Úvodem je třeba říci, že neexistuje jedno univerzální či optimální řešení regulace minimálního zůstatkového průtoku řek. Vždy záleží na hydrologických podmínkách dané země, na vlastnostech a množství vody, na tradičních způsobech jejího využívání a také na právní tradici. Odborníci se nicméně shodují na tom, že s rostoucí naléhavostí účinné ochrany vodních zdrojů je určitá legislativní ochrana nezbytná.
Výsledkem relativně obecných požadavků na množství povrchových vod bylo, že většina evropských zemí problematiku množství povrchových vod buď neřešila vůbec, nebo pouze v souvislosti s požadavky na užívání. Na rozdíl od ochrany kvality vod není problematika množství přímo řešena v evropské legislativě. Oproti tomu problematika množství povrchových vod je - celkem nenápadně - zabudována jako hydromorfologická složka ekologického stavu či potenciálu povrchových vod, související s požadavky biologických složek. Pro povrchové vody jsou hydromorfologické složky, související s množstvím vod stanoveny jako hydrologický režim.
Mezitím se ale objevila delší suchá období, doprovázená vyššími požadavky na odběry vody a první předpovědi předpokládané klimatické změny. Výsledkem na evropské úrovni bylo, že ve zpracování tzv. „A Water Blue Print“ - „Plán na ochranu vodních zdrojů v Evropě“ [2]. Jeho dlouhodobým cílem je zajistit udržitelnost všech činností, které mají dopad na vodu, a tím zabezpečit dostupnost kvalitní vody pro její udržitelné a spravedlivé využívání. Značná část dokumentu je také věnována hodnocení hydrologických vlivů a dopadů a zde jsou už i jiné typy vlivů než jen odběry povrchových vod zmíněny. Dokument také vychází z předpokladu, že v současné době není k dispozici adekvátní hydrologický monitoring, zaměřený na zjišťování odchylek od přirozeného stavu.
Chcete se dozvědět více o regulaci minimálního toku řek v Evropě? Zde si můžete přečíst celou srovnávací studii. Uvedené příklady jsou součástí srovnávací studie regulace minimálního toku řek v šesti zemích Evropské unie, jejíž anglické znění si můžete stáhnout zde. Připravuje se verze v úředních jazycích Bosny a Hercegoviny.
Institut minimálního zůstatkového průtoku je prostředkem sloužícím k ochraně množství povrchových vod a ekologické funkce vodního toku. Podle definice obsažené v § 36 odst. 1 VODZ je minimálním zůstatkovým průtokem takový průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku a který stanoví - tj. má povinnost jej stanovit - vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami (srov. § 8). Vodoprávní úřad přitom přihlédne k podmínkám vodního toku, charakteru nakládání s vodami a vychází z opatření k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí podle § 26 VODZ.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Obecné nakládání s povrchovými vodami je upraveno vodním zákonem v § 6 a umožňuje každému na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu a bezplatně odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení, například čerpadla, hadic apod. Typicky se jedná o nevýznamné odběry povrchové vody na zalévání zahrady konví, koupání, bruslení, ale také chov ryb prováděný pro vlastní potřebu a bez použití zvláštního technického zařízení.
Vedle konkrétní hodnoty minimálního zůstatkového průtoku (popř. minimálních zůstatkových průtoků) stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání také místo a způsob jeho měření a četnost předkládání výsledků těchto měření. V důsledku úprav ustanovení § 12, které přinesla novela č. 150/2010 Sb., je změna stanoveného či dodatečné stanovení minimálního zůstatkového průtoku v platných povoleních k nakládání s vodami z moci úřední možná pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 12 odst. 3 VODZ.
Pro úplnost je třeba uvést, že minimální zůstatkový průtok není "minimálním odtokem“, "zbytkovým průtokem“, "minimálním hygienickým průtokem“ ani jinou podmínkou omezující povolené nakládání s vodami, které jsou případně uvedeny ve schválených manipulačních řádech vodních děl (§ 55) nebo budou v navrhovaných manipulačních řádech uvedeny. Zároveň je třeba upozornit, že povolení k nakládání s vodami je v některých případech nahrazeno integrovaným povolením (§ 126 odst. 5), na obsahu tohoto rozhodnutí se nicméně tímto nic nemění, i integrované povolení musí obsahovat veškeré zákonné náležitosti, které jsou zakotveny pro povolení k nakládání s vodami, včetně stanovení minimálního zůstatkového průtoku.
Nedostatek srážek, vysoké denní teploty a intenzivní evapotranspirace způsobují napjatou hydrologickou situaci na celém území povodí Moravy. Průtoky v tocích se pohybují jen okolo 30 % průměrných hodnot, na třech desítkách míst jsou hodnoty pod hranicí sucha. Sucho je zřetelně viditelné na stavu hladin toků a nádrží, kvůli vypouštěnému znečištění se však zhoršuje také kvalita vody v nich.
„Průtoky v páteřních řekách klesají k minimálním hodnotám, drobnější vodní toky téměř vysychají a voda se v nich vyskytuje již jen v prohlubních ve dně. Na více jak třiceti měřených místech je průtok pod hranicí sucha, což je kritická mez, která znamená, že takto nízký průtok se zde v průměru vyskytuje jen méně než deset dní v roce,“ popisuje hydrologickou situaci generální ředitel Povodí Moravy David Fína.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Situaci pomáhají zlepšit vodní nádrže, které uvolněnou vodou ze svých zásob pomáhají zajistit ekologické funkce toků. Právě vysoká koncentrace živin obsažených ve vodě v kombinaci s dlouhodobě nízkými průtoky v tocích a vysokými teplotami, může způsobovat nedostatek kyslíku ve vodě. Významné vodní nádrže za uplynulý týden nadlepšily do toků 14 mil. m3 vody. Manipulace na vodních dílech jsou prováděny operativně dle aktuální hydrologické situace a dle schválených manipulačních řádů. Vodárenské odběry a minimální průtoky pod vodními díly jsou zabezpečovány v požadovaných množstvích.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
tags: #ekologicky #minimalni #prutok #definice