Ekologicky Zaměřený Podnikatelský Záměr: Průvodce pro Investory

07.04.2026

Business plán, neboli podnikatelský záměr, je ucelený materiál sloužící k popisu projektu pro potencionálního investora. Podnikatelský záměr je velice důležitou součástí procesu komunikace s investorem a často je to první impulz k bližšímu posouzení vhodnosti investiční příležitosti nebo k samotnému zainvestování.

Z těchto důvodů by podnikatelský záměr měl být zpracován pečlivě, stručně, jasně, strukturovaně a výstižně. Tvůrcům podnikatelských záměrů doporučujeme, aby při vytváření záměru přemýšleli nad tím, co bude chtít investor slyšet a aby se pokusili vžít do situace, kdy oni sami by do takového projektu měli investovat. Níže uvedený vzor má sloužit jako základní kostra záměru; je samozřejmé, že se výsledná podoba může značně lišit v závislosti na typu projektu a jiných okolnostech.

Struktura Podnikatelského Záměru

Úvod

Úvod má sloužit k základnímu, velice stručnému popisu projektu (o co vlastně vůbec jde).
Konkretizace Projektu

Následuje konkretizace projektu - v případě, že firma prodává nějaký produkt, je vhodné jej zde detailně a pragmaticky rozepsat. Stejným způsobem je dobré popsat použité know-how při výrobě, vývoji, prodeji... Tento bod slouží k detailnímu popisu toho, jak vůbec bude firma pracovat, jak bude generovat peníze, na čem vlastně „stojí“, proto se nebojte tento bod rozepsat opravdu podrobně.

Uvědomte si, že pro investora může být oblast Vašeho projektu zcela nová a neznámá a že se v takovém případě bude potřebovat v dané problematice zorientovat. Do tohoto bodu doporučujeme zahrnout i právní formu projektu (s.r.o., a.s., smluvní spolupráce...).

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Analýza Odvětví a Konkurence

Analýza odvětví a konkurence plynule navazuje na předchozí bod. Pokud nemáme projekt, který je vyloženě určený pro investora zkušeného v dané oblasti (má potřebné znalosti, odbornost a zkušenosti), předpokládáme, že investor odvětví nezná a proto mu jej detailně popíšeme. Začneme historií odvětví, poté přejdeme k informaci, jakými způsoby lze dané prostředí podnikatelsky využít a jak ho budete chtít využít Vy osobně.

Dále popíšeme právní prostředí oblasti (limity, restrikce, regulace ze strany státu, EU či jiných kompetentních autorit, případně i dotační politika a podmínky). Velice důležitá je analýza konkurence - jak dlouho a jakým způsobem funguje, jak trh využívá, v čem má výhody a v čem naopak nedostatky. Z konkurentů vybereme pár klíčových hráčů, na které se zaměříme a detailněji popíšeme.
SWOT Analýza

Vlastnosti, kterými může projekt/firma efektivně konkurovat a které jí pomáhají obstát (např. silné stránky). Vlastnosti, které oslabují pozici projektu a o kterých by investor měl vědět (např. slabé stránky). Podmínky, které zvyšují atraktivnost investice (např. příležitosti). Zde uvádíme nejdůležitější hrozby, které mohou negativně ovlivnit rentabilitu investice (např. hrozby).

Mimo uvedené body je vhodné uvést i návrhy řešení jednotlivých negativních vlastností projektu (slabých stránek a eliminace hrozeb).
Cíle Projektu

Při zahájení/rozvoji podnikání je vždy potřeba mít jasno v tom, čeho chceme dosáhnout, jak se k tomu dostaneme a co k tomu bude potřeba. Využijeme rozdělení do 3 základních skupin podle časového horizontu, v kterém se dané cíle mají realizovat. Dále rozepíšeme, jaké cíle už se podařilo splnit popř. Určitě nezapomínáme na vizi a poslání projektu. Tyto charakteristiky by měly mít povahu sdělení, že máme i jiný cíl než maximální zisk a vydělávání peněz. Např.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Nabídka Investorovi

Toto je základní bod celého podnikatelského záměru, jedná se de facto o konkrétní nabídku k investování. Shrneme tedy co od něj očekáváme (např. investici 3,6M Kč na pořízení skladu + dodatečně např. pomoc s vyhledáním vhodných zaměstnanců), výstižně co mu za to nabízíme (např. 60% z výnosu s.r.o. po dobu 10 let). Navrhneme podobu spolupráce (např. získání podílu v s.r.o. za vložení hotových peněz, spolupráce na návrzích strategie firmy atd.) a pokud můžeme něco garantovat, uvedeme to zde. (např zástava při půjčce, opční kontrakty...). U tohoto bodu také zbývá místo pro krátkou motivaci investora k zainvestování (např, rekapitulace stěžejních výhod projektu).
Finanční Plán

Finanční část projektu investory v mnoha případech zajímá nejvíce, je proto potřeba ji mít dokonale zvládnutou. Budeme samozřejmě uvádět pouze podstatné položky, nikoliv např. náklady za propisky atd., podobné (neklíčové) body slučujeme (např. kancelářské potřeby). Zmíníme se o tom, kolik prostředků jsme již zainvestovali z vlastních zdrojů. Pro investora je obecně pozitivním znamením, pokud značnou část investice financuje sám tvůrce z vlastních zdrojů.

Následně rozvedeme předpokládané roční provozní náklady projektu (telefony, mzdy, nájemné za kanceláře...) a větší či nezvyklé položky vysvětlíme a odůvodníme. Nabízí se možnost udělat místo jedné tři varianty - pesimistickou, plán a optimistickou variantu a spočítat příjmy/výnosy pro každou z nich. V tom případě je ještě vhodné doplnit, co je potřeba splnit pro dosažení konkrétní varianty a s jakou pravděpodobností nastanou. Jedná-li se o časově ohraničený projekt, který po určité době skončí, je možné (a někdy i vhodné) náklady a zisky vztáhnout k celé době trvání projektu.

Klíčovým údajem je výnosové procento (výnosnost). Lze počítat několika způsoby, pro většinu případů ale bude stačit pouze to, jaký výnos (zisk) projekt vytvoří v porovnání s vloženou částkou. Pokud se jedná o dlouhodobé podnikaní (standardní firmu), budeme jej počítat na roční bázi (zisk před zdaněním za jeden rok / celková investice * 100%).

Návratnost investice spočítáme jednoduše tak, že 100% (celou částku investice) vydělíme roční výnosností. Např. 100 (návrat celé investice) / 50 (procentuelní roční výnosnost) = 2, tj. návratnost investice je 2 roky (za 2 roky se výnosy projektu vyrovnají investované částce a projekt začíná generovat reálný zisk).

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Ve stručné předběžné rozvaze v krátkosti vyjádříme stav aktiv a pasiv k nějakému důležitému časovému období (např. za 1 rok, za 3 roky, v bodu zvratu...). Rozvaha slouží především pro informování investora o stavu aktiv a pasiv.

Ve finanční části je vhodné uvést i podobu a rozsah financování včetně popsání jednotlivých použitých druhů a jejich nákladů. (např. celkové investiční náklady 2.100.000 Kč, 450.000 Kč z vlastních zdrojů, 300.000 Kč půjčka v rodině na 3% úrok, 800.000 Kč účelový bankovní podnikatelský úvěr na 8,5% úrok, zbytek - tj.
Harmonogram

Základní funkcí harmonogramu je seřadit potřebné úkoly podle jejich časového sledu. Začneme hotovými kroky, postupujeme k zahájeným, ale nedokončeným krokům a později postupujeme k budoucím úkolům. Jednotlivé kroky je potřeba řadit podle jejich časové posloupnosti, přidat k nim termíny zahájení a splnění a údaj o důležitosti (nezbytnosti) daného kroku ve vztahu k celému projektu.

Pro případy, kdy nemáme jistotu, že některé kroky bude možné realizovat, je dobré rozvést alternativní varianty.
Personální Zajištění

Personál je pro většinu projektů minimálně stejně důležitý, jako jeho cíle, finance a analýza trhu. Nejprve rozepíšeme informace o zakladatelích. Nebuďte příliš struční, nebojte se přiložit zkrácený životopis s údaji, které potvrdí Vaše kompetence v projektu. Rozepište Vaše zkušenosti v oblasti či jiném podnikání, Vaše profesní úspěchy a reference. V podobném rozsahu shrňte informace o managementu, pokud se bude lišit od zakladatelů (historie, úspěchy...). Rozepište kompetence jednotlivých osob, jejich úkoly, zaměření, schopnosti...

Nakonec nastiňte obecnou podobu personální a mzdové politiky.
Závěrem

Snažte se investorovi poskytnout ucelený blok informací tak, aby pro něj byly srozumitelné a uchopitelné. Ulehčete mu práci s jejich následným komplikovaným a nákladným získáváním. Využívejte prvního dojmu. Snažte se přizpůsobit více lidským typům. Buďte realističní ve svých požadavcích.