Areál Spolany se nachází v bezprostřední blízkosti řeky Labe, což je výhodné z hlediska dostatku vodních zdrojů pro výrobní procesy, ale zároveň vystavuje Spolanu riziku povodní. Při historicky největší povodni v roce 2002 došlo k zatopení celého areálu společnosti, vysokým materiálním škodám a bohužel i únikům nebezpečných látek do vod a ovzduší.
Zahrnují i události typu NA-TECH, kdy vyvolaným sekundárním jevem je technologická událost (známý je případ povodně 2002 se zaplavením areálu Spolany Neratovice a únikem nebezpečných látek). Právě dioxiny způsobily těžké onemocnění desítkám pracovníků Spolany, z nichž většina již zemřela. Dioxiny zamořily ve Spolaně v obrovském množství výrobní budovy, půdu, podzemní vody a vzduch.
Zatím nikdo nedokáže odhadnout, jaké budou dopady této ekologické havárie. Nelze totiž určit, jaké množství dioxinů se dostalo ze Spolany do Labe. Jisté však je, že dioxiny jsou látky nebezpečné již ve stopovém množství a hromadí se například v tělech ryb. Měření dioxinů provedené společností Ecochem pro Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), prokázalo menší hodnoty dioxinů v prostředí, než jaké našla společnost Axys.
Podle informací ARNIKY však Ecochem patrně vůbec nemá akreditaci pro měření těchto látek a ČIŽP tedy podle zákona neměla Ecochemu zakázku vůbec svěřit. Dioxiny (správně polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany) jsou vysoce stabilní chemické látky vznikající jako nechtěný produkt například v provozech chlorové chemie, při bělení papíru a textilu chlorem anebo v důsledku spalování chlorovaných látek. Dioxiny v již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka.
Nejvíce jich chemička vyprodukovala v letech 1965-68 při výrobě nebezpečného herbicidu 2,4,5-T, který proslul jako součást amerického bojového prostředku Agent Orange. Dioxiny však ve Spolaně vznikaly a dodnes vznikají i při výrobě dalších chlororganických látek jako např.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Z této situace se společnost poučila a optimalizovala své povodňové plány. Prvním pilířem je zejména schopnost bezpečného odstavení výroby v případě ohrožení povodní, čemuž slouží aktualizované technické i organizační postupy. Již po povodni roku 2002 společnost na základě negativních skutečností učinila také řadu technických opatření minimalizujících ohrožení areálu i okolí a to zejména v oblasti chlorové chemie a eliminace těžkých topných olejů. V návaznosti na zkušenosti z povodně roku 2013 přijala další opatření.
Spolana ve spolupráci s Neratovicemi a Libiší zadala v roce 2014 studii proveditelnosti záměru, která měla za cíl podat přehled veškerých možných variant ochrany Spolany a všech přilehlých obcí včetně všech souvislostí a možných dopadů jednotlivých variant. Tato studie byla zpracována ke konci roku 2014 a navrhla šest variant možného řešení. V měsíci březnu 2015 prošla studie oponenturou Českého vysokého učené technického v Praze. Podstatou oponentury je ověřit, zda se při zpracování studie proveditelnosti postupovalo správně a zda jsou navrhované varianty reálné.
Na základě oponentury bylo konstatováno, že studie prokazuje technickou i ekonomickou realizovatelnost investičního záměru cíleného na ochranu před povodněmi. Předložené návrhy řešení respektují i projekt sanace podzemních vod v areálu Spolany. Z podrobného průzkumu území a detailního mapování a vyhodnocení potenciálních povodňových škod a rizik vychází, že protipovodňové opatření "PPO NERATOVICKO" jako celku je ekonomicky efektivní. Byla doporučena také výsledná optimální varianta.
V září 2015 došlo mezi Spolanou, městem Neratovice a obcí Libiš k uzavření smlouvy o pořízení dokumentace EIA (posouzení vlivu na životní prostředí) a modelu proudění podzemní a povrchové vody. Záměrem projektu byla protipovodňová ochrana Neratovic, Libiše a Spolany.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
tags: #ekologické #dopady #povodně #2002 #Neratovice