V dnešní digitální době trávíme před obrazovkami čím dál více času - nejen při práci, ale i ve volném čase. Hodiny strávené před monitorem se staly každodenní rutinou pro miliony kancelářských pracovníků. To, co dříve sloužilo jako pracovní nástroj, se nyní stalo prostředím, ve kterém člověk funguje po většinu dne.
V souvislosti s environmentálními otázkami existuje mnoho pozitivních dopadů digitalizace, ale na druhé straně se najde i několik negativních aspektů. Ruku v ruce s touto změnou mnoho lidí našlo pracovní uplatnění za počítačovou obrazovkou. To je ale přirozeně spojeno s více sedavým zaměstnáním.
Od běžné osobní komunikace jsme přešli k psaní zpráv, od mnoha manuálních prací jsme přešli k robotickým strojům, od papírového tisku jsme přešli k digitalizaci dokumentů až po plné školy počítačů či například digitální recepty v lékárně. Digitální doba se týká opravdu všech, ovlivňuje každého z nás.
Více než polovina světové populace používá internet. Přístroje (počítače, laptopy, chytré telefony), samotný internet a jeho podpůrné systémy jsou zodpovědné za 3,7 % světových emisí skleníkových plynů, čímž se vyrovnávají emisím uvolňovaným leteckým průmyslem. Růst je dramatický, odhaduje se, že do roku 2025 se emise online světa zdvojnásobí.
Přepočteno na uživatele internetu, každý z nás za sebou ročně zanechá 414 kg CO2. Energie se spotřebovává při výrobě zařízení, jejich transportu, napájení a chlazení. Další celé 1 % celkové světové spotřeby energie jde za servery a obřími datovými centry, zejména v Asii a v Severní Americe.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Objem dat, která centra zpracovávají a uchovávají, narostl od roku 2010 pětinásobně. Stojí za tím především streamování (ano, velkou měrou milovaný Netflix!) a hraní her. Spotřebovaná energie se v poměru k nárůstu objemu dat díky zlepšující se energetické účinnosti a optimalizaci procesů v datových centrech zvyšuje pomaleji (= data 5x, energie o 6 % od roku 2010).
Apple už dnes využívá výhradně obnovitelnou energii a Microsoft se zavázal k uhlíkové neutralitě do roku 2030. Výrobci už proto začali připravovat počítače koncipované už přímo s ohledem na ekologickou budoucnost. FSC (Fujitsu-Siemens Computers) uvedla na trh pod označením Scenic E první sériově vyráběné ekologické PC. Výrobní proces počítače je certifikován ekologickou normou ISO 14001.
SCENIC S2: \"zelené\" PC se vyznačuje malou spotřebou energie, nízkou hlučností a maximálně sníženým množstvím olova a halogenů. Klíčovým je už výběr materiálů použitých pro základní desku D1382-G Green Mainboard. Používají se bezolovnaté a bezhalogenové tištěné obvody, výroba a letování bez použití olova umožnilo snížit množství olova na základní desce z původních běžných 12 g na desku na necelé 3 gramy.
Spotřebu energie šetří i funkce \"IA-PC\" (Save-To-RAM), pomocí níž lze uvést počítač do úsporného režimu bez nutnosti zapisovat data na pevný disk. Spotřeba počítače v tomto pohotovostním režimu se snižuje na pouhých 5 W. Když je počítač po vypnutí opět zapnut, během několika sekund se vrací do stavu před vypnutím, bez časově náročného nabíhání (bootování) systému.
Ekologická strategie je zahrnuta do celého výrobního procesu, podle normy ISO 14001. Obsáhne celý životní cyklus produktu, počínaje vývojem přes výběr materiálů a výrobních metod, přes denní použití až po závěrečnou recyklaci.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Proto ergonomie již není luxusem - stala se nutností. Otázkou je, co na to naše zdraví? Přetěžování spojené s dlouhým, strnulým sezením se snaží řešit ergonomie pracovního místa, která může nejen pracovníky v kancelářích naučit, jak správně sedět za počítačem. Na světě podle WHO bez ohledu na vyspělost konkrétního státu 60-85 % lidí vede sedavý životní styl, což je ohromné množství!
Patříte také mezi ty, kdo významnou část pracovní doby prosedí u počítače? Pak byste měli vědět o rizicích sedavého povolání. Obor, který se zabývá prevencí vzniku těchto potíží, je ergonomie. Ergonomie je „mladá“ disciplína, která vznikla a rozvinula se až ve 20. století. V nejširším slova smyslu se zabývá zdravým nastavením pracovního prostředí z hlediska vzhledu interiéru pracoviště, hladiny hluku, úrovně osvětlení, způsobu zacházení s břemeny nebo dokonce sledování pracovního stresu. Velkou kapitolu v ergonomii zaujímá zdravé sezení. Mnoho povolání totiž vyžaduje dlouhou práci v sedě. Třeba u řidičů proto bude nesmírně důležitá ergonomie sezení v autě.
Jednou z věcí, proti kterým se ergonomie bojuje, je RSI syndrom. RSI z anglického Repetitive Strain Injury nebo někdy uváděného Repetitive Stress Injury se v češtině označuje jako Syndrom z opakovaného namáhání. Jde o soubor symptomů, které se rozvíjí, pokud neustále opakujeme drobné pohyby, které nejsou pro naše tělo úplně přirozené a zdravé.
Umístění monitoru má širší dopad, než si myslíte - je klíčovým prvkem ergonomického pracovního místa, který určuje nejen pohodlí, ale také zdraví pracovníka. Pokud je obrazovka umístěna příliš nízko, příliš vysoko nebo příliš blízko, hlava automaticky zaujímá polohu, která si vynucuje napětí krčních a šíjových svalů, což vede k bolestem zad a nepohodlí v oblasti ramen.
Při práci s počítačem by horní hrana monitoru měla být lehce nad nebo v úrovni očí. Střed monitoru díky tomu budete mít v přibližně 30° sklonu od horizontální roviny v úrovni očí, což je z ergonomického hlediska ideální. Když si sednete na své pracovní místo, zjednodušeně by monitor měl být asi ve vzdálenosti natažené paže.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Dlouhé sezení vyvíjí dlouhodobý tlak na meziobratlové ploténky, které jsou proto velmi přetížené. Pravidlo pravých úhlů je to pravé pro zdravé sezení! Současně je velmi jednoduché. Jde vlastně o to, abyste si výšku stolu a kancelářského křesla nastavili tak, abyste při práci na počítači měli u kolen mezi stehny a lýtky úhel 90°. Stejně tak když položíte ruce na klávesnici, paže a předloktí by měly být přibližně kolmo tedy asi v 90° úhlu.
Disponuje-li vaše pracoviště stolem s nastavitelnou výškou, je to skvělá zpráva. Výšku stolu je totiž dobré přizpůsobit výšce postavy. Ke stolu si přizpůsobte výšku židle, aby nohy byly ve zmíněném 90° úhlu. Při správně nastavené výšce stolu i židle by ruce v loktech měly také svírat kolmý úhel. Příliš vysoký stůl nutí při práci na klávesnici zvedat ramena. To velmi přetěžuje svaly okolo krční páteře a ramen.
Právem stále oblíbenější pomůckou se stávají polohovatelné stoly, které umožňují pracovat s počítačem ve stoje. Stůl na stání by měl být opět v takové výšce, aby v lokti bylo dodrženo pravidlo pravého úhlu. Při práci na počítači ve stoje se rychle uvolníte a uvidíte, že vám dílo půjde od ruky. Ve stoje jsou navíc aktivní velké svalové skupiny nohou, proto standing office podpoří spalování kalorií. Pracovat na počítači ve stoje se doporučuje asi na 20minutové časové úseky.
Krátké pauzy, kdy na chvíli vstanete ze židle, jsou velmi důležité. Uvolní se svalové napětí, podpoří krevní oběh, a také se zvýší spalování. I krátká pauza, kdy si třeba jen zajdete pro vodu, odskočíte na toaletu nebo uděláte jeden dva cviky na bolest zad pro uvolnění bederní páteře, nechá odpočinout i mozek. Mikropřestávku v kanceláři byste si měli dopřát každou hodinu.
Nohama vedou velké žíly. Jejich úloha je velmi důležitá a náročná. Odvádějí totiž krev směrem k srdci z úplně nejzazší části těla a to proti směru gravitace. Protože jsou žíly na nohách opravdu daleko od srdce, není už v nich velký tlak. Naše žíly jsou ale i křehké. Celodenní sezení na ně vyvíjí značný tlak, který je může doslova utlačovat a zhoršovat prokrvení končetin. Nesprávné sezení navíc může dát příčinu rychlejšímu nástupu žilních onemocnění nebo zhoršovat jejich projevy.
Když už sedíte na židli, seďte na ní pořádně. Jinými slovy seďte na celé ploše sedáku. Co rozhodně nedělat? Určitě neseďte s nohou přes nohu! Bylo by docela obtížné najít vůbec horší polohu, jak si dát nohy, aby žíly na nohou trpěly. Vzpomeňte si raději na už zmíněné pravidlo pravých úhlů a nohy postavte pevně celou plochou chodidla na zem s asi 90° úhlem v kolenou.
Ještě častějším následkem práce u počítače s myší a klávesnicí, které vyžaduje zapojení jemné motoriky prstů, je ale bolest zápěstí až rozvoj syndromu karpálního tunelu. Dle statistik jsou karpály vůbec nejčastější nemocí z povolání. Ulevit rukám, které celý den strnule kmitají po klávesách a zběsile klikají myší, je opravdu nutnost. Jde o myš k počítači, která je anatomicky tvarovaná, aby padla pěkně do ruky.
Aby ruka byla při práci s myší uvolněná, je vhodné investovat do tzv. vertikální myši. Přestože jde o myš k počítači podivného vzhledu, právě její tvar umožňuje boční úchop při práci s myší, který je pro zápěstí přirozenější a ruka je při něm uvolněnější. K pohodlnému a uvolněnému úchopu myši se vám může hodit i měkká podložka pod ruku.
Rozhodně nikdy neopírejte při psaní na klávesnici ani práci s myší ruku o hranu stolu! Při psaní na klávesnici se musí ruce stahovat hodně před sebe. Přirozenější ale je, pokud mohou lokty zůstat více u těla a ruce mohou pracovat dál od sebe. Ergonomické klávesnice se tomu proto přizpůsobují a jsou mírně zahnuté do oblouku.
Počítačová klávesnice by měla být 5-10 cm od hrany stolu a myš by měla být v její blízkosti tak, abyste se při práci s ní nemuseli příliš natahovat.
Suché oči, slzení nebo únava očí projevující se rozostřeným viděním nebo pocitem tlaku v očích. Při pravidelné práci s počítačem si na některé z těchto subjektivních obtíží stěžuje dle odhadů až 75 % lidí. Oko jako nejdůležitější smyslový orgán byste ale měli co nejusilovněji chránit.
Když se soustředíte na obrazovku, oči přirozeně omezí mrkání. Pokud takto ale fungujete celý den, budou oči vysušené a unavené. Aby oko při dívání na blízko dobře zaostřilo, musí se oční čočka smrštit a tedy vlákna, na kterých je zavěšena, natáhnout. Stejně jako jiné svaly se ale i oko potřebuje uvolnit a to o to více, o co je oko křehčí. Co 20 minut je vhodné se v rámci oční hygieny podívat na 20 sekund do dálky alespoň na vzdálenost 6 metrů. Toto pravidlo můžete najít i jako pravidlo 20-20-20, což právě znamená: „Po 20 minutách práce se na 20 sekund podívej do vzdálenosti 20 stop (tj. asi 6 metrů).“
Kromě namáhání očí při práci s počítačem v kanceláři mohou oční rohovku a spojivky vysušovat ještě další vlivy jako suchý vzduch a klimatizace. Proti vysoušení očí proto aktivně bojujte. Účinně pomáhají tak obyčejné věci jako dodržování pitného režimu a mikropauzy. Pokud cítíte, že i přesto máte suché oči, využívejte zvlhčující umělé slzy.
Některé skryté oční vady nemají při běžném fungování na člověka žádný neblahý vliv. Jinak je tomu ale při práci na počítači, která nepopiratelně zátěžovou zkoušku pro oči představuje. Chybí-li oku nějaká korekce, musí se o to více namáhat.
Světová zdravotnická organizace dokonce uvedla, že by sedavý životní styl mohl patřit mezi 10 nejčastějších příčin nemocnosti a úmrtí. Odhaduje se, že kvůli sedavému stylu života se může až dvojnásobně zvýšit riziko onemocnění srdce, cukrovky 2. typu nebo obezity. Za sedavý životní styl se přitom dá označit už 6 hodin inaktivity vsedě nebo vleže během denních aktivit, pokud tato doba není aktivně kompenzovaná pohybovou aktivitou. Mnoho lidí ale během běžného pracovního dne u počítače sedí celých 8 hodin.
Každý týden byste se měli věnovat minimálně 150 minut pohybové aktivitě střední zátěže (tedy takovému pohybu, při kterém už se zadýcháte). Druhou „rychlejší“ možností je věnovat se týdně alespoň 75 minut pohybu s vysokou intenzitou (tedy kdy se zadýcháte tolik, že jen obtížně během aktivity můžete něco říct).
tags: #ekologický #dopad #hodiny #práce #na #PC