Eкологиický Přínos Komunikace Studie

Sociální média představují nedílnou součást jak pracovního, tak soukromého života velké části dnešní populace. Podle studie Phila Huntera, výzkumného pracovníka z Rethink Technology Research, jsou sociální média v oblasti komunikace vědy a výzkumu používána nepřekvapivě stále častěji. Hunter v této souvislosti poukazuje na logický nárůst užívání zmíněných komunikačních prostředků ze strany vědecké komunity zejména v období pandemie koronaviru.

Většina vědců a vědkyň by pro své účely před přibližně dvěma třemi lety pro prezentaci výzkumu a komunikace vědy použila z řady platforem jednu z tzv. Řadu vědců oslovil díky svému profesnímu zaměření: začínal jako platforma pro inzerci volných pracovních míst, umožňoval však také pořádání virtuálních laboratorních setkání a diskusí.

Příkladem je britský The Institute of Physics, jenž si prostřednictvím kampaně Limit Less dal za cíl povzbudit mladé lidi z nedostatečně zastoupených skupin ke studiu fyziky. Odlišná situace, na niž měla vliv politika, od počátku panovala v Číně, kde zmíněné aktivity vědecké komunity přebrala ekvivalentní sociální média - například WeChat.

Během několika měsíců nový majitel provedl řadu vesměs nepopulárních změn, jako je omezení moderování obsahu spjaté s podstatným propouštěním, zpoplatnění přístupu k datům pro výzkum nebo omezení počtu tweetů, které mohou uživatelé vidět. Směřování X přimělo vědce, aby přehodnotili význam této platformy a mnoho vědců momentálně platformu opouští.

Z více než 170 000 vědců, kteří byli nebo stále jsou jeho uživateli, jich odpovědělo 9 200. Více než polovina respondentů uvedla, že v posledních šesti měsících zkrátili čas, který na této platformě tráví a necelých 7 % se rozhodlo ji přestat používat úplně.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Vědci komentují proces změn jako neblahý a hovoří o promarněné příležitosti. Důvodem je fakt, že mnoho výzkumných pracovníků nemá prostředky na to, aby drželi krok se změnami, které přináší X pod vedením Muska. V neposlední řadě podle vědecké komunity představuje problém omezení moderování obsahu.

Výtku, spojenou s omezením moderování obsahu a s následným nárůstem kontroverzních komentářů, trollů či dokonce nenávistných projevů, doplňuje Herbert Holden Thorp, šéfredaktor akademického časopisu Science, a zobecňuje tento problém na všechna sociální média. Thorp zmiňuje skutečnost, že algoritmy používané společnostmi, jež provozují sociální média, aktivně odrazují od autoritativních informací.

Největší úskalí však bývalý vědec spatřuje v nevýhodě vědního výzkumu jakožto otevřeného procesu a skutečnosti, že sociální média poskytují veřejnosti nahlédnout pod pokličku jednotlivých výzkumů. „Věda je čestný samoopravný proces. Interpretace se revidují a někdy se zjistí, že výsledky experimentů jsou nesprávné a závěry se upravují.

Další chybou, jež však není zapříčiněna přímo sociálními médii (přesto však tyto prostředky komunikace mají potenciál k jejich masivnímu rozšíření), je fakt, že ti, kteří se podílejí na komunikaci vědy, mohou mít tendenci volit příliš ostré nebo autoritativní výroky ze strachu, aby nepůsobili nerozhodně. Tato chyba se projevila zejména v období pandemie covid-19.

Namísto prohlášení, že „respirátory fungují“, tak vědci měli říkat „respirátory pomáhají“. Kathleen Hall Jamieson, ředitelka Annenberg Public Policy Center z University of Pennsylvania, ve svém článku pro Scientific American upozornila na chyby vědců při komunikaci s veřejností na sociálních médiích.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

I přes to, že je v dnešní době řada informací o životním prostředí komunikována pomocí sdělovacích prostředků a internetu, při praktickém předávání informací o pro-environmentálních způsobech chování hraje stále významnou roli i osobní interakce. Tato studie si klade za cíl představit čtyři rozdílné obecné modely komunikace a tyto modely dále analyzovat vzhledem k jejich vhodnosti pro environmentální výchovu a vzdělávání.

Udržitelnost se stává stěžejním tématem při komunikaci produktů a služeb. Pro marketéry je ale stále obtížnější vyhnout se pasti zvané greenwashing. To je praktika, kdy se firma, její produkty či služby neoprávněně prezentují jako ekologicky či udržitelně orientované.

Specialisté na komunikaci, tak musí být stále v obraze ohledně měnícího se legislativního rámce. Evropská unie přichází s novou legislativou ke komunikaci udržitelnosti, tudíž je klíčové přizpůsobit se aktuálním požadavkům. Díky webináři, který je zdarma dostupný, je možné seznámit se se současnou i budoucí legislativou ohledně komunikace udržitelnosti.

Nezisková organizace Planet Tracker ve studii „The Greenwashing Hydra” definovala šest oblastí greenwashingu, kterého se firmy dle ní dopouští. Greencrowding je taktika schovat se v davu jiných společností, a vyhnout se tak odhalení či přílišné pozornosti. Řeší vůbec legislativa greenwashing? Řeší a to intenzivně.

SNOP (2021/C 526/01). Tato směrnice jako první v EU upravuje pravidla pro environmentální tvrzení a proti greenwashingu. Výrazy „environmentální tvrzení“ a „ekologická/zelená tvrzení“ se vztahují k praktikám, které naznačují nebo vytvářejí dojem, že zboží či služba mají pozitivní nebo žádný dopad na životní prostředí nebo že poškozují životní prostředí méně než konkurenční zboží či služby.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Může se jednat o složení výrobku, způsob výroby či produkce, způsob likvidace a snížení potřebné energie či možného znečištění vznikajícího při jeho používání. „Při posuzování environmentálního tvrzení jsou důležité hlavní dopady produktu na životní prostředí během celého jeho životního cyklu, včetně jeho dodavatelského řetězce.

„Tvrzení by měla být mimoto jasná a jednoznačná, pokud jde o to, kterého aspektu produktu nebo jeho životního cyklu se týkají. „Článek 6 SNOP implikuje, že spotřebitelé musí být schopni důvěřovat environmentálním tvrzením, která uvádějí obchodníci. V březnu 2023 byla zveřejněna smrnice Green Claims, která bude opatření dále zpřísňovat a zpřesňovat.

Pro svá tvrzení mít důkazy, které si může spotřebitel jednoduše dohledat. Důkazy mají mít nezpochybnitelnou podobu - vědecké studie, certifikáty. Ujistit se, že naše aktivita je v souladu s platnou legislativou a sledovat vývoj nové legislativy. Ověřovat srozumitelnost sdělení u spotřebitelů.

Legislativa je postavena na vědeckém poznání. Připravili ho Lenka Mynářová a Vladimír Víšek z Iniciativy No Greenwashing. Informace jsou platné ke dni zveřejnění webináře 2. března 2023.

Územní studie krajiny (ÚSK) je odborný komplexní dokument umožňující koncepční víceoborový přístup k řešení krajiny a jejích funkcí. ÚSK se zabývá jak volnou krajinou, tak sídly a vzájemnými vztahy sídel a volné krajiny. Cílem návrhu ÚSK je vytvoření předpokladů pro existenci zdravé a odolné krajiny, návrh opatření sloužících k předcházení a odstraňování následků nevhodného hospodaření v krajině a k adaptaci na negativní projevy změny klimatu (např. povodně, přívalové srážky, sucho či vlny veder).

• Adaptace na změnu klimatu - ÚSK navrhuje opatření, která pomáhají krajinu přizpůsobit extrémním dopadům vyplývajícím ze změny klimatu, např.
• Zlepšení vztahu mezi sídly a krajinou - ÚSK pomáhá propojit sídla s okolní krajinou, usměrňuje rozvoj sídel, navrhuje např.

Územní studie krajiny (ÚSK) lze v současné době financovat v rámci 11. výzvy SC 1.3 OPŽP zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu, prevenci rizika katastrof a zvyšování odolnosti vůči těmto rizikům s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům. Výzva je určena pro obce s rozšířenou působností (ORP) a financování je dostupné pro celé území ČR s celkovou alokací 100 milionů Kč.

Žádosti lze podávat od 5. 11. 2024 do 30. 4. 2025, přičemž projekty musí být dokončeny do 31. 12. 2029. V obci Židovice bylo identifikováno erozní ohrožení na několika plochách orné půdy, především nad zástavbou, kde dochází ke střednímu až silnému eroznímu ohrožení. Na základě této analýzy byla v rámci Územní studie krajiny (ÚSK) navržena konkrétní opatření k omezení eroze a zlepšení ekologické stability.

ÚSK doporučuje především zpomalit odtok vody a zachovat zatravnění na postižených plochách, čímž se sníží riziko vodní eroze. K tomu se přidává aplikace půdoochranných opatření, včetně vyloučení širokořádkových plodin z osevu na kritických pozemcích, a to i s využitím moderních agrotechnologií jako strip-till. V jihozápadní části obce, kterou postihuje větrná eroze, byly navrženy travnaté pásy, polní cesty, meze a větrolamy, které pomohou zpomalit nebo přerušit odtok a ochránit tak krajinu před dalším poškozením.

„Přehánění významu výzkumných zjištění je zdokumentovaný jev, který má navíc vzrůstající tendenci,“ říká Radim Hladík z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Žadatel o grant britské Rady pro univerzitní granty tak musí na čtyřech stránkách popsat společenský, ekonomický či environmentální přínos svého výzkumu bez ohledu na svou oborovou specializaci.

Tento trend se podle Hladíka neprojevuje jen v programech zaměřených na aplikovaný výzkum, ale dokonce i u projektů základního výzkumu. Vědci se dnes ocitají ve složité diskurzivní situaci: vedle prezentace záměru adresovaného vědecké komunitě často přesvědčují úředníky či daňové poplatníky o tom, že přidělené peníze nebudou vynaloženy nadarmo.

Hyland a Jiang ukazují, že zveličování zasahuje nejen prezentaci vědy navenek, ale už i do jejího sebehodnocení. Na korpus aplikovali 400 termínů (hype terms), u kterých předem definovali zveličující funkci. Východiskem jim byly například frekventované termíny v nejcitovanějších článcích na téma covid-19, ale také odborná literatura věnovaná kategorizaci hodnoticího jazyka, na jejímž základě definovali sadu markerů, které zahrnují subjektivně afektivní hledisko, a posilovačů (boosters), užívaných k podpoře autoritativních výroků.

K jakým výsledkům tato analýza dospěla? Předně k tomu, že v žánru případových studií dopadu se fenomén „hype“ objevuje ve větší míře (2,11) než v běžných vědeckých publikacích (1,55). Kromě toho postihuje spíše odtažitější disciplíny, jako jsou chemie (2,54) a fyzika (2,51).

K nejčastějším hodnoticím výrazům obecně patří ty, které postulují jistotu, následované posilovači, které se u čtenáře dožadují souhlasu (slova jako významný, důležitý, silný apod.). Přirozeně selektivní metodou Hyland s Jiangem odhalili slepé skvrny „agendy dopadu“, ve kterých jsou vědci nuceni uměle zapojovat poetický slovník.

Nejen, že dopadová agenda může být pro vědce nedůstojná (když se například z excelentního vědce stává neobratný copywriter), časově neudržitelná a kontraproduktivní, podle Kena Hylanda mimoděk zavdává příčinu pro diskreditaci vědy. CIRAA nám pomohla zorientovat se v oblasti ESG, na které bude stavět i do budoucna.

CIRAA je pro mě víc než jen ESG či marketingová agentura, která nám pomáhá budovat naši značku v nové disciplíně - cirkulární ekonomice. V CIRAA jsou odborníci, kterých si ceníme pro přímou komunikaci a jednoduchost, kterou vnáší do řízení ESG oblastí.

Spolupráci s CIRA Advisory hodnotíme jako mimořádně přínosnou. Potřebovali jsme přetavit naši strategickou myšlenku podpory HORECA partnerů v udržitelnosti do funkčního a praktického nástroje, což se beze zbytku podařilo. Společnost CIRAA jsme si zvolili po standardním výběrovém řízení a vybrali jsme dobře.

Potřebný výsledek byl tak dodán v dohodnutém termínu a dle našich představ. Spolupráce pro nás není jen o obsahu nebo komunikaci - je to hlavně o tom, že máme po boku partnera, který během naší spolupráce skutečně chtěl porozumět jak našemu oboru, tak i filozofii firmy.

Zástupci CIRAA se stali dlouhodobými partnery v udržitelném rozvoji naší společnosti. Už od prvního kontaktu s CIRAA mne zaujal věcný, srozumitelný a praktický přístup a zároveň odborná znalost.

Přestože se celé problematice odpovědného podnikání věnujeme velmi intenzivně, nemáme kapacitu na detailní studium všech témat. Naše společnost se zabývá modulární výstavbou, takže máme přímou návaznost na cirkulární ekonomiku.

Oceňuji vysokou profesionalitu všech v CIRAA a zároveň velký zápal pro témata udržitelnosti. Sme veľmi radi za spoluprácu s CIRAA na našom projekte zameranom na kalkulácie úspor udržateľných riešení.

Za přínosné považuji představení realizovaných projektů, například aplikaci cirkulární ekonomiky v praxi nebo tipy, jak začlenit aspekty cirkulární ekonomiky do zadání výběrových řízení. Ing. Oslovení CIRAA pro spolupráci na interní enviro kampani O2 Czech Republic byla výborná volba.

Společně jsme prošli cestou od designu kampaně až po samotnou realizaci. Spolupráce s Evou Šálkovou a Alvinem Korčákem byla po celou dobu profesionální, velmi příjemná a přinášela radost.

Udržitelnost a zodpovědný životní styl šetrný k životnímu prostředí jsou témata, která globálně rezonují čím dál tím víc. Fakt, že je nezbytné začít se chovat ohleduplně a ekologicky, již nezpochybňuje téměř žádná rozumná autorita. Přesto je především v prostředí České republiky zapojení designu do řešení environmentálních problémů stále na počátku a firem či jednotlivců, kteří by se problematice dlouhodobě věnovali, není mnoho.

Výstavní projekt Českých center nemá ambici firmy a designéry lustrovat, při důsledně kritickém pohledu by se možná výběr ještě výrazně zúžil. Výstava ECO? bude od 4. srpna dostupná také virtuálně v online prostředí.

„Do výstavního projektu jsme proto hledali české firmy, ale také jednotlivce, kteří svou konkrétní ideou ukazují, jak obratně lze využívat design pro nové konzumní zvyky. Design v těchto souvislostech nevnímáme jako estetický, samoúčelný efekt, ale naopak jako ryze funkční nástroj, který nabízí snoubení praktických a vizuálně dokonalých vlastností,“ popisuje Veronika Pařízková, kurátorka projektu, která spolu se specialisty Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pod vedením prof.

Cílem je otevřít širší kritickou debatu, co vlastně ona „udržitelnost“ reprezentuje. Výstava vznikla ve spolupráci Českých center a Vysoké školy chemicko-technologickou v Praze pod vedením prof. Vladimíra Kočího a pod kurátorským vedením Veroniky Pařízkové. Ve spolupráci s Magistrátem hl. města Prahy.

„Naplňování cílů udržitelnosti je v současnosti celospolečenským úkolem. OSN definovala 17 hlavních cílů udržitelnosti, tzv. SDGs. Jednotlivé cíle udržitelnosti zahrnují respekt nejen k životnímu prostředí, ale i k ekonomice a společnosti. Výkonné hospodářství nemůže fungovat bez kvalitního životního prostředí poskytujícího důležité zdroje a suroviny ani bez zdravé a uvědomělé společnosti,“ uvádí prof.

Každý z vystavených produktů byl podroben zkoumání nejen z hlediska zátěže prostředí množstvím CO2 při výrobě, ale také z hlediska spotřeby vody při výrobě nebo používání toxických látek. Výstava Eco? Výstava je určena nejen široké veřejnosti, ale také designérům, kteří hledají cesty, jak změnit spotřební návyky, nebo odborníkům, kteří na téma udržitelnosti nahlížejí optikou vědy.

„Jak však přidělovat hvězdy výrobkům, které mají rozdílnou povahu, plní různé spotřebitelské funkce a ani nejsou stejně veliké? Jelikož v průběhu životního cyklu prakticky všech produktů výstavy se spotřebovalo určité množství elektrické energie, rozhodli jsme se použít environmentální zátěž vznikající při výrobě elektrické energie jako měřítko.

Česká firma Brokis se věnuje výrobě skla řadu let. Až nedávno ovšem v janštejnské sklárně, společně s firmou Brokis, přišli na ideu, jak zpracovat tuny střepů, které generuje výroba svítidel. Nově ve sklárně uřezané části roztřídí podle barevnosti a typu střepů a opět při vysoké teplotě taví. Výsledkem je opakovaně recyklovatelný materiál nazvaný Brokisglass.

Firma mmcité patří mezi přední světové výrobce městského mobiliáře. Ve své kolekci PIXEL, kterou navrhlo duo Herrmann & Coufal, aplikuje principy udržitelnosti do výroby. Variabilní sedací systém byl navržen tak, aby využil kratší rozměry kvalitních dřevěných lamel, které vznikají při výrobě jiného mobiliáře a staly by se jinak odpadem.

Od kolébky ke kolébce neboli princip Cradle to Cradle začíná aplikovat stále více firem. V českém prostředí se o koncept maximálního využití produktu s šancí na efektivní cirkulaci materiálů snaží bílovická značka Egoé. Její kolekce stoliček Štok byla inspirovaná projektem, ve kterém Egoé umístila na krásné vyhlídky svoje křesla a židličky.

Výrobce ohýbaného nábytku z Bystřice pod Hostýnem se stal již dávno legendou. Značka TON se snaží své renomé udržet i dnes a patří mezi nejvýznamnější české firmy vůbec. Proto TON přišel s nápadem vyrábět ze zbytkového materiálu věšáky LOGS.

Spotřeba hygienických vložek a tampónů, které jsou velmi těžko recyklovatelné, je vysoká. Řešením jsou alternativní pomůcky typu menstruačních kalíšků. Na trhu jich figuruje několik, ten, který navrhla designérka Anna Marešová, z běžné produkce vyčnívá svojí vizuální identitou a zcela funkčním designem.

Příprava kávy z hliníkových kapslí je dlouhodobě považována za neekologický a diskutabilní proces. Veronika Janečková proto hledala možnosti, jak se hliníkového obalu nadobro zbavit. Vynalezla rozložitelné kávové kapsle, vytvořené z bio odpadu, který by jinak skončil na kompostu.

Projekt se poprvé představil na Mariánském náměstí v Praze 11. července, kde bude ke zhlédnutí do 31. Výstava ECO? bude od 4. Analýza: prof.

tags: #ekologicky #prinos #komunikace #studie

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění ovzduší na zdraví
• Budoucnost obnovitelných zdrojů
• Dopad vegetariánství na klima
• Chemický odpad Praha
• Metody měření emisí