Ekologicky Obhospodařovaná Půda v České Republice

04.03.2026

Zemědělsky obhospodařovaná půda tvoří skoro polovinu rozlohy České republiky. Obhospodařovanou zemědělskou půdu sleduje ČSÚ od roku 2002. Je to půda, která se aktivně využívá pro zemědělské účely, především pro pěstování zemědělských plodin nebo trvalých porostů a pastvu hospodářských zvířat. Zahrnuje ornou půdu, trvalé travní porosty a trvalé kultury, to jsou především vinice, chmelnice a ovocné sady.

V roce 2024 obhospodařovaná zemědělská půda činila 3 535 tis. ha, tedy 45 % z celkové rozlohy Česka. Od roku 2002 se její výměra zmenšila o 117 tis. ha. Na úkor zemědělské půdy se rozšířily lesní pozemky, zvýšila se také rozloha vodních ploch nebo zastavěných a ostatních ploch s obytnými nebo průmyslovými zónami, logistickými centry či dopravní infrastrukturou.

Struktura Obhospodařované Zemědělské Půdy

Z celkové rozlohy obhospodařované zemědělské půdy v loňském roce zabírala největší podíl orná půda (71 %). Ve srovnání s rokem 2002 se zornění, to je podíl orné půdy na obhospodařované zemědělské půdě, snížilo o 4 procentní body. Naopak podíl trvalých travních porostů se zvýšil z 23 % v roce 2002 na 27 % v roce 2024. Trvalé kultury zabíraly v loňském roce 40 tis. ha, to je 1 % z obhospodařované zemědělské půdy.

V roce 2024 zemědělci obhospodařovali 2 525 tis. ha orné půdy, tedy o 242 tis. ha méně oproti roku 2002. Nejvyšší podíl orné půdy na celkové výměře obhospodařované zemědělské půdy vykazovaly kraje Jihomoravský (88 %) a Středočeský (87 %), naopak nejnižší podíl měly kraje Karlovarský a Liberecký (shodně 38 %).

Nejčastěji pěstovanými plodinami na českých polích jsou pšenice, ječmen, kukuřice a řepka, které v loňském roce zabíraly na 72 % orné půdy, podobně jako v roce 2002.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Orná půda zahrnuje také úhor, to je dočasně neobdělávanou zemědělskou půdu. V předchozích dvou letech se plocha úhoru výrazně rozšířila kvůli povinnosti zemědělců vyčlenit část obhospodařované půdy jako neprodukční plochy v rámci pravidel společné zemědělské politiky. V loňském roce úhor zabíral 109 tis. ha, tedy čtyřikrát větší plochu ve srovnání s rokem 2022, kdy dosahoval rozlohy 26 tis. ha. Ve srovnání s rokem 2002 byla loňská plocha úhoru vyšší o 31 %.

Trvalé travní porosty zahrnují louky a pastviny. I když stavy hospodářských zvířat od devadesátých let minulého století klesají, a tím se snižuje i potřeba krmiv, tradiční pastva je stále významná zejména v horských a podhorských oblastech. Její význam se v poslední době ještě zvyšuje s využíváním pastevního chovu masných plemen skotu. Trvalé travní porosty mají také důležité mimoprodukční funkce, zadržují vodu v krajině nebo chrání půdu proti erozi.

V loňském roce se na území Česka nacházelo 969 tis. ha trvalých travních porostů, to je o 130 tis. ha více než v roce 2002. Nejvyšší podíl trvalých travních porostů na celkové ploše obhospodařované zemědělské půdy mají kraje Karlovarský (62 %) a Liberecký (61 %), naopak nejmenší kraje Jihomoravský (6 %) a Středočeský (13 %).

V roce 2024 bylo u nás evidováno 16 996 hektarů vinic. Plocha vinic se v porovnání s rokem 2002 zvětšila o 5 tis. ha. Největší rozšíření vinic ale proběhlo do roku 2005. Od vstupu Česka do Evropské unie podléhá nová výsadba vinic regulacím, a od roku 2016 je možné nové vinice zakládat pouze na ploše odpovídající jednomu procentu celkové výměry vinic předchozího roku. Převážná většina vinic se nachází v Jihomoravském kraji (93 %), v daleko menší míře se réva vinná pěstuje v krajích Zlínském, Ústeckém a Středočeském.

Spíše než do krajů se ovšem vinice regionálně řadí do vinohradnických oblastí. Významnější Moravská vinohradnická oblast zahrnuje podoblasti Mikulovskou, Slováckou, Velkopavlovickou a Znojemskou, Česká vinohradnická oblast se člení na podoblasti Mělnickou a Litoměřickou. Na vinicích převažují bílé odrůdy révy vinné (73 %), nejčastěji pěstovanými jsou Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Müller Thurgau. Z modrých odrůd je nejrozšířenější Frankovka, Svatovavřinecké a Rulandské modré.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Produkčních ovocných sadů v posledních dvou desetiletích výrazně ubylo. V roce 2024 se na území Česka nacházelo 11 824 ha sadů, přičemž v roce 2002 to bylo 20 990 hektarů. Za uvedené období se výměra ovocných sadů zmenšila o 9 tis. ha a z české krajiny zmizelo více než milion ovocných stromů a keřů. Od roku 2020 se plocha sadů snižovala výrazněji, nejrazantněji v posledních dvou letech. Důvodem je dlouhodobě špatná ekonomická situace v odvětví ovocnářství. Nepříznivý průběh počasí snižuje úrodu a to, co se podaří sklidit, pěstitelé jen těžko uplatňují na trhu. Starší a nerentabilní sady se proto likvidují bez náhrady novou výsadbou. Největší rozlohu sadů vykazují kraje Středočeský (20 % z celkové výměry sadů), Jihomoravský (16 %), Královéhradecký (11 %) a Zlínský (10 %). Nejrozšířenějším ovocným druhem jsou jabloně, které se pěstují téměř na polovině z celkové produkční plochy sadů (45 %). Následují slivoně (16 %), višně (10 %), meruňky (7 %), třešně (7 %) a hrušně (6 %).

Česko je po Německu druhým nejvýznamnějším evropským producentem chmele. V loňském roce chmelnice u nás zabíraly 5 521 ha. V roce 2002 plocha chmelnic dosahovala 8 tis. ha, a od té doby se postupně zmenšovala. Pod 6 tis. ha poprvé klesla v roce 2012. Většina chmelnic se nachází v krajích Ústeckém (57 %), Středočeském (31 %) a Olomouckém (12 %). Mezi největší chmelařské oblasti se řadí v Čechách Žatecká a Úštěcká, na Moravě Tršická.

Ekologické Zemědělství a Jeho Rozvoj

Ekologické zemědělství se začalo v Česku rozvíjet od devadesátých let minulého století, významněji po vstupu do EU. Ke konci roku 2024 bylo evidováno v registru ekologických podnikatelů Ministerstva zemědělství 5 564 farem s výměrou 604 tis. ha obhospodařované zemědělské půdy. V roce 2002 to bylo 717 farem s 235 tis. ha. Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na její celkové výměře se zvýšil z 6 % v roce 2002 na 17 % v roce 2024. V ekologickém zemědělství převažuje pastevní chov skotu na trvalých travních porostech v horských a podhorských oblastech. V loňském roce se v režimu ekologického zemědělství obhospodařovala polovina z celkové výměry trvalých travních porostů (49 %) a téměř čtvrtina ovocných sadů (23 %). Naproti tomu podíl orné půdy nebo vinic v ekologickém zemědělství na jejich celkové výměře je poměrně malý (5 %, resp. 8 %). V roce 2024 činila průměrná velikost ekofarmy v česku 109 ha.

Ekologicky obhospodařovaná plocha v ČR se nadále stabilně zvyšuje a představuje 17,1 procenta celkové zemědělské půdy. Podle Registru ekologických podnikatelů hospodaří ekologicky 5576 farem na celkové výměře 604 878 ha (k 1. 11. 2024), což představuje 17,1% podíl na celkovém zemědělském půdním fondu podle LPIS.

Meziroční srovnání ukazuje oživení vývoje EZ po stagnaci v letech 2019 a 2020. Počet farem registrovaných v EZ od roku 2021 vzrostl o 17,6 % a celková výměra ploch v EZ o 11,2 %, tj. o 820 farem a 61 092 ha. Přibližně desetina výměry je v tzv.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Ekologické zemědělství se v ČR rozvíjí tradičně v méně příznivých horských a podhorských oblastech. Dle podílu výměry celkové ekologické půdy na celkové zemědělské půdě vede s 44 % Karlovarský kraj. V současné době je ekologickými zemědělci v ČR obhospodařováno více jak 40 % všech trvalých travních porostů, téměř 2 % orné půdy, přes 10 % ploch trvalých kultur (15 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic).

V rámci trvalých kultur dominují sady (86 %), z nichž asi 60 % tvoří sady tzv. intenzivní, tedy produkční a 40 % sady extenzivní. Vinice přesáhly v letech 2012 až 2014 výměru 1 000 ha, v roce 2015 spadly na 978 hektarů a tvoří 14 % trvalých kultur.

Ekologicky obhospodařovaná plocha v ČR se nadále stabilně zvyšuje, dosáhla více než 600 tisíc hektarů a představuje 17,1 procenta celkové zemědělské půdy. Roste také domácí trh biopotravin, v roce 2022 o 12,9 procenta na obrat téměř sedm miliard korun.

Podle poslední ročenky ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství se ekologicky hospodařilo na 558 124 hektarech, což je 15,7 procenta zemědělské půdy. Tento způsob hospodaření se ale podle statistik soustřeďuje v podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem.

Dominantní jsou trvalé travnaté porosty, tedy louky nebo pastviny. Tvoří zhruba 80 procent plochy zařazené v ekologickém zemědělství. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy v roce 2021 meziročně zvýšil o zhruba deset procent na 103 000 hektarů.

Česko může dosáhnout cíle EU mít do roku 2030 čtvrtinu půdy v ekologickém zemědělství, vyžaduje to ale větší podporu odbytu od státu. Řekla to manažerka svazu organizace PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Kateřina Urbánková.

Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2022 bezmála dosáhla 17 mil. hektarů. Eurostat mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2022 se ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda rozšířila o 79 %. Nejnovější údaje z června letošního roku tak potvrzují pokračování rychlého a prudkého rozšiřování ekologických ploch v EU.

Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 mil. hektarů, což představuje 17% na celkové rozloze půdy, na níž je v EU provozováno ekologické zemědělství. Následuje Španělsko (2,7 mil. hektarů), Itálie (2,3 mil hektarů) a Německo (1,6 mil hektarů).

Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %.

Většina ekologické půdy v EU se využívá k pěstování plodin, jako jsou obiloviny, okopaniny, zelenina, trvalé travní porosty a trvalé kultury, jako jsou ovocné stromy, olivové háje a vinice.

Ekologické zemědělství je v České republice na vzestupu. Zatímco v roce 2020 bylo ekologicky obhospodařováno více než 93 tisíc hektarů orné půdy, o rok později to už bylo téměř 103 tisíce hektarů. To je nárůst o 9,7 %.

Většina ekologických ploch v ČR leží v horských a podhorských oblastech, nejčastěji jde o trvalé travní porosty. Orná půda nyní tvoří zhruba pětinu celkové výměry ekologických pozemků.

Česká republika patří mezi dvacet zemí světa s největší výměrou půdy v režimu ekologického zemědělství (8. místo v Evropě) a mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch v ekologickém zemědělství na celkové zemědělské půdě (7. místo v Evropě, 5.

Změny ve Velikosti Zemědělských Subjektů

Velikost zemědělských subjektů se v průběhu času výrazně měnila. Od pozemkové reformy v roce 1919 došlo v českém zemědělství k zásadním změnám, které odrážejí vývoj od fragmentace vlastnictví půdy, přes kolektivizaci k současné kombinaci malých a velkých subjektů. Cílem pozemkové reformy, která probíhala v nově vzniklém Československu, bylo přerozdělení šlechtických a církevních velkostatků. Byly vyvlastněny víc než 4 miliony ha půdy, z toho přibližně třetinu tvořily zemědělské pozemky. Půda byla rozdělena především mezi drobné zemědělce, část si ponechal v držení stát. I přes válečné období zůstaly malé a střední zemědělské usedlosti dominantní. To se ale změnilo s nástupem komunistického režimu a kolektivizace. Velikost jednotných zemědělských družstev a státních statků se postupně zvětšovala až na průměrné tři tisíce hektarů.

Po roce 1989 probíhala restituční řízení a pozemkové úřady obnovily vlastnické právo k 932 tis. ha zemědělské půdy. Postupně vznikaly rodinné farmy i velké zemědělské podniky. Podle výsledků integrovaného šetření z roku 2023 je průměrná výměra zemědělského subjektu v Česku 106 ha obhospodařované zemědělské půdy a patří k největším v rámc...

Podpora Ekologického Zemědělství

Cílem opatření je podporovat systémy hospodaření šetrné k životnímu prostředí - posílit prevenci degradace půdy, zachovat a obnovit cenná stanoviště na zemědělské půdě z hlediska druhové různorodosti a zvýšit ekologickou stabilitu a estetickou hodnotu krajiny. Žadatelem může být pouze zemědělský podnikatel podle § 2e až § 2h zákona o zemědělství a registrovaný ekologický podnikatel podle § 6 až 8 zákona o ekologickém zemědělství, který má zařazeno min. 0,5 ha zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS). Zároveň je nutné plnit podmínky nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení Komise (ES) č. 889/2008 a zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, v platném znění a dodržovat požadavky cross compliance. Opatření je směřováno pouze pro ekofarmy, které nehospodaří souběžně v režimu konvenční produkce na zemědělské půdě v případě kultur, které jsou způsobilé pro dotaci na ekologické zemědělství.

Vlastnictví a Pacht Půdy

Průměrně každý jedinec nebo manželský pár vlastní v České republice 1 hektar. Více než 74% půdy je v České Republice pronajímáno. Pachtovní smlouvy zůstávají nezměněné od dob, kdy před dvaceti lety vznikaly a častokrát v nich nejsou zakotvené férové podmínky, ať už pro vlastníka, tak pro půdu jako takovou. A přitom, i ten sebenepatrnější kousek půdy, kterému je věnována pozornost s úctou k životu, dokáže způsobit pozitivní změnu.