Ekologický dopad DDT: Pohnutá historie jednoho jedu


06.03.2026

DDT, plným názvem 1,1,1-trichlor-2,2-bis(4-chlorfenyl)ethan, je jedním z organochloridů, jejichž negativní vliv na rozmnožování mnoha druhů živočichů byl opakovaně doložen. DDT (dichlordifenyltrichloretan) je organochloridový insekticid hojně používaný především v 50. a 60. letech minulého století. DDT, resp. p,p´-DDT byl jako účinný insekticid identifikován v roce 1939. Jeho širší využití se datuje od roku 1944 a do počátku sedmdesátých let se celosvětová produkce odhaduje na 2 miliony tun. V Československu bylo DDT zakázáno v roce 1974, ale ještě několik let se používalo například pro likvidaci vši vlasové.

Název DDT je zkratkou méně přesné formulace dichlordifenyltrichloretan (přesnější chemický název je: 1,1,1-trichloro-2,2-bis (p-chlorfenyl) ethan). DDT se i v České republice používalo jako insekticid. Na hmyz působí jako kontaktní a požerový nervový jed. Je jednou z historicky nejúčinnějších zbraní proti malárii, která hubí přenašeče nemoci - komára Anopheles funestus. Většina organických pesticidů jako DDT, dieldrin a dalších byla již v Evropě a USA zakázána, ovšem v řadě rozvojových zemí se DDT stále používá.

S DDT se v našem životním prostředí setkáme i přes jeho třicetiletý zákaz. DDT patří k látkám, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a své udělalo i nelegální „využití zbylých zásob“, existence starých zátěží a také dovoz některých krmiv z rozvojových zemí, v nichž bylo používání DDT stále povoleno. Při sledování přítomnosti DDT v životním prostředí se pod pojmem „DDT“ nechápe pouze p,p´-DDT, což je vlastní účinná látka, ale celá skupina látek blízkých. Při jeho výrobě vzniká souběžně také izomer o,p´-DDT (jeho množství závisí na reakčních podmínkách) a vedlejším produkty jsou i izomery dichlordifenyldichlorethanu (p,p´-DDD a o,p´-DDD). V životním prostředí se navíc DDT dehydrochloruje na dichlordifenyldichlorethen (DDE). Také tyto metabolity DDT jsou velmi perzistentní a ekologicky i zdravotně závadné.

Obecně lze konstatovat, že DDT a jeho metabolity jsou velmi stálé, málo těkavé sloučeniny s nízkou rozpustností ve vodě a naopak výraznou schopností se jednak kumulovat v tukových tkáních organismů a jednak se adsorbovat na povrchy tuhých částic. Tyto vlastnosti předurčují DDT a jeho metabolity k dlouhému setrvání v životním prostředí a pronikání do potravních řetězců. Objevila se u něj tzv. kumulativní toxicita (příznaky otravy se objevují po postupném dosažení určité koncentrace v organismu). DDT se do těla české populace dostává převážně potravou. Vystaveni DDT můžeme být při jídle dovážených jídel ze surovin z oblastí, kde bylo DDT aplikováno jako pesticid, či konzumací kontaminovaných živočichů, při jedení plodin rostoucích v kontaminované půdě.

Kojenci mohou DDT do svého těla dostávat prostřednictvím mateřského mléka. DDT je pravděpodobný lidský karcinogen. Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu. Způsobuje dočasné poškození nervového systému. Poškozuje reprodukční systém, čímž omezuje schopnost jedinců mít děti. DDT se biologicky rozkládá velice pomalu, dostává se potravními řetězci do těl mnoha živočichů a usazuje se v těle všech organismů na celé planetě. Přítomnost DDT byla zjištěna i u mořských ptáků v Antarktidě a u ryb žijících v hloubce 3000 m.

Čtěte také: Dopady teplárenství na ekologii

Vysoké koncentrace DDT byly naměřeny například v bývalém skladu pesticidů v Klatovech-Lubech anebo v chemických závodech Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem a v jejich okolí. Nejvyšší koncentrace DDT z českých řek byly zjištěny v Bílině při jejím ústí do Labe pod Spolchemií. Vysoké koncentrace v rybách z Labe byly zjištěny v Děčíně a v Obříství (pod Spolanou).

Legislativa a limity DDT

Pro DDT platí následující limity:

  • Pitná voda: 0,1 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro pesticidní látku (jednotlivou) (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
  • 0,5 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro součet všech pesticidních látek (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
  • Balená voda: 0,025 ug/l (platí pro jednotlivé pesticidní látky (vyhl. č.

Vyhláška 153/2016 Sb. stanoví v zemědělské půdě tzv. preventivní limity rizikových látek a prvků. Překročení těchto limitů může být za určitých podmínek rizikové a mělo by se v praxi promítnout do přijetí preventivních opatření (snížení vstupů rizikových látek do půdy).

  • 50 mg/kg (max. přípustná koncentrace v opadu (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1195/2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)
  • 5 000 mg/kg (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 172/2007, kterým se mění příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

Potraviny rostlinného původu:

  • 0,2 mg/kg (max. přípustný obsah v čaji (vyhl. 381/2007 Sb.)
  • 0,05 mg/kg (ostatní potraviny rostlinného původu (vyhl. 381/2007 Sb.)

Potraviny živočišného původu:

Čtěte také: Dopad silnic na českou přírodu

  • 1 mg/kg1) (maso, drůbeží maso, včetně tuku a vnitřností, masné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
  • 0,04 mg/kg2) (mléko, mléčné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
  • 0,05 mg/kg3) (vejce, vaječné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
  • 0,5 mg/kg4) (ryby včetně mořských, rybí výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)

DDT je regulováno Stockholmskou úmluvou a POPs protokolem k LRTAP konvenci.

DDT a jeho vliv na životní prostředí

Používání tohoto přípravku k hubení škodlivého hmyzu v zemědělství bylo u nás zakázáno v roce 1974. Přesto jsou stopy DDT v životním prostředí dosud zaznamenávány, především u druhů z nejvyšších pater potravní pyramidy. Mezinárodní tým biologů publikoval přehled vztahu množství DDT ve tkáních a úspěšnosti rozmnožování u tří druhů vrcholových predátorů za poslední čtyři dekády.

U vyder říčních (Lutra lutra) roste počet samic se znaky reprodukce od 2% v roce 1970 po 67% v roce 2010. U tuleňů kuželozubých (Halichoerus grypus) docházelo po roce 1980 každoročně ke snižování děložních komplikací o celých 7,3%. Do té doby mělo tyto potíže okolo 70% samic. Poslední případ děložní okluze byl zjištěn v roce 1993. Také frekvence březích samic vzrostla z téměř nuly na konci 70. V období 1965-1980 byla průměrná produktivita 0,3 mláděte na hnízdící pár, v dalším období prudce vzrůstá a od poloviny 90.

Všechny zjištěné faktory rozmnožování jsou vztažitelné k poklesu koncentrací DDT v prostředí. U vyder klesá koncentrace DDT meziročně o 8,8%, u tuleňů o 10,2% a u orlů o 6,7%.

Stockholmská konvence a regulace POPs

Ve dnech 22. - 23. jako POPs (Persistent Organic Pollutants). konvence vstoupila v platnost 17. o postupné eliminaci či zákazu POPs. Stockholmskou konvenci. zákazu POPs. bude vyřazeno z používání.

Čtěte také: Decathlon a životní prostředí

Dne 27. Havla o zákaz toxických látek“. zakázáno. Evropa a Severní Amerika. Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví.

Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č.

Alternativy k DDT v boji proti malárii

v boji s malárií. zvláštní kapitole i používáno. s přenašeči malárie [4]. nejsnáze dostupnou. jiné, dražší insekticidy na ničení komárů. (několikaměsíční) reziduální účinnost DDT. k DDT. syntetických pyrethroidů. např. rezistentní i k pyrethroidům. DDT. v dalších provinciích. africkou zemí na jih od Sahary. Tanzanie, Kongo, nebo Zimbabwe. ani DDT.

je v souvislosti se zásahy proti komárům mylný. ohrožení zdraví lidí, je velmi nepravděpodobná. nebo třeba ryby. být realitou. příspěvků s jasnými závěry k dané tématice. obrátit k novějším, dražším insekticidům? bohatších národů před teoretickým rizikem. které podporovaly jejich argumenty. těch či oněch závěrů nevyzná. stejně hrát žádnou roli. v pravý opak. „eko - imperialismus“. nepatří k vysloveně levicovým skupinám. rozřešení. mnoho životů.

tags: #ekologický #dopad #DDT

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]