Ekologicky Plovoucí Ostrov: Koncept Budoucnosti Bydlení

Chtěli byste bydlet v suchu a přitom se houpat na vlnách světových moří a oceánů? To není žádný výjev z nějakého sci-fi příběhu, ale skutečný architektonický koncept budoucnosti. Plovoucích měst se plánuje hned několik.

Plovoucí města představují jednu z nejradikálnějších vizí současné architektury a urbanismu. Nabízejí nejen odpověď na problémy spojené s klimatickou změnou, jako je stoupající hladina oceánů, ale přinášejí také inovativní přístup k řešení nedostatku stavební plochy. Pro mnoho architektů jde o příležitost redefinovat vztah člověka k vodě a přírodě.

Snaha o výstavbu na vodě není výmyslem poslední doby. Jeden z nejstarších příkladů představují rákosové ostrovy Uros na jezeře Titicaca v Peru, kde lidé žijí na plovoucích platformách z rákosu již stovky let. Plovoucí ostrov v minulosti zaručoval hlavně bezpečné obydlí, které nemohlo být napadnuto tak snadno, jako město na pevnině. Podobně v Kambodži existují plovoucí vesnice, které mění svůj tvar a místo podle sezónních změn hladiny vody. Nyní se myšlenka plovoucích měst dostává opět do popředí, a to hlavně v kontextu klimatické změny a neustále rostoucí populace.

První vlaštovkou byl koncept ze 60. let - Triton City od amerického architekta a filozofa Buckminstera Fullera. Navrhl modulární plovoucí město, které mělo být soběstačné a vhodné pro hustě osídlené pobřežní oblasti. Projekt bohužel zůstal pouze na papíře, podobně jako projekt Kenza Tange ze 70. Dnes se však plovoucí města přesouvají z oblasti teoretických návrhů do reality.

Realizované a Plánované Projekty Plovoucích Měst

Stavbu prvního plovoucího města v historii odsouhlasili zástupci Francouzské Polynésie už na začátku roku 2017. Princip je stejný jako v Minecraftu. Jakmile vybudujete dostatečně velkou a stabilní základní plošinu, můžete si na ní stavět skoro vše, co chcete. Hotely, několikapatrové obytné domy, kanceláře, elektrárny, parky a restaurace.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Projekt Maldives Floating City je jedním z prvních plně realizovaných příkladů plovoucí urbanistiky. Navržený ve spolupráci nizozemské společnosti Dutch Docklands a maledivské vlády reaguje na akutní hrozbu stoupající hladiny moře. Podobně ambiciózní je i Oceanix Busan, město plánované u jihokorejského pobřeží, které je prvním prototypem plovoucího města navrženého ve spolupráci s OSN.

Oceanix City

Architektonická společnost Oceanix skupiny Bjarke Ingels ve spolupráci s programem Organizace spojených národů UN-Habitat přišla s tím, že by lidé mohli žít na moři. Vytvořila koncept plovoucích měst, která by byla odolná proti riziku stoupání hladin oceánů a dalším hrozbám počasí, jako jsou například hurikány.

Šest malých ostrovů zakotvených na dně moře by celkem tvořilo jednu vesnici. Vedle sebe by bylo do kruhu rozestavěno šest takových vesnic, které by celkem pojaly 1650 rezidentů, a vytvořily tak celé plovoucí město. Každý z ostrovů by měl být postaven na pevnině a pak zavlečen na moře, kde zakotví na jednom místě.

Oceanix City je nejnovějším projektem Marca Collinse, bývalého ministra cestovního ruchu ve Francouzské Polynésii. Už v roce 2017 založil tento muž společnost Blue Frontiers, jejímž cílem je stavět plovoucí domy, kanceláře a hotely u pobřeží jeho domovské země. Na rozdíl od Blue Frontiers je ale prý Oceanix City více „rovnostářské“. „Nikdo nechce budovat luxusní produkt určený jen pro bohaté,“ ubezpečil Collins.

Podle Ingelse, který sám žije v hausbótu, budou obyvatelé plovoucího města stoprocentně využívat obnovitelné zdroje energie, jíst pouze rostlinné potraviny a produkovat nulový odpad. Bydlení v nich bude cenově dostupné všem, nejen bohatým.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Shora by Oceanix City vypadalo trochu jako květina se třpytivými okvětními plátky ostrovů obklopujícími centrální přístavní oblast. Čtyřapůlakrové ostrovy budou ukotveny na mořské dno za pomoci takzvaného biorocku, což je materiál tvrdší než beton, který se používá pro vytváření umělých korálových útesů. Jídlo si místní vypěstují sami.

Podle Ingelse bude přesný design každé části města záviset na potřebách jeho komunity a umístění. Některé z platforem mohou sloužit jako bariéry omezující vliv vln, zatímco jiné třeba pro zemědělství. A přestože OSN nakonec jeho financování neslíbila, podpořila další výzkum.

Blue Estate

Plovoucí město Blue Estate je nejnovějším projektem, který má odpovědět na otázku, jak se bude lidem bydlet přímo na moři. Jeho výstavba má probíhat mezi lety 2022 až 2025. Hotové město nakonec zabere plochu jako polovina evropského státu Monako. Stavba města Blue Estate na mořské hladině má začít příští rok, první byty v něm už ale nyní mají své majitele.

Oceanix

Město Oceanix poskládané ze stovek malých umělých ostrovů má být ekologické, ekonomické a soběstačné. Oceanix je vlastně kolonie na stovce umělých ostrovů vyrobených z vodotěsných a pevných materiálů. Šest platforem zakotvených u sebe vytvoří vesnici, šest spojených vesnic pak město s přibližně 10 000 obyvateli.

Lilypad

Plovoucí města budoucnosti nemusí vznikat jenom jako luxusní výstřelek pro bohaté. Město Lilypad připomíná lilii plovoucí po vodní hladině. Jedno takové městečko ubytuje 50 tisíc lidí - a může jich vzniknout několik.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Sea Palace Floating Resort

Domy vystavěné na vodě jsou v Dubaji vcelku normální věc. Architektonický projekt Sea Palace Floating Resort přesto překvapuje. Centrální luxusní plovoucí hotel obklopuje šest plovoucích domů s názvem Neptun.

Kodaňské ostrovy

Australský architekt Marshall Blecher se spojil s dánským designérským studiem Fokstrot a zveřejnili plán na nový typ veřejného prostoru v centru Kodaně. Jedná se o umělé plovoucí souostroví. Projekt Kodaňské ostrovy, anglicky Copenhagen Islands, vznikl v návaznosti na pilotní „ostrov“ CPH-Ø1, který se v kodaňském přístavu objevil už v roce 2018. Jedná se o dřevěnou plošinu o rozloze 20 metrů čtverečních se stromem zasazeným uprostřed.

Nezisková iniciativa nazvaná Kodaňské ostrovy navazuje na úspěch prvního prototypového ostrova CPH-Ø1, který byl v roce 2018 zakotven v městském přístavu. Letos mají vzniknout tři další uměle vytvořené ostrovy, a projekt se má dále rozvíjet. Stejně jako dvacetimetrová dřevěná plošina prototypu CPH-Ø1 s lípou ve středu, budou všechny ostrovy konstruovány ručně pomocí tradičních technik v loděnicích.

Nový park dá v budoucnu prostor k rozmanitým aktivitám, od plaveckých zón a plovoucích saun, po zahrady a plachetní kavárnu. Na ostrovech vznikne prostor pro rostliny, stromy a trávy, aby se zrodil biotop pro ptáky a hmyz. Dno souostroví bude podle tvůrců ideálním místem pro mořské řasy, ryby a měkkýše. Ostrovy se mohou sezónně přesouvat mezi nevyužívanými a nově vyvinutými částmi přístavu, aby reagovaly na městský růst.

Ekologické aspekty a udržitelnost

Právě ohrožení pobřežních měst změnou klimatu je primárním faktorem experimentování s plovoucí architekturou. K tomu se přidává nedostatek dostupných pozemků pro nové stavby a rostoucí tlak na infrastrukturu ve městech.

Samozřejmě se klade důraz na ekologii. Solární panely, které instaluje společnost Floating Solar, přidávají vodní nádrži novou funkci. Zůstávají chladnější, otáčejí se sluncem a produkují více než standardně panelů. Tím se zvyšuje výstupní výkon, klesá cena za energetickou produkci a významně se zlepšuje návratnost investic.

Jeden z ostrovů (4 500 panelů) bude vybaven snímači, které trvale monitorují kvalitu vody například ohledně tvorby řas, proniknutí světla a ekologie. Další ostrovy budou vybudovány pouze tehdy, pokud se ukáže, že nemají významné negativní vedlejší účinky na přírodu a kvalitu vody.

Soukromý ostrov Kudadoo Maldives na atolu Lhaviyani využívá solární systém o výkonu 320 kWp, což značí, jak velký výkon jsou fotovoltaické panely schopny poskytnout při přesně specifikovaných podmínkách, tedy maximum například při plném slunečním svitu. Výkon má být každopádně dostačující, aby se nemuselo využívat jiných zdrojů energie. Stejně tak je tomu i u jednotlivých soukromých apartmánů stavěných za použití ekologických materiálů, zejména dřeva z ekologicky certifikovaných kanadských lesů a Indonésie.

Kontroverze a Výzvy

Přestože se plovoucí města jeví jako slibná alternativa, čelí řadě kontroverzí. Mezi hlavní patří vysoké náklady na výstavbu, údržbu a připojení k existující infrastruktuře. Dále je zde otázka dopadu na životní prostředí - plovoucí struktury mohou ovlivnit podvodní ekosystémy například tím, že omezují přístup světla na mořské dno. Zároveň však nabízejí příležitost k regeneraci mořských ekosystémů například prostřednictvím umělých korálových útesů.

Podle výzkumu z roku 2018 zveřejněného společností NASA se do konce století z důvodu klimatické změny zvednou hladiny oceánů o 65 centimetrů. Všichni tito lidé se budou muset přesunout.

Soběstačnost města by mohla být za určitých okolností důvodem jeho větší odolnosti, například v případě, že by došlo k výpadku energie na pevnině. Izolované systémy však mají své vlastní slabiny. Co kdyby, řekněme, selhalo skladování energie a následně se snížil výkon odsolovacích zařízení?

tags: #ekologicky #plovouci #ostrov #koncept

Oblíbené příspěvky:

• Odpady Benátky nad Jizerou: Průvodce
• Efektivní odpadové hospodářství v HB
• Horní hranice lesa a ekologie
• Dopad světelného znečištění
• DDT a životní prostředí