Znečištění Brněnské Přehrady: Příčiny a Důsledky


12.03.2026

Potůčky, potoky, řeky, přehrady, rybníky, jezera (povrchovou vodu) znečišťují různé průmyslové odpadní vody, látky vyplavené z polí i nečistoty z dopravy. Jedovaté látky ničí život ve vodě a narušují, až znemožňují samočisticí procesy ve vodě. Splavování zbytků hnojiv z polí vede k přemnožení řas a vodní hladina jimi zarůstá. Tím se znemožní výměna plynů mezi vodou a ovzduším.

Přitom ve vodě ubývá kyslík, protože se spotřebovává na hnilobné procesy. Voda se stává mrtvou. Velmi nebezpečné je znečišťování podzemních vod, které má velmi dlouhodobé následky. Dochází k němu zejména při přehnojování polí, při ropných haváriích.

Ke znečišťování moří a oceánů dochází jednak námořní dopravou (zejména při haváriích ropných tankerů), jednak znečištěnými vodními toky. V takto znečištěných mořích a oceánech se snižuje odolnost a zdravotní stav organismů, často je znemožněno koupání, narušena výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi vodou a ovzduším, což může mít dalekosáhlé důsledky i pro život na souši a tedy i na celé Zemi.

Mnoho lidí na celém světě si uvědomuje velké problémy s vodou. S její ochranou by měl ale začít především každý sám u sebe:

  • Vlhčené ubrousky (ať už pro osobní hygienu, čistící, dezinfekční), vlhčený toaletní papír, hygienické potřeby, dětské pleny, separační pleny, vatové tyčinky a jiné čistící textilní materiály nepatří do záchodové mísy. Jsou v nich kromě celulózového podílu také vyztužené vrstvy tvořené plastovými foliemi, které ve vodě nepodléhají, na rozdíl od toaletního papíru, rozkladu, a to ani v čistírnách odpadních vod.
  • Lehkomyslná likvidace olejů, tuků, barev, ředidel, čističů a jiných chemikálií z domácností - z nichž některé jsou vysoce jedovaté a výbušné - vyléváním do našich záchodů a odpadů může způsobit rozsáhlé škody v čistírnách odpadních vod a v našich vodních tocích.
  • 50 % chemikálií, které jsou určeny našim trávníkům, zahradám a úrodě na ochranu před hmyzem a škůdci nebo na zvýšení růstu, končí v podzemních a povrchových vodách.
  • Nezapomeňte, že používání solí na sypání chodníků a cest v zimě, může znečistit podzemní i povrchové vody.

Problémy se sinicemi a fosforem

Květy sinic se objevovaly už v minulém století. U vodní hladiny nádrží známe vodní květy sinice Aphanizomenon flosaquae. Problémem se však staly až v posledních dvaceti letech, a to především zvýšeným znečišťováním povrchových vod fosforem. Živinami pro rozvoj sinic a řas jsou dusík a fosfor.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Význam především zvýšení obsahu fosforu v povrchových vodách. Zdrojem fosforu v našich řekách jsou odpadní vody. I když se splavuje z půdy z polí, většina fosforu se zadržuje v půdě. Většina údolních nádrží je dnes zasažena.

Jak můžete přispět k ochraně vod?

Je důležité si uvědomit, že neexistuje prostředek, který neovlivňuje životní prostředí. Nicméně, můžeme se snažit minimalizovat negativní dopady. Můžeme například používat:

  • Prací prostředky bez fosfátů
  • Kompaktní prací prostředky
  • Mýdlové prací prostředky

Tyto prostředky jsou založeny na látkách v přírodě běžných.

Současné snahy o vyčištění přehrad na jižní Moravě

Brno - Jižní Moravu možná čeká další obří projekt čištění přehrady, tentokrát Vranovské. Oblíbená rekreační nádrž a zároveň zdroj pitné vody trpí, zejména v Bítovské zátoce, častým přemnožením sinic. Zkušenosti s čištěním Brněnské přehrady by se na jihu Moravy mohly využít na další podobný projekt.

Vranovská přehrada na Znojemsku je jako celek relativně čistá, Bítovskou zátoku ale každé léto trápí přemnožené sinice. Vodohospodáři by ve spolupráci se samosprávou chtěli přijít se strategií, jak zabránit rozšíření sinic do zbytku nádrže. Prvním krokem by měl být podrobný monitoring, který odhalí příčiny znečištění.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Možnosti, jak vyčistit přehradu:

  • Klasický způsob předpokládá vypuštění přehrady a odtěžení bahna, ve kterém jsou sinice usazené.
  • Na Nových mlýnech i v případě Plumlovské nádrže byla úspěšně aplikována chemikálie PAX 18, která se běžně používá ve vodárenství při výrobě pitné vody.
  • Šetrnější alternativou PAXu je takzvané biocidně-koagulační médium, hojně rozšířený je i proces vápnění.
  • Čeští vědci také přišli na to, že sinice hynou při silném úniku bublinek, vodu proto bombardují při ultrazvukové frekvenci z provzdušňovacích věží.
  • Promíchávání vody rovněž zabraňuje tomu, aby se sinice dostaly ke hladině, a tedy ke světlu, kde se dále množí. Takzvané aerační věže v současnosti zlepšují kvalitu vody na Brněnské přehradě.
  • Nejlepší lékem je ale prevence, tedy odkanalizování obcí, které leží na přítoku přehrady a které často zásobují vodu nežádoucím fosforem.

Průzkum by měl být financován z evropských fondů, konkrétně přes program česko-rakouské spolupráce. Z hlediska jakosti vody vidí Povodí Moravy jako svoji největší prioritu nádrž Vír, která zásobuje vodou Brno a jižní Moravu.

Přehled čištění přehrad na jižní Moravě a Zlínsku:

  • Brněnská přehrada: Mezi lety 2008 až 2010 byla téměř vypuštěná, probíhalo bagrování sedimentů i vápnění. Dnes mají návrat sinic brzdit aerační věže, které každé léto provzdušňují vodu.
  • Plumlovská přehrada: V roce 2010 se zvedla stavidla a voda začala z Plumlova mizet. Na dno přehrady vjela těžká technika, která měla ze dna odtěžit přebytečné bahno.
  • Nové mlýny: Novomlýnskou nádrž byla čištěna od nebezpečných sinic pomocí chemikálie s názvem Pax 18.
  • Jevišovická přehrada: Připravuje se na čištění.
  • Luhačovická přehrada: Od listopadu 2010 v obležení těžké techniky. Bagry ze dna nádrže těží zasažený sediment.

Náměstek jihomoravského hejtmana Milan Venclík kritizoval vápnění přehrady. Podle něj v boji proti sinicím nepomůže. Jeho obavy a slova odmítá šéf Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny při Akademii věd a Masarykově univerzitě Blahoslav Maršálek. Podle něj rybníky vápnili rybníkáři už před dávnými časy. Venclík se také pustil do toho, že se začíná viditelnými líbivými kroky, které by měly přijít na řadu až později. Náměstek brněnského primátora Martin Ander ze Strany zelených jim oponuje.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #znecisteni #brnenske #prehrady #priciny #a #dusledky

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]