Ekologický Torricelliho barometr: Princip fungování

08.03.2026

E.Torricelli (1608-1647) - italský fyzik a matematik, žák G. Galileiho jako první prokázal existenci atmosferického tlaku a v roce 1643 sestavil rtuťový barometr.

Tento Goethův barometr ukazuje rychle a přesně změny tlaku vzduchu.

Při extrémně nízkém tlaku může dojít k odlití kapaliny z krčku, proto přístroj neumisťujte na textílie nebo jiné choulostivé podložky.

Můžete použít jednu z pěti barev, která se vám bude líbit.

V zásilce je přiloženo 5 různě barevných ekologických tablet, které si smícháte s destilovanou vodu (není součástí).

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Barometr, jež je využíván k určení velikosti atmosférického tlaku.

Archimedův zákon a vztlaková síla

Změříme-li sílu, kterou těleso působí na siloměr ve vzduchu a poté ve vodě, zjistíme, že těleso ponořené do vody působí na siloměr menší silou než na vzduchu.

To znamená, že ve vodě na těleso musí působit ještě jiná síla opačným směrem.

Tuto vztlakovou sílu objevil již ve starověkém Řecku Archimedes.

Názorně si Archimedův zákon předvedeme na pokusu, při kterém člověk vleze do sudu plného vody, a tím vytlačí stejné množství vody, jako je objem jeho ponořené části.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Když pak dolijeme vyteklou vodu, umíme zjistit, jaká tíhová síla na ni působí.

Rovná se vztlakové síle, kterou byla osoba nadnášena.

Ověříme si to tak, že postupně změříme tíhové síly člověka zavěšeného na laně a poté ponořeného do vody.

Denní chod meteorologických prvků

Průběh meteorologického prvku během 24 hodin. Bývá významně ovlivněn periodickými výkyvy radiační bilance během dne v důsledku rotace Země kolem zemské osy.

Velikost těchto výkyvů se zmenšuje s rostoucí zeměpisnou šířkou, proto je denní chod meteorologických prvků obecně největší v tropech a nejmenší v polárních oblastech.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Omezuje se prakticky jen na mezní vrstvu atmosféry, v níž se směrem vzhůru v průměru zmenšuje.

Denní chod různých meteorologických prvků bývá ovlivněn jinými meteorologickými prvky; např. menší oblačnost a rychlost větru způsobují výraznější denní chod teploty vzduchu apod.

Výraznost denního chodu meteorologického prvku se vyjadřuje jeho denní amplitudou.

Rozdíl mezi denním maximem a denním minimem meteorologického prvku v jednom dni. Např. na stanici Praha-Klementinum je za období let 1775-2010 největší denní amplituda teploty vzduchu 24,1 °C (z 23. 1. 1850), vypočtená z denního minima -26,5 °C a denního maxima -2,4 °C.

Další meteorologické pojmy

Osvětlení zemského povrchu a předmětů na Zemi i v atmosféře přímým a rozptýleným slunečním světlem. Měří se v luxech [lx].

Nejvyšší hodnota meteorologického prvku zjištěná v konkrétním dnu na met. stanici za 24 h, a to buď v intervalu od 00 do 24 h, nebo mezi dvěma jinak stanovenými termíny pozorování, např. od 7 h SEČ běžného dne do 7 h SEČ následujícího dne nebo od 06 UTC do 18 UTC v případě nejvyšší teploty uváděné ve zprávách SYNOP z evropských zemí.

Nejnižší hodnota meteorologického prvku, zajištěná v konkrétním dnu na met. stanici za 24 h, a to buď v intervalu od 00 do 24 h, nebo mezi dvěma jinými stanovenými termíny pozorování, např. od 19 h SEČ předchozího dne do 7 h SEČ běžného dne nebo od 18 UTC předchozího dne do 06 UTC daného dne v případě nejnižší teploty uváděné ve zprávách SYNOP z evropských zemí.

Průměrná denní hodnota meteorologického prvku vypočtená z hodnot naměřených nebo pozorovaných v klimatologických nebo synoptických termínech.

Podle doporučení WMO se denní průměr met. prvku počítá jako aritmetický průměr hodnot daného prvku měřených v pravidelných intervalech.

Na vnitrostátní úrovni se v České republice denní průměry met. prvků počítají jako aritmetické průměry hodnot pozorovaných v termínech 7, 14 a 21 hodin místního času.

Prům. denní teplota vzduchu se počítá podle vzorceT¯=T7 +T14+2T214.

Prům. hodnota teploty vzduchu vypočtená z hodnot naměřených v klimatologických nebo synoptických termínech.

Podle doporučení WMO se denní průměr teploty počítá jako aritmetický průměr hodnot teploty měřených v pravidelných intervalech.

kde indexy 7, 14 a 21 vyjadřují termíny pozorování.

Počítá-li se průměrná denní teplota vzduchu z 24 hodnot, označuje se jako pravý denní průměr teploty.

kde Tmax je max. a Tmin min. denní teplota vzduchu.

Hodnota meteorologického prvku akumulovaná za pevně vymezený 24hodinový úsek.

Tento úsek může trvat od půlnoci do půlnoci, nebo může být posunut s ohledem na termíny měření daného prvku.

Užívá se především denní úhrn srážek, dále pak denní úhrn (suma) různých druhů záření (v násobcích J.m-2).

Denní úhrn meteorologického prvku se může lišit od 24hodinových úhrnů za klouzavé časové úseky.

Rozdíl mezi denním absolutním maximem a denním absolutním minimem meteorologického prvku, zjištěný v témž kalendářním dnu na met. stanici za dlouholeté období, zpravidla od počátku měření.

Např. na stanici Praha-Klementinum je za období let 1775-2010 největší absolutní denní amplituda teploty vzduchu pro 1. březen, a to 43,7 °C, vypočítaná z denního minima -27,6 °C v roce 1785 a denního maxima 16,1 °C v roce 1922.

Další související jevy

Regionální označení plně vyvinuté tropické cyklony v oblasti sz. Tichého oceánu západně od datové hranice.

Desetiminutová (v USA minutová) rychlost větru při zemi v něm dosahuje nejméně 33 m.s-1; pokud dosáhne 67 m.s-1, mluvíme o supertajfunu.

Na Filipínách se pro tajfun používá označení baguio.

Přesný původ termínu není znám; slovo má zřejmě původ v čínštině nebo japonštině, podle jiné teorie pochází z řec.

Mlha, která se tvoří v terénních sníženinách, zejména v údolích následkem stékání chladnějšího vzduchu po svazích, silnějšího ochlazování a v důsledku zvětšené vlhkosti vzduchu.

Při pozorování z vyšších poloh se údolní mlha jeví jako oblačné moře.

Obecně tečná síla vztažená k jednotkové ploše.

Aktuální evapotranspirace je množství vody, které se za daných meteorologických podmínek vypaří do atmosféry ze zemského povrchu o skutečné vlhkosti (skutečná evaporace), popř. i z těl rostlin disponujících dostupnou vodou (skutečná transpirace) nebo z obojího.

Případný nedostatek vody k vypařování způsobuje, že skutečný výpar je většinou menší než potenciální výpar.

Soubor údajů o skutečném stavu ovzduší, vztahující se k určitému místu a času.

Skutečné počasí zpravidla popisujeme údaji o teplotě, tlaku a vlhkosti vzduchu, o směru a rychlosti větru, o stavu počasí (déšť, sněžení, bouřka, mlha apod.), o oblačnosti, dohlednosti, popř. dalšími charakteristikami.

Termín je příbuzný s lat.

Termín se skládá z řec. drosometr - historický přístroj ke zjišťování výskytu, popř. množství rosy na povrchu určitého tělesa.

V nejjednodušším případě se vizuálně odhadovalo množství rosy usazené na povrchu Duvdevaniho rosoměrné destičky, umístěné do výše listů porostu.

tags: #ekologicky #toricelliho #barometr #princip #fungování