Ekologické problémy a budoucnost planety Země

Klimatický systém Země se razantně mění a dopady pociťujeme stále více i u nás doma. Abychom odvrátili největší problémy, musíme výrazně proměnit naše chování a fungování celé společnosti. Potřebujeme skutečně začít šetřit s energiemi, větší podíl energie získávat z obnovitelných zdrojů a skončit s pálením fosilních paliv, které ke změně klimatu přispívají nejvíc.

Celkem 17 z 18 nejteplejších let se objevilo od roku 2001. Rychlost růstu teplot se navíc v posledních letech zvyšuje. Významným dopadem klimatických změn je nedostatek vody. Sucho se stává problémem nejen u nás, ale zejména v rozvojových zemích.

Z mimořádné zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu IPCC, vydané v říjnu 2018, plyne, že je stále možné, i když velice obtížné, zastavit oteplování na 1,5 °C. Tedy na úrovni, kdy dopady klimatické změny budou sice výrazné, ale zvládnutelné. Globální emise skleníkových plynů musí začít rapidně klesat. Přibližně na polovinu v roce 2030 a na nulu v roce 2050.

Aby se to stalo, je nutné přestat spalovat fosilní paliva, zefektivnit průmysl, změnit složení naší stravy a snížit spotřebu ve vyspělých zemích. K tomu je za­potřebí, aby ruku v ruce šla zodpovědná klimatická politika představitelů na všech úro­vních (obce, kraje, stát) a uvědomělá změna chování občanů (např. zateplení domů, využívání hromadné dopravy, omezení konzumace živočišných produktů, zastavení létání).

Hodina Země

Miliony lidí po celém světě v sobotu 30. března 2019 od 20:30 hodin zhasnou ve svých obcích, obývácích i firmách. Dají tak symbolicky najevo, že vnímají, jak se mění klima Země a že jim záleží na tom, v jakém světě budeme žít. Celosvětová kampaň Hodina Země upozorňuje, že se urychleně musí skončit s využíváním fosilních paliv. Ne “někdy”, ale už teď, do deseti let. Jde o budoucnost mladé generace a všech následujících.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Symbolické zhasnutí na jednu hodinu samozřejmě nestačí. Proto se i mnoho ze 104 obcí v ČR, které se doposud zaregistrovaly do letošní kampaně, dobrovolně zavázalo k dalším činům v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. Jeden z nejkomplexnějších klimatických závazků si letos například stanovil Frýdek-Místek. Chce kromě jiného snížit energetickou náročnost budov, snížit spotřebu energií, podpořit centrální soustavu zásobování tepelnou energií, podpořit výměnu topných systémů v domácnostech za nízkoemisní či bezemisní. Prostějov chce více fotovoltaických panelů na budovách a zlepšit využití dešťové vody pro různé účely. V Ořechově zavedou kompostéry na bioodpad do každé domácnosti.

Letošní Hodina Země se koná dva týdny poté, co v největší klimatické akci v historii 1,5 milionu studentů po celém světě jasně žádalo, aby svět na varovné zprávy IPCC reagoval činy, ne slovy. Urgují konec doby uhelné, konec spalování fosilních paliv. Řešení je ovšem na politicích, vedení firem, představitelích samospráv a každém jednotlivci. “Skláníme se před tím, jak mladí lidé zodpovědně vnímají varování vědců. Dospělí v tomto selhali”, říká Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.

Hodina Země je každoroční mezinárodní akce zavedená Světovým fondem na ochranu přírody (World Wildlife Fund, zkráceně WWF). První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii, kdy cílem organizátorů bylo atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední sobotu v měsíci březnu. V České republice se k akci v roce 2018 připojilo přes sto měst, obcí, památek a dalších subjektů.

Znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Mezi hlavní zdroje znečištění vzduchu patří lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu.

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů.

V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Globální dopady znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je zdravotní a ekologický problém ve všech zemích světa, ale s velkými rozdíly v závažnosti. Nejvyšší úmrtnost na znečištění ovzduší evidujeme v zemích s nízkými až středními příjmy.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z největších světových ekologických problémů zejména pro nejchudší obyvatelstvo světa, které často nemá přístup k čistým palivům na vaření. Ženy a děti, které jsou obvykle odpovědné za domácí práce, jako je vaření a sběr dřeva, nesou největší zdravotní zátěž z používání znečišťujících paliv a technologií v domácnostech.

Historické perspektivy

Ekologické problémy současnosti jsou vnímány jako důsledek moderní doby, moderního způsobu života. Většina rozvinutých civilizací, které zanikly, se taktéž potýkala s proměnami přírodního prostředí, které si částečně zavinily.

V první řadě je důležité zmínit, že změny podnebí a počasí jsou přirozené. Tyto „velké“ změny jsou činností člověka ovlivnitelné pouze částečně, souvisí s pohyby zemských desek a s kolísáním hladiny moří, jsou spojené s cyklem dob ledových a meziledových.

Celkově lze ekologické problémy člověka rozdělit na přirozené (např. kolísání hladiny moří) a ty, které si člověk způsobil sám. Velkým problémem již od starověku byl nedostatek dřeva a změny související s odlesněním ve středomoří. Potíže byly dány jednak tím, že se jedná o důležitou stavební surovinu, ale také tím, že s odlesněním souvisí eroze půdy.

Den Země

Den Země měl u nás premiéru v roce 1990 v podobě studentského happeningu s Matkou Země a Blanickými rytíři. Také před půlstoletím to byli studenti, koho z obavy před zhoršujícím se životním prostředím oslovil zakladatel moderního ekologického hnutí, americký senátor Gaylord Nelson.

Pro Českou zemědělskou univerzitu je to vzhledem k jejímu zaměření jeden z nejvýznamnějších dnů v roce. Je symbolickým vrcholem snažení vědců, pedagogů a studentů, kteří hledají odpovědi na otázky udržitelnosti v jejím environmentálním, ekonomickém i sociálním kontextu. V popředí jejich zájmu jsou záležitosti bioekonomiky, biotechnologií a problematika zvládání klimatických změn, především otázky sucha a potravinové bezpečnosti.

Doc. Hynek Roubík z katedry udržitelných technologií Fakulty tropického zemědělství vnímá Den Země jako každoroční připomínku, jak důležitá je péče o naši planetu a jaké jsou následky, pokud s ní nezacházíme udržitelným způsobem. Den Země nám podle docenta Roubíka poskytuje příležitost zamyslet se nad tím, co můžeme udělat pro to, aby naše planeta byla udržitelnější a aby byla zachována pro budoucí generace.

Prof. Petr Valášek z Technické fakulty, prorektor pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti považuje svátek planety za den, který je z pohledu zaměření většiny součástí České zemědělské univerzity v Praze významný. „Na ČZU je s tímto datem již tradičně spojována řada různých akcí, které studentům i zaměstnancům připomínají, že společenská odpovědnost, zejména s přesahem k ochraně životního prostředí, by měla být a je nedílnou součástí aktivit vzdělávací a tvůrčí činnosti na ČZU.

Rostoucí populace a její dopady

V polovině 19. století obývalo Zemi asi 1,2 miliardy lidí. O sto let později bylo číslo zhruba dvakrát vyšší. Podle nejnovějších zpráv žije na modré planetě osm miliard osob.

S přibýváním lidí se zvyšují i jejich potřeby. Narůstá tedy i čerpání energie i přírodních zdrojů. „Může jít třeba o redistribuci vody - některé oblasti mohou v budoucnu více trpět suchem, jiné budou naopak více sužovat povodně. Další hrozbu představuje zvedání hladiny oceánů. Oblasti, které ohrožuje, budou muset výrazně změnit své fungování a v některých případech budou jednoduše neobyvatelné - třeba ostrovní státy v Oceánii.

Podle Jáchyma Brzeziny i tam existuje vazba na růst populace: čím více na planetě žije lidí, tím více potřebujeme energie, která dosud z velké části vzniká z fosilních zdrojů. Celkem 69 % sladké vody se skrývá v ledovcích kolem jižního a severního pólu, dalších 30 % je v podzemní vodě a jen jedno procento představuje voda povrchová a atmosférická.

Nicméně, i když se může zdát, že populace roste závratným tempem - vždyť poslední miliardu lidstvo překonalo za 11 let -, není tomu tak. Ve skutečnosti růst zpomaluje, a to už od 60. let.

Změny Země

Dějiny lidského rodu můžeme rekonstruovat s pomocí archeologických nálezů, kronik a dalších písemností, uměleckých děl i jiných záznamů, případně ze vzpomínek pamětníků. V době moderní k tomu přírodovědci přidali další pramenné zdroje - ledovcové vrty, výzkum jezerních usazenin a dalších přírodních archivů.

Právě změny klimatu v naší africké pravlasti způsobily, že jsme tím, čím jsme, a že jsme se rozešli do celého světa. K podobným změnám došlo v historii naší planety mnohokrát, někdy zvolna, často však pod vlivem náhlých událostí - katastrof, od nárazů planetek po sopečné výbuchy. Od jisté doby se na proměnách klimatu začala podepisovat i naše civilizace, která vynalezla lov, pak zemědělství, začala využívat a později doslova vykořisťovat přírodní zdroje a tím narušovat přirozenou rovnováhu.

Nelze přehlédnout, že v posledních staletích se na změnách klimatu značnou měrou podepisuje i člověk, který přetváří globální prostředí větší silou a mnohem bezohledněji než kdykoliv v dosavadních dějinách. Lidstvo si toho všímá. Rádi bychom to změnili nebo aspoň zachovali stávající stav, přinejmenším někteří z nás; proto pořádáme klimatické konference, přeme se o procenta, energie, exhalace a povolenky, snažíme se chránit vymírající druhy.

tags: #ekologické #problémy #a #budoucnost #planety #Země

Oblíbené příspěvky:

• Pěstování hortenzií
• Retail Park Neratovice – Otevření
• Co jsou rádiové emise?
• Ohrožené druhy zvířat v Česku
• Jak se zbavit mšic ekologicky