Co je živnostenský odpad a jak s ním nakládat v České republice

Živnostenský odpad je komunální odpad, jehož producentem není obec, ale právnické a fyzické osoby při nevýrobní činnosti, které provozují svoji činnost na území obcí. Tyto subjekty patří zpravidla do skupiny drobných živnostníků a legislativa odpadového hospodářství jim umožňuje zapojení do systému nakládání s odpady obcí.

Co je živnostenský odpad?

Pojem živnostenský odpad zákon nedefinuje. Za živnostenský odpad bývá obvykle označován komunální odpad a odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, které vznikají při nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání.

Povinnosti podnikatelů

Každá právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, je považována za původce odpadu. Má tedy povinnost zajistit přednostní využití odpadů, odpad třídit, odkládat do sběrných nádob a předávat odpady pouze osobě oprávněné k jejich převzetí. K jednotlivým druhům odpadů je nutné vést průběžnou evidenci, mít uzavřenou smlouvu se svozovou oprávněnou společností nebo mít uschované doklady o likvidaci všeho odpadu.

Podle zákona o odpadech je každá fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání považována za původce odpadu. Tyto osoby musí dodržovat zákonem stanovené povinnosti při nakládání s odpadem. Může se jednat o velké obchodní společnosti nebo drobné živnostníky, jako jsou obchodníci, kadeřnice nebo provozovatelé restaurací.

Je důležité si uvědomit, že téměř každý podnikatel při své činnosti produkuje nějaký druh odpadu, ať už jde o komunální odpad, papír, plast nebo nebezpečný odpad.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Každý podnikatel má povinnost zajistit si likvidaci vlastního odpadu. Zákon o odpadech určuje, že každá právnická či fyzická podnikající osoba, při jejichž činnosti vznikají odpady, se řadí mezi původce odpadu a platí pro ně pravidla daná zákonem.

Živnostenský odpad není nijak přesně definován. Je to odpad podobný domovnímu odpadu, vznikající při nevýrobní činnosti právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (v úřadech, kancelářích apod.). Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému.

Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu. Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky.

Na systém odpadového hospodářství obcí se mohou živnostníci napojit na základě písemné smlouvy s obcí a za úplatu. Tzn. dle uzavřené smlouvy mohou fyzické podnikající osoby jejich odpad odkládat způsobem a na místech určených obcí. V případě, že živnostník pracuje v sídle firmy, která je na adrese jeho trvalého bydliště, jsou zákonné povinnosti stejné.

Praxe je ovšem taková, že mnoho živnostníků využívá obecní systém odpadového hospodářství bez smlouvy, a to v rámci komunálního odpadu, který je ovšem určen pouze pro odpad domácností. Pokud živnostník využívá systém města pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s městem nebo v rozporu se smluvními podmínkami (např. vhazováním odpadu do nádob určených výhradně pro nepodnikající fyzické osoby), může být ze strany příslušného obecního úřadu či České inspekce životního prostředí uložena pokuta až do výše 1 mil. Kč.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Tomto stavu lze předcházet výraznější informovaností povinností podnikajících fyzických osob ve vztahu k jim vytvořeným odpadům. Každý subjekt, při jehož činnosti vzniká odpad, je povinen odpady třídit a odpad, který sám nezpracuje, předat přímo nebo prostřednictvím dopravce do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu, případně obchodníkovi s odpady. Předávání odpadu je nutné mít zajištěno písemnou smlouvou před jeho vznikem a být schopen toto prokázat orgánům provádějícím kontrolu podle zákona o odpadech (zákon č.

Původce odpadu je povinen vést průběžnou evidenci za každý druh odpadu, který při jeho činnosti vzniká a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let. Původce odpadů, který v uplynulém kalendářním roce vyprodukoval nebo nakládal s více než 600 kg nebezpečných odpadů nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů, je povinen zaslat do 28. února následujícího roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok.

Možnosti nakládání s živnostenským odpadem

Podnikatel či jiný komerční subjekt má následující 3 možnosti, jak odkládat odpad:

• Na základě smlouvy s oprávněnou osobou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu.
• Prostřednictvím obecního systému nakládání s komunálními odpady na základě smlouvy s dotčenou obcí; v takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu.
• V případě velmi malé produkce předat odpad do sběrných surovin nebo sběrných dvorů a schovat si potvrzení o odevzdání odpadů.

Obce nemají povinnost umožnit zapojení živnostenského odpadu do obecního systému. Je to právo, nikoliv povinnost obce.

Svoz živnostenského odpadu

Podle nového zákona o odpadech může podnikající fyzická osoba zajistit svoz takto definovaného živnostenského odpadu (komunálního i tříděného) dvěma způsoby, a to:

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

• na základě smlouvy s oprávněnou osobou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu, nebo
• prostřednictvím obecního systému nakládání s komunálními odpady na základě smlouvy s dotčenou obcí; v takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu.

Výjimky pro fyzické osoby produkující minimum odpadů

Žádné výjimky odvozené od množství odpadu v zákoně o odpadech pro živnostníky, ani fyzické osoby stanoveny nejsou. Živnostníci se mohou zapojit se svým živnostenským do obecního systému komunálního odpad, pokud to obec umožňuje. Pokud se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba zapojí se všemi odpady do obecního systému, pak je osvobozena od vedení evidence.

Pokud živnostníci produkují i jiný než živnostenský odpad, anebo obec neumožňuje živnostníkům zapojení do obecního systému, pak mají tito povinnost předat odpad pouze osobě k tomu oprávněné na základě uzavřené smlouvy. Vedle toho mají samozřejmě všechny další povinnosti původce odpadů včetně povinností evidenčních.

V souvislosti se živnostenským podnikáním lze zmínit výjimku pro živnostníky, kteří svou podnikatelskou činnost provozují i mimo svoji provozovnu. Tyto osoby mohou odpad v maximálním množství 20 tun, který vznikl mimo jejich provozovnu, převézt na svoji provozovnu a tam ho uchovávat po dobu maximálně 1 roku. S takovým odpadem je pak nakládáno, jako by vznikl na jejich provozovně.

Živnostenské a komunální odpady v místě trvalého bydliště a sídla firmy

Dle zákona o odpadech je nutno rozlišovat nakládání s komunálním odpadem z domácnosti dané fyzické osoby a nakládání s odpadem vznikajícím při podnikatelské činnosti dané osoby, byť by i tento odpad měl podobné složení jako komunální odpad z domácností. Skutečnost, že daný podnikatel má v sídle své firmy též bydliště a svou domácnost, jej nezbavuje povinností, které má jako podnikající fyzická osoba podle zákona o odpadech.

V praxi může být obtížně prokazatelné, zda a v jakém rozsahu má daný odpad původ v podnikatelské činnosti, či v domácnosti dané fyzické osoby, například jedná-li se o činnosti čistě administrativní povahy. Je však potřeba upozornit, že živnostníci mají jako původci odpadu povinnost prokázat, že předali odpad v odpovídajícím množství k tomu oprávněné osobě, resp. obci. Živnostníci mají jako původci odpadu též povinnost mít ve vztahu k jimi produkovanému komunálnímu odpadu, který běžně produkují, a stavebního a demoličního odpadu, který sami nezpracují, uzavřenu smlouvu s oprávněnou osobou, resp. obcí v případě jejich zapojení do obecního systému, a to již před samotným vznikem odpadu. Za porušení těchto povinností hrozí pokuty až do výše 1.000.000 Kč.

V případě existence provozovny v místě trvalého bydliště v podobě například maloobchodu či služeb bude rozsah produkovaného živnostenského odpadu zpravidla přesahovat produkci komunálního odpadu z běžné domácnosti, na níž budou koncipovány popelnice na komunální odpad z domácností. V této souvislosti je nutné dále upozornit, že pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba umožňuje ve své provozovně svým zákazníkům odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, musí dle zákona o odpadech zajistit i místa pro oddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpad.

Ze všech výše uvedených důvodů je tedy i v zájmu daného podnikatele, aby ve vztahu k odpadu vznikajícího z jeho podnikatelské činnosti měl uzavřenu zvláštní smlouvu s oprávněnou osobou, resp. zvláštní smlouvu s obcí v případě zapojení živnostenského odpadu do obecního systému.

Sloučení živnostenského odpadu více firem na jedné adrese

Ano, nový zákon o odpadech tuto možnost ve vztahu ke komunálnímu odpadu a odpadu z obalů právnických osob a podnikajících fyzických osob výslovně upravuje. Každý z podnikatelů mající sídlo v dané nemovitostí se může v písemné smlouvě domluvit s vlastníkem této nemovitosti, že za původce tohoto odpadu bude místo podnikatele považován vlastník nemovitostí. Uvedené může pomoci řešit například problematiku zajišťování odpadů v rámci jednotlivých provozoven v obchodních centrech, což v právní úpravě platné do 1. 1. 2021 chybělo.

Kontrola podnikatelských subjektů obcemi

Obecní úřad každé obce v České republice má dle § 147 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (zákon o odpadech) oprávnění kontrolovat, zda právnické a podnikající fyzické osoby:

1. využívají obecní systém pouze na základě písemné smlouvy s obcí a v souladu s ní,
2. mají zajištěno převzetí odpadu, který samy nezpracují v souladu se zákonem o odpadech, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu podle zákona o odpadech.

Pokud bude mít obecní úřad podezření, že určitá právnická nebo podnikající fyzická osoba užívá její obecní systém, i když nemá uzavřenou smlouvu s obcí na využívání obecního systému nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou nebo že tato osoba nemá uzavřenou smlouvu s oprávněnou osobou k převzetí odpadu, může zahájit kontrolu dodržování těchto povinností u této osoby. Při kontrole pak postupuje v souladu se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Příklady dobré praxe: Rokytnice nad Jizerou

„Rokytnice nad Jizerou je známým turistickým střediskem a je specifická tím, že na území města existuje velká spousta zejména menších ubytovatelů nebo podnikatelů ve službách,“ přibližuje situaci ve městě Petr Matyáš, starosta města Rokytnice nad Jizerou.

Směsný komunální odpad

„V případě směsného komunálního odpadu fungují na území města dvě velké společnosti, které podnikatelům nabízí služby svozu odpadů. Těm menším město nabízí možnost zapojit se do obecního systému odpadového hospodářství nákupem pytlů na odpady, vývozy nádob ale město nenabízí,“ říká k systému Petr Matyáš.

Tříděný odpad

U tříděných odpadů je nabídka větší. „Podnikatelům je již několik let nabízena možnost zapojit se do obecního systému odpadového hospodářství dvěma způsoby. První je uzavření smlouvy s obcí, na základě které jsou oprávněni tříděné odpady odkládat do velkoobjemových nádob umístěných v obci nebo do sběrného dvora. Za tuto službu podnikatelé hradí roční paušální částku podle velikosti provozovny, a to od 1 000 Kč do 5 000 Kč. Velikost provozovny je dána například počtem lůžek nebo skutečností, zda se jedná o prodejní činnost, restauraci, větší ubytovací zařízení spojené s restaurací, samoobsluhu, apod. Druhou možností zapojení se do systému je nákup pytlů na tříděný odpad za stanovenou kupní cenu, 5 - 20 Kč, i zde je povinnost mít s obcí uzavřenou smlouvu. Tato možnost je využívána zejména menšími ubytovateli nebo drobnými živnostníky,“ objasňuje detaily starosta.

Neoprávněné odkládání odpadu z podnikatelské činnosti

Tak jako mnoho dalších měst, i Rokytnice nad Jizerou se setkává s neoprávněným odkládáním tzv. živnostenského odpadu do nádob na komunální odpad. U směsných komunálních odpadů nebo objemných odpadů neeviduje město větší problém. „Černé skládky na území města v posledních letech nevznikají,“ konstatuje Petr Matyáš a dodává: „Objevují se ale např. různé krabice nebo nespecifikované pytle se směsným odpadem, které musí město odvést a zabezpečit pořádek v obci. Není to však žádné zásadní množství.“

V případě nádob na vytříděný odpad je situace odlišná. „Zejména u tříděných odpadů, kde se odkládání velmi špatně kontroluje, je to velmi častý prohřešek,“ potvrzuje starosta a doplňuje: „Nádoby jsou určeny výhradně pro fyzické osoby, poplatníky místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, nebo smluvní partnery. Velká spousta podnikatelů ovšem dosud smlouvu uzavřenou nemá, ale tříděné odpady běžně odkládají do velkoobjemových nádob. Nádoby jsou všem dostupné bez omezení a podnikatelé nemají potřebu odkládání odpadů vždy řešit zákonnou cestou. Vliv na to má i to, že velká spousta místních podnikatelů je zároveň občany obce, takže odpady z podnikání často končí v pytlích a nádobách, které využívají z titulu občana.“

Řešení města Rokytnice nad Jizerou

„Z tohoto důvodu město přišlo s možností zapojit se do obecního systému legální cestou, uzavřením smlouvy s obcí, ale není to úplně rychlé řešení a obnáší spoustu přesvědčování a osvětové informační činnosti. V letošním roce jsme také ve spolupráci s novou svozovou firmou provedli inventarizaci a očipování nádob na komunální odpad, což umožní detailní kontrolu svážených nádob. Jiné nádoby než přidělené obci a očipované nesvážíme. K tomu máme nastaveny objemy nádoby u objektů podle počtu trvale žijících obyvatel nebo pro objekty individuální rekreace, což by mělo kapacitně omezit zneužívání těchto nádob ze strany podnikatelů - především ze strany malých ubytovacích zařízení a z objektů individuální rekreace,“ nastiňuje starosta jednotlivé úkony.

Jak zamezit neoprávněným návozům tzv. živnostenského odpadu

„Návozům lze zamezit především kontrolní i osvětovou činností. Kontrolní činnost provádí i městská policie. Pomoci by mělo i již zmíněné očipování nádob a následná kontrola svozů. Na několika místech s velkoobjemovými nádobami na tříděné odpady funguje kamerový systém nebo jsou umísťovány fotopasti. Samotnou kontrolu podnikatelů v oblasti nakládání s odpady město provádí spíš u konkrétních případů, neboť se jedná o časově náročnou práci. Nejlepší výsledky při zapojování podnikatelů do systému vykazuje jejich přímé oslovování, kdy se je snažíme informovat o jejich možnostech. Dobře to funguje například u ubytovatelů, kteří mají registrační povinnost u městského úřadu kvůli místním poplatkům. V této fázi je s nimi řešeno i to, jak s odpady nakládají a většina z nich se přijde znovu blíže informovat nebo si přímo uzavře smlouvu. Velmi by pomohla i občasná namátková kontrola ze strany jiných kontrolních orgánů, např. České inspekce životního prostředí nebo příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností. Informační články určené pro podnikatele má město zveřejněno i na svých webových stránkách a zveřejňuje je v místním Rokytnickém zpravodaji,“ přibližuje Petr Matyáš kroky, které město zvolilo, aby se vypořádalo s neoprávněným odkládáním odpadu vzniklého z podnikatelské činnosti.

tags: #co #je #živnostenský #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Kvalitní kompost
• Příčiny emisí HC
• Efektivní odpadové hospodářství v Mostě
• Třídění odpadu v Libereckém kraji
• Manažer zpracování odpadu - popis pozice