Potůčky, potoky, řeky, přehrady, rybníky, jezera (povrchovou vodu) znečišťují různé průmyslové odpadní vody, látky vyplavené z polí i nečistoty z dopravy. Jedovaté látky ničí život ve vodě a narušují, až znemožňují samočisticí procesy ve vodě. Splavování zbytků hnojiv z polí vede k přemnožení řas a vodní hladina jimi zarůstá. Tím se znemožní výměna plynů mezi vodou a ovzduším.
Přitom ve vodě ubývá kyslík, protože se spotřebovává na hnilobné procesy. Voda se stává mrtvou. Velmi nebezpečné je znečišťování podzemních vod, které má velmi dlouhodobé následky. Dochází k němu zejména při přehnojování polí, při ropných haváriích.
Ke znečišťování moří a oceánů dochází jednak námořní dopravou (zejména při haváriích ropných tankerů), jednak znečištěnými vodními toky. V takto znečištěných mořích a oceánech se snižuje odolnost a zdravotní stav organismů, často je znemožněno koupání, narušena výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi vodou a ovzduším, což může mít dalekosáhlé důsledky i pro život na souši a tedy i na celé Zemi.
Mnoho lidí na celém světě si uvědomuje velké problémy s vodou. S její ochranou by měl ale začít především každý sám u sebe:
Květy sinic se objevovaly už v minulém století. U vodní hladiny nádrží známe vodní květy sinice Aphanizomenon flosaquae. Problémem se však staly až v posledních dvaceti letech, a to především zvýšeným znečišťováním povrchových vod fosforem. Živinami pro rozvoj sinic a řas jsou dusík a fosfor.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Význam především zvýšení obsahu fosforu v povrchových vodách. Zdrojem fosforu v našich řekách jsou odpadní vody. I když se splavuje z půdy z polí, většina fosforu se zadržuje v půdě. Většina údolních nádrží je dnes zasažena.
Je důležité si uvědomit, že neexistuje prostředek, který neovlivňuje životní prostředí. Nicméně, můžeme se snažit minimalizovat negativní dopady. Můžeme například používat:
Tyto prostředky jsou založeny na látkách v přírodě běžných.
Brno - Jižní Moravu možná čeká další obří projekt čištění přehrady, tentokrát Vranovské. Oblíbená rekreační nádrž a zároveň zdroj pitné vody trpí, zejména v Bítovské zátoce, častým přemnožením sinic. Zkušenosti s čištěním Brněnské přehrady by se na jihu Moravy mohly využít na další podobný projekt.
Vranovská přehrada na Znojemsku je jako celek relativně čistá, Bítovskou zátoku ale každé léto trápí přemnožené sinice. Vodohospodáři by ve spolupráci se samosprávou chtěli přijít se strategií, jak zabránit rozšíření sinic do zbytku nádrže. Prvním krokem by měl být podrobný monitoring, který odhalí příčiny znečištění.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Průzkum by měl být financován z evropských fondů, konkrétně přes program česko-rakouské spolupráce. Z hlediska jakosti vody vidí Povodí Moravy jako svoji největší prioritu nádrž Vír, která zásobuje vodou Brno a jižní Moravu.
Náměstek jihomoravského hejtmana Milan Venclík kritizoval vápnění přehrady. Podle něj v boji proti sinicím nepomůže. Jeho obavy a slova odmítá šéf Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny při Akademii věd a Masarykově univerzitě Blahoslav Maršálek. Podle něj rybníky vápnili rybníkáři už před dávnými časy. Venclík se také pustil do toho, že se začíná viditelnými líbivými kroky, které by měly přijít na řadu až později. Náměstek brněnského primátora Martin Ander ze Strany zelených jim oponuje.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
tags: #znecisteni #brnenske #prehrady #priciny #a #dusledky