Švýcarsko hraje aktivní roli v mezinárodních snahách o řešení klimatických změn a podporu udržitelného rozvoje. Země se účastní globálních summitů a iniciativ, které mají za cíl snižování emisí a ochranu životního prostředí.
Konference navazuje na Pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015. Ta vstoupila v platnost v loňském roce a k dohodě se připojilo 184 států světa i Evropská unie. Státy se zavázaly vypracovat akční plány v oblasti ochrany klimatu a snižování emisí v souladu s Pařížskou dohodou. Opatření navržená v těchto plánech však nestačí k omezení růstu globální teploty pod 2°C.
Klíčové snížení emisí na základě Pařížské smlouvy, které je rámováno dohodou států na udržení růstu průměrné teploty o 1,5 °C, vytvoří potřebné investice ve výši 1,7 bilionu dolarů ročně. Investice do moderní energetiky promítnuté v úspoře nákladů za znečištění ovzduší, snížení nákladů za zdravotní péči a redukce škod na životním prostředí pak převýší nutné náklady.
“Obnovitelné zdroje jsou hlavním nástrojem v proměně světové energetiky. Solární a větrné elektrárny jsou již dnes jedním z nejlevnějších opatření, kterými lze průběžně nahrazovat spalování uhlí. Vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů zajistí dynamicky se rozvíjející možnosti ukládání energie do baterií,” komentuje nejdostupnější řešení pro snižování spotřeby fosilních paliv Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Jako klíčové opatření pro snižování emisí vidí rozvoj obnovitelných zdrojů také OSN. Technologie solárních a větrných elektráren se na trhu prosadily díky poklesu jejich ceny za posledních 10 let. Solární panely jsou levnější o více než 80 % a cena větrných turbín spadla o téměř 70 %.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Podle scénáře Mezinárodní energetické agentury (IEA) musí každý rok mezi lety 2018 a 2030 růst výkon nových kapacit obnovitelných zdrojů v průměru o více než 300 gigawattů, aby se podařilo dosáhnout cílů Pařížské dohody. Pro srovnání: letos IEA odhaduje, že vůbec poprvé během etapy rozvoje moderní energetiky dojde k překročení 200 gigawattů nově instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů.
Česká vláda odmítá otevřít prostor k navýšení podílu obnovitelných zdrojů. Podíl zelené elektřiny by se měl u nás zvýšit během celého příštího desetiletí o pouhý jeden procentní bod. Česko však potřebuje sebevědomý plán rozvoje solárních a větrných elektráren nebo elektromobility, abychom se dokázali odpoutat od závislosti na fosilních palivech.
Svaz moderní energetiky proto nedávno publikoval studii vypracovanou ve spolupráci s konzultační společností Deloitte, která mapuje možnosti rozvoje zelené energie v Česku. Tato analýza dokládá, že Česko může pohodlně zvýšit podíl obnovitelných zdrojů během příštího desetiletí zejména ve výrobě elektřiny. Ekonomicky realizovatelný potenciál počítá s výstavbou až 9 000 megawattů solárních elektráren zejména na průmyslově znečištěných lokalitách jako jsou bývalé doly nebo skládky a 1 400 megawattů větrných turbín.
Švýcarsko přispěje 135 miliony franků (téměř 3,5 miliardy korun) do mezinárodního Zeleného klimatického fondu, jehož cílem je financování klimatických opatření v průmyslově méně rozvinutých zemích, oznámila švýcarská vláda. Učinila tak den po bezprecedentním rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, že Bern nečiní dost pro ochranu klimatu, čímž porušuje lidská práva svých vlastních občanů.
Švýcarsko chce uspořádat mírovou konferenci o Ukrajině do letošního léta. Dnes to řekl na Valném shromáždění OSN šéf švýcarské diplomacie Ignazio Cassis. O uspořádání konference již dříve tuto zemi, která je v zahraniční politice známá svou neutralitou, požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Na červnový mírový summit ve Švýcarsku přijedou zástupci nejméně 90 zemí. Uvedl to v pondělí na tiskové konferenci v Madridu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odmítl zároveň, aby se konference účastnilo Rusko.
Základním závěrem víkendové mírové konference ve Švýcarsku by měla být podpora Charty OSN a územní celistvosti Ukrajiny, uvedl náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN).
Švýcarský summit o Ukrajině je podle českého prezidenta Petra Pavla první možností, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách míru. Nepočítá ale s tím, že by vrcholná schůzka, která začíná v sobotu odpoledne, dosáhla shody, jak mír nastolit.
Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v neděli v prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení "všech stran" do případného mírového procesu. Další média uvádí, že delegace z několika zemí včetně Brazílie, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily.
ASEM je multilaterální komunikační proces mezi vládními představiteli 51 zemí Asie a Evropy. Iniciátorem vzniku ASEM byla Asie (Singapur) v 90. letech, kdy Evropa v rozvoji vztahů s Asií „zaostávala“ za USA, které měly institucionalizovaný a efektivní APEC. Cílem ASEM je posilování přátelských vztahů mezi Asií a Evropou, založených na rovnosti partnerství, vzájemné úctě a oboustranných výhodách.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Aktivity ASEM se opírají o tři pilíře - politický, ekonomický a společensko-kulturní. První setkání představitelů ASEM proběhlo v březnu 1996 v thajském Bangkoku mezi Evropskou komisí, 15 členy EU, 7 členy ASEAN, Čínou, Japonskem a Koreou. V roce 1998 byl schválen Asia-Europe Cooperation Framework (AECF), který upravuje činnost ASEM. K prvnímu rozšíření ASEM došlo v roce 2004. Od té doby ASEM prošel několika stádii a rozšiřováním. V současné době je partnery ASEM celkem 51 zemí a 2 instituce, naposledy došlo k jeho rozšíření v roce 2012. ASEM se schází vždy jednou za 2 roky, jednou v Asii, podruhé v Evropě.
AEPF je platforma spojující občanskou společnost v Asii a Evropě, jakási nevládní paralela k oficiálním zasedáním ASEM. Obchodní a podnikatelské fórum AEBF bylo založeno již na prvním setkání ASEM v Bangkoku roku 1996. Setkání poslanců ze zemí ASEM se uskutečnilo poprvé v roce 1996. ASEP nabízí platformu pro dialog a spolupráci mezi parlamenty zemí ASEM.
Pokud se nepodaří zajistit potřebné snižování emisí, bude v důsledku změn klimatu narůstat množství, rozsah a intenzita extrémních jevů: such, požárů, vln horka, povodní, přívalových dešťů. Kromě toho tají ledové a sněhové příkrovy, ledovce a permafrost a mizí hmyz a některé přírodní druhy.
Také Česko pociťuje důsledky sucha a veder, prodělává rychlé přechody z teplých zim do léta, trápí nás přívalové deště a řada obcí nemá dostatek vody.
tags: #ekologické #summity #Švýcarsko