočišná produkce bez zemědělské půdy.

V ekologické živočišné produkci by mělo být zajištěno, že jsou uspokojeny specifické etologické potřeby zvířat. Měly by být stanoveny zvláštní podmínky ustájení a chovatelské postupy týkající se některých zvířat, včetně včel. Tyto zvláštní podmínky ustájení by měly zajistit vysokou úroveň životních podmínek zvířat, které jsou prioritou ekologického chovu hospodářských zvířat, a tudíž mohou být přísnější než normy pro dobré životní podmínky ve Společenství, které se v zemědělství uplatňují obecně.

Aby prostřednictvím živin nedocházelo k environmentálnímu znečišťování přírodních zdrojů, jako je půda a voda, měla by být stanovena horní mez pro množství použitých statkových hnojiv na hektar a pro množství chovaných hospodářských zvířat na hektar. Mrzačení, která vedou ke stresu, poškození, nákaze nebo utrpení zvířat, by měla být zakázána.

Hospodářská zvířata by měla být s přihlédnutím ke svým fyziologickým potřebám krmena trávou, pící a krmivy vyprodukovanými v souladu s pravidly ekologického zemědělství, nejlépe pocházejícími z vlastního zemědělského podniku. Péče o zdraví zvířat by se měla hlavně opírat o prevenci nákaz. V ekologickém zemědělství není povoleno preventivní používání chemicky syntetizovaných alopatických léčiv.

Za určitých podmínek mohou být ekologické produkty a produkty konvenčního zemědělství sbírány a přepravovány současně. Zeměpisné a strukturální rozdíly v zemědělství a podnebná omezení mohou v některých regionech zpomalit vývoj ekologické produkce, a vyžadují si tudíž výjimky pro některé postupy v souvislosti s charakteristikami budov a zařízení pro živočišnou výrobu.

Prováděcí pravidla a nařízení

Nařízení Rady (ES) č. ze dne 19. kterým se za účelem zahrnutí živočišné výroby doplňuje nařízení (EHS) č. Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 [4] stanoví, že Komise předloží nejpozději do 30.

Údaje uvedené na označování, v propagačních materiálech nebo v obchodních dokumentech, které spotřebitel považuje za odkaz na ekologickou metodu produkce, jsou na základě nařízení (EHS) č. Nicméně je nutné poskytnout přechodnou dobu na přizpůsobení se požadavkům ekologického zemědělství držitelům ochranných známek, ovšem za předpokladu, že taková přechodná doba bude udělena pouze ochranným známkám s výše zmíněnými údaji, pokud žádost o zápis byla podána před vyhlášením nařízení (EHS) č.

Z ekologické metody produkce vyplývá, že pro produkci produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) pouze produkty složené z látek zmíněných v příloze I nebo vyjmenovaných v příloze II mohou být použity jako přípravky na ochranu rostlin, hnojiva, pomocné půdní látky, krmiva, krmné suroviny, krmné směsi, doplňkové látky v krmivech, určité produkty používané ve výživě zvířat ve smyslu směrnice 82/471/EHS, čisticí a dezinfekční produkty pro chovatelské budovy a zařízení, produkty určené k ochraně před škůdci a chorobami v chovatelských budovách a zařízeních nebo k jiným účelům, pokud je pro některé produkty takový účel upřesněn v příloze II. Aniž by byla dotčena ustanovení přílohy III, členské státy zajistí, aby se kontroly pokud jde o produkci masa hospodářských zvířat týkaly všech stádií produkce, porážky, bourání a veškeré další přípravy až po prodej spotřebiteli s cílem zaručit do té míry, do jaké je to technicky možné, sledovatelnost živočišných produktů v rámci procesu produkce, zpracování a veškeré další přípravy, počínaje výrobní jednotkou, v níž byla hospodářská zvířata vyprodukována, až po konečnou balicí jednotku nebo označovací jednotku.

Pokud nutriční potřeby rostlin nelze uspokojit opatřeními stanovenými v čl. 12 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 834/2007, lze v ekologické produkci použít pouze hnojiva a pomocné půdní látky uvedené v příloze I tohoto nařízení, a to pouze v nezbytné míře. Celkové množství statkových hnojiv, jak jsou definována ve směrnici Rady 91/676/EHS (8) o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, používaných v zemědělském podniku nesmí přesáhnout 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využité půdy.

Pokud rostliny nemohou být náležitě chráněny před škůdci a chorobami opatřeními podle čl. 12 odst. 1 písm. a), b), c) a g) a v souladu s čl. 12 písm. h) nařízení (ES) č. 834/2007, lze v ekologické produkci používat pouze produkty uvedené v příloze II tohoto nařízení.

Při volbě plemen nebo linií je třeba brát v úvahu schopnost zvířat přizpůsobit se místním podmínkám, jejich vitalitu a odolnost vůči nákazám. Kromě toho musejí být plemena nebo linie zvířat zvoleny tak, aby se předešlo určitým nákazám nebo zdravotním problémům, které se obzvláště vyskytují u některých plemen nebo linií používaných v intenzívním chovu, např. stresový syndrom prasat, enzootická meningoencefalomyelitida prasat (syndrom PSE způsobující bledé, měkké a vodnaté maso), náhlá smrt, samovolný potrat a komplikované porody vyžadující císařský řez.

Tepelná izolace, topení a větrání budov zajišťují, aby se proudění vzduchu, prašnost, teplota, relativní vlhkost a koncentrace plynů udržovaly v rozmezí, které není pro zvířata škodlivé. Intenzita chovu v budovách musí zajišťovat pohodlí zvířat, jejich dobré životní podmínky a druhově specifické potřeby, a to především v závislosti na druhu, plemeni a věku zvířat.

Podlahy ustájovacích prostor jsou hladké, nikoli však kluzké. Ustájovací prostory jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní/odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. S cílem předejít využívání intenzivních metod chovu se drůbež chová až do dosažení minimálního věku nebo pochází z linií drůbeže s pomalým růstem.

Včelíny jsou umístěny tak, aby se v okruhu tří kilometrů zdroje nektaru a pylu skládaly převážně z ekologicky pěstovaných plodin a/nebo z přirozené vegetace a/nebo z plodin ošetřovaných metodami s malým dopadem na životní prostředí, odpovídajícími metodám, které jsou popsány v článku 36 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (12) nebo v článku 22 nařízení Rady 1257/1999 (13), které nemohou mít dopad na ekologický charakter včelařské produkce. Během období sezónního přesunu se zvířata smějí během přehánění z jedné pastviny na druhou pást na pozemcích, které nejsou udržovány ekologicky.

V ekologickém zemědělství se pravidelně neprovádějí operace, jako je připevňování gumových kroužků na ocasy ovcí, krácení ocasů, ořezávání zubů a zobáku nebo odnímání rohů. Nakládka i vykládka zvířat se provádějí opatrně a bez použití jakékoli elektrické stimulace k nucení zvířat. Systémy chovu býložravců jsou založeny na maximálním využívání pastvin podle jejich dostupnosti v různých obdobích roku. Výkrm je povolen, pokud je v jakémkoli stadiu chovu vratný.

Je povoleno zařazení krmiv z přechodného období do krmné dávky až do výše 30 % krmného receptu v průměru. V průměru až 20 % celkového průměrného množství krmiv pro hospodářská zvířata může pocházet z pastvy či sklizně na trvalých pastvinách či pozemcích s víceletými pícninami v prvním roce jejich období přechodu, pokud tvoří součást daného zemědělského podniku a během uplynulých pěti let nebyly součástí jednotky ekologické produkce uvedeného podniku.

Stáje, kotce, zařízení a potřeby se řádně čistí a dezinfikují, aby se zabránilo přenosu infekce a usídlení patogenních organismů. V době mezi dvěma výrobními cykly chované drůbeže jsou veškerá zvířata přesunuta pryč z budovy. Během této doby se budovy a zařízení vyčistí a vydezinfikují. Kromě toho se na konci každého výrobního cyklu ponechají prázdné výběhy, aby se umožnil opětný růst vegetace.

S výjimkou vakcinace, odstraňování parazitů a povinných eradikačních plánů platí, že pokud je zvíře nebo skupina zvířat podrobena v průběhu dvanácti měsíců více než...

Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 179/2014 Sb. a zákona č. 382/2022 Sb., a § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č.

Žadatel podle odstavce 1 podá Fondu žádost o poskytnutí přímé platby do 15. Pro účely tohoto nařízení se za zemědělskou činnost2) považuje zemědělská výroba podle § 2e odst. 3 písm. Aktivním zemědělcem podle předpisu Evropské unie3) je fyzická nebo právnická osoba, která je zemědělským podnikatelem, nebo organizační složka státu, na niž je k datu podání žádosti v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů (dále jen „evidence využití půdy“) evidován minimálně 1 hektar zemědělské půdy nebo je na ni evidována minimálně 1 velká dobytčí jednotka v ústřední evidenci hospodářských zvířat podle plemenářského zákona (dále jen „ústřední evidence“) a přepočítávacího koeficientu podle přílohy č. 1.

Žadatel, jehož výměra půdy evidované ke dni podání žádosti v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, travní porost nebo úhor přesáhne 30 hektarů, na této půdě hospodaří s organickou hmotou v období od 1. července roku předcházejícího roku podání žádosti do 30. června roku podání žádosti (dále jen „hospodářský rok“) na ploše odpovídající podílu nejméně 35 % půdy upraveného postupem podle odstavce 7 prostřednictvím opatření podle tabulky č. 2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení.

Pro přepočet aplikovaných hnojiv, upravených kalů nebo ploch jednotlivých opatření se použijí váhové koeficienty uvedené v tabulce č. 2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Žadatel do 30. září roku podání žádosti zpracuje výpočet pro vyhodnocení hospodaření s organickou hmotou na standardní orné půdě podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení, který předloží Fondu při provedení kontroly na místě.

Z ekologické metody produkce vyplývá, že pro produkci produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) pouze produkty složené z látek zmíněných v příloze I nebo vyjmenovaných v příloze II mohou být použity jako přípravky na ochranu rostlin, hnojiva, pomocné půdní látky, krmiva, krmné suroviny, krmné směsi, doplňkové látky v krmivech, určité produkty používané ve výživě zvířat ve smyslu směrnice 82/471/EHS, čisticí a dezinfekční produkty pro chovatelské budovy a zařízení, produkty určené k ochraně před škůdci a chorobami v chovatelských budovách a zařízeních nebo k jiným účelům, pokud je pro některé produkty takový účel upřesněn v příloze II.

tags: #ekologicky #chov #skotu #definice #narizeni

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]