Tato stránka slouží jako nezávislý internetový rozcestník, který Vás na následujících odkazech uvedených níže velmi jednoduše, přímo a rychle navede na mapové výstupy a zajímavé informační zdroje - především geologické provozované Českou geologickou službou a v menší míře pak i další negeologické zajímavé zdroje provozované dalšími institucemi.
Na mapovém serveru České geologické služby jsou pro katastrální území Oselce on-line přístupné například následující geologické mapy, které zobrazují geologickou stavbu a geologické složení.
Odkazy na geologické mapy publikované na serverech České geologické služby pro Oselce: Další či jiné druhy geovědních a geologických map pro katastrální území Oselce, obec Oselce lze prostřednictvím internetu získat i dalšími způsoby.
Česká geologická služba dále poskytuje pro katastrální území Oselce orientační informace ohledně radonového rizika a to ve formě radonových map i automaticky generovaných orientačních radonových posudků - obojí dostupné on-line (posudky momentálně mimo provoz - připravuje se nová služba). Tyto informace jsou však odvozeny ze statistického zpracování dat z měření v určitém měřítku a proto jsou poskytované údaje pouze orientační a v žádném případě nenahrazují provedení lokálního průzkumu a měření.
Odkazy na radonové informační zdroje České geologické služby:
Čtěte také: Klimatické podmínky
Bližší informace o radonových mapách a posudcích, radonovém riziku a měření radonu naleznete na stránce věnované radonu, radonovým mapám a posudkům v okrese Plzeň-jih.
Pro širokou veřejnost může být velmi zajímavá mapa geologických zajímavostí (například přirozené geologické útvary, jeskyně a krasové útvary, sesuvy, propady, pozůstatky po lidské činnosti - například těžbě či celé národní geoparky). Nejedná se o geologickou mapu, poloha geologických zajímavostí je vyznačena v klasické nebo letecké mapě, proto je tato aplikace vhodná pro širokou veřejnost.
Fotoarchiv České geologické služby obsahuje tisíce on-line přístupných současných i historických fotografií především s geologickou tematikou. Ne všechny fotografie ve Fotoarchivu České geologické služby jsou však přesně lokalizovány souřadnicemi. Zejména historické fotografie souřadnice nemají a jsou navázány pouze na okres a pro vyhledání i takových fotografií je vhodné prohlížení fotografií dle okresu Plzeň-jih.
Potřebujete-li nahlédnout do katastrální mapy pro katastrální území Oselce, obec Oselce můžete využít on-line bezplatnou službu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Nahlížení do katastru nemovitostí, kde je možné volně nahlížet také do katastrálních map ČR.
On-line archiv například zpřístupňuje Císařské otisky, což jsou v podstatě historické katastrální mapy z 19. století.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Česká informační agentura životního prostředí provozuje aplikaci pro evidenci kontaminovaných míst jejíž součástí je i podrobná historická letecká mapa celé ČR. Tyto přes 50 let staré historické mapy jsou navíc v rozlišení srovnatelném se stávajícím leteckými mapami přístupnými na internetu.
Letecké mapy se vytváření zpracování jednotlivých letecky pořízených snímků - tzv. leteckých měřických snímků. Na serveru Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je možné na tyto jednotlivé snímky nahlížet a objednávat si jejich kopie. Jedná se o jednotlivé snímky ještě před tím než se z nich složí "celistvá" - tzv. "bezešvá" letecká mapa. Tyto snímky jsou pořizovány s velkým překryvem a proto jedno místo často naleznete na více snímcích - čím více je ke středu snímku tím je menší zkreslení (zkreslení snímků se při sestavení celistvé letecké mapy odstraňuje korekcemi). K dispozici jsou jak letecké snímky ze současnosti ale také jsou postupně digitalizovány historické letecké snímky (od 30. let 20. století).
Vláda nařizuje podle § 33 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími, jejichž seznam je uveden v příloze č.
Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na orné půdě a trvalých travních porostech zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou uvedena v tabulce č. 1 přílohy č.
Způsob užití dusíkatých hnojivých látek určí zemědělský podnikatel podle potřeb jednotlivých plodin a kultur na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Pro přívod dusíku jsou stanoveny limity v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tyto limity je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Limity přívodu dusíku k jednotlivým plodinám uvedené v tabulce č. 4 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, závisí na začlenění zemědělského pozemku do jedné ze tří výnosových hladin uvedených v tabulkách č. 1 až 3 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených podle vyhlášky č.
Omezení dávek dusíku na orné půdě v období po sklizni hlavní plodiny, které je stanoveno v tabulce č. 6 v příloze č. závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem podle rizika vyplavení dusičnanů z půdního profilu vymezených v tabulkách č. 2 až 5 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených vyhláškou č.
Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 76, pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat dusíkaté hnojivé látky.
Zemědělský podnikatel zpracuje do konce února bilanci dusíku, a to za předchozí kalendářní rok z hlediska sklizní rostlinných produktů (dále jen „sklizňový rok“). Do bilance dusíku se započítávají vstupy dusíku hnojením v období od 1. července kalendářního roku předcházejícího sklizňovému roku do 30. června sklizňového roku (dále jen „hospodářský rok“). Způsob výpočtu bilance dusíku je uveden v příloze č.
Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat, kompost a separát digestátu lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí. Doba uložení statkových hnojiv bez meziskladování nesmí přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců. Kompost a separát digestátu lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku.
Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. Při pěstování meziplodin, pokud nenásleduje ozimá plodina, se ponechá porost na zemědělském pozemku alespoň do 31.
Z důvodů ochrany půdy před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat kukuřice, brambory, řepa cukrová, řepa krmná, bob polní, sója, slunečnice nebo čirok na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod nebo od hranice ochranného pásma vodního zdroje I.
Tabulka č. 1: Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek
| Klimatický region | Minerální dusíkatá hnojiva | Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem | Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem |
|---|---|---|---|
| 0 - 5 | 1. 11. - 15. 2. (1. 11. - 31. 1.**) | 30. 11. - 15. 2. (30. 11. - 31. 1.**) | 15. 12. - 15. 2. |
| 6 - 7 | 1. 11. - 28. 2. (1. 11. - 15. 2.**) | 30. 11. - 28. 2. (30. 11. - 15. 2.**) | 15. 12. - 28. 2. |
| 8 - 9 | 15. 10. - 28. 2. (15. 10. - 15. 2.**) | 15. 11. - 28. 2. (15. 11. - 15. 2.**) | 15. 12. - 28. 2. |
tags: #klimatické #poměry #Oselce