Dvacetitisícové východočeské město Chrudim se již téměř dvacet let snaží o udržitelný rozvoj. Umísťuje zeleň do zastavěných ploch, revitalizuje městské lesy. Nyní se tu zaměřili především na vodu.
Jak určitě víte, i my se prostřednictvím projektu Zdravé město připojujeme k oslavám. Připravujeme program, který by měl pobavit, ale zároveň i poučit. Přáli bychom si, aby se každý mohl zamyslet nad otázkou, co nám příroda dává a co jí vracíme každý sám za sebe. Přijďte si společně s námi užít Den Země v úterý 23.
Program bude po celý den zaměřen jak na české tradice, tak i na aktivity, které se vztahují k tématu ochrany vody, ovzduší, předcházení vzniku odpadů, zadržování vody v krajině apod. Vedle pódiových vystoupeních nezapomínáme na dílny tradičních lidových řemesel. Připraveny budou hry, workshopy a dílny např. u Střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy Chrudim, Geoparku Železné hory, Ekocentra Palety, Momo Chrudim, o. p. Těšit se také můžete na Smokemanovu edukativní schow. Že nevíte, kdo je Smokeman? I letos si budou děti moci projít naučnou stezku s názvem „Přírodě blíže“. Stezka propojí několik stanovišť, na kterých se budou plnit krátké úkoly týkající ekologie, ochrany životního prostředí apod. Zajímá nás, jak vnímáte Chrudim i z hlediska vašich pocitů.
Výzvy a Řešení v Chrudimi
Chrudim je výstavní královské město v Pardubickém kraji s dochovaným a rekonstruovaným historickým jádrem, se zbytky městského opevnění, se středověkými uličkami či monumentálním gotickým chrámem. Má ale i svou stinnou stránku - zejména několik panelových sídlišť, nejen nevzhledných, ale i nevhodně položených.
Aktuální studie "Adaptační strategie města Chrudim na klimatickou změnu" zmiňuje i nízkou kvalitu povrchových vod, zvýšené znečištění potoků, popřípadě nedostatek menších vodních prvků na území města. Vzhledem k suchu a klimatickým změnám usilují o to, aby co nejméně vody mizelo v kanalizaci.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Město trápí podprůměrné množství srážek, vysoký podíl zastavěných ploch, málo souvislé zeleně či zemědělsky intenzivně využívaná krajina. Potýká se pak s erozí půdy, povodňovými stavy během přívalových srážek, vlnami veder a četnějšími a intenzivnějšími obdobími sucha.
Proto se zdejší radnice už v roce 2001 zapojila do Národní sítě zdravých měst a začala se snažit o udržitelný rozvoj. Řadu ekologických projektů již realizovala, některé právě probíhají a další plánuje.
Iniciativy a Projekty
Zatímco dříve se Chrudim soustředila především na revitalizaci městských lesů či rozvoj městské zeleně, dnes je vzhledem k období sucha jejím hlavním tématem voda a její vsakování či využití dešťovky a tzv. šedé vody. Do hry vrací dešťovku i tzv. šedé vody.
Pilný, původním povoláním stavař, je již řadu let zastáncem vsakování vody. Přijde mu zbytečné čistou dešťovou vodu pustit do kanalizace, platit za ni a zbytečně ji čistit.
V Chrudimi postavili již několik vsakovacích parkovišť. Tehdy se ještě jednalo o starší typ betonové zámkové dlažby s trávou uprostřed. Jenže tráva v betonových dílcích moc nerostla, protože ji auta rozjezdila, rozpálený beton jí také příliš nesvědčil. Přecházejí proto na plastové rohože s trávou či štěrkem. Zkouší také instalovat vsakovací tunely, které jsou schopné pojmout i přívalové deště. Nyní chtějí vyzkoušet novinku - vodopropustný beton, který by opět pomohl nesnižovat hladinu spodních vod.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Druhá týden v červenci se rozjela stavba v mateřské škole Svatopluka Čecha, která má potíže s podmáčeným suterénem. Umístí zde proto nádrž, která bude vodu jímat. V základní škole Dr. Malíka vybudovali cesty pro svážení dřeva, které se zároveň staly i oblíbenými cyklostezkami. Cesty však bylo potřeba odvodnit. "Stojí to pár korun, pouze drobnou práci bagru, který tůňku vyhloubí a přehradí původní tok.
Ve Vlčnově, který spadá pod Chrudim, se na návsi nachází rybník typu "nebesák", tedy bez přítoku, odkázaný na déšť. Jenže pak se postavila ve velké hloubce kanalizace a zpřetrhala prameny, které rybník napájely. Ten je nyní poloprázdný a nenaplnil se ani při nedávných bohatých srážkách. Zbytečně se tak plní kanalizační potrubí, kam patří výhradně splašky, a platí se za čištění, zatímco v rybníku voda chybí. Plány na jeho revitalizaci tak zahrnují i správné přepojení trubek, utěsnění hráze či vybagrování bahna. Až získají zkušenosti z Vlčnova, pustí se do podobně poloprázdného rybníka ve vesnici Topol.
Za třináct milionů tu zrevitalizovali vodní tok v parku Střelnice, odtěžili toxické bahno a migračně jej zprůchodnili. Stavět se bude také kanalizace v Medlešicích, další vesnici patřící pod město Chrudim. Dosud tam totiž funguje dešťová kanalizace s přepady ze septiků do Jesenčanského potoka.
Chrudim také chystá výstavbu nového sídliště Skřivánek vedle toho stávajícího. "Já jsem na původním sídlišti Skřivánek vyrůstal a pamatuji si, jak z tohoto území několikrát přišly povodně, protože stojí na nepropustných jílových půdách.
Například přítoky Chrudimky se rušily tím, že se svedly do trubek pod povrch a stavitelům zůstal velký rovný pozemek. Z těchto trubek pak vznikly kanalizace. V 70. letech minulého století se tu dokonce uvažovalo i o zatrubnění Mlýnského náhonu, který se měl přesunout do velkých betonových trubek, protože ho na povrchu lidé nechtěli. S koncem totality zmizel i tento nápad a na přelomu tisíciletí se náhon naopak dočkal rozsáhlé revitalizace. Každopádně po všech umělých zásazích a odvedení přítoků se nyní často nemá voda z polí jak do Chrudimky dostat.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
V Chrudimi se ekologicky nesnaží řešit jen vodu, ale také energii. Na některých městských budovách radnice umístila solární panely, nyní je chystá i na vybraných historických stavbách, což vzbudilo nesouhlas části veřejnosti. Pokukují i po zelených střechách, obrostlých trávou či keři. Ty rovněž dokážou zachytit dešťovou vodu, čímž odlehčují kanalizačnímu řadu, ale hlavně díky odpařování zachycené vody prostřednictvím listů rostlin ochlazují a zvlhčují své okolí a v létě významně přispívají k ochlazení budovy.
Revitalizace Mlýnského Náhonu
Jednalo se o vůbec první revitalizaci náhonu, jakožto vodního toku v prostorově omezených podmínkách urbanizovaného prostředí na území České republiky. Celou akci iniciovalo město Chrudim. Mlýnský náhon a okolní pozemky patří do vlastnictví města, což usnadnilo realizaci.
Před revitalizací byl bývalý mlýnský náhon v historickém centru Chrudimi ve velmi špatném stavu. „Byl zanesený sedimenty a také značně biologicky i chemicky znečištěný. Na několika místech v náhonu se nacházely černé skládky, což blízkosti historického centra města nijak nelichotilo,“ přibližuje někdejší situaci Šárka Trunečková.
Z průměrného průtoku Chrudimky se zachoval v jejím řečišti pouze minimální zůstatkový průtok, zbylé množství vody se převedlo do náhonu. „Průtok do náhonu se reguluje stavidlem. Při návrhu koryta se respektovalo vzájemné střídání tůní a mělčin, s cílem napodobit tok Chrudimky od pramene až po ústí,“ popisuje Šárka Trunečková.
Při procházce podél náhonu lze spatřit jak velké balvany s kačírkem, což má připomínat horní tok řeky, tak meandry, jež reprezentují nížinnou řeku s malým spádem. Nově revitalizované břehy byly osázeny vegetací. Celkové náklady činily cca. 14 miliónů Kč, projekt byl částečně podpořen Ministerstvem životního prostředí ČR, ale většinu nákladů hradilo město Chrudim. Přípravy projektu začaly počátkem 90. let a realizace probíhala od roku 1995 do roku 2010.
„Jak ekologické, tak společenské cíle projektu se podařilo naplnit,“ hodnotí Šárka Trunečková úspěšnost revitalizace, „Kvalita vody v náhonu se velmi zlepšila. Rovněž se zvýšila schopnost přirozeného čištění vody. Vznikla nová stanoviště pro rostliny i živočichy, vybudováním rybích přechodů se odstranily překážky průchodnosti pro vodní faunu. Mlýnský náhon byl znovu začleněn do života města. Vznikla nová oblíbená a příjemná lokalita u vody, vhodná pro volnočasové aktivity dospělých i dětí. Touto velice zdařilou revitalizací se podařilo dosáhnout urbanistického rozvoje města i zvýšení jeho estetické hodnoty.“Tento projekt byl oceněn i bronzovou cenou v rámci světové soutěže LivCom 2010.
Revitalizace Ramene Řeky Chrudimky v Parku Střelnice
„Jedním z projektů, které jsme realizovali v minulém roce je revitalizace vodního toku v parku Střelnice,“ představuje další projekt Šárka Trunečková. Prioritním cílem byla revitalizace vodního toku řeky Chrudimky - náhonu v parku Střelnice a spojovacího koryta za účelem eliminace sedimentace jemných bahnitých částic a obnovení migrační prostupnosti stávajících příčných objektů.
Úpravy hlavního a spojovacího koryta byly navrženy na základě geomorfologické analýzy v parametrech příslušného geomorfologického typu a požadavků vyplývající z plánu péče o přírodní památku Ptačí ostrovy a využití území pro veřejnost a volnočasové aktivity.„Celá lokalita kolem ramene řeky Chrudimky jevyužívána jako městský park a slouží pro rekreační a volnočasové aktivity veřejnosti a zároveň je území přírodní památkou Ptačí ostrovy,“ říká o dotčeném území Šárka Trunečková a doplňuje: „Všechny úpravy proto budou vycházet z moderního pojetí funkčního propojení vodních prvků a zeleně v architektuře měst při zachování podmínek daných v plánu péče o přírodní památku.“
Revitalizovaná koryta mají přírodě blízký charakter se střídáním brodových úseků s tůněmi a jsou doplněna průtočnými rameny a jesepy. Hloubka v tůních se pohybuje od 60 do 80 cm, v brodových úsecích od 30 do 50 cm, šířka v brodech je 3 až 9 m. Na vybrané jesepy byla instalována torza kmenů z listnatých stromů, která jsou dle požadavků správce vodního toku ukotvena do dna pomocí dřevěných pilot. Dřevní hmota má ve vodních ekosystémech nezastupitelnou funkci. V parku byly již v minulosti instalovány tzv. loggery (broukoviště) pro podporu vzácných druhů xylofágních (na dřevo vázaných) brouků, takže instalace další dřevní hmoty vytvoří nová stanoviště pro uvedené druhy.
Brodové úseky jsou překryty říčním štěrkem o frakci odpovídající proudovým podmínkám úseku. Do konkávních břehů byly vloženy části kmenů se zachovalým kořenovým systémem a stabilizovány lomovým kamenem.
Dále zde byly vytvořeny rozsáhlé štěrkové ostrovy a jesepy, které jsou přístupné pro veřejnost a umožňují vstup do koryta a přechod přes koryto řeky Chrudimky do další části parku. V místech předpokládaného zvýšeného pohybu návštěvníků do koryta byly instalovány šlapáky z žulových kopáků a schodiště. Obnažené břehy byly osety trávou a cesty v parku upraveny do původního stavu. Spojovací rameno i hlavní větev řeky Chrudimky jsou díky vybudovaným rybím přechodům migračně prostupné, revitalizací došlo ke zlepšení stanovištní diverzity a životních podmínek pro vodní organismy.
Byla vytvořena nová stanoviště pro cílové druhy rostlin a živočichů, jesepy, tůně, brody. Posílila se přirozená funkce krajiny, došlo k obnově biologické rozmanitosti. Do toku byly zabudovány přístupy pro veřejnost a ve vlastním korytě hlavní větve náhonu byly umístěny tzv. balvanité skluzy.
Re-use Centrum Chrudim
Re-use centrum Chrudim bylo zřízeno v rámci environmentálně-sociálního projektu. Jeho cílem je zavedení re-use managementu. Jedná se o umožnění opětovného použití předmětů, kterým se minimalizuje množství vznikajícího odpadu. Zároveň může dojít ke snížení sociálních rozdílů tím, že systém re-use zpřístupní zboží lidem s nízkými příjmy a celkově prodlužuje životní cykly jednotlivých předmětů.
Princip spočívá v bezplatném odevzdání použitelných předmětů společnosti Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o., která je prostřednictvím Re-use centra zpeněží za symbolickou cenu, čímž zajistí pro konkrétní předmět opětovné využití a rovněž získá prostředky na financování útulku pro psy Chrudim.
Projekt Re-Use má za cíl opětovné využití starých, ale stále funkčních věcí, které už doma lidé nepotřebují. Chrudimští tak mohou prodloužit životní cyklus věcem, které dnes bezmyšlenkovitě končí v popelnicích. Projekt není jedinečný jen tím, že přispívá k ochraně životního prostředí, ale také tím, že pomáhá chrudimským rodinám začít nový a lepší život, i když se starou věcí.
Z hlediska prostoru a personálu byl využit stávající Sběrný dvůr ve městě i s jeho personálem. Provozní doba je shodná s provozní dobou Sběrného dvora. Podle zákona je při vjezdu do Sběrného dvora jasně označené umístění Re-use. Propagace Re-use probíhala již při kampani Dne Země, kde byla veřejnost informována u stánku s bazárkem o připravovaném otevření. Platba za vybrané věci probíhá na místě, kde je obsluhou sběrného dvora vystaven daňový doklad.
Projekt byl prozatím financován z rozpočtu Technických služeb Chrudim 2000, spol. s r.o.. Před vznikem tohoto centra jsme využili možnosti konzultací s městy, kde podobná zařízení již fungují. Využili jsme jejich zkušeností a poznatků, které nám pomohly urychlit otevření centra v Chrudimi. Navštívili jsme podobná zařízení v Brně a ve Vysokém Mýtě. Projekt se spuštěn v pilotní fázi. Do konce července Re-use centrum navštívilo cca 900 návštěvníků, 300 z nich bylo kupujícími. Projekt je prozatím v tzv. pilotní fázi.
Osvětové a Vzdělávací Aktivity
Nabízíme výukové programy pro děti a mládež s různými tématy, s kterými Vás rádi navštívíme ve vaší škole, zahradě, blízkém parku, nebo můžeme společně vyrazit do přírody Pardubického kraje. Ceny výukových programů vybírané od školy pokrývají jen část nákladů (cca 1/3) a jsou dotovány z vlastních zdrojů nebo dotací. Pokud má škola či jiný objednatel možnost zafinancovat plné náklady (např.
V rámci naší činnosti nabízíme spolupráci ohledně praktické péče o přírodně cenné lokality v Pardubickém kraji. Pro širokou veřejnost pořádáme komentované vycházky s odborníky v přírodních lokalitách Pardubického kraje. Staráme se o přírodní lokality v Pardubickém kraji.
Přidejte se k nám jako dobrovolník a pomůžete nám rozvíjet osvětovou činnost v oblasti životního prostředí a také péčí o životní prostředí Pardubického kraje.
Spolupráce a Podpora
Kampaň Dne Země podpořily tyto organizace: Střední škola zemědělská a VOŠ Chrudim, Technické služby Chrudim 2000, spol. s r. o., Mama klub, Zelený dům Chrudim, DDM Chrudim, Městské lesy Chrudim s.r.o., Regionální muzeum v Chrudimi, Momo Chrudim, o. p.
Nadace ČEZ
V Královéhradeckém kraji podpořila Nadace ČEZ v programu Stromy od roku 2011 celkem 62 projektů částkou téměř 6,4 milionů korun. V Pardubickém kraji podpořila Nadace ČEZ v programu Stromy od roku 2011 celkem 43 projektů částkou téměř 4,5 milionů. V Kraji Vysočina to pak bylo od roku od roku 2011 dokonce 106 projektů s částkou téměř 9,8 milionu korun.
Přestože v přijatých žádostech stále převažují zejména projekty výsadby alejí a stromořadí, čím dál častěji se objevují i další nápady. Obce například obnovují bývalé nebo zakládají nové obecní sady, zastiňují venkovní sportovní areály či koupaliště, zakládají arboreta nebo ozeleňují náměstí okrasnými dřevinami.
Obce ale i neziskové organizace či zájmové spolky mohou získat až 150 000 korun na výsadbu zeleně. Některá grantová řízení Nadace ČEZ jsou časově omezená a potřeba si tedy ohlídat termín podání žádosti. Granty Podpora regionů a Oranžové hřiště probíhají celoročně.
Závěrem
Chrudim se aktivně snaží o udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí prostřednictvím různých projektů a iniciativ. Město revitalizuje vodní toky, podporuje využívání dešťové vody a šedé vody, a také se zaměřuje na osvětu a vzdělávání v oblasti ekologie. Díky spolupráci s různými organizacemi a nadacemi se daří realizovat řadu projektů, které přispívají k zlepšení životního prostředí v Chrudimi a okolí.
tags: #ekologický #program #život #ve #vodě #Chrudim
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]