Problémy s odpadky v ulicích v Dánsku: Aktuální situace a řešení

19.03.2026

V době konání summitu NATO nebudou v centru Prahy i na mnoha dalších místech metropole žádné odpadkové koše a sběrné nádoby na tříděný odpad. Na svá místa budou vráceny nejpozději 25. listopadu. Nádoby na odpadky budou odstraněny z bezpečnostních důvodů a lidé se bez nich budou muset několik dnů obejít.

„Je nám jasné, že bude pravděpodobně problém odstranit drobný odpad, ale vyšli jsme vstříc organizátorům summitu NATO," řekla Jitka Kluzová z magistrátního odboru infrastruktury. Při zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky v Praze před dvěma lety demonstrující odpůrci globalizace používali kontejnery na odpad jako štít či ke stavění barikád. Zaznamenány byly i případy, že demonstrující zapalovali plastové nádoby na svoz papíru a rozbíjeli keramické odpadkové koše.

V pondělí ráno začala Technická správa komunikací (TSK) odvážet veškeré odpadkové koše z Václavského náměstí, potvrdil mluvčí pražské TSK Libor Sosnovec. Svážet je bude i z Křižovnické ulice, Křižovnického náměstí, Smetanova nábřeží a z dalších míst. Na území Prahy 1 je vytypováno 15 kritických míst, ze kterých bude odstraněno asi 230 odpadkových košů a devět sběrných nádob na tříděný odpad, upřesnila Kluzová.

Okolí Kongresového centra, kde se summit koná, upravuje čtvrtá městská část. Nádoby na tříděný odpad byly staženy nebo převezeny na náhradní místa. Také Praha 2 sama odstraní koše z míst, kde jsou ohlášeny demonstrace, tedy z náměstí Míru. Asi 120 odpadkových košů a kolem 20 kontejnerů dočasně zmizí z Prahy 6, například v okolí Evropské třídy. Důvodem je hlavně to, že pro společnosti, které svážejí odpad, bude obtížné touto ulicí projet. Policie je předem upozornila, že v době konání summitu nebudou moci na Evropské zastavovat, a tedy ani nádoby vybírat, uvedla Kluzová.

Současný způsob nakládání s odpady v České republice nedokáže zajistit pokles produkce odpadů ani dostatečně vysokou míru recyklace. Například v recyklaci nápojových plechovek se Česká republika řadí mezi nejhorší v Evropské unii - horší je už jen Kypr. Stávající systém tedy selhává v plnění základních požadavků na udržitelné hospodaření s odpady a nesplňuje očekávání evropské legislativy, což má dopad i na veřejné finance.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Za nedostatečnou recyklaci plastového odpadu platí Česká republika každý rok z veřejného rozpočtu pokutu přesahující 2 miliardy korun. Znečištění, které způsobují nápojové obaly vyhozené na ulici nebo v přírodě, představuje vážný problém. Odhady naznačují, že jde přibližně o 40 procent celkového objemu odhozeného odpadu. Jen PET lahve tvoří 30 procent odhozeného odpadu podle váhy a 37 procent podle počtu kusů, i když se složení odpadu může lišit podle regionu.

V zemích jako Německo, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Švédsko a Rakousko, kde je zálohování povinné, však tento odpad v ulicích a krajině prakticky nepotkáte. Tyto země totiž dokáží zajistit sběr 90-98 procent nápojových obalů. Zálohování by nejen vyčistilo města a přírodu, ale přineslo i značné výhody pro obce - méně odpadu k úklidu znamená nižší náklady na jeho svoz a zpracování. Čistší prostředí by navíc mohlo zvýšit přitažlivost obcí pro turisty, což by přineslo další ekonomické benefity.

Na semináři o zálohování v poslanecké Sněmovně o tom hovořil ministr životního prostředí Petr Hladík: „Zavedení zálohování PET lahví a plechovek bude mít pozitivní dopady na naše hospodářství, obce a přírodu kolem nás. Ročně přicházíme o cenný materiál v hodnotě půl miliardy korun, který by české firmy dokázaly zpracovat a využít. Teď se válí v přírodě nebo končí na skládkách.

A podpořil ho i ekonom z platformy Datarun Petr Bartoň: „Vyrábět plechovky je čtyřikrát dražší než PET lahve, a nyní se navíc z českého recyklátu nevyrábějí žádné, jelikož není dostupný a s cenným materiálem se nezachází ekonomicky. Na zálohování tak můžeme všichni ušetřit. Zvýšit sběr a recyklaci plechovek na požadovanou povinnou úroveň mimo zálohový systém bude totiž dražší a zatíží výrobce více. Pro směřování k cirkulárnímu odpadovému hospodářství je zálohování PET lahví a nápojových plechovek nezbytným krokem.

Podporují ho dokonce i nápojářské firmy, které jsou za odpad z nápojových obalů zodpovědné. Pokud tedy mají poslanci k zákonu o zálohování vlažný přístup nebo se staví proti němu, měli bychom se ptát, čí zájem vlastně hájí. Všímat by si toho měla i veřejnost, která už dávno dala najevo, že o zálohování stojí. Jde o problematiku, kvůli které stojí za to oslovit svého poslance nebo poslankyni a dát jim najevo svou vůli. Každý hlas totiž může přispět k tomu, aby Česká republika konečně opustila naprosto zastaralé, neudržitelné způsoby nakládání s odpady, jež nás v zájmu několika odpadových firem vedou k tomu, abychom se stali skládkou Evropy.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?

tags: #odpadky #na #ulici #Dánsko #problémy