Není zahrada jako zahrada. Pokud chceme zahradu plnou života, stačí ji upravit tak, aby měla co nabídnout i dalším obyvatelům a my se mohli těšit z jejich přítomnosti. Jednou z možností, pokud vlastníte byť jen pár metrů čtverečních pozemku ve městě či na vesnici, je vybudování malého ptačího ráje - ptačí zahrady. Přetvořit sterilní kousek zahrady v zahradu plnou ptačího štěbetání není zas tak složité, jak by se na první pohled zdálo.
A možná vás potěší, že po počáteční energii vložené do vybudování ptačí zahrady už jen šetříte časem, protože v ptačí zahradě čím méně děláte, tím lépe. Ptačí zahrada je kousek přírody, ve kterém ptáci najdou dostatek potravy, úkrytů a nejlépe i místo, kde zahnízdit a vyvést mladé. Taková zahrada kopíruje přirozené ptačí prostředí. Není to sterilní pravidelná zahrada, jde o prostor, ve kterém se vyskytuje pestré společenství druhů, spousta míst, která lákají hmyz, jenž na oplátku sytí ptáky. Ptáci mají co jíst, kde se napít, umýt, či na chvíli bezpečně spočinout.
V této zahradě, která vypadá na první pohled možná chaoticky, má všechno svoji funkci. Malý ekosystém, kterého jsme i my součástí. Hmyz, larvy a další kořist ptáci loví v okolí vody, kompostu, záhonů květin, hromady dřeva, skalek, v záhonech s mulčovací kůrou nebo v okolí kvetoucích stromů. Vděčnými návštěvníky těchto míst budou např. kosi, drozdi, rehkové nebo střízlíci.
V ptačí zahradě chceme mít co nejvíce života, protože drobný život ptáky přitahuje. Takže žádné pesticidy, o přemnožený hmyz se vám postarají vaši ptačí sousedé nebo další přirození predátoři. Máte na zahradě strom, který uschnul? Podívejte se na něj zblízka, nejspíš už má svoje stálé obyvatele. Zdánlivě mrtvé dřevo slouží jako obydlí pro hmyz. Listy pod stromem fungují jako přirozený mulč, takže je můžete klidně nechat na místě, nebo jen trochu shrabat směrem ke kmeni.
Tyto prvky zahrady se řídí společným heslem a tím je pestrost. Stromy dávají zahradě jasnou strukturu, jsou nejstálejším prvkem zahrady. Můžou být opadavé i neopadavé, plody ovocných stromů slouží ptákům jako potrava, stejně tak hmyz, který se nechá zlákat vidinou ovocné hostiny. Pokud nemáte velkou zahradu, můžete zvolit nějakou zakrslou odrůdu. Když sázíte nový strom, přemýšlejte dobře o tom, do jaké velikosti má dorůst a na jakou stranu bude vrhat stín. Stálezelené stromy se hodí jako útočiště pro ptáky, ovocné jako zdroj potravy.
Čtěte také: Ostrovní ptactvo v ohrožení
Na keře se často pohlíží jako na něco, co není strom ani květina a co je tak trochu na obtíž. Přitom keře jsou dar, a to především pro naše opeřené přátele. Keře poskytují ptákům bobule někdy až dlouho do zimy, v hustých keřích se ptačí obyvatelé lehce schovají před predátory a nepřízní počasí, mohou v nich mít i hnízdo. Z keřů jednoduše vytvoříte živý plot. Bylinky přilákají na vaši zahradu opylující hmyz. Představte si, že bydlíte hned na tržnici s jídlem, takže nějak se asi cítí kos, který se uhnízdí v břečťanu.
Může to být uschlý strom, naskládané dříví, nebo jen hromádka klestí, dřevo funguje jako magnet na hmyz. V dutém stromě může některý z ptáků zahnízdit. Nemusíte chodit do našeho obchodu a kupovat tam hmyzí hotel, když máte na zahradě strom, který je odumřelý. Někteří ptáci hnízdí v hromadě dřeva.
Kromě kvalitního jídla potřebují ptáci samozřejmě také pít. Semenožraví musí pít denně, aby mohli potravu strávit. Stačí mělká miska s 5 cm hladinou vody. Ptáci budou používat misku jako pítko i jako koupel, není to nic divného ani nebezpečného. Důležité je vodu pravidelně vyměňovat. V mrazech bude voda zamrzat, ale zkuste ji dát ven třeba jen na hodinu či dvě, aby měli ptáci příležitost se trochu občerstvit. Jako zdroj vody poslouží i zahradní jezírko. Navrhněte ho tak, aby mělo postupný přístup do vody (otevřený mělký břeh) a nehrozilo utonutí ptáků a jiných obyvatel zahrady.
Připravte se na to, že jezírko přiláká spousty dalších živočichů, od kachen až po žáby, mloky či vážky. Při mrazu stačí vrstvu ledu prolamovat. Prodává se i vibrační plovák, který udržuje hladinu kolem sebe nezamrzlou. Ne všichni ptáci se koupou ve vodě, někteří o sebe pečují pomocí koupele v písku podobně jako slepice, některé druhy používají k očistě oba způsoby. Písečnou koupel můžete ptákům vytvořit na suchém místě, bude vám stačit nádoba (mělká široká miska) a písek, popel či suchá zemina. Místo misky lze vyhrabat popeliště přímo v zemi.
Jsou to na volno naskládané kameny, které přirozeně poskytují úkryt pro hmyz a drobné živočichy. Asi se vám hned vybaví ještěrka vyhřívající se na kameni. Suché kamenité stanoviště přitahuje zase trochu jiný druh rostlin a živočichů než vlhké hromádky rostlinného materiálu. Na každé správné zahradě najdete poklad jménem kompost. Žijí v něm červi, plži a mnoho dalších bezobratlých. Kompost vám navíc za pár let poslouží jako výživná zemina. Volte raději otevřenou konstrukci, do které budou mít ptáci přístup.
Čtěte také: Ptáci luk: Význam pro českou přírodu
Ptáci se liší nejen podle potravy, kterou se živí, ale také podle míst, kde hnízdí. Některé druhy preferují stavění hnízda vysoko ve stromě, jiné níže ve stromě nebo v hustém keři, v hromadě dřeva či přímo na zemi ve vysoké trávě. Hodně zahradních ptáků si volí pro hnízdění živý plot nebo popínavé rostliny. Přesto není od věci rozmístit po zahradě ještě ptačí budky. Každý ptačí druh preferuje jiný průměr vletového otvoru a velikost budky či polobudky. Volte proto budky vhodné pro ptáky, kteří vaši zahradu navštěvují, ale i takové budky, které mohou nalákat další ptačí druhy. Ptačí zahrada o ploše 1000 metrů čtverečních v klidu pojme dalších 10 ptačích budek. To aby ptáci nemuseli kvůli hnízdění odlétat mimo vaši zahradu.
Většina druhů ptačích mláďat je krmena hmyzem. V praxi to znamená, že ptačí rodiče od rána do večera lítají po okolí hnízdiště a loví hmyz. Tím je vyřešena otázka, co se bude dít se vším tím hmyzem, co se v ptačí zahradě přirozeně vyskytuje. Krmítko a celoroční dokrmování je v případě ptačí zahrady jen jedním z kroků, jak pomáhat ptákům. Každý druh ptáka má vlastní nároky na potravu. Některé druhy preferují semínka (vrabec, zvonek, pěnkava), jiné mají rády i ovoce (špaček), hmyz (lejsek, rehek, konipas, vlaštovka, jiřička) nebo larvy a měkkýše (kos, drozd, červenka).
Některé druhy dokonce mění potravní režim v průběhu roku podle dostupnosti. Hmyz si ptáci sami uloví v kompostu, hromadě dřeva, u vody, květin a ovocných stromů, na mrtvém dřevě, u hromady kamenů nebo ve vysoké trávě. Semínka si ptáci najdou pod květinami a v křovinách. Asi nejoblíbenější je větší krmítko typu domeček, jsou ale druhy ptáků, které jsou zvyklé jíst potravu ze země či velké otevřené plochy. Další možností jsou zavěšené zásobníky a lojové koule a koláče, které se umisťují do závěsných mřížek. Pokud můžete, umístěte v ptačí zahradě různé typy krmítek, aby si každý návštěvník přišel na své.
Samozřejmostí je pravidelná péče o krmítko, abyste eliminovali přemnožení bakterií na krmném stanovišti a přenos nemocí mezi ptáky. Před predátory z nebe jsou ptáci dobře chráněni stromy a keři. Těžší pořízení je ale s kočkami, které jsou silně přitahovány ptačím štěbetáním. Existují budky, které jsou navrženy tak, aby se přístup predátorů do nich minimalizoval. Zároveň lze na kmen stromu umístit speciálně vyráběný límec z drátů, který vytvoří fyzickou bariéru pro kočky, ale třeba i pro kuny. Dráty mají plastové ochranné konce. Ptačí mláďata se po vylétnutí z hnízda ještě nějakou dobu zdržují v okolí, většinou na zemi, a nechají se krmit rodiči. Jelikož nejsou ještě dobří letci, bývají pro kočky lehkou kořistí.
Jak jsme slíbili v úvodu, ptačí zahrady jsou poměrně nenáročné na údržbu. Při občasném zastřihávání, sečení a prostě při takové té klasické zahradní údržbě je potřeba dávat pozor, abychom ptákům nezničili hnízda s mláďaty. To samé platí při kácení stromů. Ve stromě mohou navíc bydlet i netopýři nebo veverky.
Čtěte také: Správné kompostování: Vyvarujte se chyb!
Přijde vám celý systém příliš složitý, ale přesto byste chtěli ptákům u sebe doma nějak pomoci? Vyberte si z výše uvedeného jen jeden bod (klidně nějaký jednodušší na realizaci) a tím začněte. Další můžete přidávat postupně, jak vám čas, chuť i možnosti dovolí.
Přestože počty mnoha ptačích druhů v naší přírodě dramaticky klesají, můžeme se stále, alespoň občas s mnoha ptačími druhy, v místech kde žijeme setkávat. Zahrady tvoří důležitý a poměrně bohatý biotop pro ptačí faunu. To platí ještě více v městech, kde je tento biotop klíčový pro život některých ptačích druhů. Ptačí biodiverzita na zahradě je samozřejmě závislá na okolním prostředí: nedaleké přítomnosti lesa nebo parku, vodní plochy, louky či jiné zelené plochy zvyšují ptačí potenciál Vaší zahrady. Ptačí zpěv, jejich poletování ze stromu na strom, stavba hnízd nebo zaplňování hnízdní dutiny, vzorná péče o potomstvo, často nemotorná ptáčata po opuštění hnízda, která se musí co nejdříve naučit dobře létat… Z toho všeho se můžeme těšit, pokud máme ptačí sousedy.
Říká se, že láska prochází žaludkem a proto samozřejmě jednou z cest jak ptáky na zahradu nalákat je nabídnout jim dostatek potravy. Tím není myšlen jen dostatek jídla v době, tolik potřebného, zimního přikrmování, ale celoroční pestrá nabídka vaší zahrady. Každý druh ptáka má vlastní potravní nároky. Některé druhy preferují semínka (vrabec, zvonek, pěnkava), jiné ovoce, hmyz (lejsek, rehek, konipas, vlaštovka, jiřička) nebo larvy a měkkýše (kos, drozd, červenka). Stejně jako my lidé i ptáci potřebují k životu vodu. Voda je klíčový prvek na zahradě, jak pro pití, tak jako zdroj potravy (hmyz) a pro koupání ptáků. Nejlepší je jezírko bez ryb, částečně na slunci s mělkým a otevřeným břehem a s vodní vegetací. V zimě je voda stejně důležitá, hlavně když jsou okolní vodní plochy zamrzlé a není sníh.
Stejně jako z hlediska potravy, každý druh ptáka má i vlastní nároky, co se týče prostředí pro hnízdění. Některé druhy preferují stavění hnízda vysoko ve stromě (holub hřivnáč, hrdlička, krahujec, havran, straka), jiné nízko na stromě (kos, drozd) nebo v hustém keři (ťuhýk, pěnice), v hromadě dřeva (červenka, střízlík) nebo přímo na zemi ve vysoké trávě (bažant, strnad). Živý plot a popínavé rostliny nabízejí velice zajímavé hnízdící prostředí pro hodně zahradních druhů. Jiní ptáci hnízdí na budovách (vrabec, konipas, lejsek, rehek, holub domácí, vlaštovka, jiřička, rorýs).
Přikrmování na krmítku pomůže ptákům přežít náročné zimní podmínky. Důležité je zvolit správné krmítko a dobře jej umístit. Krmítko by mělo být umístěno tak, aby predátor nemohl ptáky překvapit. Krmítko by se mělo dát velmi snadno čistit. V poslední době je stále častější onemocnění ptáků trichomonóza. Napadá hlavně zvonky zelené, ale i jiné druhy ptáků. Nemocní jedinci jsou apatičtí, nemohou polykat potravu. Posedávají na krmítku a velmi brzy hynou. Pokud se s podobnými příznaky setkáme, doporučuje se přestat krmítko používat po dobu 2 týdnů, aby nedocházelo k šíření nemoci. Ta se totiž šíří mezi ptáky vzduchem právě při setkávání na krmítkách.
V přírodě i na zahradách ubývá starých doupných stromů a proto ptáci velmi ocení instalaci ptačích budek ve vašem okolí. Je však potřeba budky správně umístit, aby byla ptáčata i rodiče v bezpečí před predátory, ale i zvolit dobré ptačí budky. V dnešní době jsou naše doby, čím dál více prosklené. To je příjemné a hezké pro nás, ale pro ptáky jsou nezabezpečené skleněné plochy smrtelně nebezpečné. Na ptáky mysleme i při případném kácení stromu, řezání živých plotů a popínavých rostlin, ale i sekání trávy. Pokud to lze dělejme tyto činnosti mimo hnízdní dobu, případně nejprve oblast důkladně prozkoumejme. Při rekonstrukci domu myslete na obyvatele hnízdící ve škvírách ve zdech nebo na fasádách.
Je jen na nás, zda místo kde žijeme, bude takové, že si o něm budou povídat svou ptačí řečí i ti ptáci, kteří na zimu odlétají do teplých krajin, a těšit na jarní návrat tamtéž. A ti, kteří na zimu zůstávají, zase budou vědět, že právě tady „U NÁS“ je dobře a i v tom největším mraze a sněhové nadílce zde najdou těch svých pár semínek, které jim pomohou tenhle nečas přečkat. Je fajn vědět, že to „U NÁS“ může být i jen zahrada o pár metrech čtverečních, nebo i jen balkon nebo parapet. Tak málo našim opeřeným sousedům stačí.
Některé druhy hnízdí vysoko v korunách stromů (straka, hřivnáč, poštolka), jiné upřednostňují nižší stromy (drozdi) nebo keře (pěnice). Zvonci dají přednost vysokým jehličnanům a tújím, podobně jako konopky. Staré stromy poskytnou přirozené dutiny a zdroj hmyzu. Je dobré je nekácet a nechat dožít i pahýly. Pokud na zahradě staré stromy nejsou, můžeme vyvěsit budky. V hromadě dřeva může zahnízdit střízlík nebo červenka, na budově vrabec domácí, rehek, jiřička, vlaštovka či rorýs. Živé ploty jsou vyhledávaným místem k hnízdění, jelikož představují bezpečí a zároveň dostatek potravy.
Třešeň přiláká špačky, nízký trávník kosa či rehka, okrasné bodláky stehlíky a další zrnožravé ptáky. Část trávníku nesekejme a nechme tam dozrát semena rostlin, vyšší stébla také poskytnou úkryt a chrání půdu před vysycháním. Výsadbu stromů volíme dle velikosti zahrady. Do menších zahrad vysazujeme nižší stromy, které příliš nestíní a na podzim nabídnou ptákům množství plodů (např. jeřáby). Ty jsou nejen pastvou pro ptáky, ale i pro naše oči. Pokud máme jabloň, je dobré pár jablek na stromě nechat do zimy pro kosy nebo zimní hosty brkoslavy. Plody mnoha okrasných kultivarů na stromě vydrží až do prosince. Jehličnany zase poskytnou úkryt a jejich šišky potravu po celý rok. Keře v době květu lákají hmyz, na kterém si pochutnají hmyzožraví ptáci. Na podzim nabídnou bohaté zásoby bobulí, které leckdy zůstávají ozdobou naší zahrady a zdrojem potravy až do zimy. Významnou medonosnou rostlinou i vítanou zásobárnou bobulí pro ptáky je břečťan.
Mezi nejznámější druhy hnízdící v dutinách stromů patří sýkora modřinka a koňadra, špaček, brhlík a lejsek. Můžeme jim také připravit budku a umístit ji v zahradě na nerušeném místě. Vstupní otvor by neměl směřovat na západ, aby byl chráněný před deštěm a větrem. V keřích nebo hustých větvích listnatých stromů zahrady nám zahnízdí pěnice pokřovní, kos, zvonek, drozd nebo pěnkava.
| Druh ptáka | Preferované místo hnízdění | Potrava |
|---|---|---|
| Straka, Hřivnáč, Poštolka | Vysoko v korunách stromů | Hmyz, semena, plody |
| Drozdi | Nižší stromy | Hmyz, červi, bobule |
| Pěnice | Keře | Hmyz, bobule |
| Zvonci, Konopky | Vysoké jehličnany a túje | Semena |
| Střízlík, Červenka | Hromada dřeva | Hmyz |
| Vrabec domácí, Rehek, Jiřička, Vlaštovka, Rorýs | Budovy | Hmyz, semena |
| Kos | Nízký trávník | Hmyz, červi, bobule |
| Stehlíci | Okrasné bodláky | Semena |
tags: #ptáci #hnízdící #v #kompostu