Už vás někdy trápila otázka, co udělat se starým olejem, když jste si vybrali a koupili motorový olej nový a provedli jeho výměnu ve vozidle? Měníte si doma sami olej u auta nebo u motorky? Nebo u jiného zařízení, třeba u sekačky? Objevili jste v garáži zapomenutý barel se starým použitým olejem? Přemýšlíte, jak se ho zbavit? Láká vás vypustit jej do kanalizace, postupně jej vyhodit se směsným olejem nebo s ním dokonce topit?
Vyjetý olej je chemický koktejl. Motorové, technické a jiné průmyslové oleje tvoří samostatnou kategorii chemikálií, se kterými je po jejich použití potřeba nakládat zvláštním způsobem. Tyto oleje splňují předepsané normy pro jejich využití a často jsou obohaceny o další příměsi, které zlepšují jejich vlastnosti a prodlužují jejich životnost. Olej nasycený těmito složkami ztrácí po určité době své mazací a další schopnosti a je nutné jej vyměnit za nový. Vypuštěním tohoto oleje z přístroje však práce a starost s ním nekončí.
Fáze využívání a následnou likvidaci průmyslových maziv řeší zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, a to celkem striktním způsobem. Ustanovení § 3 a § 28 tohoto zákona řadí použitý motorový olej mezi odpad, který je možné likvidovat pouze ekologicky. Takovou likvidaci může provádět výhradně k tomu oprávněná osoba, která má souhlas s provozem zařízení na likvidaci či další využití oleje od krajského úřadu. Pokud se toho přesto dopustíte, hrozí vám, jako fyzické osobě, pokuta až 1 milion korun a je jedno, jestli jste prvotním původcem odpadu nebo pouze jeho příjemcem, který ho chtěl likvidovat.
Oleje nelze likvidovat vyléváním do přírody ani do kanalizace. Na trhu existuje řada kotlů a kamen, jejichž palivem je olej, ale nikoli starý vyjetý, ale speciálně upravený. K vytápění nebo volnému spalování by bylo třeba vyjetý olej nejprve přepracovat na palivo dle normy ČSN 656690.
Pokud jste soukromník, máte to o něco těžší než firma, která produkuje odpadu hodně, třeba právě takový autoservis. Musíte si ve svém okolí vyhledat specializovanou firmu, která likvidaci oleje zajišťuje, tam jej donést a za jeho likvidaci zaplatit. Určitým řešením mohou být i tak zvané sběrné dvory, které jsou provozovány obcemi nebo městskými částmi. I zde počítejte s tím, že budete muset hradit nějaké poplatky, ale není tomu tak vždy. Některá sběrná střediska mají svou činnost dotovanou a poplatky tak nevybírají. Nebo umí nasbírat takové množství odpadu, že jej likvidační firma odebere bez úhrady.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Škodlivost olejů, tedy všech druhů maziv, která se používají k výrobě, provozu a také pro údržbu strojů, je obecně známá. Chemické sloučeniny jsou v přírodě přirozeně samy velmi těžko odbouratelné. Možným východiskem je snaha omezovat jejich negativní účinek tím, že se více využívají ekologické a biologicky odbouratelné oleje. Bohužel rostlinné oleje mají velmi slabou hydrolytickou stabilitu a malou životnost. Navíc mají nepříznivou schopnost tvořit lepkavé usazeniny. Nasycené estery mají výborné mazací vlastnosti, dobře se snášejí s konstrukčnímu materiály i gumovými těsněními a jako alternativa jsou přijatelné. Zvládají dobře i teploty kolem 150 °C. Polyglykoly (PEG) mají zase celkem vysokou agresivní reakci vůči konstrukčním a těsnicím materiálům a nátěrům.
Ve světě je kladen na recyklaci olejů obdobný tlak jako u nás. Bohužel je to proces velmi nákladný. Složitou rafinací dochází k postupnému odstranění škodlivých látek a příměsí, látek vzniklých stárnutím (zejména oxidací při spalování), zbytků přísad, aditiv a jiných směsí a látek vzniklých jejich rozkladem a náležitou úpravou frakčního složení. Nakonec zůstává čistý základní olej.
Položil si snad každý motorista otázku, zda jít do autorizovaných nebo neautorizovaných servisů. A levněji. Tak prosté to ale není. Většinou to bývá v rozmezí 20-30 tisíc kilometrů. Podvody už téměř nevyskytují. Logické je, že větší a větší peníze jdou do servisu. Má smysl, aby servis probíhal nejlépe v souladu s tím, jak je auto navrženo. Tomuhle nemůže v odbornosti konkurovat nikdo. Upřímně, když si olej vyměním sám, mám jistotu co tam mám.
Výměna oleje se to děje běžně. Vyznat se v cenách není složité: stačí znát objem a normu oleje pro váš motor, zvolit místo (dealer, nezávislý, rychloservis, doma) a zkontrolovat položky na zakázce.
Počítejte od zhruba 1500 Kč u malého benzínu v nezávislém servisu až po 10000+ Kč u prémiových dieselů u dealera. DIY se správným vybavením: cca 1200-2800 Kč za materiál + čas.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
U auta v záruce: Podle evropské úpravy (Motor Vehicle Block Exemption, Nařízení Komise (EU) 2023/822 navazující na 461/2010) můžete servisovat mimo značkový servis bez ztráty záruky, pokud se použije olej a díly odpovídající specifikaci výrobce a práce je provedená dle postupů.
Čas od času nám doma doslouží nějaké elektrozařízení, praskne nám zářivka či se potřebujeme zbavit ojetých pneumatik. Zpětný odběr některých výrobků spadá zejména pod zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech.
Právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, které výrobky uvádí na trh („povinná osoba“) mají povinnost zajistit zpětný odběr výše vypsaných výrobků. Povinné osoby jsou rovněž povinny zpracovávat roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok a zasílat ji Ministerstvu životního prostředí prostřednictvím systému ISPOP (integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností).
Pneumatiky je možné odevzdat v autorizovaných autoservisech, u výrobců či dodavatelů pneumatik nebo ve sběrných dvorech bezplatně. Tyto oleje je možné odevzdat u nás, ve sběrných dvorech nebo v rámci mobilního sběru nebezpečných odpadů.
V případě elektrozařízení pocházejících z domácností, baterií a akumulátorů vznikly tzv. kolektivní systémy (celkem 6, viz výše). Kolektivní systémy vznikly z iniciativy výrobců výrobků, které podléhají zpětnému odběru. Kolektivní systémy totiž samy zajišťují zákonné povinnosti (zpětný odběr, recyklace, likvidace) a usnadňují tak práci výrobcům. Naoplátku výrobci platí tzv. recyklační poplatek, který už je zahrnut v ceně zboží a slouží právě k jednotlivým činnostem (zpětný odběr, recyklace, likvidace).
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Vyjetý motorový olej podle zákona o odpadech (§ 92) spadá do kategorie nebezpečného odpadu. Do roku 2015 bylo možné nakládat s vyjetým motorovým olejem v režimu zpětného odběru, ale to již není možné.
Do motorového oleje se během jeho využívání dostávají nečistoty a látky vznikající v důsledku spalování paliva v motorech. Je nepřijatelné vylévat olej do země, protože ohrožuje půdu i spodní vody. Stejně tak je nepřípustné lití oleje do kanalizace, což narušuje proces čištění vody a způsobuje celou řadu problémů. Vyjetý olej se nesmí použít ani jako palivo do kamen, pro spalování je třeba použít speciálně upravený olej.
Ministerstvo životního prostředí upozorňuje, že nelegální nakládání s vyjetým motorovým olejem je zákonem postihováno, zejména proto, že nesprávným nakládáním může být významně ohroženo životní prostředí (voda, půda). Dle zákona o odpadech platí povinnost použité motorové oleje ekologicky likvidovat. Jiné způsoby likvidace jsou zcela nepřípustné. Za nezákonné nakládání s nebezpečným odpadem může být uložena sankce.
Občané mohou tento druh odpadu bezplatně odevzdávat na sběrných dvorech. Další možností je využít pravidelného svozu nebezpečného odpadu, které organizuje obec/ město.
Pro účely zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SPD“) jsou za odpadní oleje považovány výhradně minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99, které jsou předmětem daně z minerálních olejů dle § 45 odst. 1 písm. d) zákona o SPD.
Veškeré odpadní oleje uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky jsou primárně osvobozeny od spotřební daně dle § 49 odst. 1 zákona o SPD a původci odpadních olejů (pozn.: původcem odpadních olejů je třeba rozumět osobu, při jejíž činnosti odpadní olej vznikl - např. autoservis - výměna oleje) vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit pouze v zákonem stanovených případech (tj. jsou-li nabízeny či použity pro pohon motorů, výrobu tepla, nebo výrobu směsí).
Ve smyslu ustanovení § 13 zákona o SPD lze odpadní oleje osvobozené od daně přijímat a užívat pouze na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Toto povolení nemusí mít uživatelé, kteří prodávají nebo předávají odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm.
Jak často měnit olej? Bezpečná volba je 10-15 tis. km nebo 12 měsíců. U městského provozu a krátkých tras spíš 10 tis. km/rok.
Ztratím záruku mimo autorizovaný servis? Ne, pokud je olej a díly v souladu s normou výrobce a práce je doložitelná fakturou. To vyplývá z evropské úpravy MVBER (Nařízení 2023/822).
Můžu přinést vlastní olej? Často ano, ale servis si může účtovat poplatek a přenese na vás zodpovědnost za správnou specifikaci.
Kolik oleje můj motor bere? Do vyhledávače zadejte značku/model, kód motoru a „oil capacity“. Nebo servisní plán.
Je proplach motoru dobrý nápad? Většinou ne, pokud nemáte prokazatelný problém (silné zakarbonování, krátké jízdy a extrémní zkrácení intervalů).
Co když servis na účtu neuvádí normu oleje? Požádejte o doplnění nebo potvrzení, že použitý olej normu splňuje.
Musí se měnit i těsnění šroubu? Ano, je to levná jistota proti prosakování.
Co s použitým olejem? Je to nebezpečný odpad. Odevzdejte ve sběrném dvoře nebo na vybraných čerpacích stanicích, nikdy ne do kanalizace. Upravuje zákon č.
Servis zapomněl resetovat interval? Většina aut to umí z palubky. Když ne, stavte se - měli by to udělat bez řečí.
tags: #ekologický #poplatek #za #oleje