Vodní Díla: Rizika Znečištění a Prevence v České Republice

01.04.2026

Novela vodního zákona představuje komplexní legislativní řešení pro zneškodňování havárií na povrchových vodách.

Novela vodního zákona, schválená v červnu, stanoví nová pravidla pro vyšší ochranu lidského zdraví a životního prostředí, zachování druhové rozmanitosti a ekologické rovnováhy.

„Těší mě, že se podařilo tyto zásadní změny prosadit," minimalizovat riziko havárií na řekách.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, „…je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství.

Dále je stavebník povinen zabezpečit omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážková voda“) akumulací a následným využitím, popřípadě vsakováním na pozemku, výparem, anebo, není-li žádný z těchto způsobů omezení odtoku srážkových vod možný nebo dostatečný, jejich zadržováním a řízeným odváděním nebo kombinací těchto způsobů.

Čtěte také: Základní pojmy environmentální chemie

Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti osob.

Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána.

Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu.

V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává.

Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami podle přílohy č.

Čtěte také: Přehrady a Bezpečnost

Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let.

Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb v jiných případech než stanovených v § 39 odst. 13 a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb.

V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných závadných a zvlášť nebezpečných závadných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky.

Měřit množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst.

Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst.

Čtěte také: Kompost a zahrada

Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i další podrobnosti těchto měření.

Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami, které bylo vydáno pro účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo stavbám, přecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo stavby budou i nadále sloužit účelu uvedenému v povolení.

Vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit na žádost oprávněného.

Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány.

Vodoprávní úřad před vydáním souhlasu podle odstavce 1 posoudí možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody.

Zároveň posoudí, zda provedením záměru nedojde k takové změně fyzikálních poměrů, která by vedla ke znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody.

Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, před vydáním souhlasu podle odstavce 1 upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a odst.

Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené evidence podle odstavce 1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazná stanoviska a identifikační údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v elektronické podobě Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15.

Rozsah a způsob zpracování, ukládání a předávání údajů zahrnutých v evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.

Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarů, způsob hodnocení jejich stavu a způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 23a), náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu vod (§ 26 odst.

Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí (dále jen "pověřené odborné subjekty").

Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů;14) ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat.

Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval.

Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu.

Má se za to, že plánování, výstavba, modernizace a provoz zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k soustavě a související soustav…

Technickobezpečnostní Dohled Nad Vodními Díly

Zajištění bezpečnosti vodních děl je jedním ze základních účelů VODZ (§ 1 odst. 1 a 2), který má širší souvislosti ve vztahu k dalším "vodoprávním" problematikám, jako je například ochrana před povodněmi.

Technickobezpečnostním dohledem nad vodními díly (dále jen "technickobezpečnostní dohled") se rozumí zjišťování technického stavu vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch.

Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám.

Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků (srov. § 61 VODZ).

Má-li být technickobezpečnostní dohled efektivní, musí být adekvátní nejen všem charakteristikám a specifikám vodního díla, ale i území, ve kterém je umístěno.

Legislativní Rámec EU

Základním dokumentem stanovujícím rámec pro oblast vodního hospodářství na úrovni evropské legislativy je Směrnice ES a Rady 2000/60/ES, tzv. Rámcová směrnice o vodě.

Opatření vyvolaná těmito směrnicemi jsou popsána v kapitolách VI.1.1.1. - VI.1.1.11.

Výjimku představuje Směrnice 85/337/EHS, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, která je naplňována pouze jedním opatřením, a to tím, že vybrané strategické vodohospodářské dokumenty jsou předmětem posouzení vlivů na životní prostředí.

Jelikož jsou některá opatření požadovaná směrnicemi ES implementována na centrální úrovni, zatímco další opatření patřící do základních jsou zaváděna až s Rámcovou směrnicí o vodě, dochází ke zdvojování některých opatření ve více kapitolách.

Integrovaná prevence

Integrovaná prevence je soubor opatření zaměřených na prevenci znečišťování, na snižování emisí do ovzduší, vody a půdy, na omezování vzniku odpadů a na zhodnocování zneškodňování odpadu s cílem dosáhnout vysokou celkovou úroveň ochrany životního prostředí.

Technická úroveň zařízení, zejména z pohledu dosahované výše emisí a množství odpadů, materiálové a energetické náročnosti, způsobu a nástrojích environmentálního řízení, se porovnává s nejlepšími dostupnými technikami, tzv. BAT (Best Available Techniques).

Vydáním integrovaného povolení dochází k náhradě správních aktů podle příslušných právních předpisů.

Evropské předpisy jsou do českého právního řádu transponovány zákonem č. 76/2002 Sb., který vstoupil v účinnost 1. 1. 2003.

Směrnice Rady 91/271/EHS

Směrnice 91/271/EHS se vztahuje k problematice odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod a čištění a vypouštění odpadních vod z určitých průmyslových odvětví.

Důležitým předpisem je nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., a č. 23/2011 Sb., které stanovilo emisní limity jakosti odpadních vod minimálně na úrovni požadované Směrnicí 91/271/EHS a v některých ukazatelích i přísněji.

Výše uvedená legislativa stanoví povinnost zajistit pro obce nad 2000 EO odkanalizování a čištění odpadních vod na požadovanou úroveň.

Nitrátová směrnice

Plnění nitrátové směrnice je povinné v tzv. zranitelných oblastech, které jsou vymezeny v hranicích katastrálních území.

Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech dále upravuje akční program nitrátové směrnice.

Směrnice Rady 91/676/EHS byla transponována do ustanovení §33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon), kde je uloženo vládě nařízením stanovit zranitelné oblasti a v těchto oblastech upravit používání a skladování průmyslových a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (tzv. Akční program).

Seznam zranitelných oblastí a první akční program byl vyhlášen nařízením vlády č. 103/2003 Sb.

Od 1. srpna 2012 je účinné nové nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu.

tags: #vodni #dila #rizika #znecisteni #prevence