Ekologický dům v Praze: Kritéria a certifikace

Zodpovědný přístup k životnímu prostředí se promítá do projektování a výstavby stavebních objektů, s čímž úzce souvisí pojem udržitelná výstavba budov.

S rozvojem udržitelné výstavby vyvstala potřeba hodnocení budov a jejich dopadů na životní prostředí. Z tohoto důvodu byly vytvořeny environmentální certifikace budov, které hodnotí to, jak budova ovlivňuje své okolí v průběhu životního cyklu.

Článek si klade za cíl zjistit, jaké environmentální certifikace ve světě existují, a které z nich se používají v České republice nejčastěji.

Co je to ekologický dům?

Moderním trendem je neplýtvat zdroji naší planety a ušetřit náklady, což se samozřejmě týká i bydlení.

V souvislosti s nízkoenergetickými domy se objevuje několik pojmů, které nelze zaměňovat.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Nízkoenergetický dům

Historicky jsou za předchůdce moderních nízkoenergetických domů považovány stavby, do nichž se zakomponovaly solární systémy pro hromadění tepla. Menší důraz se ovšem kladl na tepelnou ochranu budovy a větrání.

Definice nízkoenergetického domu: stavba, která má spotřebu energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m² za rok. Toho lze dosáhnout kvalitním návrhem a provedením stavebních postupů především bez tepelných mostů. Izolační schopnosti objektu jsou nastaveny podle doporučených hodnot normy ČSN 73 0540 "Tepelná ochrana budov".

Pasivní dům

Pasivní dům, z německého Passivhaus, je stavba, která splňuje dobrovolná, ale přísnější kritéria energetických úspor při provozu než nízkoenergetický dům. Koncepce pasivního domu není architektonický styl nebo stavební systém, ale je součástí návrhu projektu novostavby nebo rekonstrukce.

Existuje přesná metodika, která stanovuje, jaké jsou parametry pasivního domu v České republice a které jsou vhodné pro mírný klimatický pás tak, aby byla zajištěna potřeba tepla, energie a tzv. neprůvzdušnosti obálky budovy, tedy minimalizace úniků vzduchu. Pro pasivní domy je rovněž typická tzv. rekuperace, při níž obyvatelé dýchají čistý vzduch bez nutnosti větrání okny. Tento faktor zajišťuje technologické řešení systémy řízeného větrání. Nevýhodou pasivních domů může být to, že aby splnily přísná kritéria a použití nových technologií, jsou na výstavbu dražší.

Pro pasivní domy je příznačná orientace domu na pozemku na jih, nezastíněná fasáda, případně využití listnaté vegetace. Mají účelnou a jednoduchou dispozici: obytné místnosti na jihu, zázemí na severu, jsou skromné a úsporné. Často se lze setkat s dřevěnými konstrukcemi, ale mohou být i zděné, betonové či cihlové.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Energeticky nulový dům

Technologiemi zdokonalenou variantou pasivního domu je energeticky nulový dům, který své energetické potřeby plně uspokojí z místních zdrojů.

Ekologické stavitelství

Souvisejícím pojmem je rovněž přírodní neboli ekologické stavitelství (zkráceně ekostavitelství), které usiluje o minimalizaci vlivu na životní prostředí při návrhu, výstavbě, provozování a nakonec likvidaci domů. Upřednostňují se při něm přírodní materiály (dřevo, sláma, hlína, nepálené cihly, celulóza, ovčí vlna, konopí, len) ale i celé technologie (např. zadržování dešťové vody, kořenové čistírny odpadních vod, zelená střecha domu).

Sláma, tráva a rákosí se využívalo jako stavební materiál už od pravěku a nyní se opět vrací. Výhodami slaměných domů je obnovitelnost materiálu, jeho cena, jednoduchá dostupnost, přírodní protipožární ochrana a vysoka schopnost izolace. Mezi nevýhody patří náchylnost slámy k hnilobě a to, že sláma zabírá hodně prostoru.

Environmentální certifikace budov

S hodnocením budov z hlediska udržitelné výstavby pak úzce souvisí environmentální certifikace, které byly v 90. letech 20. století vytvořeny pro snadnější vzájemné porovnání budov a jejich dopadů na životní prostředí.

Environmentální certifikace hodnotí především to, jak budova ovlivňuje své okolí v průběhu celého životního cyklu. Nyní ve světě existuje velké množství certifikačních nástrojů a téměř v každém státě se používá odlišná hodnotící metodika.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

V některých státech včetně České republiky se dokonce používá více metodik certifikace, které si vzájemně konkurují. Především kvůli tomu pak vzniká v oblasti environmentální certifikace nepřehledná situace a zatím to nevypadá, že by v nebližší době mohlo dojít ke sjednocení těchto hodnotících nástrojů.

Environmentální certifikaci budov lze chápat jako nezávislý audit, který hodnotí budovy v různých fázích jejich životního cyklu. Její hlavní funkcí je tedy poskytování transparentního důkazu o kvalitě dané budovy.

Environmentální certifikaci lze udělit jak stávající budově, tak i budově nové. Avšak tyto certifikace se od sebe vzájemně liší. Rozdíl je zejména v tom, že u nové budovy je ovlivňován a kontrolován především návrh budovy a následující proces výstavby. U již existující budovy se certifikace zaměřuje pouze na samotné procesy v budově.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že snáze lze získat certifikát pro budovu v přípravné fázi než pro již existující budovu. U budovy, která je ve výstavbě, lze totiž ještě ovlivnit či změnit spoustu parametrů, které jsou při certifikaci hodnoceny. Lze například navrhnout ekologický zdroj vytápění či využít kvalitnější a lokální materiály při výstavbě.

Druhým podstatným rozdílem je také to, že v případě, kdy je budova certifikována již při návrhu, environmentální certifikace platí po celou dobu životnosti budovy.

Certifikační programy v České republice

Ve světě existuje velké množství environmentálních certifikací, níže jsou popsány čtyři certifikační programy, se kterými se lze setkat v České republice:

• LEED
• BREEAM
• WELL
• SBToolCZ

LEED

LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) je americký certifikační systém, který vznikl v roce 1993 (US Green Building Council, USGBC). Od svého vzniku získalo certifikát LEED více než 100 000 projektů či stávajících budov ve 164 zemích světa.

LEED je využíván pro nezávislé ověření, zda byla budova či komplex budov navržen a postaven za pomocí postupů a strategií cílených na dosahování vysokých požadavků v oblastech zdravého životního prostředí. Toto ověření je prováděno pomocí hodnotícího procesu, v rámci kterého je bodově ohodnoceno 7 kategorií (udržitelný rozvoj území, hospodaření s vodou, energie a ovzduší, materiály a zdroje, kvalita vnitřního prostředí, inovace a regionální priority).

Po přidělení bodů v rámci jednotlivých kategoriích, je na základě celkového počtu bodů udělen certifikát příslušné úrovně (Certifikováno, Stříbrný, Zlatý či Platinový certifikát).

BREEAM

Britský certifikát BREEAM je světově nejrozšířenější systém využívaný pro hodnocení vlivu staveb na životní prostředí. Nejinak je tomu i v České republice, kde je také nejpoužívanějším certifikačním systémem. BREEAM se zaměřuje opět na udržitelnost při návrhu budov a popisuje vliv budov na životní prostředí.

V hodnotícím procesu je posuzováno 10 kategorií podle jejich vlivu na životní prostředí (energie, zdraví a vnitřní prostředí, materiály, management, znečištění, využití půdy a ekologie, doprava, odpad, voda, inovace). Jednotlivé kategorie v sobě dále zahrnují podkategorie, na základě kterých je budova hodnocena.

Výše získaných kreditů se pak odvíjí od kvality splnění požadavků kladených jednotlivými podkategoriemi. Získané kredity se v kategorii sečtou a přenásobí se vahou na procenta.

WELL

Jedná se o jeden z nově vzniklých certifikačních nástrojů, který je prozatím používán ve 32 zemích světa a do května roku 2018 získalo tento certifikát 175 budov či projektů. Například v České republice je zatím pouze jedna budova, která získala certifikát WELL na úrovni Gold. Certifikát WELL se na rozdíl od ostatních zde uvedených certifikací používá pro certifikaci vnitřních prostor. Umožňuje posuzovat kvalitu vnitřního prostředí zejména z pohledu budoucích uživatelů.

V rámci certifikace WELL je hodnoceno 7 základních okruhů (vzduch, voda, výživa, světlo, fitness, komfort a mysl).

SBToolCZ

SBToolCZ je český certifikační systém používaný pro hodnocení komplexní kvality budov, v rámci kterého se posuzují vlastnosti budovy a jejího okolí s ohledem na splnění požadavků udržitelné výstavby. Tento český systém vychází z mezinárodního schématu SBTool - Sustainable Building Tool. Na jeho vývoji se podílela i Fakulta stavební ČVUT v Praze. Díky tomu, že se jedná o národní systém je v něm zohledněno prostředí českého stavebnictví.

V hodnotícím procesu je zohledňováno velké množství kritérií rozdělených do třech základních skupin (environmentální kritéria, sociální kritéria, ekonomika a management). Tyto tři základní skupiny jsou dále doplněny čtvrtou skupinou, která se zabývá lokalitou, ve které se daná budova nachází. Ovšem tato skupina se hodnotí, ale nevstupuje do výsledného certifikátu kvality.

Jednotlivá kritéria jsou bodována podle metodických postupů a výsledné body ze všech kritérií se následně přenásobí váhami.

Používanost certifikací v ČR

Pro zjištění, které environmentální certifikace jsou v České republice používány nejčastěji, byla použita data z výroční tiskové konference Šance pro budovy ze září roku 2019. K tomuto datu bylo v České republice celkově 205 certifikovaných budov.

Největší zastoupení měl certifikát BREEAM, a to celkově u 122 budov. Druhým nejpoužívanějším certifikátem byl LEED s 50 certifikovanými budovami. Na třetím místě byl poté národní certifikační nástroj SBToolCZ, kterým disponovalo 32 budov.

Srovnání certifikací

Zmíněné čtyři environmentální certifikace jsou si do značné míry podobné, jelikož jsou používány pro obdobný účel. Tím je poskytnutí návodu k vytvoření budovy, která bude šetrná k životnímu prostředí a zároveň zajistí kvalitní vnitřní prostředí pro osoby vyskytující se v budově.

Tyto certifikační systémy mají ještě jednu společnou vlastnost. Využívají pro hodnocení budov metody založené na multikriteriální analýze. Což znamená, že je hodnoceno velké množství kritérií, která se často pomocí váhového vektoru spojují do jednoho výsledného ukazatele, na základě kterého je udělen certifikát.

Hlavním cílem všech blíže popsaných certifikací, kromě certifikace WELL, je tedy posouzení vlivu staveb na životní prostředí. Certifikace hodnotí obdobné kategorie jako je hospodaření s vodou, energie a ovzduší, kvalita vnitřního prostředí, nakládání s odpady, kvalita použitých materiálů při výstavbě budovy atd.

Stěžejní rozdíl je proto zejména ve způsobu výpočtu bodového ohodnocení. Certifikace BREEAM jednotlivé kategorie hodnotí váženými procentními body, naopak certifikace LEED kategorie hodnotí pomocí bodů. Česká certifikace SBToolCZ se dále odlišuje tím, že výsledné body v jednotlivých kategoriích přenásobí váhami a tyto vážené body se na konci sečtou a tím se získá celkový výsledek na jehož základě je následně vydán příslušný certifikát kvality.

Jiným typem certifikace je certifikát WELL, který se zaměřuje zejména na posouzení kvality vnitřního prostředí z pohledu budoucích uživatelů. Což znamená, že WELL certifikace by měla garantovat příjemné pracovní prostředí.

Environmentální certifikace zažívají velký rozvoj, což potvrzuje situace na trhu s nemovitostmi, zejména pak na kancelářském trhu, kde přestává být slovní spojení environmentální certifikace ojedinělé, a naopak se stává samozřejmostí.

Především ze strany nájemců je vytvářen tlak na investory či vlastníky administrativních budov, jelikož nájemci mají zájem o budovy šetrné k životnímu prostředí, budovy s příjemným vnitřním prostředím, s dobrou dopravní dostupností a s nízkými provozními náklady.

Investoři či vlastníci administrativních budov jsou proto nuceni na tuto situaci reagovat a dochází tak k nárůstu počtu certifikovaných administrativních budov. V této souvislosti tak vyvstává otázka, která certifikace je nejvhodnější.

Obecně se dá říci, že jako doklad potvrzující šetrnost budovy k životnímu prostředí, jsou nejvhodnější certifikáty BREEAM a LEED, případně SBToolCZ. Ovšem tím, že SBToolCZ je pouze národní certifikační nástroj, není tak atraktivní pro zahraniční investory, respektive zahraniční nájemce kancelářských prostor, kteří preferují právě mezinárodní certifikace. Toto tvrzení potvrzují i data z roku 2019, kdy žádná budova nebyla certifikována národním certifikátem SBToolCZ.

tags: #ekologický #dům #Praha #kritéria

Oblíbené příspěvky:

• Objevte kouzlo glampingu v České republice
• Nová kniha o ekologii
• Ochrana přírody (1994)
• Příroda jižní Moravy
• Instalace pisoáru – průvodce