Kritéria ekologicky odpovědné společnosti v České republice

V dnešním světě, kde se stále více klade důraz na udržitelnost, sociální odpovědnost a dobré vedení společnosti, se koncept ESG (Environmental, Social, Governance) stal zásadním měřítkem pro úspěšná a trvale udržitelná podnikání. Na udržitelnost je kladen čím dál větší důraz, a i spotřebitelé požadují čím dál častěji potvrzení, že firmy přistupují ke svému podnikání udržitelně i s ohledem na životní prostředí. Znát ekologický dopad, nebo způsob řízení dané společnosti, může u spotřebitelů či odběratelů ovlivnit rozhodnutí o koupi produktu nebo služeb, které firma prodává.

Co je to ekologicky odpovědná společnost?

Ekologická společnost běží v souladu s ochranou životního prostředí. Nejčastěji jsou pro ni typické investice do úspor energie s efektivním využitím zdrojů či aktivity s pozitivním dopadem na přírodu. Hlavním cílem je přitom hlavně omezit znečišťování a škody na přírodním dědictví vlastní aktivitou, případně je ještě zušlechťovat. Firma se tak může označit za ekologickou, když realizuje projekty, které jdou zmíněným myšlenkám naproti. Z pohledu řízení firmy existují ekologické normy, které musí podnik splňovat (respektive měl by, aby jej nemohla Česká inspekce životního prostředí pokutovat), a takové, které fungují spíše formou doporučení.

Certifikace a ekoznačky

Svou ohleduplnost k životnímu prostředí deklarují podniky spíše různými dílčími certifikáty. Ty se týkají nejčastěji konkrétních výrobků či služeb, takže se pak mohou pochlubit třeba získáním uznávaného označení „ekologicky šetrného výrobku/služby“ či takzvaného „ecolabelu“. Známek je však mnohem více a udělují je různé instituce, které k tomu mají oprávnění.

Ekoznačky jsou nástrojem označování výrobků a služeb, které mají snížené či žádné negativní dopady na životní prostředí, než mají jiné srovnatelné výrobky či služby. Označení ekoznačkou musí projít kontrolním a schvalovacím procesem pověřené třetí strany. Regulace ekoznačky Evropské unie (EU) vychází z právních předpisů Evropské unie, a to zejména z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. Ekoznačka EU může být udělena produktům na trhu celé Evropské unie. Logo ekoznačky EU má podobu stylizované květiny se symbolem Є uprostřed a nápisem EU Ecolabel. Program vychází z technické normy ČSN ISO 14024 Environmentální značky a prohlášení - Environmentální značení typu I. Logo ekoznačení tvoří stylizované písmeno „e“ s nápisem Ekologicky šetrný výrobek, resp. Samotnému udělení ekoznačky předchází proces certifikace - podání žádosti, kontroly, uhrazení poplatků, posouzení dokladů, hodnocení, inspekční návštěva, vydání souhrnné zprávy a rozhodnutí o udělení (vč. V případě úspěchu, jakmile dojde k podpisu smlouvy a zaplacení příslušných poplatků, je žadatel držitelem ekoznačky a má oprávnění k použití loga ekoznačky k propagaci svého daného výrobku či služby.

Podnikatelé mohou ekoznačení využít při marketingu označených produktů - výrobků a služeb - a díky certifikaci ekoznačkou mohou zvýšit jejich hodnotu. V budoucnu lze očekávat i zapojení ekoznačení do systému hodnocení v rámci veřejných zakázek.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Udržitelné podnikání

Udržitelné podnikání má firmám zajistit konkurenceschopnost i v okolnostech úbytku přírodních zdrojů, které jsou mnohdy k výrobě jejich produktů nebo zajištění služeb potřebné. Udržitelná řešení jsou tak nejčastěji postavená na využívání méně zdrojů, a tedy na úsporách, a na nových technologiích nebo materiálech. To je však pouze jedna z dimenzí. Za udržitelnou tak můžeme označit firmu, která využívá environmentální, socio-kulturní i ekonomické zdroje země tak, aby byla zajištěna její kontinualita, tedy aby prosperovala a rozvíjela se. Tyto zdroje však zároveň musí zůstat bezproblémově využitelné i pro budoucí generace. Udržitelné firmy proto dnes nejčastěji přicházejí s inovativními nápady, využívají třeba maximálně recyklovatelných materiálů nebo doplňkových přírodních zdrojů energie, které nezatěžují životní prostředí ani společnost.

ESG Reporting

Již za rok 2024 budou velké firmy povinně vydávat nefinanční reporting, kterým budou každoročně dokládat své fungování a aplikaci principů trvalé udržitelnosti. Zkratka ESG je tedy souhrnným označením pro reporting různých aspektů firem, které jsou důležité pro investory, obchodní partnery, banky, ale také pro spotřebitele. Díky němu je možné zjistit komplexní obrázek o zdraví společnosti oproti klasickým finančním zprávám a výkazům.

ESG žebříček vznikl v roce 2022 pod hlavičkou Asociace společenské odpovědnosti s názvem ESG Rating jako nástroj edukace o příkladech dobré praxe v oblasti udržitelnosti ve velkých i malých firmách a objektivní srovnání jejich prokazatelných a reportovatelných aktivit v udržitelnosti. Na jeho úspěšné dva ročníky v roce 2024 navazuje ESG žebříček. Pro společnosti se zkušeností s ESG reportováním i komunikací vlastní udržitelnosti je to ocenění jejich kvalitní práce, která poslouží jako příklad dobré praxe. Metodika hodnocení je založená na ESRS standardech vycházejících ze směrnice CSRD. Ty jsou v ESG žebříčku propojeny na Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs).

ESG se týká rovněž tzv. Směrnice CSRD, tedy Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků o nefinančním reportování schválená 28. listopadu 2022, která zavádí povinnost podávání zpráv o udržitelnosti pro společnosti veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci již od 1. ledna 2024. Od 1. ledna 2025 budou mít povinnost reportovat i další podniky, které splní 2 z následujících 3 kritérií (a) mající 250 a více zaměstnanců, (b) roční obrat vetší než 40 mil. EUR a (c) celková aktiva vyšší než 20 mil. EUR a od 1. ledna 2026 dopadne povinnost reportingu rovněž na malé a střední podniky.

ESG kritéria se tak stávají nedílnou součástí moderního podnikání a investování. Vytváří společnosti jakýsi status, od kterého se odvíjí ochota investorů do ní investovat. Děje se tak proto, že investoři přestávají přehlížet hrozby ve formě klimatických změn, genderové diskriminace nebo zaměstnanecké šikany. Dobrý status ESG zároveň pro investory představuje větší budoucí potenciál, jelikož společnost se zajímá o dopady své činnosti a neváhá uvolnit větší prostředky na udržitelnější služby.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Oblasti ESG reportingu

• Environmentální oblast: Přístup společnosti ke snížení negativního dopadu jejích činností na přírodu a životní prostředí, ke spotřebě energie, efektivnímu využití zdrojů nebo k odpadovému a vodnímu hospodářství. Přesněji se v této sekci sleduje uhlíková stopa, efektivní využívání energií a složení energetického mixu. Nechybí ani nakládání a likvidace obalových materiálů, recyklace a praktikované principy cirkulární ekonomiky, kvalita vody a vodních zdrojů.
• Sociální oblast: Zahrnuje hodnocení pracovních podmínek, spokojenost zákazníků, ve smyslu možnosti reklamací nebo např. diverzity.
• Řídící oblast: Způsob odpovědného řízení společnosti, transparentní komunikace daného byznys modelu nebo vlastnické struktury či efektivní monitoring rizik spojených s udržitelností, klimatickou změnou a podobně.

CSR (Corporate Social Responsibility)

Podobné ukazatele se u firem hodnotí také pod zkratkou „CSR“ (z prvních písmen angl. slov „Corporate Social Responsibility“ neboli společenská odpovědnost podniku). Jedná se však o dobrovolné závazky odpovědnosti k přírodě a společnosti. Nově tam od roku 2024 spadá povinnost podávat reporting ESG pro velké firmy.

Příkladem firemního CSR mohou být třeba projekty podporující trvalou udržitelnost, diverzitu pracovních týmů, zapojení zaměstnanců do řešení společenských problémů, snižování negativního dopadu činností firmy na životní prostředí, ale i klasická filantropie nebo transparentní reportování.

Jak se zapojit do ESG žebříčku?

1. Pro zapojení do ESG žebříčku je potřeba podat přihlášku a řádně vyplnit ESG dotazník nejpozději do 31. července.
2. V prvním kole vyplní firma online dotazník.
3. Výsledky hodnocení validuje odborná porota.

Do ESG žebříčku se mohou přihlásit podnikatelské subjekty se sídlem v České republice. Podmínkou účasti je vyplnění zaslaného dotazníku, který se týká dat a informací za působení v České republice.

Hodnocení přihlášených firem probíhá na základě metodiky sestavené organizátory projektu ve spolupráci s CIRA Advisory, odborným partnerem ESG žebříčku. Metodika je vytvořena výlučně pro účely sestavování ESG žebříčku s cílem poskytnout důkladné a konzistentní hodnocení ESG praktik firem v České republice. Metodika hodnocení vychází z tzv. ESRS standardů dle EU legislavity. Metodika klade důraz na vyhodnocení komplexnosti strategií, cílů, politik, konkrétních akčních kroků. Zkoumá ale také naplňování měřitelných ukazatelů výkonnosti i přímou implementaci efektivních projektů a procesů, které umožní stanovených cílů dosáhnout.

V každé kategorii bude vyhlášeno TOP 10 nejlepších firem v rámci žebříčku. Ty budou zveřejněny v žebříčku na webu a v rámci listopadového vydání magazínu Forbes řazením podle abecedy. Žebříček nejlepších bude publikován v listopadovém vydání magazínu Forbes Česko, které vychází 7. Ostatní zúčastněné firmy nebudou veřejně prezentovány. Každý účastník obdrží certifikát o účasti a badge ESG žebříčku ke komunikaci. Předání certifikátů proběhne na ESG akci pro oceněné firmy v listopadu 2024.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

tags: #ekologicky #odpovědná #společnost #kritéria

Oblíbené příspěvky:

• Emisní testy: metody a normy
• Význam ohrožených druhů
• Jak třídit odpad v ČR: Směsný odpad
• Recenze ekologické barvy na pergolu
• Rekreační zařízení Zbraslavice