Ekologický Dopad Výroby Elektromobilů


07.03.2026

Elektromobily jsou často prezentovány jako čisté řešení pro budoucnost dopravy. Nicméně, s rostoucí oblibou těchto vozidel se objevují i skeptické hlasy upozorňující na vyšší emise zejména v souvislosti s výrobou a recyklací baterií. Elektromobily jsou zdrojem mnoha debat a protichůdných názorů. Jejich příznivci v nich vidí klíč k udržitelné dopravě a snižování emisí skleníkových plynů, jejich odpůrci však poukazují na mnohá praktická i ekologická úskalí.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala zprávu, ve které hodnotí životní cyklus elektromobilů a jejich dopady na klimatickou změnu, kvalitu ovzduší, hluk a ekosystémy ve srovnání s konvenčními automobily. Podle EEA běžný elektromobil během svého životního cyklu emituje již nyní méně skleníkových plynů a škodlivin než konvenční automobily. Emise bývají vyšší ve výrobní fázi elektromobilu, ovšem naopak nižší během jeho využívání. Zpráva ovšem potvrzuje, že při současném energetickém mixu EU a při zohlednění emisí během celého životního cyklu automobilů jsou emise elektromobilů v EU nižší o 17-30 %.

Srovnání Dopadů Elektromobilů a Konvenčních Automobilů

Brněnští vědci porovnávali, jaký je skutečný vliv emisí CO2 u elektromobilů a klasických aut vyráběných v Nošovicích po celou dobu jejich životnosti. Jako modelové vozidlo pro výpočty byl vybrán Hyundai Kona 2019 vyráběný v České republice. Toto vozidlo bylo vhodným reprezentantem, protože bylo k dispozici v benzinovém, dieselovém, elektrickém a hybridním provedení. Elektrická verze se navíc prodávala ve dvou velikostech baterií (39 kWh a 64 kWh), takže bylo možné porovnat vliv velikosti baterie na emise elektromobilu tzv. „od kolébky do hrobu“.

Studie zkoumala emisní náklady vozidel pro Českou republiku a další tři země V4: Slovensko, Maďarsko a Polsko. Výhodou vozu Hyudai Kona, který studie použila pro srovnání, je, že nabízí všechny typy pohonů: benzinový motor, naftový motor, hybridní pohon i čistě elektrický pohon.

Elektromobily jsou také výhodnější pro lokální kvalitu ovzduší. Velkým problémem je ovšem výroba elektromobilů. Jak již bylo zmíněno výše, výrobní fáze elektromobilů má poměrně závažné dopady na ekosystémy. Důvodem je zejména těžba a zpracování kovů a těžba a spalování uhlí potřebného k vyrobení elektřiny využívané ve výrobním procesu.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Výroba elektrického vozidla v České republice vyprodukuje o 40-70 % více emisí než srovnatelný benzinový vůz. Rozdíl souvisí především s baterií a její kapacitou. Nicméně i tak elektrické auto u nás vyrovná své výrobní emise s benzínem po ujetí 32 tisíc kilometrů (u varianty s baterií 64 kWh) nebo 18 tisíc kilometrů (u baterie 39 kWh). I v Polsku s vysokým emisním faktorem zaviněným specifickým energetickým mixem se tento dluh vyrovná do 50 tisíc najetých kilometrů.

Metodologie Studie

V podstatě se jednalo o metodu posouzení životního cyklu LCA (Life-cycle Assessment). Tato metoda posuzuje vliv sledovaného výrobku na životní prostředí z různých hledisek. My jsme se soustředili na posouzení vlivu na ohřev atmosféry z hlediska vyprodukovaných skleníkových plynů v podobě tun CO2 ekvivalentu, jelikož je k tomu dostupných nejvíce relevantních zdrojových dat. Nejdůležitější pro dosažení správných výsledků však bylo kritické čtení rozsáhlých studií o emisích z různých částí životního cyklu automobilu.

CO2 ekvivalent je jednotka, která umožňuje společně popsat a mezi sebou porovnat jednotlivé skleníkové plyny, jelikož ohřívají atmosféru odlišně a přetrvávají v ní různě dlouho. Jednotlivé skleníkové plyny tak mají odlišný potenciál globálního oteplování (GWP - Global Warming Potential), který se přepočítává na ekvivalent v podobě množství oxidu uhličitého CO2, které by mělo stejný oteplovací efekt za daný čas (20, 100, nebo 500 let) jako dané množství zkoumaného skleníkového plynu. GWP oxidu uhličitého je tudíž rovno 1. Naše studie tedy neporovnává vozidla pouze z hlediska emisí oxidu uhličitého, jak si většina lidí myslí, ale z hlediska všech skleníkových plynů.

Klíčová Zjištění Studie

Asi nejzásadnějším zjištěním bylo, že při spravedlivém srovnání těchto vozidel je téměř nemožné, aby elektromobil vyšel z hlediska emisí skleníkových plynů hůře. Nicméně výsledky výpočtů vyšly i přesto lépe ve prospěch elektromobilů, a to i v případě Polska se špatným energetickým mixem.

Překvapivě lépe, než jsem původně očekával, ale pořád špatně. Všechny zdroje emisí jsou pro státy V4 stejné nebo dosti podobné s výjimkou jednoho, a to emisí z výroby elektřiny. V tomto ohledu se od sebe země V4 poměrně dost liší a Česká republika je na té méně lichotivé straně žebříčku. Výroba elektřiny pro pohon elektromobilu v Polsku tak významně zvyšuje celkové emise skleníkových plynů. Česká republika má v tomto ohledu bohužel blíže k Polsku než ke Slovensku. Nicméně i v České republice a Polsku je možné provozovat elektromobil téměř bez emisí, pokud se k jeho nabíjení použijí obnovitelné zdroje elektrické energie.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Grafické znázornění emisí po projetí 150 tisíc kilometrů ukazuje, že benzínová verze vozidla vyprodukuje 38 tun CO₂ ekvivalentu a naftová verze 34 tun, hybridní technologie dosahuje 30 tun. Elektromobily jsou výrazně šetrnější - verze s 64kWh baterií vypustí 21 tun CO₂ ekvivalentu, model s 39 kWh baterií jen 18 tun.

Studie také nezahrnuje emise z údržby vozidel. Většina studií ale tyto emise zanedbává kvůli nedostatku vstupních dat. U emisí z údržby však lze předpokládat, že by dále elektromobily zvýhodnili, jelikož je jejich servisní náročnost výrazně nižší.

Vliv Energetického Mixu na Emise Elektromobilů

Všechny zdroje emisí jsou pro státy V4 stejné nebo dosti podobné s výjimkou emisí z výroby elektřiny. V tomto ohledu se od sebe země V4 liší poměrně dost. Slovensko má díky jaderným a vodním elektrárnám poměrně čistý energetický mix a elektromobil je zde možné provozovat téměř bez emisí. Na druhé straně žebříčku je Polsko s převážně uhelným energetickým mixem. Česká republika má v tomto ohledu bohužel blíže k Polsku než ke Slovensku.

I tak ale elektromobily v Polsku sníží celkové emise skleníkových plynů skoro o 29 procent proti benzinovým autům. Důvodem jsou nižší emise z výroby elektřiny oproti součtu emisí z výroby paliv a jejich spalování.

Životnost Baterií

Životnost i menších baterií několikanásobně překračuje průměrný nájezd vozidel. K výměně dochází pouze výjimečně, například při vadné výrobní sérii nebo nevhodném zacházení. Výzkum prokázal významný potenciál elektromobilů ve snižování emisí v zemích Visegrádské čtyřky (V4).

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Omezení Studie a Budoucí Výzkum

Přestože je studie důkladná a zahrnovali jsme například i emise z výroby AdBlue, tak některá data jsou hůře dostupná a neexistuje moc relevantních zdrojů. Bez znalosti celého výrobního řetězce, konkrétního stylu užívání a způsobu a míry recyklace není možné pro tyto automobily stanovit 100% přesnou hodnotu emisí skleníkových plynů. Z důvodu nedostatku relevantních zdrojových dat jsme museli vynechat některé zdroje emisí, například emise z údržby vozidel.

Především se však studie zabývá pouze dopadem na životní prostředí prostřednictvím emisí skleníkových plynů, ale lze sledovat i další aspekty. Mě samotného by zajímalo, jak by to dopadlo, kdyby se sledovala například spotřeba pitné vody.

Shrnutí

Výzkum jednoznačně potvrzuje, že i při započtení všech fází životního cyklu (výroba vozu, baterií, paliv/elektřiny, provoz a recyklace) jsou elektromobily environmentálně výrazně příznivější než vozidla se spalovacími motory. Studie z ČVUT je důležitým hlasem v emotivní debatě. Připomíná, že bezemisní mobilita neexistuje a že každá technologie má svou environmentální cenu.

Elektromobily představují slibnou cestu k udržitelnější dopravě, ale jejich ekologický přínos není jednoznačný. S rozvojem technologií a zvyšujícím se podílem obnovitelných zdrojů energie se ekologický přínos elektromobilů bude dále zvyšovat.

tags: #ekologicky #dopad #výroby #elektromobilu

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]